Okruhy otázek pro státní závěrečnou zkoušku z environmentálních studií

Tento článek shrnuje okruhy otázek pro státní závěrečnou zkoušku z environmentálních studií. Zkouška má prověřit znalosti doktoranda z oboru environmentálních studií v celé šíři oboru humanitní environmentalistiky, jednak z vybraného zaměření (sociální a ekologická ekonomie, environmentální chování, filosofické a umělecko-teoretické aspekty environmentální oblasti), popř. v oboru, na který se doktorand v rámci zaměření na environmentální aspekty specializuje.

Doktorand v průběhu zkoušky musí prokázat analytické myšlení v environmentalistice v humanitních a sociálních vědách dle zvoleného směru. Musí prokázat svoji schopnost dobře uplatnit (empirické výzkumné nástroje, evaluační nástroje, analytické nástroje) environmentálně zaměřeného výzkumu; musí být případně schopen ohodnotit cizí výzkumy a interpretovat a kriticky zkoumat i vlastní předpoklady. Doktorand musí prokázat schopnost formulovat a vyjádřit své myšlenky a názory na vysoké úrovni v logickém sledu, vyjadřovat se výstižně, souvisle a kultivovaně.

Obhajoba disertační práce

Doktorské studium bude ukončeno obhajobou disertační práce a státní doktorskou zkouškou. Obhajoba má prokázat, že autor práce zná teoretický i výzkumný kontext práce plynoucí ze znalosti světové literatury. Zároveň však musí komisi přesvědčit, že jeho práce není její pouhou kompilací, ale že přinesla původní vědecké poznatky.

Formát státní zkoušky

Nově bude státní zkouška hodnocena slovně: prospěl výborně, prospěl, neprospěl. (Čl. 26, odst. 1). Změny se týkají hodnocení všech součástí státních závěrečných zkoušek, které budou hodnoceny dle upravené škály.

Státní závěrečná zkouška pro studující magisterského studia se skládá z obhajoby diplomové práce a odborné rozpravy. Východiska a průběh odborné rozpravy byl pro obor Environmentální studia od JS 2020/21 inovován.

Čtěte také: Dopady na místní prostředí

Studující dostanou celkem čtyři otázky („témata“), reprezentující dva hodnocené okruhy: „Společenskovědní a přírodovědné aspekty environmentálních otázek“ a „Společenskovědní a humanitní aspekty environmentální problematiky“. Témata propojují poznatky z různých kurzů. Záměrně jsou formulována jako poměrně široká, aby studující i komise měli možnost pružně rozvíjet myšlenky a dílčí motivy, které se v průběhu zkoušky vynoří.

Témata vybere komise bezprostředně před zkouškou a zadá je studující/mu. Studující se může rozhodnout, jaké téma zvolí v rámci každého okruhu jako první. V rámci přípravy má prostor rozmyslet se, jakým způsobem téma otevřít a zahájí zkoušku základním vstupem a přehledem dané problematiky.

Další průběh zkoušky předpokládá interakci s komisí, která reaguje na podněty od studentů a studentek, pokládá související otázky, přichází v rámci tématu s vlastními podněty, ptá se studujících na jejich názor, argumentaci, atd. Zkouška tedy bude mít podobu dialogu, nikoliv přednášky. Celá zkouška trvá 45 minut.

Hodnocení

Komise hodnotí každý okruh zvlášť. Komise ve svém hodnocení vychází jak ze znalostí studujících v oblasti tématu, tak z jejich schopnosti propojovat poznatky, kriticky je hodnotit, poukazovat na silná a slabá místa různých přístupů, teorií a konceptů, formulovat na jejich základě relevantní argumentaci.

Po skončení rozpravy komise informuje studující o tom, zda prospěli či neprospěli. Pro splnění odborné rozpravy musí studující prospět v obou hodnocených okruzích. V případě neúspěchu musí studující opakovat jeden či oba okruhy, ve kterých získali hodnocení „neprospěl“, v opravném termínu.

Čtěte také: Více o ochraně přírody

Hodnocení odborné rozpravy je nezávislé na hodnocení obhajoby diplomové práce. Studující tedy mohou uspět při obhajobě i v případě, že neuspěli při odborné rozpravě a naopak.

Upozornění: Při přípravě se neopírejte jen o poznámky z přednášek. Těžiště studia spočívá v samostatné četbě.

Okruhy otázek a doporučená literatura

Společenskovědní a přírodovědné aspekty environmentálních otázek

• Vývoj a současný stav životního prostředí v České republice v mezinárodním kontextu. Analýza historických, ekonomických a sociálních kořenů vybraných problémů. Environmentální konflikty: analýza jejich příčin, souvislost s hodnotovou a politickou orientací. Hnutí na obranu commons, snahy o ekonomickou (re)lokalizaci, iniciativy zdola (grassroots) u nás i ve světě. Reflexe současných environmentálních, případně environmentálně-ekonomických veřejných politik České republiky.
  • The Ecologist. (1994). Whose Common Future. Reclaiming the Commons. Environment and Urbanization, 6(1).
  • Fraňková, E. (2015). Lokální ekonomiky v souvislostech aneb produkce a spotřeba zblízka. Masarykova Univerzita. 1 Úvod, do kap. 1.1. včetně. V on‐line verzi str.
  • Ministerstvo životního prostředí (2020). Zprávy o stavu životního prostředí.
  • Moldan, B. (2015). Podmaněná Planeta. Karolinum. (Doporučujeme pro orientační seznámení. Je možné i starší vydání z 2009.
  • Nováček, P. (2012). Udržitelný rozvoj. Univerzita Palackého.
  • Perey, R. (2016). Degrowth as a transition strategy. In H. Washington, & P. Twomey (Eds.), A future beyond growth (pp. 213‐222). Routledge.
• Historicko-společenské souvislosti konceptu ochrany přírody na světě a na našem území. Přírodovědné, kulturní, sociální aspekty ochrany přírody: co chránit a proč? Proměny motivů ochrany přírody a krajiny v historii. Kritická reflexe současného českého systému ochrany přírody a jeho srovnání s jinými regiony. Ochrana přírody versus právo veřejnosti na pobyt v přírodě, v pedagogickém, psychologickém, sociologickém, ale i ochranářském kontextu.
  • Kolář, F, Baláž, V., Černá, K., Falteisek, L., Chlumská, Z., Lučanová, M., Matějů, J., & Prach, J. (2012). Ochrana přírody z pohledu biologa. Proč a jak chránit přírodu. Dokořán.
  • ŽIVA. Časopis pro popularizaci biologie (2020), 5.
• Co znamenají koncepty normativní vs. pozitivní v současné mainstreamové ekonomii a jak je lze kritizovat z pozic poststrukturalismu? Z jakých historických a filosofických kořenů vychází současná ekonomie středního proudu a jak to ovlivňuje její teze, tvrzení a koncepty? Uveďte příklad některého mainstreamového ekonomického konceptu resp.
  • Friedman, M. (1966). The Methodology ofPositive Economics. In M. Friedman (Ed.), Essays in Positive Economics (pp. 3-16, 30-43).
  • Stöckelová, T. (2012). Nebezpečné známosti. O vztahu sociálních věd a společnosti. Sociologické nakladatelství.
• Problematika klimatu. Provázanost kulturních, politických, ekonomických a environmentálních systémů s klimatickými procesy. Současný stav a perspektiva vývoje změn klimatu v 21. století, předpokládané environmentální důsledky klimatických změn a jejich dopady na společnost. Mitigace a adaptace - kritická diskuse nad různými řešeními (např. ve městech nebo při hospodaření v krajině).
  • Ferenčuhová, S. (2019). Komplikace při formulování lokálních reakcí na klimatickou změnu.
  • Hannigan, J. (2014). Environmental Sociology. Routledge. (Doporučujeme kapitoly 5: Social construction of environmental issues and problems a kapitolu 6: Media and environmental communication, strany 63‐78 a 79‐93.
  • Hoffman, A. J. (2017). Jak kultura utváří diskusi o klimatické změně.
  • Krajhanzl, J., Chabada, T., & Svobodová, R. (2018). Vztah české veřejnosti k životnímu prostředí. Masarykova univerzita.
  • Medeas. (2016). White Book Policy on Recommendations for Transition to a Low Carbon Economy.
  • Otevřená data o klimatu. (2021). Atlas klimatické změny. Fakta o klimatu.
• Co je biodiverzita, jaké jsou její druhy a jaký význam má pro životní prostředí? Ohrožení biodiverzity a její provázanost kulturními, politickými, ekonomickými a environmentálními systémy. Současný stav a perspektiva vývoje úbytku biodiverzity v 21. století, předpokládané environmentální důsledky a jejich dopady na společnost.
  • Bell, M. (2012). An invitation to environmental sociology. SAGE Publications. (Strany 65 - 82, první část kapitoly 3 Money and markets.
  • Kolář, F, Baláž, V., Černá, K., Falteisek, L., Chlumská, Z., Lučanová, M., Matějů, J., & Prach, J. (2012). Ochrana přírody z pohledu biologa. Proč a jak chránit přírodu. Dokořán.
  • Krajhanzl, J., Chabada, T., & Svobodová, R. (2018). Vztah české veřejnosti k životnímu prostředí. Masarykova univerzita.
  • ŽIVA. Časopis pro popularizaci biologie (2019), 5. (s.

Společenskovědní a humanitní aspekty environmentální problematiky

• Reflexe filozofických, ekonomických a etických přístupů vnímajících přírodu jako zdroj surovin, porovnání s alternativními přístupy. Otázka vyčerpatelnosti přírodních zdrojů a jejich odraz v ekonomických teoriích a environmentálním myšlení druhé poloviny 20. století. Souvislosti mezi vyčerpáváním přírodních zdrojů a socio-politickými procesy v historii i současnosti. Problematika ropného zlomu (peak oil) a obecněji závislosti na fosilních palivech. Materiálová a energetická náročnost tzv. „vyspělých” ekonomik, lineární vs.
  • Barša, P., Dokupil Škabraha, M., Černá, E., Černý, J., Fraňková, E., Horký‐Hlucháň, O., Hoření Samec, T., Johanisová, N., Likavčan, L., Novák, A., Profant, T., Růžička, J., & Šitera, D. (2020). Za hranice kapitalismu. Rybka Publishers. (Doporučujeme strany 175‐183, tj. část kapitoly N. Johanisové a E. Fraňkové.
  • Ilich, I. (1983). Silence is a commons. The CoEvolution Quarterly, Winter. sequence=1&isAllowed=y.
  • Moldan, B. (2020): Životní prostředí v globální perspektivě. Karolinum.
  • Sheldrake, R. (1994). The Rebirth of nature. Park Street Press.
• Půda jako zdroj, příčiny a důsledky degradace půdy, hlavní principy ekologického zemědělství. Vztah k půdě v různých kulturně-historických obdobích a jeho souvislost s dominantní zemědělskou praxí. Komodifikace půdy a odposvátnění přírody. Vlastnictví a správa půdy: commons vs. privatizace, tragédie občiny vs. tragédie uzavření občiny.
  • Barša, P., Dokupil Škabraha, M., Černá, E., Černý, J., Fraňková, E., Horký‐Hlucháň, O., Hoření Samec, T., Johanisová, N., Likavčan, L., Novák, A., Profant, T., Růžička, J., & Šitera, D. (2020). Za hranice kapitalismu. Rybka Publishers. (Strany 183‐194.
  • Johanisova, N. (2015). Tragedie občiny v kontextu ekologické ekonomie. In N. Johanisova (Ed.), Ekologická vybrané kapitoly (s. 57‐75).
  • Kutílek, M. (2012) Půda planety Země. Dokořán.
  • Kutílek, M., Landgráfová, R., & Navrátilová H. (2013). Homo adaptabilis. Lidé jsou přizpůsobiví. Dokořán.
  • Sheldrake, R. (1994). The Rebirth of nature. Park Street Press. (Strany 9‐32, kapitola 1.
• Lesní biomy, základní biogeografické oblasti. Vývoj dřevinné skladby na našem území. Dopady globální klimatické změny na změnu druhového složení lesů a posuny vegetačních stupňů. Fragmentace lesa a důsledky. Vztah k lesu v různých kulturně-historických obdobích. Les jako kulturní symbol a historicky významný cíl ochrany přírody. Estetické kvality lesa v historii od starověku po současnost, důsledky proměn v estetickém oceňování v 18. století pro ocenění přírodě blízkého lesa a pralesa. Vztah k lesu v mimoevropských kulturách, problematika jeho ochrany v zemích globálního jihu.
  • Míchal, I. (1994). Ekologická stabilita.
  • Podrázský, V. (2009). Lesnictví na rozcestí, nebo na scestí? Vesmír 88(630).
  • Schama, S. (2007). Paměť a krajina. Argo, Dokořán.
  • Stibral, K. (2019). Estetika přírody. K historii estetického ocenění krajiny. Mervart.
  • Vesmír (2021), 3. (Speciální číslo o lese, s.
• Historické proměny vztahu člověk - zvíře, morální status zvířat. Zvíře jako zdroj - hospodářská zvířata a zemědělství, lov a myslivost, pokusná zvířata, genetické inženýrství. Vegetariánství - důvody, environmentální souvislosti. Práva zvířat v historii a současnosti. Zvíře jako komodita, napětí mezi welfare zvířat a tlakem na externalizací nákladů ze strany producentů.
  • Kohák, E. (1998). Zelená svatozář. Kapitoly z ekologické etiky. SLON.
  • Komárek, S. (2011). Ochlupení bližní. Academia.
  • Linzey. A. (2018). Teologie zvířat. Triton.
  • Schumacher, E.F.,2021(1973): Malé je milé. Kořeny, Praha, kapitola sedmá: Správné využívání půdy (str.85 ‐ 95) (doporučujeme toto aktualizované české vydání/překlad z r.
• Jak spolu souvisejí moderní proměny životního způsobu a environmentální krize? Individuální spotřeba jako faktor zátěže přírody a proměna spotřebních vzorců jako jeden z nástrojů řešení environmentální krize. Souvislost (případně rozpor) mezi individuální odpovědností jednotlivců a systémovou rovinou environmentálních problémů a jejich možných řešení.
  • Bell, M., M. (2012). An invitation to environmental sociology. SAGE Publications. (První část kapitoly 3 Money and markets, s. 65‐82.
  • Leslie, D. (2009). Consumption. In R. Kitchin & N. Thrift (Eds.). International Encyclopedia of Human Geography (pp. 268‐274). Elsevier Science. (Encyklopedické heslo psané z pohledu humánní geografie, které ale velmi dobře shrnuje hlavní obecnější sociálně‐vědní pohledy na fenomén moderní spotřeby.
  • Librová, H. (1994). Pestří a zelení. Kapitoly o dobrovolné skromnosti. Veronica.
  • Librová, H. (2003). Vlažní a váhaví. Kapitoly o ekologickém luxusu. Doplněk. (Soustřeďte se na kapitoly I.‐V., část o empirickém výzkumu lze číst orientačně.
• Co je sociální a environmentální spravedlnost? Existuje mezi sociální a environmentální dimenzí rozpor, napětí nebo spíše synergie? Zkuste uvést příklady. Koncept „chudoby” vs. „bohatství”, způsoby měření nerovnosti a jejich limity, historie a současnost globálních nerovností, ekonomické kořeny nerovnosti a jejich geopolitické souvislosti.
  • D ´Alisa, G., Demaira, F., & Kallis, G. (2016). Degrowth. A vocabulary for a new era. Routledge. (Kapitola 4 Environmental justice.
  • Klein, N. (2016). Let them Drown: The Violence of Othering in a Warming World. London Review of Books, 38(11).
  • Librová, H. (1994). Pestří a zelení. Kapitoly o dobrovolné skromnosti. Veronica. (Strany 52‐55 + orientační znalost zbytku knihy.
  • Librová, H. (2003). Vlažní a váhaví. Kapitoly o ekologickém luxusu. Doplněk.
  • Novák, A. (2017). Tmavozelený svět. Radikální ekologické aktivity v ČR po r. 1989. Slon.
  • Oxfam (2019). Public Good, not Private Wealth. Oxfam Briefing Paper. Oxfam. (Strany 9‐18.
• Vztah společnost - příroda z euroatlantického filosofického pohledu i z perspektivy mimoevropských kultur. Příčiny „odtržení“ člověka od přírody. Reflexe současné kritiky vymezování hranic mezi přírodou a kulturou v rámci úvah o antropocénu. Estetická dimenze v postoji k přírodě.
  • D ´Alisa, G., Demaira, F., & Kallis, G. (2016). Degrowth. A vocabulary for a new era. Routledge. (Kapitoly 18, Buen Vivir a kapitola 51, Ubuntu, stručná shrnutí ne‐evropských filosofií vztahu člověka a přírody.
  • Guha, R. & Martinez‐ Alier, J. (2000). Varieties of Environmentalism. Earthscan. (Strany 16‐21, poslední podkapitola kapitoly Environmentalism of the Poor, Gándhiovská vs. západní perspektiva v ochraně přírody.
  • Koger, S. M. & Du Nann Winter, D. (2009). Psychologie environmentálních problémů. Portál.
  • Stibral, K. (2019). Estetika přírody. K historii estetického ocenění krajiny. P. Mervart.
• Specifika euroatlantického využívání a postoje k přírodě v antice, středověku a novověku. Proměny v náboženské, světonázorové i estetické rovině. Proměny chápání přírody i vztahu člověka k ní. Proměny uměleckého zobrazení přírody, krajiny a přírodních objektů od antiky po současnost. Proměny životního způsobu ve vztahu k přírodě v historii.
  • Cronon, W. (1996). The trouble with wilderness: Or, getting back to the wrong nature, Environmental History, 1(1), 7‐28.
  • Např. Jelínek, P., & Kysučan, L. (2014). Venkov a krajina. Evropská krajina mezi venkovem a městem, mezi antikou a novověkem. Masarykova univerzita.
  • Schama, S. (2007). Paměť a krajina. Argo, Dokořán.
  • Stibral, K. (2019). Estetika přírody. K historii estetického ocenění krajiny. P. Mervart.
• Vysvětlete koncept „ekonomický růst”. Kde jsou hodnotové a historické kořeny tohoto pojmu? Je ekonomický růst podle vás udržitelný, proč ano nebo proč ne? Co je „zelený růst” a jaké jsou jeho hlavní argumenty? Vysvětlete pojem „udržitelný nerůst”. Jaké jsou příklady nerůstových iniciativ na místní úrovni či politik navrhovaných na celospolečenské rovině? Domníváte se, že dosažení nerůstu je reálné a za jakých podmínek?
  • D ´Alisa, G., Demaira, F., & Kallis, G. (2016). Degrowth. A vocabulary for a new era. Routledge.
  • Jackson, T. (2009). Prosperity without growth. Earthscan.
  • Meadows, D. H., Meadows, D. L., Randers, J., & Behrens, W. W. (1972). The Limits to Growth. New York: Universe Books.
  • Skidelsky, R., & Skidelsky, E. (2012). How Much Is Enough? Money and the Good Life. Other Press.

Čtěte také: Brněnský poplatek za komunální odpad

tags: #muni #statni #zaverecna #zkouska #environmentalni #studia

Oblíbené příspěvky:

• Dopady znečištění
• Příčiny a vznik smogu
• Ochrana přírody v ČR: Novinky
• Co je ekologie?
• Nebezpečné odpady v Příbrami: Jak je správně likvidovat?