Místní environmentální rizika a změna klimatu

Změna klimatu se stává stále palčivějším problémem, který ovlivňuje nejen globální ekosystémy, ale i místní společenství a jejich schopnost adaptace. Z analýzy rizik vyplývá, že bez rozhodných protiopatření přesáhne v následujících desetiletích změna klimatu adaptační schopnosti mnoha společností. Hlavním sdělením analýzy WBGU je, že bez rozhodných protiopatření přesáhne v následujících desetiletích změna klimatu adaptační schopnosti mnoha společností.

Abychom se vyhnuli tomuto vývoji, během příštích 10 až 15 let musí být zavedena ambiciózní globální klimatická politika. Efektivní mezinárodní režim ochrany klimatu musí zajistit, aby emise skleníkových plynů klesly na polovinu do poloviny 21. století. Tato závažná výzva pro mezinárodní politiku vyvstává současně s dalekosáhlým posunem center moci v politickém uspořádání světa, kterému bude dominovat vzestup nových velmocí jako Čína a Indie a současná relativní ztráta moci Spojených států.

Zkušenost z minulosti naznačuje, že tato přeměna bude doprovázena nepokoji v mezinárodním systému, které mohou zproblematizovat dosažení nezbytného pokroku v multilaterální klimatické politice. Toto je perspektiva, vůči níž WBGU v této zprávě shrnuje současný stav znalostí na téma „Změna klimatu jako bezpečnostní riziko". Je založena na výsledcích zkoumání environmentálních konfliktů a příčin válek a na výzkumu vlivu klimatu.

Dopady změny klimatu na místní rizika

Změna klimatu zatím teprve začíná, ale její dopady se budou v nadcházejících desetiletích neustále stupňovat. WBGU ukazuje, že změna klimatu zaprvé zhoršuje stávající environmentální krize, jako sucho, nedostatek vody a degradaci půdy, zesiluje konflikty o využití půdy a může vyvolat další environmentálně podmíněnou migraci. Rostoucí globální teploty budou ohrožovat základy obživy mnoha lidí, zvláště v rozvojových oblastech, zvyšovat zranitelnost vůči chudobě a sociální deprivaci, a tedy ohrožovat bezpečnost lidí.

Zejména ve slabých a zranitelných státech se špatně fungujícími institucemi a systémem vlády změna klimatu pravděpodobně přesáhne místní schopnost adaptace na měnící se environmentální podmínky, a bude tedy posilovat trend k obecné nestabilitě, která již existuje v mnoha společnostech a regionech. Zadruhé, nastanou pravděpodobně nové konfliktní konstelace. Vzestup výšky hladiny moře spolu s bouřemi a povodněmi by mohly v budoucnosti ohrožovat města a průmyslové oblasti podél pobřeží Číny, Indie a USA. Tání horských ledovců by ohrozilo zásobování vodou v oblastech And a Himálají.

Čtěte také: Více o ochraně přírody

Celkově WBGU považuje klimaticky vyvolané mezistátní války za nepravděpodobné. Nicméně změna klimatu může snadno vyvolat národní i mezinárodní distribuční spory a zesílit problémy, které jsou již nyní těžko zvládnutelné, jako rozpady států, erozi společenského uspořádání a rostoucí sklon k násilí. V nejhůře postižených oblastech by to mohlo vést k šíření procesu destabilizace s neostrými strukturami konfliktů. Společnosti přecházející od autoritářských k demokratickým systémům jsou obzvláště citlivé na krize a konflikty.

Změna klimatu ovlivní mnoho takových zemí a vystaví je dalšímu tlaku na adaptaci jejich společností. Násilné konflikty jsou velmi častým jevem ve slabých a křehkých státech, kterých je v současnosti asi 30 a které charakterizuje permanentní slábnutí nebo dokonce rozklad jejich státních institucí. Dopady změny klimatu ovlivní zejména ty regiony světa, ve kterých již převažují státy se slabou schopností řízení a řešení problémů.

Empirické studie ukazují, že chudé země jsou mnohem náchylnější ke konfliktům než prosperující společnosti. Změna klimatu povede k citelným ekonomickým nákladům v rozvojových zemích: pokles zemědělských výnosů, extrémní projevy počasí a migrační pohyby mohou všechny bránit hospodářskému rozvoji. Kdekoli se spolu setkají rychlý populační růst, vysoká hustota zalidnění, nedostatek zdrojů (zemědělské půdy, vody) a nízká úroveň hospodářského rozvoje, tam se zvýší riziko konfliktu.

V mnoha zemích a regionech, které již prodělávají rychlý populační růst s vysokou hustou zalidnění a čelí chudobě, zhorší změna klimatu nedostatek zdrojů, a tím zvýší riziko konfliktu. Konflikty, které jsou zpočátku omezeny na místní nebo národní měřítko, často destabilizují sousední země, např. proudy uprchlíků, černým obchodem se zbraněmi nebo ústupem bojovníků. Konflikty tedy jeví efekt přelévání.

Schémata konfliktů vyvolaných změnou klimatu

WBGU identifikuje čtyři schémata konfliktů, ve kterých může být krizový vývoj očekáván jako výsledek změny klimatu a které mohou nastat s podobnými vlastnostmi v různých oblastech světa:

Čtěte také: Environmentální studia - témata ke státnicím

1. Klimaticky vyvolané znehodnocení zdrojů sladké vody: 1,1 miliardy lidí nemá v současnosti spolehlivý přístup k pitné vodě. Pro stovky milionů lidí by se situace mohla zhoršit s tím, jak změna klimatu změní proměnlivost srážek a množství dostupné vody. Oblasti závislé na vodě z tajících horských ledovců ohrožených změnou klimatu budou vyžadovat nové strategie hospodaření s vodou a novou infrastrukturu, stejně jako politické úsilí k odvrácení národních, nebo dokonce přeshraničních konfliktů o rozdělení stále omezenějších zdrojů vody.
2. Klimaticky vyvolaný pokles produkce potravin: V současnosti je na světě více než 850 milionů lidí podvyživených. Tato situace se bude do budoucna následkem změny klimatu patrně zhoršovat s tím, jak potravinová nejistota v nízkých zeměpisných šířkách, tj. v mnoha rozvojových zemích, vzroste se zvýšením teploty už o 2 °C (vzhledem k úrovni roku 1990). S globálním oteplením o 2-4 °C se očekává celosvětový pokles produktivity zemědělství.
3. Klimaticky vyvolaný nárůst katastrof - bouří a povodní: Změna klimatu povede k dalšímu vzestupu výšky hladiny moře a k intenzivnějším bouřím a silným srážkám. To velmi zvýší rizika živelných pohrom nastávajících v mnoha městech a průmyslových regionech v pobřežních pásmech. Na jedné straně se konflikty v budoucnosti pravděpodobně budou kupit proto, že právě regiony čelící riziku bouří a povodní, jako Střední Amerika a jižní Afrika, mají obecně slabé ekonomické a politické schopnosti, což činí adaptaci a krizové vedení mnohem složitější.
4. Klimaticky vyvolaná migrace: Zkušenost ukazuje, že migrace může velmi zvýšit pravděpodobnost konfliktu v tranzitních i cílových oblastech. Můžeme očekávat, že počet environmentálních migrantů v budoucnosti vlivem změny klimatu podstatně poroste. Především v rozvojových zemích nárůst sucha, degradace půdy a zvýšený nedostatek vody v kombinaci s vysokým populačním růstem, nestabilními institucemi, chudobou a vysokým stupněm závislosti na zemědělství znamená, že je tam mimořádně významné riziko výskytu a zvětšení rozsahu environmentální migrace.

Regionální ohniska bezpečnostních rizik

Společenské dopady změny klimatu se budou lišit v různých oblastech světa:

• Severní Afrika: Možnost politické krize a migračního tlaku se bude zvyšovat vlivem spolupůsobení přibývajících epizod sucha a nedostatkem vody, vysokého populačního růstu, poklesu potenciálu zemědělství a slabé schopností politiky řešit problémy.
• Oblast Sahelu: Změna klimatu způsobí další environmentální stres a společenské krize (např. sucha, neúrody, nedostatek pitné vody) v regionu již charakterizovaném slabými státy (např. Somálsko, Čad), občanskými válkami (např.
• Jižní Afrika: Změna klimatu může dále oslabit ekonomické potenciály tohoto regionu, jehož země ve většině případů již náležejí k nejchudším na světě.
• Indie, Pákistán, Bangladéš: Dopady změny klimatu budou v tomto regionu obzvláště tvrdé: ústup horských ledovců v Himálajích ohrozí zásobování vodou pro miliony lidí, změny každoročního monzunu postihnou zemědělství a rostoucí hladina moře a cyklóny budou ohrožovat lidská obydlí v oblasti hustě zalidněného Bengálského zálivu.
• Čína: Změna klimatu zesílí stávající environmentální zátěž (např. znečištění vzduchu a vody, degradace půdy) nárůstem suchých období a vln horka, což zesílí postup pouště a nedostatek vody v některých částech země. Rostoucí hladina moře a tropické cyklóny ohrožují ekonomicky významné a hustě zalidněné východní pobřeží.
• Andská oblast a Amazonie: Rychlejší ústup horských ledovců v Andách zhoršuje problémy regionu s vodou.

WBGU vychází z toho, že obzvláště Čína a Indie, vzhledem k velikosti jejich populace a dynamice ekonomiky, získají v blízké budoucnosti větší politický význam. Spojené státy americké - v současnosti jediná světová supervelmoc - ve stejné době pravděpodobně zažijí relativní pokles moci.

Vzestup Číny a Indie proto znamená závažný posun center moci v politickém uspořádání světa, který se změní z unipolárního systému na vícepolární. Pohled zpět do historie ukazuje, že přeměna jednoho typu světového pořádku na jiný se zřídkakdy děje mírovou cestou. Následný politický, institucionální a socioekonomický zmatek a požadavky na přizpůsobení můžou vyvolat významné konflikty zájmů uvnitř mezinárodního společenství a zvýšit náchylnost států k násilnému rozsévání konfliktů.

Globální politika bude proto muset během příštích dvou desetiletí zvládnout dva problémy zároveň: posun center moci v politickém uspořádání světa a celosvětový obrat směrem k účinné klimatické politice. Pro obě výzvy je podstatná stabilizace a další rozvoj vícepolárního systému.

Možný nárůst počtu slabých a křehkých států v důsledku změny klimatu: Slabé a křehké státy nemají dostatečnou schopnost zaručit základní funkce státu, zejména státní monopol na použití síly, a tudíž už představují významný problém pro mezinárodní společenství. Doposud se však mezinárodnímu společenství nepodařilo najít politickou vůli nebo poskytnout nezbytné finanční prostředky na podporu dlouhodobé stabilizace těchto zemí.

Čtěte také: Brněnský poplatek za komunální odpad

Navíc dopady netlumené změny klimatu by tyto země zasáhly zvláště silně, čímž by dále omezily a případně přesáhly jejich schopnost řešit problémy. Konfliktní konstelace se mohou také vzájemně posilovat, např. pokud se rozšíří environmentální migrací za hranice přímo zasaženého regionu, a tím i destabilizovat další sousední státy.

Tím by mohlo nakonec vést ke vzniku „selhávajících subregionů" sestávajících z několika současně přetížených států. Tím by ve světové politice narůstaly „černé díry", které charakterizuje zhroucení právního a veřejného pořádku, tj. pilířů bezpečnosti a stability. Zatím je nejasné, jestli na pozadí intenzivnějších klimatických vlivů bude mezinárodní společenství schopno tento erozní proces účinně potlačit.

Změna klimatu upraví podmínky regionálních výrobních procesů a zásobovací infrastruktury. Regionální nedostatek vody bude bránit rozvoji zavlažovacího zemědělství a dalších odvětví náročných na vodu. Sucha a degradace půdy povedou k poklesu výnosů v zemědělství. Častější extrémní jevy, jako bouře a záplavy, vystaví riziku průmyslové zóny, dopravní, zásobovací a výrobní infrastrukturu v pobřežních oblastech, což přinutí firmy k přemístění nebo uzavření provozů.

V závislosti na typu a intenzitě klimatických vlivů to může mít významný nepříznivý dopad na globální ekonomiku. Netlumená změna klimatu by vedla k podstatně snížené míře růstu.

Rostoucí rozdíly mezi v emisích na obyvatele mezi průmyslovými a rozvojovými či nově industrializovanými zeměmi jsou stále více považovány za „propad spravedlnosti", zvláště když rostoucí náklady změny klimatu nesou hlavně rozvojové země. Čím větší budou škody a náklady na přizpůsobení se na Jihu, tím intenzivnější distribuční konflikty mezi těmi, kteří změnu klimatu převážně způsobují, a těmi, které nejvíce zasáhne, nastanou.

tags: #místní #environmentální #rizika

Oblíbené příspěvky:

• Pojetí přírody u Descarta
• Průvodce tříděním plastů
• WC mísa Lyra Plus a spodní odpad
• Recyklace kyseliny tereftalové
• Čemeřice a její pěstování