Povinnosti majitele pohostinství: Třídění odpadu

Problematika nakládání s odpady právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání byla v minulých letech již několikrát řešena. Bohužel i nadále mnoho podnikatelů si neuvědomuje své povinnosti vyplývající ze zákona o odpadech a s tím spojené riziko až statisícových sankcí za jejich neplnění. Chceme proto toto téma znovu dostat do povědomí podnikajících a tím připomenout jejich základní povinnosti z hlediska zákona o odpadech, jak rovněž varovat před možnou pokutou, které se v případě kontrol prováděných městským úřadem vystavují.

Dle zákona o odpadech každá právnická či fyzická podnikající osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, se řadí mezi původce odpadu a platí pro ni pravidla daná zákonem. Původci odpadu jsou tedy i živnostníci (například kadeřnice, obchodníci, provozovatelé restaurace nebo účetní). Podnikatelé vždy odpovídají za odpad, který vyprodukují.

Každý původce odpadu je proto povinen dle § 16 zákona o odpadech splnit hned několik povinností, např. odpady zařazovat a shromažďovat utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií, zajistit přednostní využití odpadů, odpady převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí, ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů, zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem a další.

Původci odpadů, kteří produkují odpad podobný komunálnímu, mohou proto svůj odpad předat sebou zvolené odpadové firmě, anebo mohou na základě smlouvy s příslušnou obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Od této volby se pak odvíjí další povinnosti podnikatelů.

Jestliže si živnostník vybere vlastního dodavatele, musí si objednat dle svých potřeb (v závislosti na tom jaký odpad jako podnikatel produkuje) příslušnou službu, převážně vždy se jedná o nádobu na směsný komunální odpad a pak podle potřeby o nádoby na využitelné složky (papír, plasty, sklo apod.). V případě, že se podnikatel zapojí do obecního systému má právo využívat nádob na směsný a separovaný komunální odpad (papír, plasty, sklo apod.), které jsou určené i pro fyzické osoby v rámci služby obce občanům.

Čtěte také: Placení poplatku za odpad v ČR

V případě produkce jiných druhů odpadů, než je odpad komunální (např. nebezpečný, stavební, bioodpad, gastroodpad či jakýkoliv jiný odpad, nespadající do kategorie komunálního a jemu podobného odpadu), jsou původci povinni pro každý druh odpadu si zajisti likvidaci zvlášť.

Pokud podnikatel pravidla pro nakládání s odpady nedodržuje, vystavuje se riziku pokuty. Jestliže podnikatel využívá obecní systém pro nakládání s odpady, aniž by měl smlouvu s obcí, či pokud nemá zajištěno odstranění odpadu, může dostat od obce pokutu až 300 tisíc korun.

Podrobnější informace přináší podnikatelům příručka, kterou vydala Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) po dohodě se Svazem měst a obcí, ve které podnikatelé i živnostníci najdou přehledné informace o povinnostech při nakládání s odpady v souladu se zákonem o odpadech. Příručka je ke stažení na stránkách města v sekci životní prostředí/odpady/příručka pro živnostníky.

Projekt Cirkulární kavárny

Pět kaváren z Prahy 7 si vyzkoušelo, jak minimalizovat odpad a fungovat na principech cirkulární ekonomiky. Projekt Cirkulárních kaváren spustil Institut Cirkulární ekonomiky (INCIEN) společně s městskou částí Praha 7 a Pražskými službami. Do pilotní etapy se zapojily kavárny Bar Cobra, Café Lajka, Cafe Letka, Vnitroblock a Cukrárna Alchymista.

Nejvíce odpadů ve zmíněných podnicích tvoří obalové materiály a organický odpad. “Obaly by se daly redukovat, pokud by podniky sehnaly dodavatele, kteří by zboží dodávali ve vratných obalech, což je ale logisticky náročné," vysvětluje Barbora Kebová z INCIEN. Organický odpad často končí v popelnici na směsný odpad. "Takové zacházení je nejenom nesprávné z hlediska odpadového hospodářství a environmentálních principů, ale také ukrajuje část rozpočtu podniků kvůli častějšímu svozu odpadu, což má tedy i ekonomický dopad,“ líčí dál Kebová.

Čtěte také: Vše o poplatcích za komunální odpad

Kolik odpadu proteče jednou kavárnou?

Alfou a omegou každé kavárny je káva a mléko. Ukázalo se, že kavárna produkuje průměrně cca 6 kg kávové sedliny denně. Při každodenním provozu to znamená přes 2 tuny lógru za rok. Dalším velkým „producentem“ odpadu je mléko. Větší kavárna spotřebuje i 100 litrů mléka týdně.

„Za mlékem se táhne velká odpadová stopa. Kavárny většinou objednávají litrové nápojové kartony nebo plastové láhve. V praxi to znamená 2,4 - 3 kg odpadu z nápojových kartonů týdně, 9,6 - 12 kg měsíčně, 115,2 - 144 kg ročně," vypočítává Kebová.

Noční můrou řady kaváren jsou jednorázové nádobí. Kavárny postupně vyřadily věci, které jsou jednoduše zbytečné, jako například brčka nebo jednorázové kelímky na espresso. „Kavárny své zákazníky zároveň motivují i ekonomicky - jednorázové nádobí zpoplatňují a naopak nabízí slevu při využití vlastní nádoby.

Kavárny díky zapojení do projektu získaly praktickou sadu doporučení a metodiku přesně na míru danému provozu. Přechod na plně cirkulární provoz si však vyžádá delší proces. Podniky naráží na řadu omezení, která brání aplikovat cirkulární principy. Příkladem je problém s neprodaným jídlem, které kvůli hygienickým normám často končí v koši, než aby bylo darováno potřebným.

Díky spolupráci s Pražskými službami se podařilo dobře zmapovat stav odpadu. Ukázalo se, že v této oblasti služeb se s odpady nakládá velmi nezodpovědně. „Věříme, že naše společná iniciativa s institutem změní vnímaní majitelů restaurací a kaváren a jejich přístup k nakládání s odpady. Praha je turistickým srdcem Evropy, kde hotely, restaurace a kavárny hrají velkou roli v městské ekonomice.

Čtěte také: Termíny pro podávání hlášení o odpadech

Legislativa a povinnosti podnikatelů

Pro podnikatele působící na území obce platí u odpadového hospodářství trochu jiná pravidla než pro obyvatele. Jako původci odpadu ze své živnosti jsou povinni likvidovat jej v souladu se zákonem o odpadech. Nestačí platit poplatek jako fyzická osoba s trvalým bydlištěm v obci. Je důležité si uvědomit, že mezi původce odpadu patří nejen velké firmy, ale i drobní podnikatelé (živnostníci).

Původcem odpadu z hlediska zákona o odpadech jsou tedy i malé obchody, kadeřnice, masérky, provozovatelé restaurací, kaváren či stánků s občerstvením, účetní, topenáři, zedníci, instalatéři, zemědělci a mnoho dalších nevyjmenovaných živností. Velmi často uváděným mylným argumentem při kontrolách bývá, že provozovna či drobný živnostník neprodukuje žádný odpad!

Majitelé provozovny např. uvádějí, že si nosí odpad domů do své nádoby, za kterou řádně platí. Toto však není možné. I drobní podnikatelé, kteří vyprodukují velmi malé množství odpadu (obálka, papír od svačiny, plastová lahev od pití, ...), se musí postarat o odpovídající likvidaci tohoto odpadu a jeho vytříděných složek. Bez ohledu na to, že jsou zároveň občany obce a platí za likvidaci odpadu ze své domácnosti, což se nesmí zaměňovat.

Běžně se stává, že na provozovně se odpady sice třídí, ale pak jsou ukládány do nádob na tříděný odpad, které jsou určeny pro občany obce. Bez písemné smlouvy s obcí nesmí podnikatel ukládat své vytříděné odpady do těchto nádob!

Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání (dále jen podnikatelé) jsou povinni, jako původci odpadu, který vyprodukují při své podnikatelské činnosti, nakládat s tímto odpadem výhradně v souladu s příslušnými právními předpisy zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, v platné znění, a doprovodné vyhlášky k zákonu o odpadech. Toto se netýká pouze komunálních odpadlů, ale i vytříděných komodit (sklo, papír, plasty) a nebezpečných složek odpadu.

Odpady vzniklé z vaší podnikatelské činnosti můžete předávat pouze oprávněné osobě (tzn. subjekt, který má souhlas k provozování zařízení, sběru, výkupu, odstranění odpadů od příslušného krajského úřadu podle § 14 odst.1 zák.č.185/2001 Sb., o odpadech).

Pokud při vaší podnikatelské činnosti vznikají nebezpečné odpady, potřebujete souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady podle § 16 odst. 3 zák.č. 185/2001 Sb., o odpadech od příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

Pokud vyprodukujete za rok více než 100 kg nebezpečného odpadu nebo 100 t ostatního odpadu, pak zasíláte Hlášení o produkci a nakládání s odpady na příslušný úřad obce s rozšířenou působností do 15. 2. následujícího roku.

V případě, že původce odpadů poruší některou ze svých povinností, vystavuje se nebezpečí postihu. Za vynesení odpadkového koše do veřejného koše či kontejneru např. hrozí pokuta až 300 tisíc korun!

V případě odpadu, který je zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu, má podnikatel dvě možnosti jak dostát zákonným povinnostem při nakládání s vlastním odpadem, který mu vzniká při podnikatelské činnosti.

• První možností je zapojit se do systému nakládání s komunálním odpadem v obci, ve které podniká. To může udělat na základě písemné smlouvy s obcí. Smlouva musí obsahovat i cenu, kterou podnikatel zaplatí za služby, které mu obec poskytne. V tomto případě podnikatel také využívá systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, který je stanoven v obci. Prakticky to znamená, že pro třídění svého odpadu využívá kontejnery na tříděný sběr instalované v obci a zbytkový směsný komunální odpad (který mu zbude po vytřídění, např. papíru, skla, plastů), odkládá do sběrné nádoby a tuto mu odváží „svozová“ firma. Bez uzavření písemné smlouvy nelze systém třídění (barevné kontejnery) pro odpad z podnikání využívat.
• Druhou možností, kterou podnikatel má (např. když při jeho činnosti vznikají i další odpady než jen ty, které lze považovat za odpady podobné komunálním, příp. se nechce zapojit do systému obce) je ošetřit smluvně nakládání s odpady s příslušnou „svozovou“ firmou přímo. V takovém případě za nakládání s odpady, které vzniknou při jeho činnosti, nese plnou zodpovědnost, včetně povinnosti ověřit si, zda firma, které odpady předává, je k převzetí oprávněna nebo povinnost zajistit řádné třídění odpadů apod.

Jak správně nakládat s odpady?

Každá právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání je ze zákona povinna nakládat s odpady v souladu s platnou legislativou. Co to v praxi znamená? Základním právním předpisem upravujícím nakládání s odpady je zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“).

Ze zákona o odpadech je každá právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž činnosti vznikají odpady, považována za tzv. „původce odpadu“ a vztahuje se na ni řada povinností, které musí dodržovat. Je pravda, že zákon o odpadech se neustále mění, ale důležité je znát alespoň základní pravidla.

Na začátku je důležité si uvědomit, že mezi původce odpadu patří nejen velké výrobní firmy, ale i drobní podnikatelé v maloobchodu (živnostníci). Původcem odpadu z hlediska zákona o odpadech jsou tedy i malé obchody, cestovní kanceláře, kadeřnice, masérky, pedikérky, provozovatelé restaurací, kaváren, občerstvení, účetní, lakýrníci, topenáři, instalatéři, zedníci, pokrývači, zemědělci a mnoho dalších nevyjmenovaných živností.

Velmi často uváděným mylným argumentem při kontrolách bývá, že na provozovně (např. v obchodě, restauraci, kanceláři) žádný odpad není produkován. Nejednou majitelé provozovny nebo zaměstnanci uvádějí, že si odpad nosí do své nádoby domů, kterou mají řádně zaplacenou. Běžně se stává, že na provozovně se odpady sice svědomitě třídí, ale pak jsou ukládány do nádob na tříděný odpad, které jsou určeny pro občany města.

Mnozí drobní původci odpadů si neuvědomují nebo také nechtějí uvědomit, že i když produkují velmi malé množství běžného odpadu (obálka, papír od svačiny, lahev od pití…), vztahují se na ně zcela jiná pravidla pro nakládání s odpadem, než na soukromou (fyzickou - nepodnikající) osobu. V praxi to znamená, že se podnikatelé musí postarat o odpovídající likvidaci odpadu a jeho vytříděných složek sami.

Každý podnikatel by měl mít zajištěnou likvidaci odpadů buď na základě písemné smlouvy s městem (zapojit se tzv. do systému nakládání s komunálním odpadem města), či přímo s oprávněnou osobou (svozovou společností). Na provozovně musí být zabezpečena nejen likvidace komunálních odpadů (dle platné legislativy se jedná o tzv. „odpad podobný komunálnímu“), ale i vytříděných komodit (sklo, plasty, papír, biologicky rozložitelný odpad, …) a nebezpečných složek odpadu.

Základní povinnosti původců odpadů:

• Vznikající odpady na provozovně zařazovat podle druhů a kategorií: základní kategorie odpadů jsou ostatní odpad (O) a nebezpečný odpad (N). To znamená, že původce odpadů nejprve vytřídí ze svého odpadu jeho nebezpečné a využitelné složky. Původce musí zejména dbát, aby nebyly míchány odpady nebezpečné s ostatními např. zářivky, zbytky léků s běžným komunálním odpadem.
• Shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií nejčastěji se jedná o třídění na směsný komunální odpad, papír, plasty, sklo, případně biologicky rozložitelný odpad.
• Zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem. K ukládání odpadu by měly být používány sběrné nádoby optimálního objemu odpovídající vlastní produkci a musí být zajištěno, aby nedošlo ke znehodnocení odděleně sbíraných složek odpadu, případně nedošlo ke smíšení s nebezpečnými odpady. Není proto vhodné shromažďovat odpady na volně přístupném místě, protože může kdokoli vhodit do sběrné nádoby odpad, který tam nepatří, případně mohou do sběrné nádoby podnikatele, za kterou řádně platí, ukládat odpady i jiné osoby nebo podnikatelé.
• Vést průběžnou evidenci všech svých odpadů a způsobů nakládání s nimi.
• Podávat hlášení o nakládání s odpady prostřednictvím systému ISPOP příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností každoročně do 15.
• Odpady, kterých se podnikatel zbavuje, převádět do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí - tzv. oprávněné osobě (odpadové firmě, která má na svoji činnost povolení příslušného krajského úřadu, což si musí původce odpadu vždy prověřit). Případně zapojit se na základě písemné smlouvy do systému města pro nakládání s komunálním odpadem. Podnikatel, který uzavřel s městem takovou smlouvu, je povinen, odpad podobný komunálnímu třídit a odkládat odděleně na místa, která k tomu obec určila, a to v souladu s obecně závaznou vyhláškou města. Prakticky to znamená, že pro třídění svého odpadu využívá kontejnery na tříděný sběr instalované ve městě a zbytkový směsný komunální odpad (který zbyde po vytřídění, např.

Pokud podnikatel při své podnikatelské činnosti produkuje malé množství odpadu a má nedostatek místa na skladování tříděného odpadu je možná nejsnadnějším řešením uzavřít písemnou smlouvu s městem a zapojit se do systému města pro nakládání s komunálním odpadem, pak může, jak již bylo uvedeno, legálně využívat volně přístupné „barevné kontejnery na tříděný odpad“.

V případě, že původce odpadů poruší některou ze svých povinností, vystavuje se nebezpečí postihu. Plnění povinností původců odpadů kontrolují pověření pracovníci obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, krajských úřadů a České inspekce životního prostředí. Mezi nejčastěji pokutované prohřešky patří např. předání odpadu osobě, která nebyla k převzetí odpadu podle zákona o odpadech oprávněna, dále nevedení průběžné evidence a nepodání ročního hlášení nebo netřídění odpadu na základní komodity.

Horní hranice pokut, které mohou příslušné orgány uložit za porušení výše uvedených povinností, se pohybuje v řádech milionů korun. Za vynesení odpadkového koše do veřejného koše či kontejneru hrozí pokuta až do výše 300 tisíc korun. Je tedy vhodné zvážit, zda takové riziko podstoupit.

Každý podnikatel - původce odpadu, se může, pokud má pochybnosti o správném nakládání se svými odpady, které mu při jeho činnosti vznikají, obrátit na obec s obecním úřadem s rozšířenou působností, kde získá informace od příslušného pracovníka, který má odpadové hospodářství v kompetenci. Dále pak je možné informovat se u firem, které v místě jeho podnikání zabezpečují sběr a svoz odpadu.

Závěrem je třeba podotknout, že tento článek je směrován zejména na podnikatele v oblasti služeb a kancelářské provozy, tedy nevýrobní oblast, produkující odpad ve skladbě a množství obdobném jako domácnost. Cílem není zatěžovat drobného podnikatele novými povinnostmi, ale upozornit na často se opakující nedostatky, případně ujasnit některé skutečnosti v oblasti nakládání s odpady.

Udržitelnost v gastroprovozech

V rámci tříletého projektu na téma udržitelnosti v gastroprovozech jsme v Kokoze z každého kraje vybrali jeden gastroprovoz, který jsme osobně navštívili. Poradili jsme, jak zlepšit nakládání s odpady a hlavně jak zpracovat bioodpad. Restaurace nás na oplátku nechali nakouknout pod pokličku svého fungování a představili nám své současné udržitelné aktivity.

Každá restaurace, kavárna a bistro má podle nového zákona o odpadech (č. 541/2020 Sb.) za povinnost třídit veškerý odpad, ať už ho vyprodukovali zaměstnanci nebo návštěvníci. Také musí mít vlastní smlouvu s odpadovou společností nebo s obcí (§ 13), a to i v případě, kdy je součástí nájemní smlouvy plné zajištění souvisejících služeb včetně odvozu a likvidace odpadu.

Legislativa je zkrátka trochu komplikovaná a na školení zaměstnanců často není prostor. Proto například ne každý ví, že zkrmování bioodpadu hospodářským zvířatům je na základě evropské legislativy zakázáno stejně jako jeho drcení a vypouštění do kanalizace.

tags: #povinnosti #majitele #pohostinství #třídění #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Kompletní průvodce čištěním odpadu u dřezu
• Zajímavosti ze světa přírody
• Volná místa v Pardubicích se zaměřením na ekologii
• Kůň a voda
• Zajímavosti o české přírodě