Meduňka lékařská (Melissa officinalis) je jednou z nejoblíbenějších trvalých bylinek, ceněná pro své uklidňující a léčivé účinky. Její pěstování je poměrně snadné, a proto je ideální volbou pro začínající zahradníky.
Meduňka dorůstá výšky 30 až 80 cm. Má vzpřímené, husté stonky a protáhlé, oválné listy s jemně zubatými okraji. Listy jsou pokryté jemnými chloupky a mají charakteristickou citronovou vůni. Kvete nevýraznými drobnými bílými květy od června po celé léto, jež vyrůstají v paždí listů. Její květy pak přitahují opylovače.
Meduňka pochází z oblasti Středomoří, proto vyžaduje slunečné stanoviště nebo lehký polostín, chráněné před silným větrem. Roste dobře na vlhčích stanovištích, ale nesnáší přemokření. Roste především na výslunných místech, v polostínu se jí také ale dobře daří.
Preferuje dobře propustnou, mírně kyselou až neutrální půdu s pH 6,0-7,0. Nejlépe se jí daří v lehkých, humózních půdách. Pokud je půda příliš těžká nebo špatně odvodněná, může začít trpět hnilobou kořenů. Dává přednost půdě písčitohlinité, vyhřáté, kypré a bohaté na humus. Před výsadbou je vhodné zapracovat kompost nebo dobře rozložený zahradní humus.
Pěstovat ji můžeme z březnových výsevů, kdy si předpěstujeme sazenice v průběhu šesti až osmi týdnů, na záhon ji vysazujeme nejlépe po ledových mužích (po 15. květnu) do vyhnojené a prokypřené půdy. Semena vyséváme v březnu do pařeniště nebo v dubnu na záhon do jemně připravené půdy. Zaseté semeno se zakryje 2 - 3 mm silnou vrstvou kyprého písku a jemně se srovná (převálcuje se). Porost se rychle rozrůstá, takže nesázíme příliš hustě, ale asi čtyřicet centimetrů od sebe.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Meduňka se množí nejčastěji dělením trsů nebo řízky, které jsou snadno zakořenitelné. Semena mají nízkou klíčivost, a proto je řízkování nebo dělení rostlin nejlepší metodou pěstování.
Meduňka není příliš náročná na vodu, ale v období sucha je potřeba pravidelně zalít. Mladé rostliny nesmějí vyschnout. Meduňka potřebuje pravidelnou zálivku, zejména v horkých letních měsících. Půda by měla být udržována vlhká, ale nesmí být přemokřená, aby se předešlo hnilobě kořenů. Během vegetační sezóny je dobré rostlinu občas přihnojit. Použijte kompost nebo organické hnojivo bohaté na dusík, které podpoří růst listů.
Na jaře odstraníme odumřelé, poškozené a zaschlé části. Je dobré pravidelně odstraňovat odkvetlé květy a starší, poškozené listy, čímž se podpoří růst nových výhonků a celkový zdravý vzhled rostliny. Rostliny pravidelně seřezáváme - tím podpoříme další větvení a růst nových výhonků, první řez nepoškozených výhonů uděláme ještě před kvetením. Silné, dřevnaté stonky nemají uplatnění. Meduňka roste rychle, a pokud ji neomezíte, může se snadno rozšířit na větší plochu. Dopřejte jí proto pravidelný střih vždy, když doroste do výšky cca 15 cm, ať se dostane vzduch i až ke kořínkům.
Meduňku sklízíme od začátku května a pokračujeme přes celou vegetaci. Slabší stonky a mladé listy se mohou sklízet bez přerušení od jara do podzimu. Nejvhodnější je používat medňku čerstvou, neboť má nejvíc vůně a nejvyšší obsah hodnotných účinných látek. Listy meduňky je možné sklízet během celého vegetačního období. Nejlepší doba pro sklizeň je v létě, kdy jsou listy nejšťavnatější a mají nejlepší chuť. Sklízíme listy nebo celé výhony, a to nejlépe ještě před rozkvětem. Listy se sklízejí ručně nebo nůžkami, přičemž se doporučuje sklízet pouze zdravé, zelené listy. Po sklizni je možné je okamžitě použít do čaje, nebo je sušit pro pozdější použití.
K léčebným účelům meduňku co nejrychleji usušíme. Sušíme při teplotách mezi 30 až 40 °C na místě bez dopadu slunečních paprsků. Při pomalém sušení listy hnědnou, čímž se znehodnocují. Načechraná nať se suší ve vrstvě 10 cm na dobře větraném místě ve stínu. Drogu při sušení neobracíme.
Čtěte také: Výzvy recyklace plastů
Meduňka má citrónovou vůni a chutná kořenitě - čerstvou ji přidáváme do ovocných a zeleninových salátů, zdobíme jí poháry a různé dezerty, ochucujeme jí některé masité pokrmy a ryby. Meduňka se používá v čajích, nápojích (zejména osvěžujících limonádách), dezertních pokrmech, salátech nebo jako ozdoba do pokrmů. Je vynikající také do omáček, zejména těch, které obsahují maso nebo ryby. Meduňku lékařskou můžeme pěstovat venku na záhoně tak také doma v květináči. V záhoně sazenici Meduňky zasadíme cca 10cm do země.
Usušenou meduňku využijeme k přípravě bylinného čaje, který uklidňuje při nervovém vypětí, stresu, onemocnění i nespavosti. Úlevu přináší i při nachlazení, kašli, trávicích problémech i problémech se srdeční slabosti. Meduňka má velice pozitivní účinky pro naše zdraví. Mezi pozitivní účinky patří: snižuje krevní tlak, zlepšuje usínání, snižuje bolesti hlavy, podporuje normální funkci dýchacího systému.
Suroviny: Meduňka lékařská (může být čerstvá ale také sušená), vroucí voda, podle chuti cukr, med nebo citrón
Postup: Vodu si dáme ohřát. Mezi tím si do hrnečku dáme Meduňku a podle chuti cukr, med nebo citrón. Meduňku zalijeme vroucí vodou.
Ačkoli většina lidí zná pouze jeden druh meduňky, existují různé odrůdy, které se liší svými vlastnostmi:
Čtěte také: Bioodpad a jeho význam
tags: #meduňka #kompostování