Může se dávat do kompostu levandule? Využití levandule v kompostování a zahradě

Se vzkvétajícím zájmem o ekologický přístup k životnímu prostředí stále více lidí třídí svůj odpad. Poctivě separovat plastové lahve, plechovky a Tetrapaky do jednoho koše, skleněné lahve do druhého, papírové obaly a papír do třetího, a to co zůstane, šup do komunálního odpadu.

Věděli jste, že až 40% komunálního odpadu tvoří bioodpad - slupky z ovoce a zeleniny, vajíčkové skořápky či kávové sedliny? Podobně jako na zahrádce, můžete biologický odpad jednoduše kompostovat i doma.

Kompostování - rychlý způsob, jak obohatit půdu

Kompostem si určitě v zahradě pomůžete. Je to rychlý způsob jak kvalitně obohacovat zem. To co nám dala, to my takhle vrátíme zpět.

Ideální je, pokud do čerstvě zrýčované půdy po zelenině zapracujete i kompost, který se přes zimu vstřebá a dokonale rozloží v půdě.

Co patří do kompostu?

Samozřejmě, že sem můžete dát veškerý organický materiál v podobě posečené trávy, shrabaného listí, zbytků rostlin, tenčích větví, zeminy či ovoce.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

• Chcete-li nalákat žížaly, tak do kompostu vysypávejte kávovou sedlinu, ta totiž dokáže tyto užitečné tvory přilákat.
• Do kompostu patří i papírový karton bez lepenky, papír ze skartovačky, noviny, piliny, kůra stromů, dřevěný popel (obsahuje velké množství důležitých živin) nebo třeba podestýlka od vašeho morčátka či křečka.

Co se nesmí dávat do kompostu?

Do kompostu nepatří napadené rostliny, ať již škůdci či chorobami, napadené listí a určité druhy ovoce, které naopak způsobí degradaci kompostu a snížení jeho kvality.

Pokud ukládáte na kompost větší množství trusu, prosypejte ho vyčerpanou zeminou z květináčů nebo z krtinců.

Levandule a její využití

Představte si sluncem zalitou zahradu, kde se jemný vánek pohrává s fialovými květy a vzduch je prosycen omamnou, uklidňující vůní. To není sen, ale realita, kterou si snadno můžete vytvořit i vy - stačí si založit levandulový záhon. Levandule je nejen nádherná na pohled a vůni, ale také láká včely a motýly, odpuzuje některé škůdce a její pěstování je překvapivě nenáročné.

Levandule patří mezi byliny s nejsilnějším účinkem proti nejrůznějším škůdcům a parazitům. Jestli nevěříte, vyzkoušejte to a posuďte sami.

Dáte-li rostlinu či její zbytky do kompostu a na jaře s tím pak pohnojíte půdu, budou záhony po celou sezonu chráněny před nežádoucím hmyzem i parazity.

Čtěte také: Výzvy recyklace plastů

Druhy levandule

Ptáte-li se, který druh levandule je pro tento účel nejlepší, odpověď je snadná. Je to zcela jedno. V zahradnictví můžete sehnat hned několik nejpopulárnějších druhů. Přesto se v našich podmínkách nejčastěji pěstuje levandule lékařská.

Pojďme se ale společně podívat i na ty ostatní druhy. Kde rostou a k čemu jsou dobré?

• Levandule lékařská (Lavandula angustifolia): Nejčastěji kvete ve Středomoří, občas zplaňuje. U nás se planě objevuje na jižní Moravě. Barvu má nejčastěji temně fialovou či namodralou. Je to nejznámější příbuzná levandule lékařské.
• Levandule prostřední (Lavandula x intermedia): Oproti ní je ale jemnější a má pronikavější vůni. Je hodně choulostivá. Má nachové květy a šedozelené listy. Pěstuje se především ve francouzské Provence.
• Levandule korunkatá: Má purpurové květy. Objevuje se na Kanárských ostrovech (Gran Canaria, Tenerife). V rámci tohoto druhu se rozlišují dvě varinaty - minutolli (vyskytuje se na obou ostrovech) a tenuipinna (výhradně na Tenerife). Kvete zde od prosince do června.
• Levandule v kopci: Vidět ji můžete především v Egyptě, na Sinaji, v Izraeli či Jordánsku. Má ráda vyšší polohy - písčité a kamenité pouštní oblasti.
• Levandule sokotorská: Vyskytuje se pouze na ostrově Sokotra. Je to jediný druh levandule na ostrově.

Pěstování levandule

Založení levandulového záhonu je investicí do krásy, vůně a klidu. Pěstování levandule má pro mě zvláštní kouzlo. Ať už se rozhodnu vysadit ji na zahradě, na balkoně, nebo ji pěstovat v květináči doma, levandule vždy přinese do prostoru nádech Středomoří a uklidňující vůni. Díky svým skromným nárokům si skvěle poradí jak venku, tak v interiéru - stačí jí správné podmínky a trochu péče.

Pěstování levandule na zahradě přináší bohatý keř plný fialových květů, zatímco v květináči nebo na balkoně je z ní krásný a praktický doplněk.

Levandule je ideální pro slunná a suchá místa. Roste dobře v písčitých a kamenitých půdách, které dobře odvádějí vodu.

Čtěte také: Bioodpad a jeho význam

Základní kroky pro pěstování levandule:

1. Slunce: Vyberte místo, které je osluněno minimálně 6-8 hodin denně.
2. Dobře propustná půda: Levandule naprosto nesnáší přemokření a těžké, jílovité půdy. Potřebuje půdu, která rychle odvádí vodu.
3. Kdy sázet: Ideální doba je na jaře (duben-květen) po odeznění posledních mrazíků, kdy se půda prohřeje.
4. Zálivka: Mladé rostlinky potřebují pravidelnou zálivku v prvních týdnech po výsadbě, dokud se dobře nezakoření. Jakmile se ustálí (zhruba po roce), je extrémně odolná vůči suchu a v našich podmínkách obvykle nevyžaduje další zálivku, s výjimkou dlouhých období extrémního sucha.
5. Hnojení: Levandule prosperuje spíše v chudších půdách a hnojení obvykle není nutné.
6. Řez: Jarní řez (hlavní) se provádí na jaře (březen-duben), když pominou silné mrazy a objeví se nové zelené výhonky. Zkraťte celou rostlinu o zhruba jednu třetinu až polovinu její velikosti. Letní řez (po odkvětu) po odkvětu (červenec-srpen) odstraňte odkvetlé květní stvoly.
7. Zazimování: Levandule lékařská je mrazuvzdorná do -25 °C a v našich podmínkách obvykle nepotřebuje zvláštní zimní ochranu.

Využití levandule v domácnosti a zahradě

• Zahrada: Smíchejte půl litru vody, 4 lžíce slunečnicového oleje a 10 kapek éterického oleje z levandule a budete mít skvělý postřik na rostliny. Použít jej můžete na mšice či svilušky. Ale bezvadně zabírá i jako pouhá prevence před těmito škůdci.
• Domácnost: Největší předností levandule je odpuzování hmyzu. A to nejen toho obtíženého, jako jsou komáři či ovádi. Ale zbaví vás i molů ve skříni. Zavěšená u dveří provoní byt. Ale můžete ji i pálit na plotýnce (podobně jako kadidlo).
• Zevní použití: Nespavost, bolesti hlavy, zmírňuje nervové napětí, povzbuzuje krevní oběh a prokrvení pokožky. Koupele léčí oběhové potíže. Navíc uvolňují a relaxují. Obklady jsou vhodné při popáleninách či na špatně se hojící rány. Masti zase skvěle fungují na záněty nervů či revmatismus.
• Kosmetika: Často se používá do šamponů a vlasových vod, které jsou určeny pro vlasy s lupy. Kromě toho levandule velice účinně zastavuje padání vlasů. Skvělá je i pleťová voda, která posiluje jemnou a citlivou pokožku. Navíc léčí akné.
• Kuchyně: Listy můžete v malém množství přidat do jídel (pozor - jsou nahořklé a trpké). Hodí se například ke skopovému masu. Květy zase báječně pasují k dušeným masům nebo rybám. Ozdobit jimi můžete zeleninový salát.

Mulčování levandule

Mulčování je účinná technika pro zachování vlhkosti půdy, potlačení růstu plevelů a udržení optimálních podmínek pro růst rostlin. Vhodný čas na mulčování je zejména v období pozdního jara nebo začátkem léta. Mulčujte vždy před zaléváním rostliny.

• Vlhkost půdy: Mulč udržuje vlhkost půdy, což je klíčové pro zdravý růst levandule.
• Pro levanduli je ideální vybírat mulč, který podporuje růst rostliny, udržuje vlhkost půdy a zároveň vypadá esteticky příjemně.

Vhodné materiály pro mulčování levandule:

• Kůra: Je lehká, dobře propouští vodu a zabraňuje růstu plevelů.
• Kameny nebo oblázky: Mohou být esteticky pěkným mulčem, zejména pokud se jedná o lehčí, světlé odstíny.
• Kompost: Výborným mulčem může být i kompost.

Jak mulčovat levanduli:

1. Do mulče přidejte pár kapek levandulového esenciálního oleje.
2. Nepřehánějte to s množstvím mulče. Stejně jako s kosmetikou, i zde platí pravidlo "méně je někdy více".

Kompostéry

Do malé zahrady Vám postačí malý kompostér s jednoduchou manipulací a spodním výběrem. Ve velké zahradě jejich třeba několik. Ti vynalézavější si ho mohou vytvořit z dřevěných i poškozených palet, které postavíte do tvaru čtverce na výšku, jakou potřebujete.

Kompostér umístěte do polostínu až stínu, poloha na celodenním slunci není velmi vhodná. Důležité je také aby měl kompostovaný materiál kontakt s půdou na spodní straně a dostatečný přívod vzduchu z bočních stran. Na to jsou vhodné právě palety.

Ideální je dvoukomorový kompostér, kde jednou za čas prehádžete hmotu z jedné komory do druhé. Tím kompost provzdušníte a promícháte vrstvy.

Za pomoci přírody a rozkladu už za rok můžete použít svůj vlastní kompost, na zúrodňování zeleninových políček nebo jako substrát pro výsadby a výsev.

Vermikompostér

Byť v paneláku a to pomocí vermikompostéru, který si za minimální náklady dokážete zhotovit i sami doma. Co potřebujete k vybudování vlastního vermikompostéru? Kalifornské žížaly jsou proužkované a mají výrazně větší apetit než naše žížaly.

Ideální nádoby na výrobu vermikompostéru by měly být v tmavých odstínech a mít rozměry alespoň 40cmx30cmx20cm. Na dno první nádoby vyvrtejte množství děr, to budou díry, kterými bude protékat přebytečná voda v nádobě s žížalami. Tekutina se bude ukládat do druhé nádoby, ve které bude vložena nádoba s vyvrtanými dírami na dně.

Do nádoby s dírami na dně vyvrtejte i díry po okrajích, aby měli žížaly dostatečný přísun vzduchu. Nádobu vložte do druhé nádoby. Na dno nádoby s dírkami položte kousek papíru nebo karton, aby podestýlka a žížaly, které do ní vložíte, nepropadli do druhé nádoby. Na papír položte podestýlku pro žížaly - například starší zeminu.

Do ní vložte žížaly a do rohu jim zahrabte potravu - nasekané zbytky ovoce nebo zeleniny. Potravu důkladně zahrabte, aby nelákala hmyz a netvořila se na ní plíseň. A hotovo! Už zbývá jen nezapomenout pravidelně krmit žížaly, tím, co se vám zbyde v kuchyni.

Když budete umísťovat nádobu, myslete na to, že žížaly nemají rádi teplo a světlo. Dobře se jim daří na chodbách či ve sklepích, kde se teplota pohybuje od 5-25 ° C a kde na ně nesvítí prudké slunce.

tags: #muze #se #davat #do #kompostu #levandule

Oblíbené příspěvky:

• Odsavače par a odpadkové koše – recenze
• Taxi Hlavní Nádraží Pardubice
• Historie Jordanova pravidla
• Ohrožený prostor při práci s jeřábem
• Kritéria pro Ekologické Budovy