Kompostování: Co patří do kompostu a co ne?

Kompost je výborným zahradním hnojivem, které si zvládnete připravit sami, zdarma a s minimem práce. V dnešní době již kompostuje kde kdo. Nejsou to jen majitelé zahrad, jsou to i lidé, kteří žijí v bytech. Prostě kompostování je populární a užitečné. Takže, jestli mezi fandy prospěšného zužitkování domácího odpadu ještě nepatříte, staňte se jimi! Kvalitní kompost sice nezískáte okamžitě, chvilku to trvá, takže stačí mít jen správnou dávku trpělivosti. Ale stojí to za to! Dočkáte se kvalitního humusu a budete mít bezvadný pocit, že zbytečně s ničím neplýtváte, naopak vše krásně zužitkováváte.

O kompost se staráme v průběhu celého roku. Můžeme ho mít jednoduše na hromadě, ale využít lze i koupený plastový kompostér nebo vlastnoručně vyrobené dřevěné bednění. Kompost k uzrání potřebuje alespoň 6-12 měsíců, jeho struktura se pozvolna změní, jednotlivé složky již nepůjde rozeznat a výsledkem bude zemitá hmota, která se báječně hodí k přihnojování záhonů. Víte, jak se zaručeně a efektivně zbavit zbylých potravin? Kompostujte! Je to prospěšné a zároveň ekologické. A ještě ke všemu to ocení vaše pěstované rostliny. Pak už stačí dbát na to, abyste do kompostu přidávali jen ty správné věci a suroviny.

Co patří do kompostu?

Do kompostu patří všechny organické zbytky rostlinného původu, tedy veškeré slupky od ovoce a zeleniny, čajový sáček, kávová sedlina, ruličky od toaletního papíru či plato od vajíček. Pro dobré zrání kompostu střídáme zelenou a hnědou hmotu, a to v poměru přibližně 1:2. Zelená složka je dusíkatá, jedná se o zelené materiály jako např. posekaná tráva, zbytky z kuchyně a rostlinné zbytky. Hnědá složka je uhlíkatá a jedná se o materiál, který kompost provzdušňuje a vylehčuje.

Přihazujeme zbytky zeleniny a ovoce, posekanou trávu, listí a plevely. Vše dobře mícháme, občas můžeme přihodit trochu zeminy, ale postačí zemina ponechaná na kořenech plevelů. Do kompostu můžete také dávat rostlinné zbytky z domácnosti, jako jsou slupky od brambor, odřezky zeleniny či ovoce - dokonce i zkažené a plesnivé. Do kompostu můžete také vyhazovat kávovou sedlinu či chlupy a vlasy. Piliny, hobliny nebo seno sem také patří. Někdo dává do kompostu i natrhané plata od vajec nebo kompostovatelné sáčky a tašky z obchodu. Na kompost patří všechny organické zbytky rostlinného původu, tedy veškeré slupky od ovoce a zeleniny, čajový sáček, kávová sedlina, ruličky od toaletního papíru či plato od vajíček.

Důležité je materiály míchat tak, abychom podpořili správný poměr uhlíku (C) a dusíku (N). Kompostování pak bude probíhat, jak má a vznikne kvalitní kompost. Uhlíkaté materiály jsou suché, dřevnaté, hnědé materiály jako například dřevní štěpka, větvičky, piliny, proložka od vajíček nebo ruličky od toaletního papíru. Suché materiály, jako je štěpka či větvičky, pomáhají také v kompostu vytvářet pěknou strukturu.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Většinu z nás asi napadnou především různé slupky a okrájené části ovoce a zeleniny nebo zvadlé květiny, patří sem ale také třeba posekaná tráva nebo plevel, listí a drobné větvičky ze zahrady. V kompostu najdou své místo také skořápky od vajec, čajové sáčky a kávové sedliny.

Co tedy do kompostu patří?

• Zbytky ovoce a zeleniny
• Posekaná tráva, listí, plevel
• Skořápky od vajec
• Čajové sáčky a kávová sedlina
• Piliny, hobliny, seno
• Papír a karton (bez lepidel)

Co do kompostu nepatří?

Myslete na to, že na kompost patří jen odpad, který mu prospěje. Nemůžete do něj naházet ledabyle úplně všechno. Abyste získali kvalitní humus, musí být dodržena správná pestrost a některému odpadu je dobré se naprosto vyhnout. Mohlo by vám to kompost zcela znehodnotit. Většinou se jedná o zbytky živočišného původu, výrobky z plastů a chemické látky.

Do kompostu nepatří organický materiál živočišného původu, jako maso a mléčné výrobky. Nepatří sem ani plasty, mikrotenové sáčky, popel z uhlí, kosti ani podestýlka od koček. Na kompost nepatří materiály živočišného původu, to znamená maso, kosti a mléčné výrobky. Mohou totiž obsahovat patogenní látky.

Rozhodně byste do něj neměli přidávat zbytky masa a kosti, oleje, chemicky ošetřené materiály, zbytky vařených jídel a jakkoliv napadené rostliny. Nedoporučuje se vyhazovat také slupky z tropického ovoce a listí z ořešáku, které se velmi dlouho rozkládá a naruší kompostovací proces. Do kompostu samozřejmě nepatří odpady jako plast či kovy, dětské pleny, nebezpečné látky a zbytky chemikálií.

Nemocné rostliny by šířily choroby dál. Jestliže jste odstranily ze své zahrady napadené rostliny, zničte je a do kompostu je určitě nedávejte. Některé choroby jsou nezdolné a roznášely byste je tak dál.

Čtěte také: Výzvy recyklace plastů

Veškeré mléčné produkty přilákají k vašemu kompostu nechtěnou pozornost hmyzu a hlodavců. Hnijící mléko by k vašemu opečovávanému kompostu snadno přilákalo myši, potkany, mouchy, což by snadno přineslo i další problémy.

Co tedy do kompostu nepatří?

• Maso a kosti
• Mléčné výrobky
• Oleje a tuky
• Chemicky ošetřené materiály
• Zbytky vařených jídel
• Napadené rostliny
• Plasty a kovy
• Dětské pleny
• Nebezpečné látky a zbytky chemikálií

Kompostování v bytě: Vermikompostér

V bytě je kompostování o fous komplikovanější. Fanoušci kompostování mohou vyzkoušet vermikompostér, který díky kompaktním rozměrům můžete mít - spolu s várkou kalifornských žížal - i v malém bytě. Vermikompostér se může stát přirozenou součástí vaší domácnosti. Po pár týdnech vypozorujete vše důležité a stanete se profesionálními krmiči nenasytných žížal.

Umístit jen můžete přímo do kuchyně, ale také na chodbu, terasu, do garáže či sklepa. Jedná se o jednoduché zařízení na kompostování, kterému značně pomáhají kalifornské žížaly. Správným fungováním vermikompostéru vzniká kompost, přírodní superhnojivo i tzv. žížalí čaj, který potěší každého pěstitele. Nemusíte se bát velké a neskladné nádoby, narazit můžete na opravdu designové kousky, které snadno umístíte i do garsoniéry.

Kalifornská žížala je na bytové kompostování nejvhodnější, její apetit je totiž téměř neukojitelný, a to se při zpracování organického odpadu hodí. Kalifornské žížaly seženete od oficiálních prodejců, na internetu či na komunitních zahradách s kompostéry (nejsnáze vyhledáte na mapko.cz).

Alternativní metoda: Bokashi

Jedná se o anaerobní fermentaci organických zbytků. Efektivní mikroorganismy ve směsi Bokashi se aktivují, když navlhnou. Následně pak fermentují organický odpad. V praxi to znamená, že organické zbytky prokládáme vrstvou směsi Bokashi, kterou vždy v nádobě stlačíme pomocí pěchovadla, aby se vyhnal vzduch a byly tak připraveny vhodné podmínky pro anaerobní fermentaci. Jakmile je nádoba naplněna, necháme ji 2 týdny stát/dozrát bez povšimnutí.

Čtěte také: Bioodpad a jeho význam

V podstatě vše, co může kvasit, je vhodné umístit do Bokashi nádoby. Proto je tato metoda nejvhodnější a ideální pro zpracování organických zbytků, které vznikají při přípravě jídla v naší kuchyni.

tags: #může #se #do #kompostu #dát #čokoláda

Oblíbené příspěvky:

• Způsoby detoxikace ovzduší
• Ochrana přírody podle Lukáše Falteiska
• Rozměry odpadní matice pračky
• Udržitelný výběr barev na textil
• Emisní normy pro kamna na vyjetý olej