Muzea v přírodě v České republice

18.03.2026

Národní muzeum v přírodě sdružuje pět institucí - dvě na Moravě a tři v Čechách. Jejich posláním je dokumentovat, ochraňovat a uchovávat více než dvě stě let historie lidového stavitelství a přibližovat způsob života na venkově. Každá z nich odráží kulturu jiného regionu a je proto jedinečná.

Zveme Vás k putování chudobným Valašskem, úrodnou Hanou, hornatou Vysočinou, rozmanitým Plzeňskem a tajuplnými Sudety. Poznejte příběhy obyčejných lidí na pozadí každodenních událostí i velkých dějin. Srovnejte jejich život s tím svým a objevujte spolu s námi odkaz našich předků. Není jen dávnou historií. Může nám přinést zajímavé poučení a inspiraci i pro dnešek. Vydejte se s námi do dob dávno minulých.

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

Když se v Česku řekne skanzen, mnozí si představí právě ten v Rožnově pod Radhoštěm. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm bylo založeno v roce 1925 sourozenci Jaroňkovými a je největším muzeem svého druhu v České republice a jedním z nejstarších muzeí svého druhu ve střední Evropě. Již jeho zakladatelé usilovali o vytvoření živého muzea - areály proto během celého roku ožívají pořady a akcemi zaměřenými na prezentaci běžného života, folkloru, obřadů, zvyků a rukodělných technologií.

Muzeum bylo založeno v roce 1925 sourozenci Jaroňkovými, čímž se řadí k nejstarším institucím svého druhu ve střední Evropě. V rámci svého poslání vyvíjí činnost sbírkotvornou - shromažďuje a pečuje o sbírkových fondů movitých a nemovitých dokladů tradiční lidové kultury zakarpatského regionu s výskytem roubeného domu, z ní vyplývající práci vědecko-výzkumnou, publikační a prezentační formou výstav a dlouhodobých expozic. V současné době muzeum disponuje cca 126 000 sbírkovými předměty.

Stálé expozice jsou umístěny v 15 usedlostech a objektech v areálu Valašská dědina, v pěti technických objektech v Mlýnské dolině a 4 specializovaných instalacích v Dřevěném městečku. V areálu muzea se navíc každoročně pořádá celá řada zvykoslovných, řemeslnických nebo folklórních pořadů, které tak naplňují představu generace zakladatelů vytvořit z muzea v přírodě tzv. je už od doby zakladatelů muzea sourozenců Jaroňkových prezentováno živě - při práci i zábavě.

Čtěte také: Rožnov pod Radhoštěm – Valašské muzeum

Areály Valašského muzea v přírodě

Dřevěné městečko: Městský způsob života na Valašsku na přelomu 19. a 20. století představuje Dřevěné městečko, umístěné v rožnovském parku. Radnice, Billův měšťanský dům a později hospoda U Vašků, stavby převezené z místního náměstí, tvořily od počátku základ muzejního areálu. Dřevěné městečko je nejstarším a nejnavštěvovanějším areálem Valašského muzea v přírodě. Bylo otevřeno roku 1925 a prezentuje způsob života na malém městě v období od poloviny 19. století až po první čtvrtinu 20. století. V době hlavní sezóny zde probíhají každý víkend folklorní a řemeslné programy. V Dřevěném městečku je také otevřena expozice poštovního úřadu. Tato oživená expozice poskytuje návštěvníkům nejen stálé poštovní služby, ale nabízí i bohatý prodejní sortiment.
Valašská dědina: Nejrozsáhlejší území muzea zabírá Valašská dědina, budovaná od roku 1962. Hospodářské usedlosti, salašnické stavby, větrný mlýn, kovárna, studny, zvonice i zahrádky jsou umístěny v terénu, který připomíná mnohé valašské vsi. Zvláště děti budou nadšené z domácích zvířat, horských ovcí valašek, prasátek či králíků. Při procházce na čerstvém vzduchu vám jistě přijdou vhod krajové speciality v Hospodě ze Zděchova. Valašská dědina je nejrozsáhlejším areálem Valašského muzea v přírodě. Hospodářské usedlosti, salašnické stavby, mlýn a kovárna jsou umístěny v krajině, která svou členitostí připomíná mnohé vesnice na úbočích Beskyd. První objekty byly postaveny v roce 1962, areál zpřístupněn od roku 1972. Interiéry obytných domů zachycují způsob bydlení od poloviny 19. století v různých sociálních vrstvách. V průběhu roku se zde konají programy, oživující staré způsoby hospodaření. Políčka, zahrádky a ovocné stromy připomínají pěstování starých plodin. V roce 2017 zde pracovníci muzea sami postavili kamenný chlév.
Mlýnská dolina: Funkční technické stavby, převážně na vodní pohon, soustřeďuje Mlýnská dolina, otevřena v roce 1982. V areálu údolní louky u starého vodního náhonu můžete obdivovat technickou zručnost našich předků a jejich schopnost využívat přírodní zdroje. Mlýnská dolina je nejmladším areálem Valašského muzea v přírodě. Byla otevřena v roce 1982. Jsou v ní sdruženy dodnes funkční technické stavby převážně na vodní pohon. S výjimkou lisovny jsou všechny mechanismy poháněny vodní silou. V objektu vozovny z Ostravice je instalována expozice „Dopravní prostředky na Valašsku". Výstava představuje svým zaměřením různé formy dopravních prostředků, které se využívaly v zemědělství, lesnictví, obchodní činnosti, dopravě osob a v rámci dalších živností a řemesel. V letech 2008 - 2009 byl areál rozšířen o nové objekty - obytný dům z Trojanovic, kovárnu z Horní Lidče a stodolu z Velkých Karlovic - Podťatého.
Kolibiska: Za horizontem Valašské dědiny vzniká nový areál muzea - Kolibiska. Již nyní si zde můžete prohlédnout první stavby: hájovnu a chlévy z Nového Hrozenkova, Bylnice a starou hájovnu z Valašské Bystřice. Během let budou přibývat další stavby - chalupy, koliby, seníky, kumorku, brug, kopinec... Tvoří se zde historická kulturní krajina - modeluje se terén, zakládají se políčka a cesty, budují stavby, sází a kácí stromy... Areál vzniká pro ty z vás, kdo se rádi procházíte v přírodě a přemýšlíte o historii. Kolibiska přirozeně navazují na Valašskou dědinu, stejně jako v Karpatech na každou vesnici navazovaly pestře využívané části hor. Naši předci se zde snažili co nejlépe zužitkovat nejen půdu, ale i vše, co nabízel les.

Při návštěvě rožnovského skanzenu poznáte Valašsko takové, jaké bylo v době před 100 a více lety. Můžete se projít novou expozicí - městečko pod Radhoštěm a dál se toulat mezi domy ze starého rožnovského náměstí, valašskou dědinou, kde se dodnes pěstují staré plodiny a ovocné stromy s dávnými odrůdami, anebo nahlédnout do hamru, lisovny, soukenické valchy, mlýna či pily, kde všechna zařízení pohání voda a jsou plně funkční.

Další muzea v přírodě v České republice

Muzeum v přírodě Rymice: Areál Muzea v přírodě Rymice, spravovaný Muzeem Kroměřížska, je zcela unikátní svou skladbou. Tvoří ho na jedné straně sedm objektů lidové architektury východní Hané, na straně druhé pak tvrz s hospodářským dvorem, dokládající způsob vrchnostenského hospodaření na Moravě v minulosti. Vesnická stavení, rekonstruovaná v 70. letech 20. století pro muzejní účely, představují způsob bydlení a hospodaření v této oblasti v posledních dvou staletích a jsou jedinečná tím, že stojí na svém původním místě, tedy in situ. Veškeré prohlídky začínají v pokladně muzea (Hospodářský dvůr, Rymice čp. Stavby lidové architektury v Rymicích - areál rezervace památek lidového stavitelství východní Hané v Rymicích u Holešova, spravován Muzeem Kroměřížska, je unikátním souborem lidových staveb, jež se dochovaly na místě a byly následně upraveny pro muzejní účely.
Polabské národopisné muzeum v přírodě: Polabské národopisné muzeum v přírodě se nalézá v Přerově nad Labem a je jedním z nejstarších skanzenů v České republice. Je součástí Okresního Polabského muzea v Poděbradech. Pro veřejnost bylo otevřeno roku 1967 jako skanzen lidového stavitelství z oblasti středního Polabí. S postupem času zde bylo soustředěno na 31 objektů a dalších drobných staveb jako staré dřevěné úly, sloupový holubník, zvonička apod.
Muzeum lidových staveb v Kouřimi: Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jednou z poboček Regionálního muzea v Kolíně. Vzniklo v roce 1972 původně jako regionální záchranné muzeum v přírodě, neboť jeho první stavby byly přeneseny ze zátopové oblasti při stavbě vodního díla na řece Želivce. Během času se však koncepce změnila a v současné době je odlišná od jiných, většinou regionálních muzeích v přírodě. V jeho areálu dnes najdeme stavby lidové architektury z území celých Čech, reprezentující v originálech, rekonstrukcích či kopiích základní regionální typy lidového stavitelství. Od roku 1995 muzeum nabízí široké veřejnosti pořady, v nichž se snaží přiblížit tradiční lidové zvyky a obyčeje.
Skanzen Vysoký Chlumec: Skanzen Vysoký Chlumec - Muzeum vesnických staveb středního Povltaví bylo založeno roku 1998 jako regionální záchranné muzeum v přírodě, jehož zřizovatelem se stalo Okresní muzeum v Příbrami - Hornické muzeum. V přírodním areálu se nachází zemědělské usedlosti, chalupnická a domkářská stavení, hospodářské stavby, technické stavby na vodním pohon a drobné sakrální stavby, jež z valné většiny pocházejí z 18. až počátku 20. století.
Expozice lidové architektury v Chanovicích: Expozice lidové architektury v Chanovicích je součástí Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech, budovaná od devadesátých let 20. století pracovníky muzea a dobrovolníky z muzejního spolku Vlastivědná společnost REGIO v Klatovech. Hlavním posláním skanzenu je záchrana ohrožených staveb lidové architektury v jihozápadních Čechách, jejich uchování a následná prezentace široké veřejnosti.
Skanzen Doubrava: Skanzen Doubrava se nachází v obci Doubrava, správně spadající pod obec Lipová. Doubrava byla roku 1995 prohlášena za vesnickou památkovou rezervaci. Muzeum lidové architektury v přírodě tvoří soubor charakteristických staveb chebské lidové architektury s nejstarší kompletně dochovanou usedlostí typu chebského hrázděného statku z roku 1751. Interiéry jednotlivých objektů jsou vybaveny ukázkami zemědělského nářadí, nástrojů a nábytku pocházejících z 18. až 20.
Soubor lidové architektury Zubrnice: Soubor lidové architektury Zubrnice se řadí k nejmladším a stále se rozšiřujícím skanzenům v České republice. Široké veřejnosti byl zpřístupněn roku 1987 a od roku 1997 je pod správou Památkového úřadu. Základem areálu je stará historická vesnice ležící v klínu kopců Českého středohoří.
Stará Ves - skanzen podkrušnohorské vesnice Chomutov: Stará Ves - skanzen podkrušnohorské vesnice Chomutov - ukázkou historie a způsobu života obyvatel Krušnohoří je soubor staveb ve Staré Vsi. Stavby a jejich okolí jsou vybaveny dobovými předměty. Dominantou je funkční větrný mlýn holandského typu. Roubená stavba zve k návštěvě stálých expozic řemesel typických pro Krušnohoří, jimiž jsou zejména výroba dřevěných hraček, krajkářství, včelařství a mnohé další. Statek nabízí komplexní pohled na tradiční venkovský život rodiny a na běžné práce v hospodářství i v domě. Skutečnými raritami jsou exponáty břízy ojcovské, která patří mezi nejpřísněji chráněné rostliny, a jabloňový sad, který vyrostl ze štěpů starých odrůd posbíraných v již zaniklých vesnicích regionu.
Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova: Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova je jedním z nejtypičtějších příkladů patrových roubených staveb pojizerského typu. Původem svobodnická usedlost postavená v roce 1716 a později několikrát přestavovaná je dnes součástí Muzea Českého ráje v Turnově.
Skanzen Pertoltice: Skanzen Pertoltice Sdružení Lidové stavby provozuje skanzen v obci Pertoltice u Frýdlantu. Jádrem skanzenu je hrázděný (památkově chráněný) dům z konce 18.st a kovárna z roku 1893. Součástí je expozice a dále ukázky tradičních zvyků a řemesel - připravuje se vaření v černé kuchyni a pečení chleba, kovářské práce, dále běžné činnost spojené s životem na vesnici, i méně známá řemesla např. rodinná více než 100let stará tradice výroby a oprav žesťových nástrojů.
Podorlický skanzen v Krňovicích: Podorlický skanzen v Krňovicích je v Královéhradeckém kraji ojedinělým příkladem, kdy se zřízení a provozování tohoto typu muzejní expozice chopil soukromý subjekt. Jeho cílem není jen záchrana ohrožených památek lidové architektury regionu Královéhradecka, podhůří Orlických hor a Podkrkonoší, ale i snaha seznámit širokou veřejnost s tradičním způsobem života, hospodářstvím a řemesly Podorlicka. Slavnostní zahájení prací bylo započato roku 2002.
Soubor lidových staveb Vysočina: Soubor lidových staveb Vysočina je jediné muzeum v přírodě v Pardubickém kraji a východních Čechách vůbec.
Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy: Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy je expozicí lidového stavitelství jednotlivých oblastí Slovácka. Skanzen je rozčleněn do areálů představujících veřejnosti Moravské Kopanice, luhačovické Zálesí, Horňácko, technické vodní stavby, vinohradnický areál a areál lučního hospodářství. Celkem je zde umístěno 64 objektů v terénu, který byl uměle modelován navážkami a vysazen zelení tak, aby odpovídal původnímu prostředí. Expozice situované do vybraných objektů seznamují návštěvníka se způsobem života a bydlení lidu, jak v horských oblastech Slovácka, tak v úrodné části Pomoraví.
Větrný mlýn v Kuželově: Větrný mlýn v Kuželově je jedním z mála dochovaných zděných větrných mlýnů tzv. holandského typu. Počátek jeho historie údajně spadá do roku 1842. Ve čtyřicátých letech dvacátého století přešel pod správu Technického muzea v Brně, které provedlo jeho rekonstrukci a uvedlo ho funkčního stavu ovšem jako muzejní exponát.
Soubor lidových staveb v Topolné: Soubor lidových staveb v Topolné spravuje Slovácké muzeum v Uherském Hradišti a jeho součástí jsou především dvě památkově chráněné selské usedlosti s č.p.90 a 93. Návštěvníci zde mohou zhlédnout expozici lidového bydlení, kovářství či rybářství.
Karlovské muzeum ve Velkých Karlovicích: Karlovské muzeum ve Velkých Karlovicích je situováno ve dvou budovách památkově chráněného objektu bývalého kupeckého domu z počátku 19. století. Jsou zde instalovány expozice poskytující obraz života lidí v této části Valašska. Základem národopisné sbírky je zemědělské a salašnické nářadí, postupy zpracování lnu, vlny a výroby ovčího sýra. Lidové umění zde zastupují soubory řezbářských prací.
Archeoskanzen Modrá: Archeoskanzen Modrá se nachází na okraji vesnice Modrá v okrese Uherské Hradiště. Jedná se archeologický skanzen představující život obyvatel Velké Moravy. Archeoskanzen tvoří sídliště s palisádovým opevněním, bránou a strážními věžemi. Uvnitř se nachází repliky soudobých staveb včetně polozemnicových chat, řemeslnického okrsku a domu představujícího sídlo místního velmože, tzv.
Soubor staveb lidové architektury v Příkazích: Soubor staveb lidové architektury v Příkazích („Hanácké skanzen“) - část obce Příkazy ležící nedaleko Olomouce je vyhlášenou památkovou rezervací. Soubor dochovaných usedlostí s žudrem a přilehlých stodol tvoří od roku 1994 areál „Hanáckého skanzenu“. Základem je Kameníčkův grunt a 4 špaletové stodoly v zahradách navazujících na vstupní objekt.
Archeologická lokalita Chotěbuz-Podobora: Archeologická lokalita Chotěbuz-Podobora je jednou z nejvýznamnějších pravěkých a raně středověkých památek Těšínského Slezska. Nese pozůstatky bikulturního osídlení, které se v chotěbuzských lesích rozkládalo v pozdní době bronzové a halštatské, během kterých na výšinné ostrožně vyrostla pravěká osada.
Kotulova dřevěnka: Kotulova dřevěnka je roubená lidová stavba ve městě Havířově v Moravskoslezském kraji. Pochází z roku 1781 a je nejstarším dokladem původní zástavby. Kotulovu dřevěnku postavil jistý Folwarczny, jehož jméno je vyryté v trámu u vchodu do dřevěnky. Dřevěnka byla přístupná od roku 1955 až do roku 1989, pak byla uzavřena a poté byla slavnostně otevřena v roce 1997 jako další z poboček Muzea Těšínska. Přísluší k ní mladší zděná stodola s chlévem a větrný mlýnek. Je zde expozice lidového bydlení a zemědělství na přelomu 19.
Zbečno - usedlost čp.22: Zbečno - usedlost čp.22, tzv. Hamouzův statek je ukázkou souboru staveb lidové architektury, dochovaných na svém původním místě a ve stavu bez výraznějších stavebních úprav. Objekt byl veřejnosti poprvé zpřístupněn roku 1995 a svým návštěvníkům nabízí expozici s ukázkami dobového bydlení, pečení chleba, lidových řemesel a denních zvyklostí, jež jako celek poskytuje představu o každodenním životě selské usedlosti především v 19.
Holašovice - památka UNESCO: Vesnice Holašovice, ležící nedaleko Českých Budějovic není sice muzejní expozicí v pravém smyslu, je však prvním a zatím jediným naším souborem lidové architektury zapsaným do prestižního Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a do jisté míry supluje chybějící muzeum v přírodě v etnograficky bohatém regionu jižních Čech. Holašovice reprezentují mimořádně celistvě dochované historické jádro vesnice s pravidelným středověkým založením, s početným souborem zděných vesnických staveb. Je tak jedním z nejlépe zachovaných a nejpůsobivějších dokladů jedinečné jihočeské architektury druhé poloviny 19. století. V období 1840 - 1880 byla totiž průčelí všech statků upravena ve stylu tzv.