Myšlenkové Mapy v Přírodě: Aktivní Učení a Objevování Souvislostí


19.04.2026

Myšlenkové mapy jsou skvělým nástrojem pro aktivní učení a objevování souvislostí v přírodě. Učivo se tak dětem začne skládat do souvislostí a dávat smysl.

Využití Myšlenkových Map ve Výuce Přírodopisu

Třeťáci si učivo o dělení rostlin tentokrát osvojili trochu jinak. Tentokrát jsme zvolili aktivní cestu: práci ve skupinkách, tvorbu myšlenkových map, diskuzi a hledání příkladů z praxe.

Děti společně skládaly velkou mapu toho, jak se rostliny dělí - podle stonku, místa růstu, užitku i rozmnožování. Najednou nešlo jen o to „vědět“.

Když děti učivo společně skládají do mapy, musí o něm mluvit. Vysvětlovat ho. Hledat příklady. Navíc si trénují domluvu, spolupráci i schopnost vytáhnout z textu to podstatné a shrnout to vlastními slovy.

Zvuková Mapa: Nové Vnímání Prostoru a Krajiny

Zaposlouchejte se do zvuků kolem sebe a objevte tak nové vnímání prostoru a krajiny. Mapy obvykle propojují vědění o tom, co víme, spolu s představou prostoru, kde se to nachází. Běžně značí polohy dalekých cest, neznámou krajinu, místa dobrodružství.

Čtěte také: Dopad na životní prostředí Frýdlantsko

Slyšeli jste i o jiných, méně používaných, mapách? Například o mapě geologické? Porostní? O mapách historických? Či o mapě mentální - tedy takové, která může zobrazovat vaše myšlenky a myšlenkové pochody?

Zvuková mapa zaznamenává zvuky v okolí, v danou dobu, kdy mapu tvoříte. Zkuste s družinou takovou mapu namalovat - poradíme, jak na to.

Jak Vytvořit Zvukovou Mapu

  1. Kde můžete zvukovou mapu vytvářet? Kdekoliv. Najděte si každý místo, kde se vám bude dobře sedět.
  2. Co budete potřebovat? Vezměte si papír (alespoň A4 veliký) a tužku nebo pastelky.
  3. Jak postupovat? Doprostřed svého papíru si každý namaluje sebe, jak poslouchá. Během předem určené doby poslouchej a zaznamenávej zvuky, které slyšíš. Směry, od kterých zvuk přichází, znač šipkami. Šířka šipky může znamenat intenzitu hluku (čím je zvuk hlasitější, tím je šipka tlustší) a délka šipky může značit, jak daleko od tebe (odhadem) zdroj zvuku je.

Slyšíš zpívat kosa v křoví kousek od tebe? Ze směru, odkud zpěv přichází, namaluj šipku. Pokud zpívá hodně nahlas, udělej šipku širokou. Pokud tušíš, že je blízko tebe, měla by šipka být zároveň krátká.

Štěká pes ve vesnici a slyšíš jeho štěkot z dálky a matně? Namaluj dlouhou tenkou šipku ze směru štěkotu. Zkus zaznamenat co nejvíce zvuků. Projíždějící či startující auto, padající větev, traktor obracející seno,...

Pro lepší soustředění na zvuky si účastníci můžou zavřít oči.

Čtěte také: Imisní zátěž lesů: Aktuální stav

Další Náměty pro Využití Myšlenkových Map

  • Sluneční soustava: Zamyslete se, co už víte o sluneční soustavě (např. z učiva přírodovědy na 1. stupni), a své poznatky zpracujte např. do myšlenkové mapy nebo prezentace a představte je ostatním.
  • Dinosauři: Na internetu vyhledejte obrázky dinosaurů, dohledejte k nim i dostupné informace. Ve vhodném digitálním prostředí vytvořte prezentaci o vybraném druhu dinosaura, doplňte ji obrázky z volných zdrojů.
  • Pouštní živočichové: Na internetu nebo v encyklopediích vyhledejte informace o fenkovi berberském, velbloudovi dvouhrbém, chřestýši západním a molochovi ostnitém. Zaměřte se zejména na to, jak jsou tito živočichové přizpůsobeni k životu v poušti.
  • Pohyb rostlin: Ověřte si, že i rostliny se skutečně pohybují. Rostliny postavte k oknu, nejlépe na parapet. Do jejich blízkosti umístěte vhodné záznamové zařízení (fotoaparát, chytrý mobilní telefon), ideálně se stativem. Některá zařízení přímo umožňují vytvořit časosběrný snímek (timelapse).
  • Potravní pyramida: Ve vhodném grafickém editoru (např. Malování) vytvořte další příklady potravní pyramidy. Informace, které organismy patří do nižších stupňů pyramidy, dohledejte na internetu, případně v odborné literatuře (encyklopediích).
  • Rostlinné a živočišné buňky: Potom vytvořte myšlenkovou mapu toho, co jste se dozvěděli o rostlinných i živočišných buňkách, co vás zaujalo.
  • Viry: Ve vhodném digitálním prostředí si vytvořte shrnutí toho, co jste se v přírodopisu dozvěděli o virech.
  • Kvalita vody: Na internetu vyhledejte, na kterých vodních nádržích ve vašem okolí hygienici kontrolují kvalitu vody. Jednu z nádrží si vyberte a dohledejte k ní data posledních měření a hodnocení vhodnosti ke koupání (1‒5).
  • Houby: Při procházce v přírodě fotografujte houby, které uvidíte - jedlé, nejedlé i jedovaté, nezapomeňte ani na houby dřevokazné. Z fotografování hub si udělejte soutěž. Každý žák (lze pracovat i např. ve dvojicích) si vybere jeden druh houby a jeho zástupce bude fotografovat v přirozeném prostředí. Zároveň si i bude zapisovat, kde a kdy kterou houbu našel, co rostlo v okolí apod. Nakonec vyhodnotí získaná data. Zejména počet hub, které našel, ale data může třídit i podle jiných kritérií.
  • Lišejníky: Zamyslete se, k čemu může člověk používat lišejníky.

Čtěte také: Kde najít kontejnery na tříděný odpad?

tags: #myslenkova #mapa #priroda #priklady

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]