Tento metodický pokyn si klade za cíl poskytnout návod pro rozsah informací o skutečných vlastnostech odpadu, které by měly být obsaženy v základním popisu odpadu. Povinnost vypracovat Základní popis odpadu se vztahuje na všechny původce a oprávněné osoby podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů, zejména vyhlášky a vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Rozsah Základního popisu odpadu záleží na způsobu nakládání s odpadem.
Metodický pokyn Zpracování základního popisu odpadu konkretizuje obsah jednotlivých kapitol Základního popisu odpadů, jak jsou stanoveny v příloze č. 1 část 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb., a vytváří základ pro "standardizaci" informací poskytovaných tímto záznamem. Při zpracování Základního popisu odpadu se doporučuje využívat Bezpečnostní listy nebezpečných chemických látek a přípravků, které např.
Metodický pokyn je členěn v souladu s osnovou základního popisu odpadu podle přílohy č. 1 část 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb. Jednotlivé body osnovy jsou rozšířeny o podrobnosti, které jsou pro zpracovatele základního popisu odpadu vodítkem, které by měl při zpracování zohlednit a v souladu s požadavky v nich obsažených hledat informace, které by dostatečně popisovaly vlastnosti odpadu.
Katalog odpadů je uveden v příloze č. 1. Odpad se zařazuje pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů uvedená v Katalogu odpadů, v nichž první dvojčíslí označuje skupinu odpadů, druhé dvojčíslí podskupinu odpadů a třetí dvojčíslí druh odpadu.
Podle odvětví, oboru nebo technologického procesu, v němž odpad vzniká, se nejdříve vyhledá odpovídající skupina, uvnitř skupiny potom podskupina odpadu. Pokud se nenalezne žádné vhodné katalogové číslo ani ve skupině 16, přidělí se danému odpadu katalogové číslo končící dvojčíslím 99 ze skupiny odpadů vyhledané postupem podle odstavce 2. V názvu se uvede technický nebo běžně užívaný název odpadu.
Čtěte také: Bezpečnostní list a ERC
Odpady z vozidel s ukončenou životností se zařazují pod katalogová čísla v podskupině 16 01. Pokud pro odpad z vozidel s ukončenou životností není v podskupině 16 01 katalogové číslo uvedeno, postupuje se způsobem stanoveným v § 4 odst.
Provozovatel zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností zařadí přijaté vozidlo s ukončenou životností pod katalogové číslo 16 01 04* a v případě vozidel z jiných druhů přepravy pod katalogové číslo 16 01 04 01*.
Odpady, které naplní definici komunálního odpadu podle zákona, se zařazují do skupiny 20. Poddruh odpadů se používá namísto druhu odpadu pro účely vedení průběžné evidence, ohlašování s výjimkou statistického zjišťování pro potřeby Českého statistického úřadu, informací o odpadu, základního popisu odpadu, osvědčení a výkazu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a požadavku odděleného soustřeďování. Pro ostatní účely je rozhodující příslušnost odpadu k druhu odpadu.
Pokud jsou v Katalogu odpadů jednomu druhu odpadu přiřazena dvě katalogová čísla odpadu, z nichž jedno je označeno jako nebezpečný odpad a druhé nikoliv, odpad se zařazuje pod katalogové číslo podle toho, zda se v souladu s § 7 odst. 1 písm. a) a c) zákona jedná o nebezpečný odpad.
Nebezpečná vlastnost odpadu se posuzuje porovnáním koncentrace látek v odpadech nebo výsledků zkoušek odpadu podle odstavce 4 s kritérii a limitními hodnotami ukazatelů stanovených pro tyto vlastnosti v přímo použitelném předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů4) nebo doplňujícími limitní hodnotami a kritérii pro hodnocení nebezpečných vlastností pod označením kódem HP 9, HP 14 a HP 15 v příloze č. 2.
Čtěte také: Sběr odpadu - přehled kódů
Pro posouzení nebezpečných vlastností odpadů, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí3) jinak, lze použít pouze zkušební metody, které jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie o zkušebních metodách5) nebo v jiných mezinárodně uznávaných zkušebních metodách a pokynech. Zkoušky prováděné na obratlovcích jsou zakázány. Pro posouzení nebezpečné vlastnosti HP 14 Ekotoxický se použije metoda uvedená v příloze č. 3.
Při posouzení nebezpečných vlastností odpadu se musí přihlížet i ke skutečnosti, že po odběru vzorků odpadu může při nakládání s odpadem dojít ke kvantitativní nebo kvalitativní změně posuzovaného odpadu.
Nebezpečnou vlastnost odpadu HP 9 Infekčnost lze posoudit na základě popisu vzniku odpadu, z odborného posudku technologie produkující odpad nebo technologie úpravy odpadu a popisu odpadu z hlediska možného obsahu infekčního agens ve smyslu přílohy č. 2.
U nebezpečných vlastností HP 4 Dráždivé - dráždivé pro oči a kůži, HP 6 Akutní toxicita a HP 8 Žíravé se pro posouzení použijí mezní hodnoty pro jednotlivé látky uvedené v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů4).
Koncentrační limity stanovené v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů4) se nevztahují na čisté slitiny kovů v kompaktní formě, které nejsou znečištěny nebezpečnými látkami. Čisté slitiny kovů v pevném stavu, které se považují za nebezpečné odpady, jsou jmenovitě uvedeny a označeny jako nebezpečné v příloze č. 2.
Čtěte také: Klasifikace nebezpečného odpadu
Pro účely evidence se odpady zařazené podle Katalogu odpadů jako odpady nebezpečné označují „N“, odpady zařazené jako odpady ostatní se označují „O“ a odpady, kterým byla kategorie nebezpečný odpad přiřazena v souladu s § 7 odst. 1 písm. a) a c) zákona a nemají v Katalogu odpadů katalogové číslo označené symbolem „*“, se označují jako „O/N“.
Obsah vzdělávacího programu pro provádění a řízení vzorkování odpadu je stanoven v příloze č. 4. Vzorkování, laboratorní zkoušky a ekotoxikologické nebo mikrobiologické testy se provádí pro daný účel vhodnými ověřenými vědeckými metodami. Pokud není stanoveno jinak, požadavek podle věty první je splněn, pokud je pro daný účel použita vhodná metoda uvedená v příloze č. 5.
Zdroje, z nichž osoba pověřená k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu (dále jen „pověřená osoba“) vycházela v rámci svého hodnocení, musí být v dokumentaci postupu pověřené osoby uvedeny pro každou hodnocenou vlastnost samostatně. Zkoušky odpadu se provádějí pouze v případě, že pro účely hodnocení jednotlivých nebezpečných vlastností odpadu shromážděné podklady nepostačují k úsudku pověřené osoby.
Pro osobu, která absolvovala školení podle odstavce 1, je dostačující, pokud se účastní v pravidelných nejvýše 14měsíčních intervalech školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož obsahem jsou aktuální informace o změnách týkajících se základních informací, které jsou obsahem školení podle odstavce 1.
Sdělení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a i) až l). V rámci náležitostí podle odstavce 1 písm. f) musí sdělení vždy obsahovat výsledek hodnocení jedné nebo více nebezpečných vlastností odpadu uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů4), které byly u odpadu při hodnocení zjištěny, nebo které nebylo možné vyloučit.
Náležitosti obsahu dokumentační zprávy jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce. Přílohy dokumentační zprávy se nevkládají do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
Odpady se do 31. prosince 2023 zařazují ke druhu odpadu podle vyhlášky č. 93/2016 Sb., o katalogu odpadů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona. V roce 2024 se místo poddruhu odpadu zařazuje odpad do příslušného druhu odpadu.
Nebezpečná vlastnost HP 14 Ekotoxický může být po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky posuzována podle tabulky č. 1.1 v příloze č. 1 k vyhlášce č. 376/2010 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.
Ministerstvo životního prostředí vydalo metodický pokyn, aby vyjasnilo možné zákonné úlevy od platby poplatků za ukládání odpadů vzniklých v důsledku živelní pohromy. Metodický pokyn, který nabyl platnosti a účinnosti 17. října 2024, dále vysvětluje, jakým způsobem vést evidence odpadů a odpady ohlásit, jak splnit cíle třídění a uplatnit slevu při ukládání odpadů na skládky ve vztahu k odpadům ze živelní pohromy.
Podle ustanovení § 105 zákona o odpadech platí, že od poplatku za ukládání odpadů na skládku se osvobozuje uložení odpadu na skládku v rámci řešení následků krizové situace podle krizového zákona. Krizový zákon blíže definuje krizovou situaci. Mimořádná událost podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému je narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.
Stav nebezpečí podle krizového zákona vyhlašuje hejtman kraje, resp. i primátor hlavního města Prahy, a to pro celý kraj nebo jeho část. Pokud ovšem nejde o řešení krizové situace, tedy pro místo vzniku odpadů nebyl vyhlášen alespoň stav nebezpečí, není možné uplatnit osvobození od poplatku za ukládání odpadů na skládku podle § 105 odst. 1 zákona o odpadech.
Pokud by prodlení v odklízení odpadů mohlo způsobit ohrožení lidského zdraví nebo životního prostředí, což s ohledem na možnou kontaminaci odpadů lze téměř s jistotou tvrdit, pak je možné doporučit zvážení vyhlášení stavu nebezpečí ve vztahu k urychlení odklízení odpadů. Toto by mimo jiné znamenalo, že by se na tyto odpady uplatnilo osvobození od poplatku za ukládání odpadů na skládku podle § 105 odst. 1 zákona o odpadech.
Důležité je upozornit, že případ, kdy stále dochází k odklízení odpadů vzniklých při krizové situaci, ale krizový stav již skončil, tak ukládání odpadů na skládku spadá do osvobození podle § 105 odst. 1 zákona o odpadech.
Odbor cirkulární ekonomiky a odpadů MŽP sděluje způsob vedení průběžné evidence odpadů po živelní pohromě, jako jsou např. povodně, podle zákona o odpadech. V souladu s metodickým pokynem MŽP č.j. MZP/2021/720/3403 ze dne 7. července 2021 má odpovědnost za odstranění odpadů od občanů v důsledku živelní pohromy místně příslušná obec, která postupuje v souladu s pokyny orgánů krizového řízení.
V průběžné odpadové evidenci obce se zaznamená vznik odpadu ze živelní pohromy, povodňové deponie apod. Odpad se zařazuje pod vhodné katalogové číslo druhu odpadu, uvede se množství v tunách, kód nakládání AN60 a poznámka „Vznik odpadů ze živelní pohromy - povodně apod.“. Původcem odpadu z pohromy (povodně apod.) v případě, že se jedná o komunální odpady od občanů je obec, na jejímž území se tento odpad nachází. Obec může být původcem také naplavené zeminy a stavebních a demoličních odpadů, v případě, že zajišťuje jejich odklízení.
Pokud jsou odpady z pohromy (povodně apod.) soustřeďovány na společných deponiích pro více obcí a množství odpadu po pohromě z dané obce není přesně známo, pak se stanoví odborným odhadem (podílem) množství tohoto odpadu z jednotlivých obcí podle míry zasažení obcí danou pohromou.
Obec odpad ze živelní pohromy předává pod kódem AN3. Obec si toto množství odpadu započítává do limitu pro ohlašování produkce a nakládání s odpady, a pokud dojde k jeho překročení, tak musí podat roční hlášení o odpadech. Zařízení, které odpad přijme, zaznamená v evidenci B00 a uvede jako partnera obec, kde odpad vznikl.
Jelikož nejde o odpady běžně produkované v obecním systému obce, tak toto množství odpadu si obec nezapočítá do výpočtu plnění cíle třídění pro komunální odpad dle přílohy č. 18 vyhlášky č. 273/2021 Sb.
Odpad ze živelní pohromy, který nesplňuje podmínku pro osvobození podle § 105 odst. 1 zákona o odpadech se zařazuje k základu poplatku podle své charakteristiky v souladu s § 106 zákona o odpadech. V případě, že se jedná o využitelný odpad, pak může obec tento odpad ukládat podle § 157 zákona o odpadech za 500 Kč do dosažení celkového množství využitelných odpadů ukládaných na skládku v tomto režimu v daném kalendářním roce podle přílohy č. 12.
V případě, že se na odpad ze živelní pohromy vztahuje osvobození podle § 105 odst. 1 zákona o odpadech, tak se tento odpad do celkového množství využitelných odpadů uložených na skládky se slevou podle přílohy č. 12 zákona o odpadech nezapočítává.
Na základě vzájemné dohody před zahájením úklidu odpadu ze živelní pohromy (povodně apod.) je možno připustit, že původcem odpadu z pohromy může být společnost, která provádí činnost odklízení odpadu z pohromy. Odpad z odklízení živelní pohromy (povodně apod.) bude vznikat společnosti najaté k odklízení při její činnosti úklidu.
U odpadů, které vzniknou dodatečnou demolicí je původcem osoba (stavební společnost) provádějící odstranění stavby. Osoba, která je původcem, uvede v evidenci druh odpadu, množství v tunách, kód nakládání AN60 a poznámku „Vznik odpadů ze živelní pohromy - povodně apod.“. Odpad z pohromy předá pod kódem AN3 do zařízení určeného pro nakládání s daným odpadem.
Společnost si toto množství odpadu započítává do limitu pro ohlašování a podání ročního hlášení o odpadech a nakládání s nimi. Je žádoucí, aby otázka původcovství a evidence byla vždy vyjasněna před započetím prací pro odklízení odpadu ze živelní pohromy (povodně apod.).
Ze základního popisu odpadu musí být zřejmé, z jakého území pochází odpad, aby provozovatel skládky disponoval informacemi, zda odpad spadá do osvobození podle § 105 odst. 1 zákona o odpadech. V případě vyklízení objektu konkrétního původce odpadu nebo odstranění konkrétní stavby je vhodné uvést adresu nebo parcelní číslo. V případě úklidu většího množství odpadů z území obce je dostatečné, pokud je identifikována obec, z jejíhož území odpady pochází.
tags: #mzp #kody #odpadu #metodicky #pokyn