Rozšířený bezpečnostní list a kategorie uvolňování do životního prostředí (ERC)

Vzhledem k tomu, že je registrováno více než 9000 látek, měly by se expoziční scénáře jakožto příloha a součást bezpečnostního listu objevovat stále častěji.

V praxi se již setkáváme s bezpečnostními listy na látky (nebo složky směsi), jež mají registrační číslo. V tom případě by automatickou součástí dodaného bezpečnostního listu měl být expoziční scénář.

Protože scénář je nedílnou součástí bezpečnostního listu, měl by stejně tak být v českém jazyce.

Co je to rozšířený bezpečnostní list?

U látek, které jsou již zaregistrovány, byla součástí registrace i zpráva o chemické bezpečnosti (CSR - Chemical Safety Report), součástí každé zprávy jsou i expoziční scénáře pro určená použití.

Pokud je látka registrována, je součástí bezpečnostního listu (přílohou) expoziční scénář.

Čtěte také: Česká kategorizace odpadů

Každý následný uživatel má povinnost hodnotit rizika pro svá použití látky nebo směsi a k tomu by měl využívat právě expoziční scénáře.

Není-li určené použití (u registrovaných látek) registrováno, nesmí se látka tímto způsobem používat.

Co je expoziční scénář (ES)?

Expoziční scénář má být nástrojem k řízení rizika expozice nebezpečných chemických látek a směsí pro člověka a životní prostředí.

Zahrnuje kroky, jež se týkají celého životního cyklu dané látky pro dané použití, tedy i způsob likvidace odpadů, odpadní vody.

Základním principem při tvorbě expozičního scénáře je, že expozice nesmí překročit přípustné limity.

Čtěte také: Více o kategoriích rizik znečištění vod

Jde o dávky, které nesmějí být překročeny při expozici člověka (DNEL, Derived No-Effect Level), a koncentrace, jež nesmějí být překročeny při expozici životního prostředí (PNEC).

DNEL i PNEC byly vypočteny podle výsledků testů dané látky. Testy byly provedeny podle předepsaných testovacích zkušebních metod.

Základní hodnoty potřebné pro hodnocení rizika v expozičním scénáři

Účinky chemických látek na zdraví

• DNEL (Derived No-Effect Level) - je úroveň expozice dané látce, pod níž se předpokládá, že nedochází k žádným účinkům. Je to hodnota expozice látce, která by pro člověka neměla být překročena. DNEL je odvozenou úrovní expozice, protože normálně je vypočtena na základě dostupných údajů o dávkách látky ze studí na zvířatech, jako jsou např. hodnoty dávky bez pozorovaného nepříznivého účinku (NOAEL, no observed adverse effect levels).
• DMEL (Derived Minimal Effect Level) je odvozená úroveň, při níž dochází k minimálním nepříznivým účinkům. Pro bezprahové účinky je základním předpokladem, že neexistuje žádná úroveň (expozice) bez účinku, a DMEL proto vyjadřuje úroveň expozice odpovídající nízkému a možná teoretickému riziku, které by mělo být pokládáno za přijatelné riziko.
• Bezprahové účinky - obvykle se předpokládá, že existuje určitá hladina (dávka látky = práh), kdy již expozice způsobuje nějaké účinky na zdraví. Existuje však skupina látek (např. látky karcinogenní, mutagenní nebo reprodukčně toxické), u nichž se předpokládá, že škodlivý účinek může nastat při jakékoli dávce. Látky nemají práh účinku.

Účinky chemických látek na životní prostředí

• PNEC (Predicted No-Effect Concentration) - odhad koncentrace, při které nedochází k nepříznivým účinkům na životní prostředí. Odhadem koncentrace, při níž nedochází k nepříznivým účinkům, se rozumí koncentrace látky, pod kterou se neočekává výskyt nepříznivých účinků v dané složce životního prostředí.
• PEC (Predicted Environmental Concentration) - odhad koncentrace, při níž dochází k nepříznivým účinkům na životní prostředí. Odhadem koncentrace, při které dochází k nepříznivým účinkům, se rozumí koncentrace látky, při níž se očekává výskyt nepříznivých účinků v dané složce životního prostředí.

Aby bylo možné konstatovat, že míra rizika je přijatelná, měla by být míra charakterizace rizika (RCR) menší než 1.

Toho se samozřejmě v některých případech nepodaří dosáhnout, proto musí být přijata taková opatření, aby bylo riziko co nejvíce eliminováno, například používáním technických pomůcek ke snížení rizika (např. odvětrávání prostoru, zkrácení doby nakládání s nebezpečnou látkou) nebo používáním vhodných ochranných pomůcek nebo jiných ochranných pomůcek, než byly navrženy v případě, že nám RCR (Risk Characterisation Ratio) nevyšlo.

Při řešení snížení míry charakterizace rizika je ale třeba dávat pozor na to, abychom si pro práci a manipulaci s látkou nenastavili takové podmínky, které nám sice sníží riziko, ale současně v podstatě zamezí reálnému nakládání s látkou.

Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů: Český pohled

Výpočet RCR:

Jak stanovit riziko a spočítat RCR? K tomu účelu lze použít nástroje, jež jsou volně dostupné na internetu.

Jsou to programy (např. ECETOC TRA, EUSES), které pracují se zjištěnými limity (zadají se informace o látce, obvykle fyzikálně chemická data + výsledky testů), provozními podmínkami a opatřeními k řízení rizik pro každý ES speciálně.

Pro popis scénáře se používají deskriptory navržené ECHA.

Stručná charakteristika expozičního scénáře:

Expoziční scénáře (ES) se zpracovávají pro různé kategorie uživatelů:

• průmysl (industrial) - průmyslové použití, např. zpracování látky v chemickém provozu, nebo tvorba směsí;
• profesionálové (profesional) - použití látky nebo směsi profesionály (např. použití úklidových prostředků specializovanou firmou),
• spotřebitelé (consumer) - použití látky běžným spotřebitelem - použití úklidového prostředku v domácnosti.

Každý expoziční scénář má obsahovat: stručný název scénáře expozice a deskriptory použití, aby bylo použití u uživatele pokryto, tj. specifikovat pro pracovníky, spotřebitele, (případně) životní prostředí.

například: teplota, pH, přívod mechanické energie; kapacita přijímacího prostředí (např. pokyny, jak může NU vyhodnotit, zda pracuje v rámci podmínek stanovených ve scénáři expozice.

Expoziční scénář se vždy týká určeného použití. Určené použití je použití látky k daným účelům.

Aby mohl registrant vypracovat expoziční scénář pro příslušné určené použití, potřebuje se tato použití dozvědět od svého dodavatelského řetězce.

Oznámení použití

Každý člen dodavatelského řetězce má právo oznámit písemně (v tištěné nebo elektronické podobě) své použití, alespoň jeho stručný obecný popis, svému dodavateli.

Dodavatelem muže být kterýkoli další člen dodavatelského řetězce (následný uživatel nebo distributor).

Informace se dostává přes všechny články řetězce směrem vzhůru k výrobci nebo dovozci (registrantovi), použití se tak stane použitím určeným.

V rámci oznámení musejí být poskytnuty dostatečné informace, aby bylo možno vypracovat scénář expozice a posoudit chemickou bezpečnost.

Určené použití látky se oznamuje proto, aby se dostalo po registraci do scénáře expozice, který je součástí rozšířeného bezpečnostního listu.

Pro následné uživatele má velký význam, aby obdrželi normalizované stručné názvy scénářů expozice (jejichž smyslem je označení rozsahu a použitelnosti určitého SE) vztahujících se na příslušné způsoby používání daných látek v jejich odvětví, nikoli řadu různorodých scénářů lišících se podle dodavatelů.

Normu pro popisování použití jednotlivých látek přináší systém deskriptorů použití.

Deskriptory pomáhají dodavatelům a uživatelům při jejich vzájemné komunikaci.

Platí:

• jednotné stručné názvy napomohou následnému uživateli k rychlému rozpoznání, zda dodaný scénář expozice odpovídá jeho určenému použití;
• deskriptory by měly napomoci následnému uživateli při vytváření strukturovaného popisu použití, který chce oznámit dodavateli;
• popis použití, který následný uživatel předá proti směru dodavatelského řetězce svému dodavateli, by měl být založen na deskriptorech.

Systém deskriptorů je založen na pěti samostatných seznamech deskriptorů, jež v kombinaci vytvářejí popis použití nebo název scénáře expozice.

Rovněž předpokládá, že na životním cyklu látky se podílí sedm hlavních skupin účastníků:

1. výrobci chemických látek;
2. dovozci chemických látek;
3. firmy provádějící míšení a směšování chemických látek za účelem vytváření jejich směsí - výrobci směsí (přípravků);
4. distributoři (distribuce jako taková podle nařízení (ES) REACH není použití, nicméně týká se to distributorů v případě, že látku přemisťují - např. plní do nádob;
5. průmysloví koncoví uživatelé;
6. profesionální koncoví uživatelé;
7. spotřebitelé.

Seznamy deskriptorů - ukázky

Kategorie oblasti použití (SU)

Popisuje, v jaké hospodářské oblasti se látka používá:

• míšení a následné balení látek na úrovni výrobců přípravků;
• průmyslové koncové použití - tj. použití látky před tím, než se stane součástí základní hmoty výrobku (předmětu);
• profesionální koncové použití;
• spotřebitelské způsoby konečného použití.

Látka se stává součástí výrobku, nepatří sem použití, jehož účelem je začlenit látku do směsi.

Seznam deskriptorů pro oblasti použití (SU)

Kategorie chemických výrobků (PC)

Popisuje, v jakých typech chemických výrobků (tj. látkách v nesmíšené formě nebo ve směsích) je daná látka nakonec obsažena, když je dodávána:

• ke koncovému použití průmyslovým uživatelům,
• ke koncovému použití profesionálním uživatelům,
• ke koncovému použití spotřebitelům.

Kategorie chemických výrobků charakterizuje způsob použití určité látky na základě typu koncového výrobku (např. čisticí prostředek, lepidlo), ve kterém má být látka jako jeho součást používána.

Cílem není charakterizovat funkci dané látky jako takovou (např. funkce retardér hoření, stabilizátor).

Kategorie výrobků obsahuje více údajů o možnostech expozice při hodnocení rizika než samotná funkce látky.

Příklad: Látka - funkce je rozpouštědlo. Použití v osvěžovači vzduchu, v čisticím prostředku. Z hlediska expozice při posuzování rizika je to rozdíl, i když funkce látky je stejná.

Pokud není k dispozici vhodná kategorie výrobku, lze použít "PC0 - Jiné“.

Seznam deskriptorů pro kategorie chemických výrobků (PC)

Kategorie procesů (PROC)

Popisuje techniky aplikování látky nebo typy jejího zpracování definované z hlediska pracovníka.

Aplikační techniky nebo typy zpracování mají přímý vliv na předpokládanou expozici, a tedy i na potřebná opatření pro řízení rizik.

Kategorie procesů zahrnuje popis výroby - např. otevřený, uzavřený systém. Popis pracovních procesů míchání, přeprava v rámci výroby, namáčení, polévání atd.

Seznam deskriptorů pro kategorie procesů (PROC)

Kategorie uvolňování do životního prostředí (ERC)

Popisuje nejrůznější podmínky používání látek z hlediska životního prostředí.

Předpokládané technické určení (účel) dané látky v době jejího používání stanoví do jaké míry:

• je látka používáním spotřebovávána;
• se bude uvolňovat prostřednictvím vypouštění, emisí do vzduchu či v podobě odpadu;
• lze předpokládat, že bude použita znovu v dalším životním cyklu.

Zde máme tři možnosti:

tags: #kategorie #uvolnovani #do #zivotniho #prostredi #erc1

Oblíbené příspěvky:

• Správa Odpadu Jirkov
• Sazebník poplatků Ústí nad Labem
• Tipy pro přežití v divočině
• Manažer emise dluhopisů: role a odpovědnosti
• Trendy v designu košů