Hnojení hlínou z kompostu na podzim

Chcete se pustit do kompostování na zahradě a nevíte jak na to? Tradiční recyklační metoda je založená na skutečnosti, že příroda nevytváří odpadky. Takže - i když nebudete dělat vůbec nic jiného než jen házet organický materiál na hromadu v koutě zahrady, bude to fungovat. Možná s obtížemi a pomalu, ale nakonec se kopec bioodpadu přece jen rozloží a promění v úrodný kompost.

Pokud ale chcete (a kvůli zahradě možná i potřebujete) začít vyrábět kompost rychle a efektivně, spolehněte se na naše know-how. Díky němu zjistíte, jaký kompostér je pro vaši zahradu ten pravý, poradíme vám, co kompostovat lze a co nikoliv. Pro začátek se podívejte na naše video Jak vybrat kompostér.

Výběr kompostéru

Funkčnost kompostéru je daná splněním několika důležitých faktorů, podle nichž byste se při výběru měli orientovat: Objem kompostéru zvolte podle množství materiálu, které potřebujete zkompostovat. Jako minimální se ale doporučuje objem 1 m³, který zaručuje, že budou moci správně proběhnout všechny fáze kompostovacího procesu včetně prohřátí celého objemu kompostéru a jeho hygienizace.

My vám představíme několik typů kompostérů z nabídky našeho e-shopu ekonakup.cz, které uvedená kritéria splňují. Naší srdeční záležitostí je modulární kompostér JERY. Jery Je Rychlý v každém směru. Je to zahradní kompostér, který má řadu předností, protože jsme ho vyvinuli na základě letitých zkušeností a vyrobili vlastníma rukama.

Modulární kompostér JERY

Základem je unikátní konstrukce: Díky rychlému spojování dílů dokážete kompostér smontovat i demontovat během 5 ti minut a snadno přemístit. Jednoduchý systém otevírání komor vám usnadní překopávání, které vede k zintenzivnění a zrychlení rozkladu materiálu. Díky systému mechanických spojů se navíc minimalizuje obsah škodlivých látek.

Čtěte také: Relaxace v objetí přírody

Základní kompostér můžete rozšířit o další moduly a vytvořit tak vícekomorový systém, který vám umožní kompostovat kontinuálně ve dvou fázích. Zatímco v jedné komoře shromažďujete nový materiál, ve druhé či třetí komoře kompost v klidu zraje. Všechny díly kompostéru jsou plně obnovitelné a recyklovatelné, což umožňuje dosáhnout prakticky neomezené životnosti.

K výrobě používáme přírodní lokální materiál -trvanlivé modřínové dřevo odolné proti vlhkosti, mrazu i slunci. Kompostér pochází z místní rukodělné výroby, což snižuje zátěž životního prostředí dopravou.

Dřevěný kompostér pro velké zahrady

Speciálně pro velké zahrady jsme navrhli a vyrábíme odolný masivní dřevěný kompostér ve dvou variantách - o objemu 3 000 a 6 000 litrů.

Zateplený otočný kompostér JORA

Úplně z jiného těsta než předchozí dva dřevěné je zateplený otočný kompostér JORA, který se hodí nejen na zahradu, ale třeba i ke komunitnímu kompostování ve městě. Dovážíme ho k nám už řadu let ze Švédska a v nabídce ho máme ve třech velikostech. Rotační kompostér je uzavřená nádoba ve tvaru sudu sestaveného z lakovaných ocelových panelů umístěná na galvanizované ocelové konstrukci.

Hlavní vtip tohoto kompostéru spočívá v tom, že se materiál uvnitř nemusí překopávat. Stačí prostě pokaždé, když do kompostéru něco vyhodíte, zatočit. Permanentně tak dochází k promíchávání starého a nového obsahu a kompostovaný materiál se provzdušňuje.

Čtěte také: Pracovní listy: Podzimní příroda

Pokud si pořídíte tento kompostér, bude vaším hlavním úkolem dbát na správné složení kompostovaného materiálu. Pokud budete do kompostéru vhazovat především zbytky z kuchyně, je pravděpodobné, že v něm bude převažovat dusíkatá složka, obsah uhlíku doplníte například přidáním pilin, listí, jemné štěpky nebo natrhaného kartónu od vajíček.

Další výhodou je, že díky rychlosti a intenzitě kompostování můžete do kompostéru bez obav vyhazovat syrové i vařené zbytky jídla, a to nejen rostlinné, ale i živočišné. Protože je kompostér JORA uzavřený a uzamykatelný, nehrozí, že by do složení obsahu mohli bez vašeho vědomí zasahovat nepovolaní lidé. Navíc je tak zabezpečený proti případným škůdcům - vandalům i hlodavcům.

Kompostér je umístěný nad zemí, takže škůdci k odpadu nemají přístup, bohužel ani žížaly. Ty lze do kompostéru cíleně nasadit, v praxi máme v praxi vyzkoušené, že Jora funguje ještě rychleji jako vermikompostér.

Postranní ventily zlepšují proudění vzduchu, což snižuje či úplně odstraňuje zápach. Díky zateplení a častému provzdušňování je proces kompostování tak intenzivní, že se čerstvý bioodpad rozkládá dřív, než začne hnít, páchnout, přitahovat škůdce a obtížný hmyz. Vnitřní zateplení kompostéru umožňuje za určitých okolností dosáhnout uvnitř teploty až 75 °C.

Kompostéry Jora tak díky němu pokračují v práci i během zimního období, dlouho poté, co se v běžných kompostérech proces kompostování výrazně zpomalí. Dvoukomorový systém navíc dovoluje kontinuální kompostování, kdy se jedna komora plní, zatímco v druhé zraje kompost. V okamžiku, kdy už první komora nepojme víc odpadu, vyprázdní se kompost z druhé komory a cyklus začíná nanovo.

Čtěte také: Jak kreslit podzimní přírodu tužkou

Prvního hnojiva se tak dočkáte už za 4 až 6 týdnů. Než si některý typ kompostéru Jora vyberete, měli byste spočítat předpokládanou potřebnou kapacitu. Obecně platí, že průměrná městská domácnost vyprodukuje týdně asi 10 litrů kuchyňského bioodpadu, takže by jí měl stačit kompostér Jora JK 125, který zvládne zhruba 12 litrů bioodpadu týdně.

Kompostér Jora JK 270 si v jedné domácnosti poradí kromě kuchyňského bioodpadu i s rostlinnými zbytky ze zahrady. Vhodný je také jako menší komunitní kompostér pro 10 až 12 osob, tzn. 2 až 4 domácnosti.

Drátěný kompostér GABI

Prakticky nezničitelný je drátěný kompostér GABI. Kromě odolnosti (výrobce garantuje životnost minimálně 20 let) vás na něm zaujme i nízká cena a jednoduchá montáž. Praktická je také nastavitelná velikost objemu, kterou můžete přizpůsobit momentálním potřebám. Maximální průměr kompostéru je 124 centimetrů a maximální objem je 1170 litrů.

Jediným problémem tohoto typu kompostéru může být přílišné odpařování vody z kompostu.

Co kompostovat

Kompostér můžete krmit jak rostlinnými zbytky ze zahrady, tak i organickým materiálem, který vzniká v domácnosti, zejména v kuchyni. Pro správnou skladbu kompostu je výhodné, pokud máte možnost míchat odpad ze zahrady s tím z kuchyně. Vhodné složení materiálu významně ovlivňuje aktivitu bakterií.

Uhlík (C) slouží jako zdroj energie nutný pro růst a množení buněk. Tělo buněk je složené z bílkovin, které jsou tvořené aminokyselinami, pro jejichž vznik je nezbytný dusík (N). Poměr uhlíku a dusíku (C:N) v kompostované směsi proto určuje rychlost kompostovacího procesu. Poměr uhlíkatého materiálu k dusíkatému by se měl pohybovat v rozmezí 20-40 jednotek C na 1 jednotku N.

A jak poznáte uhlíkatý materiál? Jednoduše řečeno - jedná se o suchý, hnědý bioodpad, který by měl mít v kompostu převahu. Tvořený je listy, větvemi, štěpkou a pilinami, slámou, znečištěným papírem, okrojky a slupkami z ovoce a zeleniny, kávovou sedlinou a čajovými sáčky.

Dusíkatý materiál je naopak mokrý a zelený, představit si ho můžeme jako čerstvě posečenou trávu nebo například jako zelené natě ze zeleniny a bylin.

Jak nastartovat tlení

Úplně dospodu na dno kompostéru dejte hrubší vzdušný materiál (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpku, hobliny, dřevnaté stonky květin), který umožní cirkulaci vzduchu a odtok přebytečné vody. Tato drenáž by neměla chybět ani ve vyšších vrstvách kompostu. Obecně platí, že čím je skladba kompostovaného materiálu pestřejší, tím lépe.

Různorodý materiál pravidelně promíchávejte: Vlhké se suchým, porézní s hutným, hnědé (uhlíkaté) se zeleným (dusíkatým).

Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat, což je způsobené vysokou aktivitou mikroorganismů. Tato tzv. termofilní fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k tzv. hygienizaci kompostu, při které se zničí semena plevelů i zárodky chorob.

Po dosažení maxima začne teplota zase pozvolna klesat. Aby proběhl proces hygienizace správně, je potřeba přidat do kompostu najednou větší množství materiálu. Ten si můžete shromažďovat postupně. Vlivem intenzivního tlení, které tímto způsobem nastartujete, si materiál sedá a snižuje se přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehoďte a znovu promíchejte.

Pro zrychlení procesu kompostování můžete zkusit přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.

Faktory ovlivňující kompostování

Během procesu kompostování byste měli sledovat několik základních faktorů: Důležitá je správná vlhkost, kterou určíte vlhkoměrem. Měřič stačí pomocí sondy jednoduše zapíchnout do „hlíny“, hodnotu hned snadno odečtete na stupnici, která vám na přehledném diagramu zároveň ukazuje, je-li materiál příliš suchý, mokrý nebo je-li jeho vlhkost optimální.

Další veličina, bez níž se proces kompostování neobejde, je vzduch. Bakterie a houby, které se na rozkladu organického materiálu zásadním způsobem podílejí, potřebují ke své práci obrovské množství kyslíku. Sledovat byste měli také teplotu, kterou snadno změříte pomocí teploměru určeného speciálně k měření teploty půdy a kompostu.

Vyšší teplota materiálu v počátečních týdnech po založení kompostu je žádoucí a je důkazem dobrého průběhu kompostování. Zda se materiál zahřívá, můžete zjistit i tak, že do kompostu vsunete ruku.

Jakmile vaše zahrada kompost okusí, nebude chtít jinak. Co může být lepšího než vlastnoručně vyrobené organické hnojivo obsahující humidové kyseliny, které pomáhají vázat živiny? Zralým kompostem proto hnojte zejména plodiny náročné na živiny. Jinak ho na zahradě můžete aplikovat prakticky kamkoliv.

Nezralý kompost, použijte jako tzv. nastýlku, která potlačuje růst plevelů a do půdy se nezapravuje. Během sezóny dozraje na místě a teprve na podzim ji do půdy zapracujete.

Podzimní příprava zahrady a hnojení

Nenechte se přesvědčit, že podzimní rytí je zbytečná práce. Důkladné obrácení vrchních vrstev zeminy na zeleninových záhonech vám dává záruku, že příští rok nebudete mít tolik plevele a struktura půdy bude ideální. Navíc na podzim můžete zarýt i rostlinné zbytky nebo hnůj a tím vylepšit půdu na záhonech.

Jak správně zarýt hnůj či kompost

1. Nejprve odstraňte zbytky zeleniny či květin, vytrhejte plevel - ten, který se množí dále kořenem, jako jsou pampelišky, husí hoha či bodláky, vyhoďte - nikdy ho nedávejte na kompost, protože by se z kořene dál množil.
2. Obyčejnou trávu a různé plazivé plevele mohou rovnou posloužit jako hnojivo (hned je zaryjete), pokud nejsou příliš velké. U těch se nemusíte snažit ani vytrhnout je celé i s kořenem.
3. Nachystejte si kompost nebo hnůj, který budete zarývat. Hnůj nepoužívejte pro záhony, kde chcete pěstovat česnek či cibuli, protože by jim to uškodilo.
4. Odryjte si první řádek hluboký cca 30 cm. Zeminu házejte za sebe na záhon.
5. Do vzniklé rýhy dejte organické hnojivo, a jdeme rýt další řádku - hlínou z ní zakryjte první rýhu s hnojivem.
6. Řádky nedělejte širší než 25 centimetrů - uvidíte, že i tak je to dřina. Pokud zarýváte plevel, dejte si pozor, aby nečouhal ven, protože vykukující lístky by rostlině stačily na to, aby dál rostla.

Nezapomeňte na jahody! Nenechte je do jara zaplevelené, jejich nástup by byl pomalejší a úroda poloviční.

Opatrně s rytím pod stromy. Mnohé stromy a keře mělce koření a rytím můžete odhalit části kořenů a tím způsobit špatný příjem živin případně i vymrznutí.

Podzimní péče o trávník

Na podzim je potřeba pečlivě vyhrabat listí z trávníku. Dalším krokem v úklidu zahrady je pečlivé shrabání listí. Počkejte, až mráz spálí listí na stromech a vítr ho shodí na zem a důkladně ho vyhrabejte zvláště z trávníku. Zůstane-li přes zimu na trávě, může způsobit „vyležení“ zelené plochy a na jaře pak zbydou holá místa.

Téměř všechno listí lze zkompostovat. Je dobré, když se smíchá se zeminou, zbytky z kuchyně, případně s pilinami nebo dřevěným popelem. Mnohem rychleji se promění v úrodnou hmotu.

Větší vrsty listí můžeme dát na porosty cibulovin nebo přímo nechat pod ovocnými stromy jako ochrannou peřinku. Pokud však stromy trpí rzí a strupovitostí, raději všechny listy pečlivě vyhrabejte, neboť spory těchto nemocí v nich přečkají zimu a na jaře se na stromy opět vrátí. I takto napadené listy lze zkompostovat, spory nevydrží zetlení ve vyšší vrstvě kompostu.

A čím více kompostu, tím více kvalitního hnojiva budete moci zarýt do země. Péče o trávník má v sezóně zcela zásadní význam. Vypovídá hodně o majiteli zahrady, i když móda pěstěných krátkých trávníku v poslední době upadá.

Na podzim je zapotřebí věnovat trávníku více síly, je nutné, abyste jej připravili nejen na zimu. V příštím roce, pokud vše uděláte správně a řádně, se vám odvděčí vynikajícím zdravotním stavem. Začněte sečením. Celou zelenou plochu zakraťte sekačkou na výšku 4 až 5 cm, přitom veškerou sekanou trávu sbírejte zásadně do koše. Mulčování trávníku není vzhledem k vlhčímu rázu podzimních dnů vhodné. Zmulčovaný porost začne hnít, což trávník bude dusit.

Mohou se objevit nepěkné hnědé fleky a holá místa, která bude zapotřebí zjara dosít. Posekanou trávu ze sekačky použijte při kompostování, kdy jejím smícháním s hlínou a listím zajistíte, že příští rok budete mít černé zlato. To použijete jak pro přihnojení trávníku, tak zúrodnění půdy na záhoncích.

S opadáváním listí vyražte na zahradu s hráběmi, tedy pokud máte jen menší pozemek. Ve větších zahradách je pohodlnější listí rozdrtit a sesbírat sekačkou nebo zahradním traktorem. Nejlepší je zmenšit výrazně jeho objem, čehož dosáhnete za použití bočního nebo zadního výhozu stroje. Nasekané, několikrát přejeté řádky listí s trávou sesbírejte při finálním dosečení plochy.

Výhodou jemně nasekaného materiálu je, že mnohem rychleji zetlí. V případě, že listí ponecháte na ploše, dojde k hnilobě, vzniku velkých skvrn a nutnosti na jaře trávník zasít znovu. Plocha bývá totiž nevratně poškozena.

Trávník před zimou nezapomeňte očistit od mechu, plsti a jiných drobných nečistot, které zapadly mezi jednotlivá stébla. Tyto částečky společně vytvoří na trávníku neprodyšný krunýř, ztěžující zelenému koberci život. Provzdušňovačem důkladně celý trávník vyčešte, tím ho zbavíte mnoha dílčích problémů. Pokud je plocha velmi znečištěná, proveďte provzdušnění alespoň dvakrát v odstupu několika dnů.

Vyhrabanou hmotu smíchejte s ostatním materiálem v kompostu. Nezapomeňte ani na přihnojení. Živiny dodá rozhozený prosítovaný kompost.

Trávník na podzim nikdy neskalpujte sečením na minimální možnou sekací výšku. Jeho regenerace bude zjara trvat velmi dlouho. Pokud vlastníte velký pozemek a máte k malotraktoru i obraceč sena, použijte jej pro shrabování listí.

Kompostování listí

Kompostování listí je jednoduchý a efektivní způsob, jak se ho zbavit. Navíc získáte kvalitní substrát - listovku. Listovka obsahuje prospěšné živiny vhodné pro mulčování. Lze ji použít jako příměs pro všechny typy půdy. Kromě toho brání růstu nového plevele a zadržuje vlhkost.

Jelikož listí opadává na podzim, doporučujeme si udělat zásobu spadaného listí vedle kompostéru a v průběhu následujícího roku jej směšovat s dusíkatými materiály jako např. Před kompostováním těžko rozložitelných listů doporučujeme listí na podzim projet sekačkou bez zásobníku.

Takto posekané listí nechte přes zimu pod sněhem a na jaře ho začněte postupně přidávat do kompostu. Typickým příkladem je ořechové listí , které se rozkládá pomaleji, ale neznamená to, že není vhodné ke kompostování. Postupujeme výše uvedeným způsobem.

Při kompostování listí napadeného chorobami nebo parazity je třeba takové listí smíchat s vápnem a navlhčit, samozřejmě, mimo kompostér. Je to jako se všemi semeny rostlin, které dáváme do kompostu. Klíčivost houževnatých plevelů a jejich semen zničíme, pokud je necháme před kompostováním zkvasit v nádobě s vodou.

tags: #hnojeni #hlinou #z #kompostu #na #podzim

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická likvidace suti Městec Králové
• Charakteristika orchidejí
• Klimatická změna a Greta Thunberg
• Rady pro zvládnutí nečekaných situací
• Průvodce výběrem drtiče odpadu