Envisam Skládka Odpadu: Co to Je a Jaké jsou Rizika

24.11.2025

Skládky představují v souladu se zákonem zařízení na likvidaci odpadů, kdy jsou odpady ukládány na zabezpečeném území, vylučujícím resp. V době výstavby mnoha skládek však byly v platnosti legislavní předpisy, které nerespektovaly některá současná specifika skládkování tuhého komunálního odpadu (TKO), např.

Rizika spojená se skládkováním

Odpady uložené v každé skládce mění postupně své fyzikální, chemické i zdravotně hygienické vlastnosti. Vlivem procesů, které se někdy zjednodušeně označují jako kompostovací, dochází fakticky vlivem biodegradace, kvašení, oxidace, redukce, hydrolýzy, sorpce atp. k postupné změně nejen matrice odpadu, ale i látek v matrici obsažených. Například dochází k rozkladu buničiny, k degradaci ropných látek, ke korozi kovů atp., přičemž se zpravidla uvolňuje voda vázaná v odpadech. Pokud dochází zároveň k doplňování vody do tělesa skládky, např.

Existuje několik způsobů, jak se mohou škodlivé látky ze skládky šířit do okolí:

Šíření povrchovým splachem: Kontaminované srážkové vody tvořící povrchový splach ze skládek se infiltrují mimo ochranné prvky do horninového prostředí, resp.
Šíření podzemním stokem: Určitá část skládkových vod s nízkou kvalitou, která se projevuje v prvé řadě vyšší mineralizací a nízkým či vysokým pH, se infiltruje do podloží skládky a odtud prvou (mělkou) zvodní nebo hlubšími zvodněmi migruje mimo těleso skládky. Horninové prostředí může být tvořeno průlinovými nebo puklinovými horninami.
Šíření emisemi: Skládky TKO obsahují zpravidla značný podíl organické hmoty. V průběhu provozování i po uzavření skládky dochází k uvolňování tzv. skládkových plynů - zejména methanu a oxidu uhličitého. V některých případech unikají i těkavé organické látky (BTEX, chlorované uhlovodíky atp.), které se uvolňují hlavně ze zbytků chemických látek bytové chemie (čisticí prostředky, ropné látky, barvy atp.). Kolem každé skládky tak vždy vzniká oblast, která se označuje jako imisní.
Prachové emise: Podle typu odpadů je běžné, že na řadě skládek dochází k úletu prachových částic z povrchu skládky, na jejichž povrchu bývají nasorbovány zpravidla těžké kovy. I v tomto případě vzniká kolem skládky oblast, v níž se projevuje zvýšený obsah prachových částic v ovzduší.

Vývojové fáze skládek

V závislosti na stáří skládky se rozlišují jednotlivá degradační stadia: po oxidačním stadiu dochází ke stadiu redukčnímu, tj. k přechodu od aerobního do anaerobního prostředí. Tehdy dochází dokonce k destrukci některých kongenerů PCB, chlorovaných uhlovodíků a dalších nebezpečných organických látek, včetně pesticidů. Po přibližně 3-5 letech se prakticky vždy intenzívně uplatňují biodegradační procesy a skládka je již v poslední vývojové fázi, tj. větší část nebezpečných organických látek je přetvořena na vodu, oxid uhličitý a organickou hmotu. Těžké kovy jsou přitom vázány na organiku a jejich mobilita je zanedbatelná.

Voda má však velmi pozitivní vliv na rychlost přirozené atenuace. U skládek, kde ještě nedošlo k plné degradaci organických látek, nemá skládková voda dobrou kvalitu. Proto je vhodné ji jímat a zpětně rozstřikovat na povrchu tělesa skládky. Ukazuje se, že se tak výrazně zrychluje degradace odpadů při snížení škodlivých vlastností látek. Je-li skládka projektovaná jako "suchá" (tj. Envisan, s. r. chemická, fyzikální atp. plošné těsnící prvky - např. (Podle klasifikace I.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Monitorování a sanační opatření

Je velmi důležité správně vyprojektovat monitorovací systém tak, aby skutečně umožnil včas a levně získat informace o dynamice šíření znečištění v okolí skládky, a tím i včas přijmout ochranná opatření. Mezi hlavní skupinu sanačních opatření přitom patří změna pH uniklých skládkových vod. U nízkých pH (cca 3-6,5) lze použít systémy pro dotaci vápenných roztoků. Není vhodné budovat monitorovací systém najednou. Lepší je nejprve vyhloubit vrty v blízkosti skládky a teprve později, na základě informacích o dynamice ovlivnění podzemních vod skládkou, pak vrty ve větší vzdálenosti. Podle zkušeností dochází totiž ke stárnutí monitorovacích vrtů, k jejich korozi (v případě použití kovové výstroje), ale i destrukci a kolmataci, což si vyžádá jejich pravidelné čištění.

Monitorování - na základě výsledků měření pH, Eh, vodivosti či mineralizace můžeme indikovat možné ovlivnění podzemních a povrchových vod úniky skládkových vod. V okolí většiny nezabezpečených skládek TKO vzniká kontaminační zóna s vyššími obsahy chloridů, síranů, a v některých případech i fosfátů. Vlivem změny chemismu přitom může dojít k efektu, který je v geochemii označován jako "geochemická bariéra": v místech výskytu např. jílů dochází k vysrážení těžkých kovů, které se pak dále nešíří a kontaminační mrak je stabilizován.

Nutnost pravidelného čištění monitorovacích vrtů je pak dána tím, že dochází i ke stárnutí vody přímo ve vrtu. Na rozhraní "voda - ovzduší" dochází k chemickým procesům, které zkreslují výsledky monitorování - tyto aspekty by měly být ověřeny právě v rámci vyhodnocení archivních dat. U uzavřených skládek komunálních odpadů, kde došlo ke stabilizaci chemismu podzemních vod, může být ekologické riziko pro okolí zanedbatelné, resp. přijatelné. Určitou výjimkou mohou být vyšší obsahy chloridů, které vznikají v souvislosti degradačními procesy některých organických sloučenin. Při rekultivaci skládek podobného typu by měly být využity principy přirozené atenuace, tj.

Průzkum skládek

U mnoha skládek nebývají k dispozici výsledky dostatečně reprezentativního průzkumu. Je však velmi důležité mít k dispozici údaje o geologické stavbě přímo v místě budované skládky (tektonika, rozpukání, zvodnění, anizotropie), ale i chemismu původních vod. V řadě případů mohou být podzemní vody již ovlivněny jak průmyslovou činností, tak hlavně činností zemědělskou. Ve vodách se pak běžně vyskytují zvýšené obsahy dusíkatých látek a látek používaných na ochranu rostlin. Tím se může stát určení vlivu skládky na podzemní vody nejednoznačné.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

tags: #envisam #skladka #odpadu #co #to #je