Nabídka zvířat ekologického zemědělství v České republice

Zdravé ekologické zemědělství zajišťuje pestrou krajinu i potraviny, kterým se dá důvěřovat. Ekologické hospodaření už tvoří více než 12 procent české zemědělské půdy. Ale většinou jsou to pouze louky a pastviny.

Ekologické zemědělství zvyšuje rozmanitost zvířat a rostlin na venkově. Potvrdilo to sčítání na desítkách farem z různých evropských zemí. Ekologičtí farmáři zajišťují svým hospodářským zvířatům dostatečně prostorný výběh a dobré podmínky k životu.

V ekologickém zemědělství jsou zakázány nelidské velkochovy, kde slepice stráví svůj život v klecích namačkány jedna na druhé nebo kde prasata živoří v boxech na železných roštech. Zvířata dostávají kontrolovaná krmiva z ekologického zemědělství a zdravým kusům se nesmějí rutinně podávat antibiotika ani hormony. Taková pravidla se projevují na životní pohodě zvířat.

Podpořit ekologické chovy můžete svou spotřebitelskou volbou. Pokud si jdete kupovat maso, žádejte bio nebo alespoň od místních farmářů. Kupujete-li vajíčka, volte ta s označením 0 - ekologické zemědělství.

Biostatky oživují český venkov. Místo (dovezených) chemikálií používají (místní) lidskou práci, proto zaměstnávají o 10-20 % více rukou než průmyslové farmy.

Čtěte také: Kariéra v obnovitelné energetice

Ekologický chov králíků

Chov králíků u nás historicky zastával roli převážně samozásobitelskou. Byl významným zdrojem masa v domácnostech, ale i kvalitní suroviny pro kožešnický průmysl. Králíci jsou vděčnými chovanci i dnes především u hobby chovatelů, méně často pak v zemědělské velkovýrobě. Mohou však být i zajímavou alternativou pro chovatele v systému ekologického zemědělství a příležitost, jak rozšířit nabídku zemědělských produktů a potravin nabízených přímo na farmě.

Způsob chovu a krmení králíků v ekologickém zemědělství se významně liší od faremních velkochovů. Je založen na skupinovém ustájení, vnitřních i venkovních výbězích a na maximálním využívání pastvy a zkrmování objemných krmiv. Základním principem je uspokojit přirozené životní potřeby králíků.

Např. Zásady ekologického chovu králíků upravuje NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/848 a příslušné PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) - např. č. Pro založení eko chovu králíků lze převést stávají konvenční podnik s chovem králíků bez specifických požadavků na původ zvířat. Tedy do přechodného období vstupují všechna dosud chovaná zvířata.

Stávající eko zemědělec, který chce začít s chovem králíků, může pro vytvoření nového stáda nakoupit zvířata i z konvenčních chovů. Ta ale musí být mladší tří měsíců. I později pro obměnu chovného stáda lze omezeně nakupovat zvířata z konvenčních chovů. Jejich počet však nesmí překročit ročně 20 % zvířat z počtu králíků v základním stádě (u malých chovů do 10 ks králíků pak max.

Pro podmínky chovu králíků v ekologickém zemědělství je vhodné vybírat taková plemena a jejich křížence, kterým vyhovuje chov ve venkovním prostředí.

Čtěte také: Udržitelné hotely v ČR

Ustájení králíků

Způsob ustájení králíků vychází z požadavku na skupinový chov. V pastevním období se králíci chovají v mobilních kotcích přímo na pastvině, nebo v pevných kotcích, ale s přístupem na pastvinu. Velikost kotců se volí tak, aby bylo možné ve výkrmu tvořit skupiny v návaznosti na jednotlivé vrhy (z jednoho či několika vrhů).

Zkušenosti z praxe ukazují, že velikost skupiny vykrmovaných králíků nemá být příliš veliká. Ideálně ve velikosti 1-2 vrhů. Výkrm králíků ve větších skupinách je nutno zvážit s ohledem na možný výskyt agresivního chování jedinců, zvláště při tvorbě nových skupin.

V prostorách pro ustájení se požadují čisté, suché a podestýlané plochy pro odpočinek, bez roštů. Pro samice se používají budníky pro stavbu hnízda, v minimálním počtu jeden na každou samici. Pro stavbu hnízda předkládáme vhodný přírodní materiál (seno, slámu, apod.). Týden před porodem a v době kojení jim do nich přístup nijak neomezujeme.

Králíčata je povoleno odstavit nejdříve 42. den po narození. Výhodou jsou vyvýšené plochy pro odpočinek nejen kojících samic, ale i v kotcích pro ostatní králíky. Ve venkovních plochách kotců je jejich budování povinné. Pro všechny kategorie králíků budujeme zatemněné úkryty v dostatečném počtu.

Krmení králíků

V konvenčních faremních chovech jsou králíci krmeni téměř výhradně granulovanými krmivy s vyváženým poměrem živin, které uspokojují živinové a nutriční požadavky jednotlivých kategorií králíků. Ne vždy bývá králíkům předkládáno seno a v závislosti na skladbě granulí to ani nemusí být nezbytné. V ekologickém zemědělství se naopak klade důraz na zkrmování objemných krmiv, především pak na využívání píce z pastevních porostů a v mimopastevním období na sušené pícniny.

Čtěte také: Práce Česká Lípa: Odpadové Hospodářství

Dávka jadrných krmiv je pak limitována maximálním podílem 40 % z celkové krmné dávky (počítáno v sušině). Aby objemná krmiva uspokojila požadavky zvířat na množství a kvalitu jednotlivých živin, musí být vyrobena ve špičkové živinové kvalitě. Tomu odpovídá píce z mladých, nepřestárlých rostlin. Např. pastevní porost trav ve fázi prodlužování obsahuje asi 17-20 % NL v sušině, zatímco v době zrání semen pak už jen kolem 5 % NL v sušině. Podobnou dynamiku vývoje projevují i změny obsahu cukrů apod.

Zvláštní důraz je nutno klást na hygienickou kvalitu krmiv (bez plísní, hniloby, zapaření, znečištění). V zimní krmné dávce tedy seno neplní jen funkci donora vlákniny, ale jako dominující pícnina musí být i zdrojem základních živin, především bílkovin. Takové seno lze vyrobit jen z mladých porostů. V pastevním období seno může naopak plnit roli dietetického doplňku - jako zdroj efektivní vlákniny při zkrmování velmi mladých pastevních porostů. Pro tento účel se hodí seno i ze starších porostů s vyšším obsahem vlákniny.

Složení králičích krmných BIO směsí se liší od těch konvenčních. Konvenční krmné směsi pro králíky mají parametry kompletního krmiva, kde se klade důraz na živinové a zvláště nutriční parametry. Musí obsahovat mj. stanovené množství a poměry NDF, ADF a ligninu pro udržení fyziologické rovnováhy trávicího traktu a současně dostatečné množství bílkovin i sacharidů potřebných pro růst, laktaci apod.

BIO králičí krmná směs je krmivo doplňkové, protože nikdy netvoří jedinou ani hlavní složku krmné dávky. Může tvořit max. 40 % krmné dávky (v sušině). Většinu požadavku na dotaci vlákniny plní objemná krmiva, jadrná krmiva vnáší především chybějící živiny, typicky bílkoviny, sacharidy a minerální látky. Obsah NDF, ADF a ligninu se tedy posuzuje u krmné dávky jako celku (včetně objemných krmiv), nikoliv u každé jednotlivé složky krmné dávky. Jejich obsah v krmné směsi nemá rozhodující význam jako u konvenčních směsí.

Pro krmení králíků nelze využít krmiva obsahující antikokcidika, GMO suroviny, syntetické aminokyseliny ani extrahované šroty.

Ekologický chov skotu

Ekologický chov skotu je alternativou k jeho konvenčnímu chovu. Konvenční chov je většinou zaměřen na maximalizaci zisku, kdežto ekologický chov má odlišný princip. Principem ekologického hospodaření je získání co nejmenší závislosti na vnějších vstupech, hospodář se snaží pracovat v co největším souladu s přírodou. Zvířata jsou krmena produkcí daného podniku a je jim umožněno, aby žila co nejvíce přirozeně.

Podstatná část sušiny krmné dávky musí být tvořena objemnými krmivy, což znamená, že skot musí být krmen primárně senem a pastvou, která má obsahovat až 60 %. Počet zvířat na ekologických farmách většinou přímo souvisí s tím, kolik jich daná farma dokáže uživit z vlastních zdrojů. Pokud by došlo k nákupu píce a krmiv z jiných farem, musí mít tyto farmy certifikovaná krmiva. Samotné přesvědčení chovatele o správnosti jeho počínání nestačí.

Zvířatům v ekologickém chovu musí být po celý rok umožněn pohyb mimo ustájení, existuje i předepsaná minimální velikost pastviny na kus. Produkce získaná v ekologickém chovu skotu se nazývá bioprodukcí.

Tato vysoká kvalita a hodnota produktů získaných od skotu v ekologickém systému chovu není dosažena automaticky. Chovatel se snaží zvířatům zajistit maximální životní pohodu (welfare). Skot je stádovým zvířetem. V rámci stáda (skupiny) si zvířata na základě svých znalostí vytvářejí sociální hierarchii, např. se udává, že skot rozeznává a pamatuje si postavení až 60 kusů příslušníků téhož stáda či skupiny. Své sociální postavení si upevňuje vyhledáváním kontaktů se zbývajícími členy.

Vztah mezi mládětem a matkou je velmi silný a obvykle trvá od otelení až do dalšího porodu, kdy kráva instinktivně starší mládě zapudí. Je to nutnost, protože pokud by tak neučinila, hrozilo by nebezpečí, že starší potomek vysaje mlezivo novému mláděti. Zapuzení staršího mláděte není nic neobvyklého a odpovídá chování volně žijících zvířat.

Téměř polovinu denní doby věnuje dojnice odpočinku a přežvykování. Zbytečně nevyhledává pohyb a nepohybuje se bezúčelně. Ta je většinou chápána jako ochrana před příliš velkou zimou nehledě na skutečnost, že skot má dobře vyvinutou termoregulaci. Stejně důležitá je i jeho ochrana před vysokými teplotami. V zimním období je proto obvykle nutné budovat pro skot takzvaná zimoviště.

Vlastní chov výrazně ovlivňuje skutečnost, že skot má velmi dobré termoregulační schopnosti. Udává se, že ve srovnání s člověkem leží pásmo tepelné pohody asi o 15 °C níže. To znamená, že při teplotě 5 °C se skot cítí stejně dobře jako člověk při teplotě 20 °C. V chovu není povoleno použít látky stimulující růst a GMO (geneticky modifikované) plodiny nebo látky od nich odvozené (s výjimkou vakcín).

Z minerálních látek je možné použít pouze ty, které jsou povoleny. Zdraví zvířat je založeno na preventivních opatřeních, a to zejména na volném pohybu (pastvě) a kvalitní krmné dávce. Za nejpřirozenější způsob odchovu telat je považován odchov pod matkou. Do odstavu se odchovávají ve skupinách. Telata musejí mít možnost vizuálního a akustického kontaktu mezi sebou, ostatními zvířaty a děním na dvoře. Telata musejí přijímat mlezivo a mléčná výživa musí být zajištěna nativním mlékem až do 3. měsíce věku. Již od 1. týdne věku je telatům předkládáno seno a od 2.

Toto období trvá od 6. měsíce věku zvířete až do jeho otelení a následného porodu. Pastevní odchov je naprosto ideální formou chovu. Dojnice je možné chovat stejně jako jalovice ve volných stelivových kotcích, nicméně tento systém má své nedostatky, které spočívají ve větší frekvenci konfliktů mezi zvířaty a možnosti poranění ležících zvířat pohybujícími se zvířaty. Z tohoto důvodu dávají někteří chovatelé přednost variantě volného stelivového ustájení v boxech.

V systémech volného ustájení krav je nejčastěji používáno dojení v dojírnách. Neméně důležitým faktorem, který musí každý hospodář brát v potaz, je výběr vhodného plemene pro ekologický chov. Nejčastěji se používají plemena kombinovaná, dávají mléko i maso.

tags: #nabídka #zvířat #ekologické #zemědělství

Oblíbené příspěvky:

• Klimatická zpráva Allatra: Analýza
• Franke Elite: Recenze a výběr
• Správné třídění skla
• Účinné metody proti zápachu z odpadu
• Vyklízení prostor v Hranicích a nebezpečný odpad