Nadobový a beznadobový sběr komunálního odpadu

Odpadové hospodářství je dnes plánovaný proces, který je zaměřen zejména na snižování celkového množství odpadů a jeho jednotlivých složek a zároveň na zvýšení podílu znovu využití již vzniklých odpadů. V ČR je podle zákona o odpadech systém nakládání s odpady definován jako jejich shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění.

V poslední době se velice často skloňuje pojem separovaný sběr, kterým lze získat čistější odpady pro jejich následné, zejména materiálové, využití. Separovaný sběr lze provozovat na volně přístupných místech, která jsou veřejnosti všeobecně známa.

Separovaný sběr lze provozovat i v systému tzv. sběrných (recyklačních) dvorů. Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM ve své publikaci Hospodaření s odpady v obcích z roku 2009 definuje pojem sběrný dvůr a sběrné místo jako místo určené obcí ke shromažďování a sběru vybraných složek komunálního odpadu, které je vybaveno různými druhy shromažďovacích prostředků. Dále si čtenář přečte, že na sběrném dvoře lze sbírat větší počet jednotlivých druhů odpadů včetně nebezpečných složek, což není ve všech případech možné.

Čtvrtá hodnotící zpráva o Plánu odpadového hospodářství ČR za rok 2008 v bodě 4e a 4l, tedy v bodech, které se mj. zabývají podporou separovaného sběru rozšířením sítě sběrných míst, konstatuje stav plnění: „Plněn bez výhrad“. Ve zprávě je zmiňována podpora projektů na výstavbu sběrných dvorů a projektů odděleného sběru odpadů.

Sběrné dvory zajišťují naplnění dvou úvodních pojmů ze systému nakládání s odpady, a to sběr a skladování (krátkodobé). V tomto kontextu může podle § 17 odstavce 2 zákona o odpadech obec ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, ... .

Čtěte také: Rak a jeho klepeta

Pokud by obec tuto vyhlášku nevydala, musí podle stejného paragrafu a odstavce 3 určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad který produkují a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu.

V této chvíli je možno setkat se s nedefinovaným termínem sběrný dvůr nebo sběrné místo. Společnost SAKO v Brně na svých internetových stránkách zavedla podobné, přesto opět další pojmy jako je „Sběrné středisko odpadů (SSO) a shromažďovací místo odpadu (SMO). V Sokolově jsou pro ukládání odpadu od obyvatel přístupné i tzv. mobilní sběrné dvory. Jak tedy sjednotit všechny tyto pojmy?

Povinnosti vyplývající ze zákona o odpadech jsou pro provozovatele těchto zařízení stejné. Odlišná je ve většině případů osoba provozovatele. Ve městech jsou provozovateli sběrných dvorů většinou firmy, technické služby, případně jiné subjekty, v malých obcích vesnického charakteru, které v ČR tvoří přibližně 80% podíl ze všech obcí, je provozovatelem sběrného dvora většinou sama obec, pokud tento dvůr na svém území zřídila.

Podle § 18 zákona o odpadech musí provozovatel mimo jiné soustřeďovat sbírané odpady podle druhů a kategorií, zveřejňovat druhy sbíraných odpadů a podmínky jejich sběru, zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem a v neposlední řadě vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem.

Dále je provozovatel povinen při odběru těchto odpadů identifikovat osoby, od kterých má v úmyslu odpady odebrat, identifikovat odebírané odpady, vést podle odstavců 4 až 8 evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data a hodiny odebrání nebo vykoupení odpadů.

Čtěte také: Nakládání s odpadem: sběrné dvory

Jak již bylo naznačeno, obyvatelé se spíše než o „správný pojem“ zajímají o to, kam mohou odpady odložit. Sběrné dvory (zabezpečené - oplocené) začaly vznikat především jako náhrada volně přístupných velkoobjemových kontejnerů (VOK), které sloužily v obcích pro sběr objemného odpadu.

Tyto VOK byly po přivezení okamžitě naplněny, mnohdy i odpadem od obyvatel okolních měst a obcí, kde tato možnost sběru nebyla zavedena. Postupně se na zabezpečených sběrných dvorech zavedl i sběr vytříděných obalů, nebezpečných složek a v posledních letech mnohde i sběr biologicky rozložitelných odpadů (BRO) ze zahrad, celoročně zejména travní hmoty, sezónně především listí a prořezaných větví stromů a keřů.

Lze tedy konstatovat, že sběrným dvorem se rozumí prostor pro přechodné i trvalé umísťování nádob na odpad nebo druhotné suroviny splňující technické, hygienické, estetické a bezpečnostní podmínky dané příslušnými právními předpisy a připomínkami dotčených orgánů v průběhu stavebního řízení.

Důvody pro stavbu sběrných dvorů jsou tedy nejen legislativní, neboť obec jako původce komunálního odpadu musí zajistit možnosti pro třídění odpadů a stanovit místo, kam mohou občané odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (to lze řešit i objednáním mobilní sběrny), ale jsou to i důvody, které vedou ke zvyšování komfortu sběru těchto odpadů pro samotné občany, zvyšování podílu sebraných a tím i dále recyklovaných druhotných surovin atd.

Význam, který státní správa přikládá otázkám nakládání s komunálním odpadem v obcích dokumentují i priority Státního fondu životního prostředí, kde recyklační dvory jsou jedním z témat preferovaných dotacemi na jejich výstavbu a zprovoznění. Výhody, které jsou spojené se zřízením sběrných dvorů jsou patrné v celém systému nakládání s komunálním odpadem.

Čtěte také: Zapojení dobrovolníků do úklidu České republiky

Sběrné dvory jsou zařízeními, která doplňují odvážecí nebo donáškový systém sběru komunálního odpadu. Zároveň napomáhají třídění a poté i samotnému zpracování a zhodnocování odpadů. Zároveň zvyšují účinnost tříděného sběru a snižují tak množství odstraněného odpadu ve spalovnách a na skládkách.

Typy sběrných dvorů

Sběrné dvory se mohou podle účelu a velikosti dělit do několika stupňů. V současné době je ve světě praktikován čtyřstupňový model:

1. 1. stupeň: je sběrný dvůr vybavený kontejnery pro příjem papíru, skla, plastů, železného šrotu, neželezných kovů, odpadu ze zeleně a kuchyní, textilu apod. Sběrný dvůr má administrativní a sociální vybavení.
2. 2. stupeň: již umožňuje, kromě odpadů z 1. stupně, i příjem nebezpečného podílu z komunálního odpadu.
3. 3. a 4. stupeň: je již místem, které zajišťuje od občanů převzetí všech roztříděných látek. Tento stupeň může mít oddělení pro využitelné předměty a materiály (tzv. „bleší trh“) a menší opravářské dílny pro odpady, které jsou po malé opravě schopny dalšího používání (regenerace odpadu). K dispozici je strojní a technické zázemí, včetně další mechanizace, např. drtiče větví, která na venkovní ploše zajišťuje desintegraci tohoto odpadu za účelem snížení nákladů na návaznou dopravu.

Stupeň sběrného dvora, jeho velikost, sortiment sbíraných odpadů, investiční náročnost, technické zabezpečení a otevírací doba závisí na řadě faktorů. Jedná se například o velikost spádové oblasti, charakter zástavby, současný systém sběru a svozu odpadů, zájem o vytříděné suroviny a mnoho dalších.

Občané obce využívají sběrný dvůr zdarma, ostatní jsou zpoplatněni podle ceníku. Za praktické lze rovněž považovat uzavření smlouvy mezi obcí s vybudovaným sběrným dvorem a okolními obcemi bez dvora, která zajišťuje možnost, popř. i úhradu, užívat tento dvůr občany i těchto obcí. Důležité je i smluvní zajištění odbytu zejména druhotných surovin a odběru zbývajících odpadů na nejbližší skládku.

Kvalita a čistota sebraných odpadů je dána vždy a pouze kvalitní a přesnou obsluhou sběrného dvora. Pracovník obce, který „z tepla hlídací budky“ sleduje vyhazování všeho materiálu do jakéhokoliv VOK je na tomto místě nepotřebný. To už se můžeme vrátit k volně přístupným kontejnerům na okraji obce.

Rovněž v hlavním městě Praze jsou sběrné dvory součástí systému nakládání s komunálním odpadem. Jedním z výstupů Projektu hospodaření s odpady v Praze bylo doporučení o zřízení a provozování asi 20 sběrných dvorů. V současné době je provozováno 12 těchto zařízení, ve kterých je umožněno odkládat vybrané druhy odpadů ve větším množství a v širokém výběru komodit. Jedná se o objemný odpad, stavební odpad, odpad ze zeleně, dřevo, kovy, pneumatiky, papír, sklo, plasty, nápojové kartony a nebezpečné složky komunálního odpadu.

Navíc byla v rámci sběrných dvorů hl. m. Prahy zřízena místa zpětného odběru vyřazených elektrických a elektronických zařízení.

Jak ukazuje tabulka 1, složení odevzdaných odpadů na sběrných dvorech v Praze bylo v roce 2008 velice různorodé. Návštěvnost a množství odevzdaných odpadů stále roste. Z toho je jasné, že sběrné (recyklační a podobné pojmy) dvory nabývají na významu. na sběrných dvorech hl. m.

Sběrně dvory jsou pro občany místa, kde mohou většinou bezúplatně odevzdávat široký sortiment odpadů. Tím se výrazně snižuje riziko vzniku černých skládek, které se většinou objevovaly na odlehlých místech za obcí.

Je ale pravdou, že pouhé vybudování sběrného dvora nestačí. Je nezbytné velice dobře informovat občany o jejich možnostech, jak mohou nakládat s odpady a tím podnítit jejich zájem a odpovědnost. Občané by měli být nejen informováni o místě, kde mohou odpad odložit, ale také o výsledcích svých snažení ve třídění komunálního odpadu, aby si zpětně mohli uvědomit, zda třídění má smyl. Důležitým začátkem je výchova již na základních školách. Odpadové hospodářství je mladým oborem, které se progresivně rozvíjí. Pomocí nových technologií se stále více odpadů druhotně využívá. Bez separovaného sběru, jehož výsledkem jsou čisté a vytříděné odpady, by množství využitých odpadů nestoupalo.

Podle zákona o odpadech mají obce a města povinnost zajistit na svém území sběrná místa, kde mají občané obce možnost odkládat nebezpečný odpad. V návaznosti na provedený sběr jsou povinny zajistit odvoz nebezpečných odpadů oprávněnou osobou. Při nedostatečné informovanosti nebo možnosti uložit odpad na místo určené obcí někteří z vyjmenovaných odpad odhodí do nejbližšího kontejneru, v nejhorším případě do lesa.

Pro mnohé obce se nabízí řešení, které je v zásadě dvojího druhu. Jedním z nich je zřízení stabilního sběrného místa, obvykle "sběrného dvora", kde má občan na základě své občanské registrace zdarma možnost dovést a předat vybrané nebezpečné odpady k jejich dalšímu odstranění. Nicméně provoz takového místa a jeho zařízení upravuje poměrně přísně legislativa.

Ke splnění podmínek provozu sběrného dvora obec potřebuje kromě platného stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí souhlas krajské hygienické stanice, souhlas s naklá-dáním s odpady, schválený provozní řád a jiná potřebná schválení. Zejména pro menší obce je splnění a zajištění všech zákonných a provozních podmínek sběrného místa vlastními silami velmi náročné.

V četných případech, pokud se obec rozhodne sběrný dvůr zřídit, svěří odpovědnost za jeho provoz zkušené společnosti zajišťující služby v odpadovém hospodářství. Z pohledu účelnosti je pak jistým úskalím trvalých sběrných míst jejich časté situování na periferii města a s ním spojená velká docházková vzdálenost pro občany. V důsledku toho opět často končí nebezpečný odpad na nezajištěném místě.

Druhou možnou formou zajištění sběru nebezpečného komunálního odpadu v obci je organizace mobilních sběrů a svozů, tj. sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu zastávkovým způsobem. Informace jsou v dané obci s dostatečným předstihem oficiálně vyhlášeny zákonnou i mediální formou, tj. obecní vyhláškou, v místních novinách, rozhlase či na webových stranách obce. Občané často dostanou do schránek propagační letáčky informující o termínech sběru a typech sbíraných odpadů.

Termíny sběru jsou ve většině případů stanoveny na sobotu, aby měli možnost dodat nebezpečný odpad nejen občané města či obce, ale rovněž přítomní místní chataři a chalupáři. Na smluvená místa jsou ve smluvený čas "odpadářskou" společností přistavena speciální svozová vozidla, která splňují veškeré technické normy pro přepravu nebezpečných odpadů, což umožňuje bezproblémovou manipulaci, třídění a následné bezpečné uložení odpadu ve vozidle.

Sebraný odpad se podle typů váží při příjezdu na vážnici společnosti za přítomnosti zástupce obce, který má možnost množství sebraného odpadu zkontrolovat a podepsat. Po provedení sběru a svozu odpadu předá odpadářská společnost obci kompletní evidenci o množství a typech odvezených odpadů. Cena odstranění se liší dle jednotlivých katalogových čísel odpadu, tj. typů nebezpečného odpadu, v návaznosti na jejich způsob odstranění.

Uvedené způsoby sběru a svozu nebezpečného odpadu v obcích jsou konstatováním a nabízí se otázka, který z nich lépe pokryje potřebu a zájem občanů aktivně se podílet na ochraně životního prostředí. Sběrné dvory se v dnešní době stávají běžnou trvalou součástí služeb obce svým občanům. Mají obvykle pro občany příznivou otvírací dobu s maximálním zajištěním ochrany životního prostředí. Stále však pro mnoho zejména menších obcí náklady na jejich provoz převyšují možnosti rozpočtu obce, které potom pokrývají potřebu sběru výše uvedeným distančním způsobem.

Většina obcí má se spol. RESPONO, a.s. Dále je téměř nutností, abyste na sběrný dvůr přijeli s odpadem, který je předem roztříděný a rozložený (starý nábytek). Není možné odpad třídit a rozkládat až na místě ve sběrném dvoře před kontejnery. Na sběrných dvorech máme k dispozici jen omezené množství kontejnerů, které je možné v jeden den naplnit.

Žádáme vás, abyste na sběrný dvůr vozili jen omezené množství bioodpadu a snažili se využívat zejména vaše kompostéry, které jste od obce dostali zdarma, nebo sběrné nádoby určené ke shromažďování bioodpadu na obci. Sběrná místa mohou sloužit pro plnění povinnosti obce zajistit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu podle § 59 odst. 2 zákona o odpadech.

Podle tohoto ustanovení je obec povinna určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu, a to alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu, jedlých olejů a tuků a od 1. ledna 2025 rovněž textilu.

Sběrné místo obce (sběrný dvůr), (nepovolené zařízení podle zákona)

• Sběrné místo zřízené obcí
• V rámci obecního systému určeno k odkládání odpadů od občanů
• Nejedná se o stanoviště kontejnerů na tříděný sběr (sběrné hnízdo)
• Může mít podobu sběrného dvora
• Slouží pouze občanům obce a subjektům zapojeným do obecního systému

Sběrný dvůr obce (obecní zařízení), (povolené zařízení podle zákona)

• Zařízení ke sběru odpadů označované jako sběrný dvůr, jehož provoz je povolen příslušným krajským úřadem
• Podmínky jeho provozu stanovuje schválený provozní řád
• Provozovatelem sběrného dvora je obec
• Sběrný dvůr je v obecním systému, takže slouží občanům obce a subjektům zapojeným do obecního systému a eventuálně dalším

Sběrný dvůr (zahrnutý do obecního systému), (povolené zařízení podle zákona)

• Zařízení ke sběru odpadů, které má podle zákona ke svému provozu uděleno povolení příslušného krajského úřadu
• Podmínky jeho provozu stanovuje schválený provozní řád
• Sběrný dvůr je zahrnut do obecního systému, takže slouží občanům obce a subjektům zapojeným do obecního systému a eventuálně dalším
• Provozovatelem sběrného dvora NENÍ obec
• Tento sběrný dvůr může být umístěn v jiné obci, s tím, že na základě dohody s touto jinou obcí slouží občanům obce podávající roční hlášení.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že sběrné místo může sloužit výhradně k předávání odpadů a movitých věcí do obecního systému nepodnikajícími fyzickými osobami (občany obce) a případně právnickými a podnikajícími fyzickými osobami zapojenými do obecního systému podle § 59 a 60 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech.

Vzhledem k tomu, že na sběrných místech nemohou být přebírány odpady od osob, které nejsou zapojeny do obecního systému, jedná se výlučně o shromažďování odpadu obcí jako původcem odpadu ve smyslu § 11 odst. 3 zákona o odpadech a není zahrnut sběr odpadu ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) tohoto zákona.

Sběrné místo proto není zařízením určeným pro nakládání s odpady, jak je definováno v § 11 odst. 1 písm. r) bod 1. zákona o odpadech, a z tohoto důvodu nevyžaduje povolení provozu zařízení podle § 21 odst. 2 uvedeného zákona. Sběrné místo může mít formu sběrného dvora nebo jakoukoli jinou formu, která umožní, aby řádně plnilo svůj účel, například oplocený pozemek, přístřešek, místnost apod.

Je stanovena výjimka, že obec není povinna odděleně soustřeďovat odpad plastů, skla a kovů, pokud tím nedojde s ohledem na další způsob nakládání s nimi k ohrožení možnosti provedení jejich recyklace. Rozsah míst pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu stanoví vyhláška č. 273/2021 Sb.

Podle § 33 odst. 1 této vyhlášky může obec zajistit oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů prostřednictvím sběrných dvorů, zařízení určených pro nakládání s odpady, velkoobjemových kontejnerů, sběrných nádob, pytlového způsobu sběru, nebo kombinací uvedených způsobů.

S ohledem na výše uvedenou právní úpravu v příloze č. 13 dané vyhlášky lze jako „sběrné dvory“ chápat i sběrná místa, která nemají podobu sběrného dvora. Vždy však musí být dodrženy specifické požadavky na soustřeďování jednotlivých složek komunálního odpadu, které jsou vymezeny v § 34 až 37 této vyhlášky.

V dané souvislosti jde zejména o požadavek u nebezpečných komunálních odpadů, že soustřeďování těchto odpadů musí být obcí prováděno pouze na shromažďovacích místech s obsluhou nebo v zařízení určeném pro nakládání s odpady, ve kterých obsluha nebezpečné odpady převezme a uloží do určených prostředků.

Sběrná místa mohou plnit též funkci míst, které může obec podle § 59 odst. 5 zákona o odpadech v případě, že nastaví obecní systém obecně závaznou vyhláškou, určit jako místa, ve kterých bude v rámci obecního systému přebírat stavební a demoliční odpad vznikající na území obce při činnosti nepodnikajících fyzických osob, movité věci v rámci předcházení vzniku odpadu, komunální odpad vznikající na území obce při činnosti právnických a podnikajících fyzických osob, které se do obecního systému na základě písemné smlouvy zapojí, a to za dále stanovených podmínek, výrobky s ukončenou životností v případě, pokud je přebírá v rámci služby pro výrobce podle zákona o výrobcích s ukončenou životností, nebo rostlinné zbytky z údržby zeleně, zahrad a domácností ke zpracování na kompost v rámci komunitního kompostování podle § 65.

Z pohledu poskytovatele dotace není žádná varianta zvýhodňována či preferována. Vždy záleží na potřebách jednotlivých obcí.

Právní úprava v zákoně o odpadech a vyhlášce č. 273/2021 Sb. poskytuje obcím na výběr řadu způsobů, jak zajistit místa pro odkládání odpadů do obecního systému. Slouží pro odkládání veškerého odpadu, který vznikne při provozu domácností.

Velkoobjemový a stavební odpad lze odevzdat do stanovených limitů. Jednorázový návoz odpadu je omezen na vjezd vozidel maximálně do 3,5t. stavební odpad - bezplatně do limitu 4 m3/osoba/rok, při jedné návštěvě max. dřevo - jedná se např.

Odpady lze odevzdávat v množství obvyklém z domácnosti. Sběrné dvory jsou provozovány v rámci systému komplexního nakládání s komunálním odpadem na území hlavního města Prahy. Občané Prahy, fyzické osoby, zde tak mohou své odpady odkládat zdarma. Vysloužilá elektrozařízení jsou odebírána v rámci tzv. zpětného odběru. Zdarma lze odevzdávat i pneumatiky, viz informace ZDE . Zpětný odběr není limitován jejich nákupem, prodejem, službou, značkou ani typem pneumatiky.

tags: #nadobovy #a #beznadobovy #sber #komunalniho #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Rizika fotovoltaických elektráren
• Bezpečnost provozu kotlů na tuhá paliva
• Rozměry a využití stojanu na koš
• Spalovny a životní prostředí
• Problémy s emisemi u Fiatu