Náhradní emise akcií a její podmínky v českém právu

Tento článek se zabývá problematikou podpisu člena nebo členů představenstva akciové společnosti, potažmo statutárního ředitele, na akciích vydávaných jako cenný papír, coby jejich povinné náležitosti. Pro úplnost je třeba dodat, že v ust. § 256 odst. 3 a 4 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále též „zákon o obchodních korporacích“ nebo „z. o. k.“), zákon připouští akcie nevydávat, nicméně převážná část teorie dospívá k závěru, že akciová společnost je povinna po splacení emisního kursu vydat akcie, byť existují i názory, že obecná povinnost vydat akcie ze zákona po splacení emisního kurzu nevyplývá. Podrobnější rozbor problematiky nevydaných akcií však není předmětem tohoto příspěvku.

Právní úprava podpisu člena nebo členů představenstva není zcela originální úpravou, ale logicky vychází z dosavadní právní úpravy podpisu člena nebo členů představenstva akciové společnosti jako povinné náležitosti akcií obsažené v úpravě zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále též „obchodní zákoník“ nebo „obch. zák.“), a z teoretické konstrukce vydání cenných papírů obsažené v zák. č. 591/1992 Sb., o cenných papírech (dále též „zákon o cenných papírech“).

Z ust. § 260 odst. 1 z. o. k. pak jasně vyplývá, že akcii nemůže podepsat zmocněnec na základě plné moci ani zaměstnanec v rámci zákonného zastoupení dle ust. § 166 o. z., např. generální ředitel společnosti. Předmětem tohoto příspěvku je poměrně úzký, ale praktický.

Právní úprava obsažená v ust. § 5 odst. 1 zákona o cenných papírech vycházející z teoretické konstrukce vydání cenných papírů požadovala k řádnému vydání cenných papírů splnění dvou podmínek. První podmínkou bylo, aby listina obsahovala náležitosti stanovené pro ni zákonem, druhou pak byl požadavek, aby se stala zákonem stanoveným způsobem majetkem prvního nabyvatele. Z této obecné právní úpravy pak vycházely jednotlivé právní úpravy konkrétních cenných papírů, které specifikovaly obsahové náležitosti těchto jednotlivých druhů cenných papírů (s určitou výjimkou náležitostí skladištního listu, které byly doplněny do obchodního zákoníku až jeho novelou, která nabyla účinnosti dne 1. 1. 2001). Stejný přístup pak samozřejmě používala právní teorie i praxe k akciím.

Odborná literatura uváděla, že o akcii by nemohlo jít, pokud by neobsahovala obsahové náležitosti stanovené zákonem. Právní úprava účinná ode dne 1. 1. 1992 požadovala, aby akcie obsahovala mj. datum vydání a podpisy dvou členů představenstva oprávněných podepisovat za společnost. Tato právní úprava však nebyla příliš logická, neboť ukládala povinnost opatřit akcii podpisem dvou členů představenstva oprávněných podepisovat za společnost, aniž by každá jednotlivá akciová společnost měla upraven tento způsob podepisování.

Čtěte také: Usnadněte si Práci s Rotačním Přesívačem

Existovaly totiž běžně společnosti, kde k jednání jménem společnosti postačovalo jednání jen jednoho člena představenstva, často pouze předsedy představenstva. Z tohoto důvodu novela obchodního zákoníku č. 142/1996 Sb. již požadovala akcii opatřit podpisem člena nebo členů představenstva, kteří byli oprávněni jednat k datu emise. Text zákona výslovně zdůrazňoval, že se jedná o podpis člena nebo členů představenstva, aby bylo zřejmé, že na akciích se uvedou podpisy jednoho nebo více členů představenstva, kteří jsou oprávněni jednat jménem společnosti navenek, a to v souladu s tím, jak měla každá akciová společnost ve stanovách upraven způsob jednání navenek, pokud chtěla využít možnosti odchylné úpravy stanov od zákona.

Z ust. § 191 odst. 1 obch. zák. totiž vyplývalo, že neurčily-li stanovy něco jiného, za představenstvo jednal navenek jménem společnosti každý člen představenstva. Současně tato novela č. 142/1996 Sb. vztáhla okruh těchto jednajících osob k datu emise, neboť dosavadní pojem „datum vydání“ nebyl příliš srozumitelný a nedával odpověď na otázku, o jaké datum se vlastně jedná. Novou obsahovou náležitostí akcie se tedy stalo i datum emise, přičemž tento pojem byl upraven v ust. V praxi se dále stabilně objevovala praktická otázka, zda podpis člena nebo členů představenstva má být pouze vlastnoruční, nebo zda je možné tento podpis nahradit jinými, zpravidla mechanickými prostředky.

Právní teorie se přikláněla k závěru, že se musí jednat o podpis vlastnoruční, s tím, že současně vyšla vstříc určitým způsobem požadavkům praxe, když připouštěla nahrazení vlastnoručního podpisu člena představenstva mechanickými prostředky, ovšem za předpokladu, že akcie s takto nahrazeným vlastnoručním podpisem byla vytištěna v tiskárně, která byla oprávněna k tisku cenných papírů na základě povolení regulátora kapitálového trhu, kterým byla v té době ještě Komise pro cenné papíry (přičemž u akcií vydaných před 1. 4. 1998 se jednalo o povolení Ministerstva financí ČR), a za podmínky technického provedení podle vyhl. č. 88/1993 Sb., o podrobnostech technického provedení veřejně obchodovatelných listinných cenných papírů (dále též „vyhláška“).

Právní názor o možnosti nahradit vlastnoruční podpis člena představenstva mechanickými prostředky za předpokladu vytištění akcie v tiskárně oprávněné k tisku veřejně obchodovatelných cenných papírů vycházel z předpokladu ochranné funkce vlastnoručního podpisu jako určitého bezpečnostního prvku náležitostí akcie, neboť se mělo za to, že tento vlastnoruční podpis zabrání nebo ztíží padělání akcií. Praxe ovšem ukázala, že je velice obtížné z pouhého podpisu zjistit, zda cenný papír podepsala oprávněná osoba či nikoliv.

Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3478/2007, týkajícího se směnek vyplývalo, že soudní znalec z oboru písmoznalectví - ruční písmo nebyl schopen jednoznačně určit, zda podpis připojený na směnce je podpis zástupce směnečného dlužníka. Co se týče veřejně obchodovatelných cenných papírů, zde se otázka možnosti nahradit vlastnoruční podpis člena nebo členů představenstva mechanickými prostředky neobjevovala, neboť byla prakticky vyřešena výše zmíněnou vyhláškou.

Čtěte také: Aktuální informace o dopravě

Zákon o cenných papírech ve znění zák. č. 89/1993 Sb. totiž odkazoval v ust. § 76 odst. 3 ve vztahu k technickému provedení veřejně obchodovatelného cenného papíru na zvláštní právní předpis, kterým byla míněna již výše uvedená vyhláška. Tato vyhláška v ust. § 2 odst. 3 výslovně umožňovala nahrazení vlastnoručního podpisu představitelů emitenta (tj. v tomto případě člena nebo členů představenstva) na akcii otiskem jejich podpisu. Tato vyhláška byla zrušena zák. č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále též „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“ nebo „ZPKT“). S nabytím účinností zákona o podnikání na kapitálovém trhu, tj. ode dne 1. 5.

Do konce 90. let neexistovala právní úprava umožňující nahrazovat jednotlivé akcie jednoho majitele jednou jedinou listinou, která by jednotlivé akcie a s nimi spojená práva do sebe inkorporovala, a tak je nahrazovala. Absenci právní úpravy umožňující inkorporovat do jedné listiny více akcií praxe poměrně naléhavě pociťovala. Nakonec si toto řešení vynutila potřeba praxe. Z tohoto důvodu novela zákona o cenných papírech č. 362/2000 Sb. pouze pro určité vyjmenované druhy cenných papírů, tj. Tato právní úprava umožnila mj. řešit i již zmiňovaný praktický problém s podpisy člena nebo členů představenstva k datu emise jako povinnými obsahovými náležitostmi akcií.

I přes toto řešení se ukázalo, že praktický problém s podpisy člena nebo členů představenstva, kterými měly být opatřeny akcie, nezmizel. Tak třeba v případě, že došlo k přeměně podoby ze zaknihovaného cenného papíru na listinný cenný papír, praxe stále řešila problém, kdo má být ve vztahu k datu emise dříve zaknihované, nyní listinné akcie uveden jako oprávněný člen nebo členové představenstva. Dosavadní položená praktická otázka tedy zůstávala stále na stole: jaké mělo být v tomto případě datum emise, když akcie byla nejprve emitována jako zaknihovaná, a teprve po její přeměně na akcii listinnou měla být tato akcie emitována jako listina? Jak měla akciová společnost postupovat, když po zaknihování akcií došlo k výměně členů představenstva za situace, kdyby se prosadil závěr, že za datum emise se považuje datum zaknihování těchto akcií v evidenci zaknihovaných cenných papírů?

Právní teorie zastávala názor, že došlo-li k výměně listinných akcií, musela akcie obsahovat nové datum emise, které nemohlo předcházet dni, v němž mohlo poprvé dojít k výměně akcií. Tato nová právní úprava uváděla, že dle ust. § 114 odst. 1 ZPKT není přeměna podoby cenného papíru novou emisí. Tento problém právní úprava však nevyřešila u situace, kdy byla za zničenou či ztracenou akcii vydána po uskutečněném procesu umoření nová náhradní akcie. Jednalo se v tomto případě o novou emisi akcií, či nikoliv? Z hlediska formálního nikoliv, byť se vydával fyzicky nový cenný papír. Samozřejmě se tato otázka řešila vždy ve vztahu ke konkrétní situaci, a to jaký člen nebo členové představenstva akciové společnosti mají být na této akcii uvedeni a kdo má tuto akcii podepsat.

Jen pro úplnost je třeba dodat, že soudní praxe se dokonce zabývala otázkou, jaké důsledky má věcně nesprávné uvedení data emise na akcii. V této věci vyjádřil Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2791/2012, právní názor, že chyba v datu emise sama o sobě nemusí zpravidla činit akcie neplatnými.

Čtěte také: Koše integrované do kuchyňské linky

Předmětem této části příspěvku je analýza otázky podepisování oprávněných osob na akciích podle nové právní úpravy dané zákonem o obchodních korporacích. Podle aktuální právní úpravy je podpis člena nebo členů představenstva akciové společnosti rovněž jednou z obligatorních náležitostí akcie vydané jako cenný papír, přičemž právní úprava této otázky je obsažena v zákoně o obchodních korporacích. Předem je možné konstatovat, že se právní úprava poměrně zásadním způsobem změnila. Především se na akcii již neuvádí datum emise jako povinná obsahová náležitost akcie.

Odborná literatura tuto změnu náležitostí akcií vydaných jako cenný papír přijala příznivě, neboť poukazovala na již výše uvedené praktické problémy vzniklé v důsledku spojení podpisů člena nebo členů představenstva s datem emise jako povinnými náležitostmi akcie. Příznivě hodnotila, že již nebude třeba složitě posuzovat, kdo má akcii podepsat v případě, že se při výměně akcie datum emise nemění, ale změní se složení představenstva, nebo např. Vypuštění data emise jako povinné obsahové náležitosti akcie má ten praktický důsledek, že se již nevztahují podpisy člena nebo členů představenstva, kteří jsou oprávněni jednat za společnost, k datu emise.

Ust. § 260 odst. 1 z. o. k. pouze normuje, že akcie musí obsahovat podpis člena nebo členů představenstva bez dalšího. Ust. § 260 odst. 1 z. o. k. Explicitně nevyřešenou otázkou však zůstává otázka, který člen nebo členové představenstva mají akcie podepsat. Zákon totiž již výslovně neuvádí, že akcii mají podepsat ten člen nebo ti členové představenstva společnosti, kteří jsou oprávněni jednat jménem společnosti, jak normovalo dřívější znění ust. § 155 odst. 4 obch. zák., což se neukazuje dle mého názoru jako příliš šťastné.

Z ust. § 164 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „občanský zákoník“ nebo „o. z.“), vyplývá, že náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Z ust. § 164 odst. 2 o. z. lze dále ve vztahu k akciové společnosti vyvodit, že neurčí-li stanovy akciové společnosti způsob zastupování, zastupuje každý člen představenstva samostatně; vyžadují-li však stanovy akciové společnosti, aby členové představenstva jednali společně, může člen představenstva zastoupit společnost samostatně pouze v případě, byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání. Tento případ však nebude příliš častý, neboť by mohl vyvolat ve třetích osobách - akcionářích, kteří budou nabývat tyto akcie - oprávněné pochybnosti, zda byla akcie řádně podepsána těmi členy představenstva, kterými měla být podepsána.

Z textu akcie totiž nebude možné poznat, zda byl určitý člen představenstva zmocněn podepsat akcii sám na základě zmocnění k určitému právnímu jednání či nikoliv, když přitom ze způsobu jednání zapsaného v souladu s ust. § 25 odst. 1 písm. g) zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále též „zákon o veřejných rejstřících“), do obchodního rejstříku bude vyplývat, že za společnost jedná více členů představenstva společně.

Určité pochyby pak vzbuzuje odpověď na otázku, jaké důsledky by měla situace, kdy by akcii označila svým podpisem osoba, která by nesplňovala požadavky dané ust. § 260 odst. 1 z. o. k. - nejednalo by se o osobu člena nebo členů představenstva oprávněných jednat za akciovou společnost. Zde právní teorie nabízí řešení pomocí dobré víry prvního nabyvatele. Vyjdeme-li z principu dobré víry nabyvatele v to, že akcie byla řádně vydána a že nabyl řádně vydaný cenný papír, bude akcie v souladu s teorií domnělého práva dle ust. § 521 odst. 1 o. z. vydána řádně.

Bude-li u prvního nabyvatele absentovat dobrá víra, má Pauly za to, že takto vydanou listinu bude zřejmě třeba posuzovat dle ust. § 256 odst. 3 a 4 z. o. k. S názorem Paulyho, že v případě akcie vydané jako cenný papír bez náležitého podpisu bude třeba s ní zacházet jako s nevydanou akcií, lze s určitou níže uvedenou výhradou souhlasit a lze koneckonců souhlasit i s jeho názorem o možnosti odstranit vadu podpisu následným vydáním akcie, za dodržení požadavku na její podpis, ovšem s dovětkem, že je třeba zajistit, aby byla tato vadná - nevydaná, resp. Celou situaci lze řešit dle mého názoru prakticky i tím, že se na řádně nevydanou akcii připojí podpisy oprávněných osob následně, a ta se tak stane akcií s řádnými podpisy. Moje výhrada k výše uvedenému obecnému závěru Paulyho, že v případě absence dobré víry nabyvatele s akcií bez náležitého podpisu bude třeba zacházet jako s nevydanou akcií, spočívá v paušálnosti takového závěru.

Určitý výkladový problém spojený s obecnými závěry Paulyho spatřuji v tom, zda lze označit vadu podpisu na akcii jako vadu postupu při vydání cenného papíru ve smyslu ust. § 521 odst. 1...

tags: #náhradní #emise #akcií #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Co je ekologický dluh?
• Odpad a jeho vliv na životní prostředí
• Podmínky pro firmu na třídění odpadu
• Důsledky změn klimatu pro evropský hydrologický cyklus
• Firmy a domácnosti Opava - čištění odpadů