Náhrady za vzniklou ekologickou újmu při výstavbě dálnic

Protiprávní jednání fyzických i právnických osob může způsobit vznik ekologické újmy a současně, v některých případech, i škodu na majetku třetích osob. Jde o dva zcela odlišné instituty. Správné rozlišení obou institutů nabyde na významu s novou úpravou správní odpovědnosti provedenou zákonem č. 250/2016 Sb., o přestupcích a řízení o nich. Zdá se, že nejen veřejnost, ale i někteří pracovníci orgánů ochrany přírody mají problémy ekologickou újmu a majetkovou škodu od sebe odlišit, proto se pokusím v tomto článku věc přehledně objasnit.

Ekologická újma

Ekologická újma je definována v § 10 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, jako ztráta či oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozením jejích složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti. V ustanovení § 27 zákona o životním prostředí se stanoví povinnost toho, kdo ekologickou újmu způsobí, obnovit přirozené funkce narušeného ekosystému, a není-li to možné, provést náhradní plnění, případně újmu nahradit v penězích.

Zákon o ochraně přírody a krajiny na tuto úpravu navazuje a v § 86 stanoví, že každý, kdo poškodí, zničí či nedovoleně změní část přírody a krajiny, je povinen ji navrátit do původního stavu. V případě, že uvedení do původního stavu není možné či účelné, rozhodne orgán ochrany přírody o povinnosti provést přiměřená náhradní opatření, jejichž účelem je kompenzovat následky nedovoleného jednání. Kompenzace ekologické újmy náhradním opatřením může být (a také často v praxi bývá) i částečná.

Nejvyšší soud zdůraznil zvláštní povahu ekologické újmy, která je újmou nejen materiální (ve smyslu ekonomickém), ale zejména újmou biologickou, estetickou a kulturní. Je často spojena s dalšími následně navazujícími ztrátami vyplývajícími z narušené stability ekosystému, to znamená, že její vznik může vyvolávat další následné negativní změny (dominový efekt). Ekologická újma je veřejnou ztrátou, a to nejen pro současníky, ale v řadě případů i pro budoucí generace.

Protože ekologická újma je újmou na veřejných hodnotách, bez ohledu na vlastnictví, je tím subjektem, který se domáhá náhrady ekologické újmy, vždy stát. Náhrady ekologické újmy se nemůže domáhat nikdo jiný, např. vlastník poškozeného pozemku. Příslušným rozhodovat o náhradě újmy (uvedením do původního stavu či uložením náhradních opatřeních) je v rámci veřejnoprávní ochrany přírody vždy orgán ochrany přírody.

Čtěte také: České peněžní náhrady škod na životním prostředí

Jen pro úplnost je třeba zdůraznit, že veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny (a obecně ochrany životního prostředí) má prioritu před výkonem vlastnických práv a náhrady ekologické újmy se lze domáhat i proti vlastníku věci, pokud ji v rozporu se zákonem poškodil, zničil či snížil její ekologické funkce.

Velmi problematické je vyčíslování výše ekologické újmy, a to primárně proto, že ekologická újma je koncipována jako újma nemateriální. V současné společnosti je otázka hodnoty vnímána jako otázka ekonomického ocenění, proto jsou v některých případech orgány ochrany přírody nuceny k finančnímu vyčíslení výše ekologické újmy. V praxi se s tím můžeme setkat např. v práci orgánů činných v trestním řízení při vyšetřování trestných činů podle hlavy VIII trestního zákoníku. Samy orgány ochrany přírody při správním rozhodování mnohdy výši ekologické újmy v penězích vyčíslují, a to zejména pro určení rozsahu náhradní výsadby ke kompenzaci újmy vzniklé povoleným kácením dřevin (§ 9 odst. 1 ZOPK), také pro argumentaci přiměřenosti ukládaných nápravných opatření (§ 86 odst. 2 ZOPK) či pro zdůvodnění výše ukládané pokuty (§ 87 a 88 ZOPK).

Náhrada majetkové škody

Protiprávním jednáním (trestným činem, přestupkem či jiným správním deliktem) může pachatel způsobit nejen ekologickou újmu, ale i majetkovou škodu třetí osobě, zpravidla vlastníkovi (případně držiteli či pachtýři). Tuto škodu je povinen nahradit - jde o soukromoprávní závazek škůdce vůči poškozenému vyplývající z porušení zákona (§ 2910 občanského zákoníku, dále jen OZ). Příslušným k rozhodnutí ve sporu o náhradu škody je vždy soud.

Nutno ovšem zdůraznit, že poškozený má právo uplatnit svůj nárok na náhradu škody v přestupkovém či trestním řízení vedeném s pachatelem; pokud tak učiní, je o nároku rozhodováno v adhezním řízení. Lze očekávat, že podle nového přestupkového zákona č. 250/2016 Sb., který sjednocuje úpravu správního trestání, budou případy uplatnění nároku na náhradu škody v přestupkovém řízení častější nežli doposud. Nový přestupkový zákon posiluje procesní postavení poškozených a klade správnímu orgánu za povinnost poškozeného, pokud je mu znám, bezodkladně vyrozumět o možnosti uplatnit nárok na náhradu škody, o lhůtě, dokdy tak má učinit, a o nařízeném ústním jednání.

Proto je důležité, aby sám orgán ochrany přírody uměl vždy odlišit ekologickou újmu od majetkové škody, resp. aby také uměl věc objasnit i dalším osobám, zejména v odůvodnění svého rozhodnutí. Opakovaně jsme totiž svědky toho, že se poškození domáhají u správního orgánu v přestupkovém řízení, anebo u soudu civilní žalobou vedle náhrady materiální škody také náhrady ekologické újmy. Své požadavky zpravidla opírají o znalecké posudky, kdy znalec namísto hmotné škody vzniklé vlastníkovi vyčíslí ekologickou újmu. Soud konstatoval, že ekologická újma vlastníkovi nenáleží. Konkrétně v tomto případě šlo o požadavek náhrady škody a ekologické újmy vlastníka pozemku vůči osobě, která nepovoleně pokácela na pozemcích vlastníka vzrostlé dřeviny. Lze očekávat, že případy nepovoleného kácení dřevin na cizím pozemku budou v praxi zřejmě nejčastějším důvodem účasti poškozeného v přestupkovém řízení.

Čtěte také: Případová studie: náhrady škod

Musím ovšem zdůraznit, že soudy v uvedené kauze rozhodovaly o uplatněném nároku na náhradu škody podle občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Úprava v novém občanském zákoníku sice vychází z koncepce předchozí právní úpravy, ale je mnohem podrobnější. Hradí se majetková škoda (tj. o co se majetek poškozeného zmenšil a ušlý zisk) a vychází se z obvyklé ceny věci. Za podmínek v občanském zákoníku stanovených se hradí též nemajetková újma. V úvahu přichází aplikace ustanovení § 2971 OZ, podle kterého se hradí nemajetková újma, odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce újmu způsobil, zejména způsobil-li ji protiprávním činem z hrubé nedbalosti či úmyslně, z touhy ničit, ublížit nebo z jiné zavrženíhodné pohnutky.

Například škůdce neoprávněně pokácí vlastníkovi strom, který je spojený s tradicí a historií rodiny vlastníka, strom, pod kterým sedávali předkové vlastníka, a který proto je jakousi rodovou památkou, strom, který je neodmyslitelnou součástí nemovitosti a tvoří esteticky neoddělitelný soubor se stavbou lidové architektury. Jak tedy budou orgány ochrany přírody v řízení o náhradě škody postupovat? Musí všechny výše uvedené okolnosti zvážit při rozhodování o náhradě škody uplatněné poškozeným v přestupkovém řízení? Odpověď najdeme v samotné zákonné úpravě. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich v § 89 hovoří jednoznačně o náhradě škody, a nikoli též o náhradě nemajetkové újmy.

Pokud pachatel přestupku poškozenému škodu dobrovolně nenahradí, uloží orgán ochrany přírody obviněnému povinnost, aby tuto škodu poškozenému nahradil, pokud je výše škody spolehlivě zjištěna. Pokud by poškozený v přestupkovém řízení uplatnil též požadavek náhrady nemajetkové újmy, musí ho orgán ochrany přírody odkázat s těmito nároky na soud. Odpověď na položenou otázku najdeme též v občanském zákoníku. Pokud orgán ochrany přírody v průběhu přestupkového řízení zjistí, že nelze přesně výši škody určit, platí podle § 2955 OZ to, že ji určí soud podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu. Také pouze soud (pokud se na tom škůdce a poškozený sami nedohodnou) by měl určovat cenu věci zvláštní obliby. Správnímu orgánu nepřísluší v těchto soukromoprávních věcech činit v rámci přestupkového řízení jakékoli dokazování a nepřísluší mu ani v této věci činit jakékoli úvahy.

Dostavba dálnice D8 přes České středohoří a role ekologických organizací

Dostavba dálnice D8 přes České středohoří se znovu komplikuje. Krajský úřad totiž musí znovu posoudit výtky ekologů ke stavebnímu povolení, které už jednou zamítl. Nařídil mu to rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem. Reálně tak hrozí, že se stavební práce na dálnici zastaví. Postup ekologů ostře kritizují lidé z přilehlých obcí, kterým léta jezdí pod okny desítky kamionů denně.

Ekologičtí aktivisté se ale brání. Jak řekl České televizi předseda Dětí země Miroslav Patrik, k dohodě mezi ekology a úřady mohlo za posledních patnáct let dojít už několikrát.

Čtěte také: Alternativy k plastovým sáčkům

Z dálnice D8, která vede přes České středohoří, zbývá dostavět posledních asi třináct kilometrů. Z nynějšího rozsudku soudu vyplývá, že Ředitelství silnic a dálnic České republiky nemá v současné době k dispozici pravomocné stavební povolení. Firma teď zkoumá rozsudek a ještě nerozhodla, jaká opatření přijme, potvrdila její mluvčí Nina Ledvinová.

Vzhledem k tomu, že krajský soud zrušil stavební rozhodnutí na dostavbu čtyř kilometrů z Řehlovic, musí se stavba do nového rozhodnutí zakonzervovat. Podle Jiří Mayera, vedoucího Správy Praha, která má dostavbu na starosti, zatím není jasné, jak náročné zakonzervování stavby bude, ani kdy stavba bude hotova.

Podle Petra Moose z Dopravní fakulty ČVUT to přinese nejen technologické problémy, ale také další náklady. Případné zastavení stavby by přineslo problémy zejména menším obcím v okolí dálnice. Kamiony by dál jezdily přes ně.

Přístup ekologů dlouhodobě kritizuje například nezávislý starosta Velemína Jiří Skalický.

Krajský úřad Ústeckého kraje musí do dvou měsíců vydat rozhodnutí o platnosti stavebního povolení na dostavbu pětikilometrového úseku dálnice D8. Rozhodnutí ale mohou opět napadnout ekologičtí aktivisté. To by dostavbu dálnice mohlo opět oddálit.

Za průtahy mohou ekologické organizace, kterým se nelíbí, že kus dálnice má vést přes území, kde se vyskytují chráněné rostliny a živočichové. Proto využily možnosti, které jim dávají české zákony, a podaly proti stavebnímu povolení několik žalob. Stát ovšem ztratil trpělivost a ekologům chce dát přes prsty. Přestože využívali zákonné právo na napadení úředního rozhodnutí, hodlá je ministerstvo dopravy žalovat o náhradu škody. Třeba té, která vznikla státu kvůli růstu cen stavebních prací v době, kdy se nestavělo.

Případ dálnice D52 a rozhodnutí soudu

Krajský soud v Brně zrušil výjimky udělené podle zákona o ochraně přírody a krajiny pro stavbu dálnice D52 z Pohořelic do Ivaně. Příprava stavby se tam proto zdrží. U obchvatu Mikulova soud naopak výjimku potvrdil. V obou případech byl žalobcem spolek Voda z Tetčic, v jednom případě společně se spolkem Děti Země. Ministerstvo životního prostředí bylo v obou případech žalovaným. Spolky napadly skutečnost, že ministerstvo umožnilo přípravu stavby dálnice navzdory tomu, že v lokalitě jsou zákonem chráněné rostliny a živočichové.

Dálnice D52 má v budoucnu spojit Brno a Vídeň. V současnosti je v provozu jen úsek z Rajhradu do Pohořelic dlouhý 16 kilometrů. Otevřel se v roce 1996 a od té doby výstavba nijak nepokročila. Přípravy stály několik let proto, že Jihomoravský kraj neměl zásady územního rozvoje, vydal je teprve na konci roku 2016. Stavbu také opakovaně zpochybnili ekologové a odpůrci vedení dálnice přes Pálavu, častokrát jim dal soud za pravdu.

K hranicím zbývá od Pohořelic dostavět 23 kilometrů, odhadované náklady jsou deset miliard korun. ŘSD je připravené, že každé dílčí územní rozhodnutí bude napadeno u soudu.

Finanční zajištění a specifické průmyslové činnosti

Zákon č. 167/2008 Sb. se týká každého, kdo provozuje činnost, která má soustavnou provozní povahu a nemusí to dokonce být ani činnost vykonávaná za účelem dosažení zisku (tzn. podnikatelská), nicméně provozuje činnosti, které mohou ekologickou újmu způsobit. S účinností od 1. ledna 2013 navíc zákon požaduje, aby provozovatelé určitých specifických průmyslových činností měli sjednáno tzv. finanční zajištění.

Jsou to provozovatelé, kteří provádějí »kvalifikované činnosti« uvedené v příloze číslo 1 zmíněného zákona. Vždy jde o činnosti, které mají »vrozené« riziko rozsáhlého poškození přírody. Jde o chemičky, firmy, zabývající se odpadovým hospodářstvím nebo přepravou nebezpečných nákladů. Na tyto společnosti od 1. ledna 2013 dopadá povinnost prokázat, že mají finanční zajištění.

Zákon v tomto případě ukládá pokutu až do výše jednoho milionu korun. Platí to pro skupinu provozovatelů, kteří neprovozují činnosti, uvedené v příloze 1 zákona. To však neznamená, že by se na ně zákon č. 167/2008 Sb. nevztahoval.

Jestliže se v průběhu soudního řízení ukáže, že ekologickou újmu způsobil někdo jiný, nebo se škodám nedalo zabránit, tak stát náklady firmě proplatí. Některé firmy kalkulují s tím, že ekologická újma by se hradila z majetkového pojištění - z obecné odpovědnosti za škodu. Záleží na pojistné smlouvě, ale většinou tyto smlouvy nekryjí ekologickou újmu. Nebo nekryjí všechny náklady, které ze zákona vyplývají.

Platí, že státní orgán nemá v tomto případě povinnost vyšetřovat, ale škůdce mu sám, z vlastní iniciativy musí sdělovat všechno podstatné. Vyžaduje to součinnost provozovatele (tedy škůdce) a inspekce.

Ochrana se týká v zásadě čtyř okruhů. Jde o volně žijící chráněné živočichy a planě rostoucí chráněné rostliny a jejich přírodní stanoviště, podzemní a povrchové vody a půdu. Může přitom nastat buď oslabení produkčních funkcí, nebo jde o mimoprodukční funkce, tedy ty, které přímo neposkytují hmatatelný užitek nebo penězi ocenitelný, ale jsou zcela zásadní jak pro existenci člověka, tak přírody. Primární nápravná opatření budou spočívat v tom, že na náklady škůdce bude obnoven původní stav. Doplňková nápravná opatření jsou další kompenzací k tomu, co bylo zničeno. A budou ještě aplikována vyrovnávací nápravná opatření. Škůdce je povinen hradit ony tři typy nákladů na nápravu, dále například náklady na analýzu rizik, sběr dat, náklady na sledování a kontrolu.

tags: #náhrady #za #vzniklou #ekologickou #ujmu #výstavba

Oblíbené příspěvky:

• Průměrná denní vzdálenost na Camino
• Kladno a kvalita ovzduší
• Definice parkového krajinářství
• Průvodce instalací odpadního potrubí
• Zajímavosti Uherského Hradiště