Jak nová legislativa mění nakládání se stavebními odpady?

S jarem naplno propuká stavební sezona a odborné tiskoviny doslova hýří různými texty na téma stavebních odpadů. V tom našem shrneme přehled novinek a změn týkajících se stavebních odpadů (dále také „SDO“), které s sebou přinesla nová odpadová legislativa. Dne 1. ledna 2021 vstoupil v platnost dlouho připravovaný a stále odkládaný zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech. Na jeho přípravě se podílela mimo jiné řada odborníků a profesních sdružení, jejichž činnost nějakým způsobem souvisí s nakládáním s odpady a jejich využíváním. Slabinou nového zákona o odpadech byla v prvních sedmi měsících roku 2021 absence vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady. Podle stanoviska MŽP z první poloviny roku 2021 se subjekty zabývající se touto činností řídily starými vyhláškami k původnímu zákonu o odpadech, zákonu č. V červenci 2021 vyšla konečně rozsáhlá vyhláška 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Jak mění nakládání se stavebními odpady nový zákon a nová vyhláška, která na počátku srpna 2021 nahradila sedm předchozích vyhlášek? S novými právními předpisy se vynořila celá řada nových otázek, problémů, ale i příležitostí pro využívání produktů jejich recyklace.

Obor stavebnictví produkuje celou škálu odpadů. Většina z nás si představí typické stavební odpady, jako je beton, cihla, omítka, vyzdívka, izolace, štěrk…, které ale vznikají hlavně při údržbách nebo demolicích staveb. Stavební výroba však produkuje také značné množství obalových odpadů, kovů, skla, ale třeba i biologických odpadů vznikajících při přípravě stavby. Na ty by stavebníci neměli zapomínat a důsledně je při své činnosti třídit, aby i tyto odpady mohly být využity. Pouze na vytěženou čistou zeminu příp. jiný přírodní materiál (např. kamení), které budou v místě téže stavby znovu použity, se zákon o odpadech vůbec nevztahuje.

Stále platí, že zásadní vliv na množství a složení odpadů ze stavby má způsob plánování, tj. příprava stavby a že se vznikem stavebních odpadů je nezbytné počítat od samého počátku projektu. Zdaleka největší vliv na množství a složení odpadů ve všech fázích stavby má především fáze plánování (přípravy stavby). S potenciálními stavebními odpady (s opakovaně použitelnými stavebními výrobky např. Demolice nebo změny staveb vyžadují ještě další předrealizační přípravu, zejména prohlídku stavby. Jejím účelem je mj. vymezit takové části, kde se mohou vyskytnout nebezpečné látky a odpady. Tyto části by měly být ze stavby odebrány pokud možno odděleně ve zvláštním režimu, aby se zajistila ochrana zdraví lidí a minimalizovalo se rozšíření škodlivin do životního prostředí. Demolice má ideálně probíhat jako tzv. demontáž stavby s cílem co nejkvalitnějšího roztřídění vznikajících materiálů a odpadů.

Výše uvedené povinnosti nejsou žádnou novinkou, jsou obsaženy v metodickém návodu MŽP již od r. 2018. Co nového tedy přináší v oblasti SDO zákon 541/2020 Sb., o odpadech? Předně jednoznačně zavazuje k zajištění nejvyšší možné míry opětovného použití a recyklace stavebních odpadů. A to od samotného vzniku těchto odpadů - a nejen odpadů, ale i dalších materiálů ze staveb. Proto přímo v § 15 ukládá zákon původcům odpadů povinnost dodržet určitý postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými pro opětovné použití, s vedlejšími produkty a se SDO vzniklými při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. Tento postup upřesňuje vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady, která sice zatím (březen 2021) nevstoupila v účinnost, nicméně její návrh mnohé naznačuje. Jednak přesně vymezuje vybourané stavební materiály, které je možné opětovně použít, nebo které mohou být vedlejšími produkty, a dále odpady, které je možné recyklovat - uvádí jejich podrobný seznam a ukládá povinnost tyto složky soustřeďovat odděleně. Podobně vyjmenovává SDO, které obsahují nebezpečné složky, jejichž oddělené soustřeďování by již nyní mělo být samozřejmostí.

Původci SDO mají v zákoně nově povinnost mít jejich předání zajištěno písemnou smlouvou, a to ještě před jejich vznikem. Tato povinnost se týká i občanů, pokud nemají možnost předat SDO obci v rámci obecního systému, a byla do zákona vložena jako prevence vzniku černých skládek.

Čtěte také: Podrobná zpráva o odpadech z výstavby

Jestliže jsme tedy odpady i materiály vzniklé při stavbě či demolici důsledně vytřídili, vhodné materiály opětovně použili (např. nepoškozené konstrukční prvky nebo očištěné cihly) a zeminy jsme využili ideálně jako vedlejší produkt. Vzniklé stavební odpady chceme recyklovat či využít, ideálně znovu ve stavebnictví. A protože stavba není odpadové zařízení, potřebujeme tyto odpady legálně vyvést z odpadového režimu. Zákon to ve svém § 10 umožňuje, pojďme se podívat, jak to lze provést. Ukončení režimu odpadu lze pouze ve schváleném zařízení ke zpracování odpadů (jejich úpravě nebo využití). Nový zákon zmocňuje dvě ministerstva - MŽP a MPO - k vydání prováděcího předpisu, který stanoví pro konkrétní odpady přesná pravidla, postupy a technologie jejich zpracování a kritéria kvality vystupujících výrobků. Dle informací MŽP by vyhláška měla řešit např. paliva z odpadů, znovuzískané asfaltové směsi nebo právě zeminy a recykláty ze stavebních odpadů. Pak bude postup relativně jednoduchý, zatím však žádná taková vyhláška neexistuje ani v návrhu, a přestože se údajně již připravuje, musíme se zatím obejít bez ní.

Což znamená, že jako potenciální výrobci výrobku z odpadů - recyklátu - budeme muset mít kromě schváleného provozu zařízení k využití odpadů navíc povolení krajského úřadu k ukončení režimu odpadů. Dosud byl zařízením, kde vznikal recyklát jako výrobek z odpadů, udělován souhlas krajského úřadu k provozu zařízení k využití odpadů, a to většinou kódem využití R5 Recyklace nebo zpětné získávání ostatních anorganických materiálů (v příloze č. 5 nového zákona kód R5d Výroba stavebních recyklátů, které přestávají být odpadem). Je ovšem pravdou, že zatím nebyla přesná pravidla a existovaly rozdíly mezi jednotlivými kraji v tom, co musel provozovatel takového zařízení splnit. Toto zřejmě chtěli zákonodárci sjednotit, a proto je nově nutné k žádosti navíc doložit vyjádření MPO o tom, zda se náš výrobek běžně využívá ke konkrétnímu uvedenému účelu, zda pro něj existuje trh nebo poptávka a zda splňuje pravidla pro uvádění výrobků na trh. A bohužel v současné chvíli není zcela jasno, co bude MPO pro vydání takového vyjádření od výrobce vyžadovat. První informace naznačují, že bude třeba recykláty více přiblížit výrobkové legislativě, zejména technickým předpisům (normám). Shrneme-li stávající situaci, doporučujeme vyčkat s novými žádostmi jednak do vydání prováděcí vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady, a také do vyjasnění požadavků MPO. Mluvíme tu o nových záměrech; provozovaná zařízení mají dle přechodných ustanovení ještě necelé 3 roky čas.

Pokud jde o znovuzískané asfaltové směsi, je při nakládání s nimi možné dle metodiky MŽP do doby vydání vyhlášky postupovat v souladu se zrušenou vyhláškou č. 130/2019 Sb.

Stavební odpady resp. recykláty a zeminy byly často využívány k terénním úpravám. Nový zákon obsahuje pojem zasypávání. Jde v podstatě o jiný název pro využití odpadů na povrchu terénu, kdy je vhodný ostatní odpad použit pro účely rekultivace vytěžených oblastí nebo pro technické účely při terénních úpravách, a to v množství nezbytně nutném pro dosažení tohoto účelu. Vhodné odpady opět upřesňuje návrh vyhlášky - k zasypávání lze využít zeminy, jalové horniny, hlušiny, sedimenty, recyklát ze stavebního a demoličního odpadu a vybourané betonové nebo železobetonové bloky jako náhradu za lomový kámen. Návrh vyhlášky však navíc oproti zrušené vyhlášce č. 294/2005 Sb. zpřísňuje kvalitativní požadavky na tyto odpady. Nadále se bude muset provádět analýza obsahu škodlivin v sušině odpadů a ekotoxikologický test, avšak rozdílné - přísnější - limity budou nastaveny pro využití odpadů ve svrchní vrstvě v mocnosti 1 m od konečného povrchu terénu, a také ve vymezených místech (např. určených k bydlení nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů). Zároveň však přibyl i rozbor vodného výluhu odpadů určených k zasypávání; a to v rozsahu výluhové třídy I.

Zasypávání bude opět možné jen v „odpadářském“ zařízení, pokud však bude k zasypávání využita pouze zemina nebo kamení v maximálním množství 10.000 t odpadu nebo sedimenty v maximálním množství 50.000 t odpadu, a pokud provozovatel neprovozuje nebo v posledních 5 letech neprovozoval ve vzdálenosti do 2 kilometrů jiné zařízení k zasypávání, nebude potřebovat zařízení povolení krajského úřadu.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

Trend nakládání se stavebními odpady v nové legislativě, tedy maximální možné třídění a využití těchto odpadů, má také ekonomickou motivaci. Jednak samozřejmě zisk z prodeje výrobků ze zpracovaných odpadů. Zároveň jsou některé stavební odpady vymezeny v návrhu vyhlášky jako „využitelné“, tedy s výrazně vyšším poplatkem za jejich uložení na skládky. Využitelné odpady nebude možné od 1. 1. 2030 skládkovat vůbec. Při striktním dodržení zákona by přitom již nyní měl být na skládky přijímán pouze takový směsný stavební odpad (k. č. 17 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady), který již nelze upravit v souladu s § 41, tedy nelze z něj vytřídit žádné využitelné složky.

Recyklace stavebních a demoličních odpadů

V současnosti společností rezonuje v rámci udržitelného rozvoje mimo jiné i pojem cirkulární ekonomika, a to napříč celým spektrem výrobních aktivit. Je všeobecně známo, že mezi nejdůležitější součástí ekonomiky patří stavebnictví. Pro stavebnictví tvoří jedny ze základních surovin stavební kámen a štěrkopísky. V posledních několika letech si začala odborná veřejnost uvědomovat blížící se nedostatek zejména kvalitního stavebního kamene. V současnosti se ceny drceného stavebního kameniva pohybují v závislosti na zdroji kamene a frakci mezi 300 a 600 Kč/t (bez DPH). V blízkém časovém horizontu několika let se bude reálně objevovat postupný nedostatek přírodního nerostného kameniva a štěrkopísků, které jsou dostupné v současných těžebních prostorech, což pravděpodobně povede k nevyhnutelnému nárůstu cen těchto komodit. Jak je známo, v ČR nebyl v posledních třiceti letech otevřen žádný větší lom ani nebylo vydáno žádné rozhodnutí vedoucí k výraznému zvětšení těžebních prostor existujících lomů. Není žádným tajemstvím, že pokud se situace výrazně nezmění, nebude např. z čeho stavět plánovanou vysokorychlostní železnici.

V ČR představují stavební a demoliční odpady (SDO) trvale nadpoloviční většinu materiálového toku odpadů (v letech 2015 až 2020 se tato hodnota pohybovala přibližně v rozmezí 52 % až 57 %). Konkrétně se v uvedeném období jednalo o rozmezí 18 až 22 milionů tun stavebních a demoličních odpadů ročně. To platí jak pro celková množství zmíněných odpadů, tak i pro odpady zařazené do kategorie „Ostatní odpady“ OO (podíl nebezpečných odpadů ve stavebních a demoličních odpadech představuje z hlediska procentního zastoupení relativně nízkou hodnotu - 1,5 až 2 %). Materiálové zdroje vhodné pro recyklaci - tedy zejména beton, cihly a jejich směsi a také asfaltové směsi (zejména z vozovek) - představují cca 22 až 28 % vzniklých SDO (konkrétně cca 4 až 6 milionů tun ročně).

Recyklací minerálních stavebních a demoličních odpadů vzniká recyklované kamenivo (běžně a hovorově označované výrazem „recyklát“). Recyklované kamenivo je kamenivo získané při úpravě anorganického materiá­lu dříve použitého v konstrukci. Jedná se o produkt recyklace (drcení + třídění + separace znečištění) inertního minerálního stavebního a demoličního odpadu v zařízeních k tomu určených, který je materiálově složený z drcených a tříděných betonů, cihelného zdiva, keramiky, asfaltových směsí, zeminy a kamení (podle vyhlášky č. 8/2021 Sb.

Možnosti využívání „recyklovaného kameniva“ v pozemních i liniových stavbách jsou dány v řadě ČSN EN (např. ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace, ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu, ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty, ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch). Ve zmíněných normách je v části Termíny a definice vždy uvedeno, že kamenivo je zrnitý materiál používaný ve stavebnictví; kamenivo může být přírodní, umělé nebo recyklované. Dále jsou možnosti využívání recyklovaných SDO zakotveny např.

Čtěte také: Nakládání s odpady v Česku

Vyhláška č. 273/2021 Sb.

Vyhláška č. 273/2021 Sb. mimo jiné upravuje požadavky na nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. Této problematice je věnována hlava 4 vyhlášky. V § 42 Nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít, nebo stavební a demoliční odpady, které je možné recyklovat; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 1 přílohy č. stavební a demoliční odpady, které obsahují nebezpečné složky; tato povinnost se vztahuje alespoň na odpady vymezené v bodě 3 přílohy č.

Z hlediska právního je také velmi důležité ukončení nakládání s materiálem získaným při demolici jako s odpadem (tzv. konec odpadu). Toto řeší § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb. Zde je mimo jiné v bodě 2 uvedeno: Do 31. Zde je nutno uvést, proč je platnost výše uvedeného bodu omezena do 31. 12. 2024 a co bude následovat po tomto datu.

Podmínky pro kvalitní recyklaci

Je jednoznačně prokázáno, že produkce kvalitních jednodruhových recyklátů ze SDO je možná pouze z kvalitně vytříděného materiálu, vstupujícího do procesu recyklace. Znečištění různými příměsemi (zejména plasty, dřevem, papíry atd.) zvyšují značně náklady na výrobu (nutností provádět, zpravidla ruční, separaci). Lze využít i strojní zařízení (např. větrné separátory viz obr. 1), což samozřejmě opět značně zvyšuje náklady na výrobu. Zároveň je pro úspěšnou recyklaci nepostradatelné příslušné strojní zařízení - minimálně mobilní drtič s předtřídičem a separátorem feromagnetických materiálů a minimálně jeden dvousítný třídič.

Je však nutné dodat, že pro výrobu kvalitnějších produktů z recyklovaného SDO se běžně (např. v Německu, Rakousku, zemích Beneluxu, ve Švýcarsku apod.) užívají značně komplikovanější strojní celky, které zajistí zejména potřebnou stabilitu vysoké jakosti produktů. Recyklované stavební materiály nelze v současnosti obecně posuzovat podle nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 (CPR), kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. Nelze postupovat ani podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, které platí i pro některé výrobky stavební (např. nařízení vlády č. Recykláty ze stavebních a demoličních materiálů a výrobky z nich lze na trh uvádět jako nestanovené výrobky, které musí vyhovět alespoň požadavkům zákona o obecné bezpečnosti výrobků č. 102/2001 Sb. Výrobce pak musí výrobek v souladu s § 4 označit a opatřit jej stanovenou průvodní dokumentací.

Pokud pro posuzovanou oblast neexistuje příslušná norma (např. Pro další podporu korektního využívání recyklovaných SDO byl mimo jiné vytvořen pracovníky kolektivu ČVUT v Praze UCEEB Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví. Katalog vydala Česká agentura pro standardizaci, s.p.o., ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Obsahuje jak přehled SDO s potenciálem dalšího využití ve stavební výrobě, tak také postupy certifikace a zkušební postupy pro prokázání shody. V současnosti byl ze strany takřka stejného pracovního kolektivu dokončen nový rozšířený katalog pod názvem Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin z průmyslových provozů a komunálních odpadů pro použití ve stavebnictví.

Závěr

Stavební a demoliční odpady jsou cenným zdrojem surovin. V oblasti inertních minerálních odpadů se jedná o zdroj druhotných surovin jako náhradu přírodního kameniva a štěrkopísků v aplikacích, kde je to technicky možné a výhodné. V nedaleké budoucnosti lze očekávat nárůst napětí na trhu primárních stavebních surovin - zejména stavebního kamene. Nevyhnutelnost využívání recyklovaných stavebních a demoličních odpadů (SDO) v co nejvyšší míře je také v souladu s cirkulární ekonomikou ve stavebnictví.

Poznámka redakce: Současně se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech byl vydán zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností (oba účinnost od 1. 1. 2021) a následně vyhláška č. 16/2022 Sb., o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností (účinnost od 1. 2.

Odkazy

• Zákon č. 541/2020 Sb., ze dne 1. prosince 2020, o odpadech. In: Sbírka zákonů České republiky. 2020, částka 222, s. 1-112.
• Vyhláška č. 273/2021 Sb., ze dne 23. července 2021, o podrobnostech nakládání s odpady. In: Sbírka zákonů České republiky. 2021, částka 119, s. 1-208.
• Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví. PAVLŮ Tereza, Jan PEŠTA, Martin VOLF a Antonín LUPÍŠEK. Vyd. Česká agentura pro standardizaci s.p.o. ve spolupráci s MPO ČR.
• Vyhláška č. 8/2021 Sb., ze dne 12. ledna 2021, o katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů). In: Sbírka zákonů České republiky. 2021, částka 5, s. 1-56.
• Technické podmínky TP 210 Užití recyk­lovaných stavebních a demoličních materiálů do pozemních komunikací. VUT v Brně, Fakulta stavební 2011.
• Recyklované stavební a demoliční odpady jako jeden z pilířů cirkulární ekonomiky ve stavebnictví. ŠKOPÁN Miroslav. Portál TZB-info. 2021 [cit.

tags: #nakladani #s #odpady #behem #vystavby #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Tipy na ekologické knížky
• Ekologie na Přírodovědecké Fakultě
• Průvodce povolením horního nerezového hrdla u odpadu
• Biologie kvasinek: úvod
• Analýza Think Tanků