Ohrožené druhy mořských živočichů

Na pultech obchodů i v restauracích si běžně můžeme vybrat z velkého množství mořských živočichů, jejichž jména voní exotikou a dávají nám pocit, že děláme něco pro své zdraví. Náš zdravý životní styl však má i svou odvrácenou tvář.

Je známým ale smutným faktem, že se každoročně rozšiřuje počet ohrožených druhů zvířat a rostlin. Ani letos tomu bohužel nebylo jinak. Na Červeném seznamu ohrožených druhů, publikovaným Mezinárodním svazem pro ochranu přírody a přírodních zdrojů IUCN(International Union for the Conservation of Nature and Natural Resources), se letos objevilo 16 119 živočichů a rostlin. Při minulém vydání v roce 2004 jich bylo 15 589 a v roce 2000 asi 11 400. Za tato hrozivě stoupající čísla je zodpovědný především člověk; ničení životního prostředí, nadměrný lov, zavlékání cizích rostlinných a živočišných druhů, které škodí druhům domácím, kácení pralesů, znečišťování oceánů a také globální oteplování, způsobené spalováním fosilních paliv.

V 1 března, 2023 od Při chytání ryb v přímořských státech se často stane, že se do sítí chytí exotičtí mořští živočichové, kteří jsou často také zároveň ohroženými druhy. Lodě na moři převážně pracují po dvojicích, táhnou mezi sebou síť, přičemž nedochází k žádné selekci, do pasti se tak mohou chytit i velké skupiny delfínů nebo sviňuch, pokud se nalézají právě v tomto prostoru. Na francouzských plážích u Atlantského oceánu bylo od začátku ledna 2019 nalezeno okolo 1100 mrtvých delfínů. Skutečný počet delfínů, kteří zemřeli na vážná zranění způsobená tažnými sítěmi, však může být až desetkrát vyšší. “Jsme svědky úhynu v takové míře, že je ohroženo zachování populace delfínů v Biskajském zálivu,” říká bioložka Morgane Perriová ze sdružení na ochranu moře Al Larc.

Společnost Marine Conversation Society (MCS) uvádí systém semaforu ve formě mapy, která ilustruje udržitelnost mořských plodů dostupných ve Velké Británii a zároveň ukazuje ohrožené druhy v evropských vodách. Světová populace sní ročně až 150 milionů tun ryb. Avšak taková čísla znamenají také odlov ryb ve velkém množství za použití vlečných a statických sítí, což ohrožuje vzácné druhy, které se tak stávají vedlejšími úlovky.

Dopady rybolovu na mořské ekosystémy

Některé druhy ryb (pro jednoduchost zahrnujeme v celém článku pod ryby i paryby) jsou po několika desetiletích intenzivního rybolovu přeloveny, což znamená, že jsou loveny rychleji, než se může jejich stav přirozenou cestou obnovit. Rybí populace se snižují až do té míry, že hrozí jejich naprosté vyhubení. Přelovení se týká stále většího množství druhů, neboť rybáři se kvůli menším úlovkům přeorientovávají na druhy ryb, které dříve nebyly cílem jejich zájmu, ale jejichž stavy zaručují lepší úlovek. Do popředí zájmu se tak dostali například žraloci, které bychom před pár lety na pultech obchodů našli jen výjimečně.

Čtěte také: Středomořská fauna v ohrožení

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zahyne až jedna čtvrtina živočichů (kromě ryb i mořští savci a ptáci), kteří jsou při rybolovu chyceni, jako nechtěný či neprodejný úlovek. Tento údaj patří spíše mezi ty velmi optimistické, některé odhady hovoří minimálně o jedné polovině živočichů, jež v sítích nebo následkem lovu zahynou bez užitku. Mnoho tun ryb je tak například kvůli své podměrečné velikosti či kvůli tomu, že nejsou na spotřebitelském trhu právě žádané, vráceno zpět do moře. Většinou jsou však již buď mrtvé nebo natolik vysílené, že návrat do moře nepřežijí. Mnohé ulovené ryby ještě nedosáhly pohlavní dospělosti, což velmi omezuje možnost regenerace jejich populací. Fatální následky to má u dlouhověkých ryb, které dosahují dospělosti až ve vysokém věku. Například jeseter dosahuje sexuální dospělosti mezi 6-25 lety. Samičky některých druhů jsou schopny reprodukce jednou za tři či čtyři roky, což znamená, že tyto ryby jsou schopny obnovovat svou populaci pomaleji než druhy, které dosahují zralosti dříve a častěji se třou. Jeseter, podobně jako například červenice obecná, patří mezi ryby opravdu dlouhověké, dožívá se až sta let.

Mezi časté oběti ok rybářských sítí patří i mořští savci, zejména delfíni, tuleni a velryby. Uvíznutí v síti jim znemožní přístup ke vzduchu a zvířata čeká utonutí. Intenzivní rybolov má negativní dopady nejen na stavy ryb, ale i na podmořské ekosystémy. Při lovu ryb žijících u mořského dna (například platýzů) se používá metoda vláčení sítí po dně (tzv. trawling), při níž dochází k devastaci mořského dna. Zanikají tak přirozená místa pro úkryt, lov a tření mnoha druhů ryb a podmořských živočichů.

V tradičním rybářství se používaly také sítě tažené za lodí, veškerý úlovek pak byl zpracován. Zásadní obrat přišel v 70. letech s nástupem obřích rybářských lodí, které jsou schopny táhnout sítě dlouhé i několik kilometrů.

Ohrožené druhy ryb

Mezi nejohroženější druhy patří podle informací FAO treska obecná, ropušnice severní, treska skvrnitá, red hake (příbuzný štikozubce obecného, nemá český název), sardinky, ančovičky, červenice obecná, mečoun nebo tuňák. Tento seznam z roku 1998 byl britskou organizací Marine Conservation Society nově rozšířen o lososa obecného, ledovku patagonskou, štikozubce evropského, okouna mořského, mníka mořského, platýze atlantského, kanice, jesetera a žraloky.

Technicky je téměř nemožné přesně určit stav populace volně žijících jedinců konkrétního druhu ryb. Jistou vypovídací hodnotu mají údaje o tom, kolik ryb se uloví, respektive kolik energie bylo potřeba vynaložit na ulovení určitého množství ryb. Tento způsob však nezohledňuje vnější vlivy jako počasí, lokalitu loviště, efektivnější způsoby lovu a jiné.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Ryby patří mezi poslední živočichy, kteří jsou ve volné přírodě loveni ve velkém jako zdroj naší potravy. Některé vhodné druhy ryb jsou již pěstovány na rybích farmách, čímž se snižuje tlak na ryby žijící divoce, cíleně pěstované jsou i některé druhy korýšů a měkkýšů. Při výběru se lze tedy orientovat podle toho, zda ryba či jiný mořský plod byl vypěstován v zajetí, nebo byl uloven na volném moři. Mezi ryby, které jsou chovány na farmách, patří například losos, okoun či exotická sladkovodní ryba tilápie.

Ideálně lze v jídelníčku mořské ryby nahradit rybami domácími. Přínosem takové volby je i menší dopravní zatížení, které je spojené s distribucí ryb na trh.

Následující výčet zahrnuje ryby, které jsou na českém trhu dostupné. Uvádíme nejprve obchodní název, pod kterým jsou prodávány, v závorce pak název odborný. Přehled nejvýznamnějších mořských druhů ryb, které jsou ve volné přírodě nějakým způsobem ohrožené, naleznete v tabulce.

Ochrana ohrožených druhů

Ohrožené a vzácné druhy se dočkaly také právní ochrany. Jednou z nejdůležitějších dohod o jejich ochraně je Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy CITES, která vznikla v roce 1973 a dnes je pod ní podepsáno přes 120 států. Zcela zakazuje obchod s více než 400 druhy živočichů a snaží se monitorovat obchody s mnoha dalšími druhy.

Každý z nás se může zapojit do ochrany přírody, a to aniž by ji doslova chránil vlastním tělem. Stačí, když budeme zcela bojkotovat obchod s ohroženými druhy a budeme podporovat boj proti němu. Třeba pomocí nejrůznějších petic, které můžeme najít na internetu, a také tím, že nebudeme znečišťovat přírodu.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Prostřednictvím tuby se můžeme seznámit se zvířaty, která na naší planetě patří mezi ohrožená. Tuba obsahuje 10 figurek ohrožených druhů zvířat o velikosti 4,5-7 cm, které můžeme nalézt v moři a oceánu.Naleznete zde žraloka velrybího, karetu pravou, tučňáka galapážského, pilouna, kladivouna velkého, sibu skvrnitou, leguána mořského, plejtváka obrovského, karetu menší a lachtana. Tato zvířata jsou krásnou připomínkou vznešenosti a úcty, kterou se divočina naší planety inspirovala.Naštěstí existuje mnoho skupin i jednotlivců, kterým není lhostejný stav přírody a snaží se zajistit, aby tato krásná zvířata obývala planetu i po mnoho dalších let.

tags: #ohrožené #druhy #mořských #živočichů

Oblíbené příspěvky:

• Poznejte zázraky přírody
• Drátěné sklo a recyklace v ČR
• Houby v městském prostředí
• Domácí tablety do myčky
• Vybavení skautské chaty