Nakládání s odpady upravuje obecně, ať už se jedná o podnikatele či nikoliv, zákon o odpadech. Tento zákon ukládá každému, tedy i podnikatelům, obecnou povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti.
Není-li v zákoně o odpadech stanoveno jinak, je možné s odpady nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady určena. Dále nesmí být překročeny limity znečišťování stanovené zvláštními právními předpisy, kterým je např. zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů nebo zákon č.
Každý, tedy i podnikatel, má povinnost si ověřit, zda osoba, které odpad předává, je k tomuto převzetí oprávněna. Zákon o odpadech zakazuje ředit či mísit odpady za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku.
(1) Účelem tohoto zákona je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového hospodářství stanovených v příloze č. 1.
Mezi věci, které nejsou odpadem, patří například:
Čtěte také: Vzor formuláře pro hlášení o odpadech
(4) V pochybnostech, zda je movitá věc odpadem, rozhoduje krajský úřad na žádost vlastníka této movité věci nebo osoby, která prokáže právní zájem, nebo z moci úřední. Žádost podle věty první nelze podat, pokud je ve vztahu k téže movité věci vedeno řízení o přestupku nebo řízení o uložení opatření k nápravě, které vede Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě podezření, že osoba nenakládá s věcí v souladu s tímto zákonem, zákonem o výrobcích s ukončenou životností nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
(2) V případě, že odpad vzniká při činnosti více osob nebo při činnosti prováděné na základě smlouvy pro vlastníka věci, ze které se stane odpad, je původcem odpadu osoba, která fyzicky provádí činnost, při které odpad vzniká. Původcem odpadu je jiná osoba podle věty první, pokud tak vyplývá z písemné smlouvy uzavřené mezi těmito osobami.
(3) Ostatní odpad je odpad, který nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1.
(4) Odpad uvedený v odstavci 1 písm. a) kritéria pro posouzení splnění podmínek pro vedlejší produkt podle odstavce 1 písm.
(2) Odpad, který byl předmětem některého ze způsobů využití a není vymezen přímo použitelným předpisem Evropské unie9) nebo prováděcím právním předpisem a současně se nejedná o odpad určený k dalšímu zpracování způsobem, pro který jsou stanoveny zvláštní technické požadavky a kritéria, přestane být odpadem v okamžiku stanoveném v povolení krajského úřadu podle § 10 odst.
Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy
a) příprava k opětovnému použití proběhla v souladu s § 34 odst.
(4) Odpad přestane být odpadem v okamžiku zpracování do výrobku v zařízeních vymezených v bodech 1 až 3 přílohy č.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která předává movitou věc, která přestala být odpadem, s výjimkou věci, která přestala být odpadem podle odstavce 4, a věci vyrobené v zařízení vymezeném v bodě 11 přílohy č.
g) požadavky na vzorkování a zkoušení nebo jiný způsob ověření splnění požadavků podle odstavce 1 písm.
h) náležitosti průvodní dokumentace podle odstavce 1 písm. d), odstavce 3 písm.
Čtěte také: Nakládání s odpady v Česku
(1) Krajský úřad na žádost žadatele o povolení provozu zařízení k využití odpadu povolí, že v zařízení může docházet k recyklaci nebo jinému využití odpadu, kterým přestává být daný odpad odpadem, pokud se nejedná o odpad vymezený podle § 9 odst.
(2) Povolení podle odstavce 1 je součástí povolení provozu zařízení k využití odpadu podle § 21 odst.
(5) Žadatel připojí k žádosti podle odstavce 1 vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu, zda se výsledná věc běžně využívá ke konkrétnímu účelu uvedenému v jeho žádosti, zda pro ni existuje trh nebo poptávka a zda splňuje pravidla pro uvádění výrobků na trh, a závazné stanovisko krajské hygienické stanice z hlediska dopadů na zdraví lidí a hodnocení zdravotních rizik.
i) využitím odpadu činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu připraven tak, že naplní podmínky stanovené v § 9 nebo 10 a přestane být odpadem; způsoby využití odpadu jsou uvedeny v příloze č.
o) odstraněním odpadu činnost, která není využitím odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie; způsoby odstranění odpadu jsou uvedeny v příloze č.
k) potravinovým odpadem potraviny podle čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
c) soustřeďování odpadu na místech určených obcí podle § 59 odst.
(3) Každý může kompostovat biologicky rozložitelný materiál vznikající při jeho činnosti jako předcházení vzniku odpadu, pokud vzniklý kompost použije v rámci své činnosti nebo jej předá v souladu se zákonem o hnojivech a pokud během kompostování nedojde k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí. Právnická nebo podnikající fyzická osoba musí řídit kompostování tak, aby byl zajištěn aerobní mikrobiální rozklad organické hmoty bez vzniku zápachu nebo emisí metanu. Kompostování biologického materiálu živočišného původu smí být prováděno pouze v zařízení splňujícím požadavky na zpracování vedlejších produktů živočišného původu4). Kompost, který osoba nepoužije v rámci své činnosti nebo jej nepředá v souladu se zákonem o hnojivech, je odpadem.
(3) Na jednotky požární ochrany a právnické a podnikající fyzické osoby, které jsou jinými právními předpisy určeny k řešení havárií a zdolávání požárů, se při této činnosti nevztahují povinnosti podle tohoto zákona, s výjimkou odstavce 1 písm. b) za podmínek podle § 16 odst.
(4) Pokud není možné zjistit osobu, která je za odpad odpovědná nebo taková osoba zemřela nebo zanikla, aniž by její povinnosti ve vztahu k tomuto odpadu přešly na jinou osobu, vyzve obecní úřad obce s rozšířenou působností vlastníka pozemku k odklizení odpadu a jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. V odůvodněných případech může obecní úřad obce s rozšířenou působností stanovit lhůtu k odklizení odpadu a jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady delší.
(6) Vlastník pozemku nemusí splnit povinnost uloženou podle odstavce 5 písm. a), pokud odpad na vlastní náklady předá do zařízení určeného pro nakládání s odpady do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je mu taková povinnost uložena. Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností postupuje podle odstavce 5 písm. b) prokázat orgánům provádějícím kontrolu podle tohoto zákona, že předal odpad, který produkuje, v odpovídajícím množství v souladu s § 13 odst. 1 písm. c) v případě komunálního odpadu, který běžně produkuje, a stavebního a demoličního odpadu, které sám nezpracuje, mít jejich předání podle § 13 odst. 1 písm.
(4) Pokud původce odpadu nepředá odpad soustředěný v provozovně do zařízení určeného pro nakládání s odpady do 60 dnů od ukončení činnosti v provozovně, má povinnost předat odpad do zařízení určeného pro nakládání s odpady vedle původce odpadu také vlastník nemovité věci, která byla provozovnou původce odpadu, a kde jsou odpady soustředěny. Vlastník nemovité věci je povinen splnit tuto povinnost nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy jej k tomu vyzve inspekce, krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností.
a) rozsah údajů o původci odpadu a o odpadu předávaných podle odstavce 2 písm.
b) obsahové náležitosti základního popisu odpadu podle odstavce 2 písm.
c) postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými pro opětovné použití, vedlejšími produkty a stavebními a demoličními odpady při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby podle odstavce 2 písm.
(1) Provozovatel zařízení má od okamžiku převzetí odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady podle § 17 odst. 1 písm.
(2) Provozovatel zařízení ke skladování odpadu před využitím, úpravě před využitím nebo k využití odpadu a osoba, která předává odpad do jeho zařízení, mohou uzavřít písemnou smlouvu, že odpad zůstává ve vlastnictví této osoby. Tento odpad musí být při nakládání v zařízení identifikovatelný a musí s ním být nakládáno odděleně.
(3) V případě, že přepravu odpadu do svého zařízení zajišťuje provozovatel zařízení a při nakládce je provedeno převzetí odpadu podle § 17 odst. 1 písm. b) a c), může se provozovatel zařízení stát na základě smlouvy vlastníkem odpadu okamžikem zahájení přepravy.
(2) Provozovatel zařízení je povinen před ukončením provozu zařízení nebo v případě zrušení povolení provozu zařízení podle § 25 odst. 1 nebo 2 do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o zrušení povolení provozu předat odpady soustředěné v zařízení do jiného zařízení určeného pro nakládání s odpady.
(3) Pokud provozovatel zařízení nesplní povinnost podle odstavce 2, má povinnost předat odpady do zařízení určeného pro nakládání s odpady vedle provozovatele zařízení také vlastník nemovité věci, která byla zařízením určeným pro nakládání s odpady, a kde jsou odpady soustředěny. Vlastník nemovité věci je povinen tuto povinnost splnit nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy jej k tomu vyzve inspekce, krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností.
a) rozsah a způsob zaznamenání údajů podle odstavce 1 písm.
b) rozsah údajů předávaných podle odstavce 1 písm.
c) rozsah a způsob oznamování podle odstavce 1 písm.
d) náležitosti provozního deníku zařízení podle typu zařízení podle odstavce 1 písm.
(1) Provozovatel zařízení je při převzetí kovového odpadu stanoveného vyhláškou ministerstva povinen zaznamenat kromě údajů podle § 17 odst. 1 písm. b) bodu 1 rovněž pravdivé údaje o fyzické osobě, která fyzicky předala odpad do zařízení, vést průběžnou evidenci těchto údajů a tuto evidenci uchovávat po dobu 5 let od převzetí odpadu; za účelem splnění této povinnosti je provozovatel zařízení oprávněn vyžadovat k nahlédnutí průkaz totožnosti této fyzické osoby.
(2) Původce odpadu, včetně nepodnikajících fyzických osob, nesmí odpad podle odstavce 1 předávat do mobilního zařízení ke sběru, úpravě nebo využití odpadu; provozovatel takového zařízení nesmí odpad podle odstavce 1 převzít.
(4) Pokud provozovatel zařízení přebírá odpad, který má povahu strojního zařízení nebo obecně prospěšného zařízení, uměleckého díla nebo pietních a bohoslužebných předmětů nebo jejich částí, je povinen zaznamenat jako údaje o odpadu podle § 17 odst. 1 písm.
(3) Provozovatel zařízení smí za přebíraný kovový odpad stanovený vyhláškou ministerstva poskytnout úplatu pouze převodem peněžních prostředků prostřednictvím osoby oprávněné poskytovat platební služby nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu.
(1) Škola může od žáků nebo studentů přebírat odpady papíru, plastů a kovů z domácností.
(5) Škola předá do 15.
(2) Zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu smí být provozováno pouze na základě povolení provozu zařízení vydaného krajským úřadem. Obsahové náležitosti žádosti o povolení provozu zařízení a povolení provozu zařízení jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(3) Zařízení k využití nebo skladování odpadu vymezené v příloze č.
(1) Povolení provozu zařízení se vydává pro typy činností vymezené v Katalogu činností v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Nedílnou součástí povolení provozu zařízení je provozní řád zařízení. Povolení provozu zařízení se vydává na dobu neurčitou, s výjimkou mobilních zařízení, kterým se povolení vydává na dobu určitou, nejdéle na dobu 6 let.
(2) S výjimkou mobilních zařízení je účastníkem řízení o vydání povolení provozu zařízení též obec, na jejímž území má být zařízení podle § 21 odst.
(3) Žadatel k žádosti o vydání povolení provozu zařízení připojí závazné stanovisko krajské hygienické stanice.
(4) Pokud podmínky provozu zařízení podle § 21 odst.
tags: #nakladani #s #odpady #legislativa