Odpadky v řece Chicago: Historie a současnost problému

Řeka Chicago, kdysi zamořená splašky, prošla pozoruhodnou proměnou. Nicméně problémy s odpadem nejsou jen moderní záležitostí. Již ve starověku se lidé potýkali s otázkou, kam s výkaly, a způsob nakládání s nimi odrážel vyspělost dané civilizace.

Historický vývoj kanalizace

Prvotní kanály nesloužily k odstraňování exkrementů, ale k rozvádění vody pro zavlažování a jako prevence záplav. Jílová potrubí pro odvod odpadu vznikla asi před čtyřmi tisíci lety v Mezopotámii. V egyptské Sahureho pyramidě zhruba z roku 2400 př. n. l. se podařilo objevit odvodňovací systém z měděných trubek.

Nicméně zdaleka nejvyspělejší kanalizaci na starém kontinentu vybudovali Římané. Tzv. Cloaca Maxima neboli „velká stoka“ původně sloužila k vysoušení mokřin, na nichž poté rostl Řím. Systém vznikal od 6. století př. n. l. a bobtnající zástavba jej pak doslova pohltila. Stoka hrála klíčovou roli v odvádění dešťovky, ale také použité vody z lázní. Její části přitom stojí dodnes a napojují se na moderní kanalizaci.

S rozpadem římského impéria a zánikem Západořímské říše roku 476 nepřišlo kompletní odmítnutí hygieny. Problém tkvěl v tom, že ve městech neexistovala kanalizace a její zřízení ani nebylo na pořadu dne. Standardem se staly žumpy či kalové jímky, jež ovšem rostoucí populace snadno zaplňovala, a lidé tak museli exkrementy vyhazovat na ulici nebo je svážet za hranice města.

Situace v novověku

V období renesance se sice rozvíjela řada vědních oborů, ale do tajů sanitace nikdo nepronikal a v evropských městech stále chyběla kanalizace. Jímky byly přeplněné a lidé vylévali výkaly z oken do příkopů, odkud je pak déšť splachoval do řek. V polovině 17. století byla Paříž zřejmě nejvíc znečištěná za celou dobu své existence. Ostatně samotný král neměl ve Versailles toalety, a když na něj přišla potřeba, neváhal ji vykonat v rohu přepychového sálu.

Čtěte také: Problémy znečištění Chicago River

Podobná situace vládla v Londýně, kde John Harrington vynalezl roku 1596 splachovací záchod s nádržkou na vodu. Jeho cílem byla nicméně pouhá eliminace zápachu v domě, odkud výkaly odcházely potrubím ven do otevřené žumpy. Rostoucí populace však řeku znečistila natolik, že začátkem 19. století byly již podmínky neúnosné.

V létě 1858 vzlínal z extrémně znečištěné Temže tak silný zápach, že podle dobových odborníků mohl vyvolat další epidemii cholery. Na popud inženýra Josepha Bazalgetteho tak vyrostla síť kanálů, jež odváděly výkaly za hranice města.

Problémy Chicaga s odpadem

Roku 1854 kvůli exkrementům v Chicagu vypukla epidemie cholery a vyžádala si na 1 400 životů, což odpovídalo asi osmnáctině městské populace. Bylo jasné, že také zmíněná metropole potřebuje kanalizaci, jenže v tamním rovném terénu by s odvodem splašků nepomáhala gravitace. V následujících letech se proto při masivním zásahu některé části zástavby uměle zvedly o více než 3,5 metru.

Zbudovaný kanalizační systém pak ústil do řeky Chicago, což ovšem znamenalo další problém. Výkaly se totiž chemicky nijak neošetřovaly a proud je zanášel do jezera Michigan, takže se nakonec ocitly v ohrožení městské zásoby pitné vody. Dalšími stavebními úpravami se podařilo tok řeky změnit, aby jezero dál neznečišťovala, jenže fekálie z Chicaga následně komplikovaly život jiným obcím na jejích březích.

Moderní metody čištění vody

Zatímco kanalizace se v Evropě i v Americe pomalu měnila ve standard, nakládání se znečištěnou vodou dál pokulhávalo a bylo zřejmé, že nezpracované fekálie do vodních rezervoárů putovat nemohou. Začalo se proto s mechanickou filtrací a odpadky i další pevná hmota se oddělovaly například s využitím sedimentace. Teprve v roce 1914 přišli inženýři Edward Arden a William T. Lockett s tzv. aktivovaným kalem, kdy se v odpadních vodách vytvoří podmínky pro růst mikroorganismů, hub či plísní, jež poté exkrementy rozkládají nebo konzumují.

Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad

Současné iniciativy a snahy

Nezisková organizace Urban Rivers vyvíjí vodního robota, který by sbíral odpadky a jejž by kdokoliv mohl ovládat přes webové stránky. Myšlenka robota uklízejícího odpadky se objevila minulý rok, kdy neziskovka nasadila na řeku plovoucí zahradu a poté zjistila, že je zanesená odpadky.

I přes pokroky v čištění odpadních vod stále platí, že až 90 % odpadních vod v rozvojových zemích neprochází čištěním. Podle statistik Světové zdravotnické organizace pak na následky pití špinavé vody ročně umírá 1,8 milionu dětí ve věku do pěti let.

Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?

tags: #odpadky #řeka #Chicago

Oblíbené příspěvky:

• Identifikace nebezpečných pracovních podmínek
• Regionální disparity v ČR
• Nejlepší destinace pro milovníky přírody
• Udržitelný rozvoj v ČR
• Odpadové hospodářství ČR