Nakládání s odpady upravuje obecně zákon o odpadech, ať už se jedná o podnikatele či nikoliv. Tento zákon ukládá každému, tedy i podnikatelům, obecnou povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti.
V současné době nakládání s odpady upravuje zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. a zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností. V řadě ohledů tyto zákony přináší odlišné povinnosti, k nimž obsahují přechodná ustanovení, která umožňují povinným osobám po přechodnou dobu plnit své povinnosti stejným způsobem jako doposud, ale zároveň přináší i některé nové povinnosti, které je nezbytné plnit od okamžiku účinnosti těchto zákonů, tj. 22. 4. ze dne 1. (1) Účelem tohoto zákona je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového hospodářství stanovených v příloze č. 1.
Co se týká nebezpečných odpadů, jejich nakládání se řídí zvláštními právními předpisy platnými pro výrobky, látky a přípravky se stejnými nebezpečnými vlastnostmi. Mezi tyto předpisy patří např. zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů nebo zákon č.
Není-li v zákoně o odpadech stanoveno jinak, je možné s odpady nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady určena. Dále nesmí být překročeny limity znečišťování stanovené zvláštními právními předpisy, kterým je např. zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů nebo zákon č.
Každý, tedy i podnikatel, má povinnost si ověřit, zda osoba, které odpad předává, je k tomuto převzetí oprávněna. Zákon o odpadech zakazuje ředit či mísit odpady za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku.
Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy
Zákon o odpadech stanoví jak původci odpadů, tak oprávněné osobě povinnost shromažďovat odpady utříděné podle druhů a kategorie. Protože Katalog odpadů čítá velké množství jednotlivých druhů odpadů, původce odpadů a oprávněná osoba musí odpady poměrně důsledně třídit.
V řadě případů, však jednotlivé druhy odpadů představují odpady stejného materiálového složení. Zákon o odpadech proto umožňuje, aby mohl původce nebo oprávněná osoba požádat o upuštění od třídění.
Odpady, které vznikají původci odpadů, mohou být po přechodnou dobu shromažďovány v místě svého vzniku bez nezbytnosti získat ke shromažďování jakékoliv povolení. V případě, že jsou odpady přemístěny do jiné provozovny původce, nejedná se s ohledem na definice již o shromažďování odpadů, ale o jejich skladování. K tomu se váži specifické povinnosti pro skladování odpadů, včetně například povinnosti získání souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady u původce podle § 16 odst. 3.
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech stanovuje povinnost vést průběžnou evidenci odpadů každé fyzické osobě oprávněné k podnikání a právnické osobě produkující odpady. Pro tuto povinnost není stanoven žádný limit, a proto ji musí plnit všichni původci odpadů.
Průběžná evidence slouží k získání přehledu o nakládání s odpady v provozovně a zároveň je podkladem pro zpracování ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady - tedy pouze v případě pokud je překročen ohlašovací limit, kdy subjekt produkuje nebo nakládá s více než 100 kg nebezpečných odpadů nebo s více než 100 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok.
Čtěte také: Nakládání s odpady v Česku
Průběžná evidence je také důležitým ukazatelem pro kontrolní orgány. Tuto oblast je vhodné nepodceňovat, jelikož neplnění uvedených povinností může kontrolním orgánům napovídat o nevhodnosti nakládání s odpady v provozovně. Povinnosti v této oblasti mají pravomoc kontrolovat zástupci ČIŽP i zástupci obcí s rozšířenou působností.
Evidenci odpadů se podrobněji věnuje prováděcí vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, která definuje rozsah a způsob vedení průběžné evidence, stanovuje formuláře pro roční hlášení o produkci a nakládání s odpady, apod.
Ke splnění povinnosti podat roční hlášení o produkci a nakládání s odpady je nutná registrace v systému ISPOP.
Návrh nového zákona o odpadech pak počítá s úplným zrušením této povinnosti. Nicméně minimálně po dobu dalších dvou let bude povinnost ustanovit odpadového hospodáře nadále v platnosti.
Původci odpadů produkující komunální odpady se mohou se svými odpady zapojit do obecního systému nakládání s komunálními odpady. Zapojení vždy záleží na nastavení této možnosti v konkrétní obci.
Čtěte také: Informace o kompostování
Pokud je odpad přepravován z místa jeho vzniku nebo z jakéhokoliv dalšího místa jeho dočasného uložení musí být splněny požadavky zákona o odpadech a dalších právních předpisů vztahujících se na přepravu odpadu. Tyto požadavky jsou kladeny na všechny osoby zúčastněné na přepravě včetně odesílatele.
Hierarchie upřednostňuje způsoby nakládání s odpady, které jsou nejvhodnější z hlediska dopadů na životní prostředí. Vhodnější přístup k odpadům z hlediska životního prostředí má zároveň vhodnější ekonomický dopad a pokud tomu tak není, právní předpisy se s využitím ekonomických nástrojů snaží o to, aby tomu tak bylo.
Zjednodušeně můžeme komunální odpady rozdělit na směsný komunální odpad a tříděný odpad. Směsný komunální odpad (SKO) nelze dále vytřídit a končí na skládce nebo v zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). S ohledem na ochranu životního prostředí a šetření primárních zdrojů je nevyhnutelné se snažit o minimalizaci produkce všech druhů odpadů bez ohledu na to, zda je lze recyklovat.
Podle ČSÚ je průměrná produkce komunálních odpadů z obcí cca 350 kg na jednoho obyvatele za jeden rok. Aby průměrná obec v roce 2025 vytřídila 60 % odpadů, musí k materiálovému využití předat 210 kg surovin, odstranit může pouze 140 kg (směsný odpad, objemný odpad, část nebezpečného odpadu).
Pro správné nastavení svozu odpadů je tedy nevyhnutelné znát data (současný stav), a dle nich dále nastavovat systém odpadového hospodářství.
Následně by měl zadavatel požadovat pravidelnou kontrolu efektivnosti nastavených opatření, a to formou ročního auditu.
Dalším požadavkem by mělo být přesné vážení popelnic, aby zadavatel poznal reálný objem odpadů. Toho lze docílit vážením odpadu při svozu, proto je důležitým požadavkem, aby dodavatel buď měl svozová auta vybavena váhou, nebo zajistit vážení auta před vjezdem do obce/města a při výjezdu z ní.
Sběr odpadu je (např. vedle doručování pošty či nepravidelné osobní dopravy) jednou ze služeb definovaných v příloze č. 1 zákona č. 360/2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, ve znění pozdějších předpisů.
Pro úplné zavedení správného systému odpadového hospodářství je důležité vědět, kde jednotlivé druhy odpadů fyzicky končí. Dodavatel by měl zadavatele informovat o způsobech konečného nakládání s odpady. Tyto informace poslouží k hodnocení, zda je s odpady nakládáno v souladu s hierarchií odpadového hospodářství dle zákona. V praxi se velmi často setkáváme s tím, že zadavatel neví, kde jejich odpady končí.
Správnému nastavení systému odpadového hospodářství napomáhá i zřízení technických služeb (TS), které se mohou lépe přizpůsobovat změnám při optimalizaci systému nakládání s odpady. Jednou z dalších příležitostí je zřízení (či využívání blízké) kompostárny s cílem zpracování biologického odpadu (odpady z údržby zeleně, ovoce a zelenina).
Při nastavování funkčního efektivního systému, který je v souladu s hierarchií odpadového hospodářství, je vhodné pro výběr konečného zpracovatele odpadu využít portál Informačního Systému Odpadového hospodářství, kde mj. nalezne i elektronickou mapu - Registr zařízení. V tomto registru nalezne zadavatel zařízení dle typu (např.
Důsledné informování o stavu třídění a z nich vyplývajících ekonomických otázek je účinným nástrojem zpětné vazby pro obyvatele. Zapojení principů třídění do jednotlivých akcí (např. třídění na akcích pro veřejnost, pravidelné osvětové aktivity s přímým i nepřímým zapojením tématu třídění a odpadového hospodářství) je další účinný nástroj osvěty.
Odpadové hospodářství Moravskoslezského kraje je do značné míry ovlivněno poměrně vysokou hustotou zalidnění a velkým množstvím průmyslových zařízení. Klíčovým dokumentem pro realizaci dlouhodobé strategie nakládání s odpady, obalovými odpady a výrobky s ukončenou životností je v našem kraji Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje pro období 2016-2026.
Cílem kraje je pokračovat v co největším možném opětovném použití odpadů (velký potenciál je ve využití stavebních materiálů a vedlejších průmyslových produktů), navyšovat recyklaci a materiálového využití odpadů a naopak snižovat množství odstraňovaných odpadů.
tags: #nakládání #s #odpady #základy #legislativa