Náklady na energii z obnovitelných zdrojů: Srovnání a trendy

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) je dnes mnohem levnější než výroba elektřiny z uhlí či jiných fosilních paliv. Současné náklady na nové pozemní fotovoltaické elektrárny a větrné farmy na pevnině se pohybují mezi 4,1 a 9,2 centy za kilowatthodinu, což z nich činí cenově nejefektivnější technologie na trhu.

Uvádí to studie německých expertů z Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy (ISE). Náklady na výrobu elektřiny ve fotovoltaických a větrných elektrárnách se za poslední roky výrazně snížily. Výzkumníci z institutu Fraunhofer ISE uvádí ve své analýze stanovili náklady na výrobu elektřiny pro obnovitelné zdroje na základě tržních údajů o investicích, provozních nákladech a dalších technických a finančních parametrech.

Zatímco náklady na výrobu elektřiny z OZE klesají a jsou nyní mnohem nižší než je tomu v případě výroby elektřiny v uhelných elektrárnách. Podle studie Fraunhofer ISE mají hnědouhelné elektrárny náklady mezi 15,1 a 25,7 euro centy za kilowatthodinu, velké černouhelné elektrárny mezi 17,3 a 29,3 euro centy za kilowatthodinu a flexibilní plynové elektrárny mezi 15,4 a 32,6 euro centy za kilowatthodinu.

Podle vědců z institutu Fraunhofer ISE se také agrovoltaické elektrárny (APV) na zemědělské půdě stávají velmi oblíbenými mezi investory. Další vývoj podle institutu směřuje k integraci bateriových úložišť s fotovoltaickými systémy, což dále ovlivňuje (snižuje) náklady na výrobu elektřiny. Podle studie se v roce 2045 předpokládá, že náklady na výrobu elektřiny pro malé fotovoltaické střešní systémy klesnou na 4,9 až 10,4 euro centy za kilowatthodinu, a pro pozemní systémy dokonce na 3,1 až 5,0 euro centy za kilowatthodinu.

Výsledky studie, kterou nedávno publikoval na svém webu Fraunhofer ISE, tak jasně potvrzují, že energie ze solárních panelů a větrných turbín se rychle stává levnější alternativou k současným hlavním zdrojům, kterými jsou převážně elektrárny na uhlí a další fosilní paliva.

Čtěte také: Snížení poplatků za svoz odpadu

Celková výroba elektřiny v ČR v roce 2025 poprvé od roku 2021 vzrostla, a to o 2,6 TWh (+3,8 %) na 71,4 TWh. Růst výroby táhly jaderné elektrárny, jejichž netto výroba vzrostla meziročně o 2,2 TWh (8,0 %) na 30,3 TWh. Brutto výroba jaderných elektráren vzrostla dokonce na 32,066 TWh, což je dosud nejvíce za jeden kalendářní rok. Významný růst zaznamenaly také solární elektrárny (+0,8 TWh / +20,4 %) a elektrárny spalující biomasu (+0,7 TWh / +30,7 %). Naopak největší pokles nastal loni u vodních elektráren (-0,9 TWh / -36,9 %).

České uhelné elektrárny vyrobily loni stejně jako v roce 2024 necelých 24 TWh elektrické energie. To je o téměř 10 TWh méně než v krizovém roce 2022, od kdy klesla výroba uhelných elektráren o 28 %. Řiditelný výkon uhelných elektráren by do budoucna měly nahradit zejména nové plynové teplárny a elektrárny. I přes očekávaný růst výkonu plynových zdrojů nicméně zpráva European Resource Adequacy Assessment 2025 indikuje problém se zajištěním zdrojové přiměřenosti v ČR, který se odráží v počtu hodin, ve kterých nebudou zdroje schopné pokrýt poptávku po elektřině. Ten postupně roste až na 68 hodin v roce 2035.

Čistá spotřeba elektřiny minulý rok dosáhla 59,3 TWh. Celková spotřeba elektřiny v ČR v roce 2025 tedy vzrostla meziročně o 2,3 %, a nenavázala tak na klesající trend z posledních let. Za růstem spotřeby stojí zejména chladnější počasí oproti předchozímu roku a vyšší stabilita koncových cen elektřiny. Ve srovnání s rokem 2024 došlo v roce 2025 k nárůstu objemu exportované elektřiny do sousedních států. Čistá obchodní bilance ČR tvořila 7,56 TWh elektrické energie, což ve srovnání s rokem 2024 představuje 18% nárůst.

Rok 2025 potvrdil další posilování role obnovitelných zdrojů energie v české elektroenergetice. Celková výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů dosáhla v roce 2025 přibližně 12,1 TWh, což odpovídalo zhruba 17 % celkové výroby elektřiny v České republice. Tempo růstu solárních elektráren začíná narážet na své limity a sektor čelí novým, zejména ekonomickým, výzvám. Solární zdroje přesto zůstávají nejrychleji rostoucím druhem zdrojů v České republice a získávají si stále významnější roli v pokrývání domácí spotřeby elektřiny.

Výroba elektřiny z větrných elektráren klesla kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám meziročně o 13 %, a výroba tak byla nejnižší od roku 2018. Rok 2025 přesto znamenal pro českou větrnou energetiku určitý obrat k lepšímu. Legislativní změny (akcelerační zóny, vyšší limity, komunitní energie) a rozsáhlé plány investorů vytvářejí podmínky pro rychlejší rozvoj v následujících letech.

Čtěte také: Komplexní analýza nákladů

S pokračujícím růstem instalovaného výkonu ve fotovoltaikách napříč Evropou, včetně Česka, rostl v loňském roce i výskyt nulových či záporných cen elektrické energie na denním trhu. Zatímco v roce 2024 cena elektřiny klesala k nule, nebo do záporu v období mezi dubnem a zářím v celkem 319 hodinách, v loňském roce se ve srovnatelném období jednalo o 375 hodin. Z pohledu fungování krátkodobého trhu nejen v České republice, ale i dalších zemích Evropy, přinesl loňský rok jednu zásadní novinku - přechod na 15minutový obchodní interval na denním trhu. Zkrácení vypořádací periody je klíčové zejména v kontextu rostoucího instalovaného výkonu v intermitentních obnovitelných zdrojích, tedy fotovoltaikách a větrných elektrárnách.

Ceny elektřiny pro domácnosti v průběhu roku klesaly napříč všemi typy kontraktů, a to i přes růst stálých měsíčních plateb. Nejrychleji reagovaly produkty bez fixace, které sice zůstaly nejdražší, ale nabídly i největší krátkodobý pokles cen. Celkový pokles obchodní složky ceny elektřiny se pohyboval kolem 8 %. Regulovaná složka se na rok 2025 prakticky nezměnila, na rok 2026 poklesne v průměru o 15 % díky převedení poplatku za POZE na stát.

Klíčové ukazatele roku 2025

V loňském roce byly největším zdrojem elektřiny v ČR jaderné a hnědouhelné zdroje. Ty se na celkové výrobě elektřiny podílely ze 42,4 %, respektive 32,2 %. Pomyslné třetí místo si po prudkém růstu výroby z posledních dvou let udržely solární elektrárny. S 6,6% podílem na celkové výrobě elektřiny a meziročním nárůstem objemu výroby o téměř 20,4 % opět předčily plynové zdroje, které se na celkové výrobě podílely 5,2 %. Další příčky s podílem mezi 2 až 4 procenty na celkové výrobě zaujaly vodní elektrárny, ostatní OZE (zejména bioplyn) a biomasa.

ČR bude v budoucnu nadále spoléhat na jaderné elektrárny, jejichž instalovaný výkon by měl v následujících deseti letech vzrůst o zhruba 7 %, uhelné elektrárny budou postupně odstavovány. Ačkoliv ČR prozatím nemá stanovený pevný termín odklonu od uhlí, mnozí provozovatelé uhelných zdrojů plánují jejich odstavení z ekonomických důvodů. Po roce 2030 se tak předpokládá, že uhlí bude spalováno především v menších teplárnách či závodních energetikách.

Očekává se naopak rostoucí výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, a to vlivem nárůstu jejich instalovaného výkonu. Výroba fotovoltaických elektráren by se měla dle studie vypracované pro společnost ČEPS do roku 2030 zhruba ztrojnásobit a v případě větrných elektráren by měla být zhruba pětkrát vyšší. Výroba plynových zdrojů by měla vzrůst přibližně na dvojnásobek.

Čtěte také: Těžba ropy z břidlice: Ekologická zátěž

V následujících letech má podle předpokladů narůstat závislost ČR na dovozu elektřiny ze zahraničí. Ta má okolo roku 2035 dosáhnout svého vrcholu, kdy ČR bude importovat zhruba 20 % své spotřeby elektřiny. Díky dostavbě nových jaderných zdrojů má ale potřeba dovozu elektřiny následně začít klesat.

Česká republika se dlouhodobě řadí mezi země s nejmenším podílem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii - v roce 2024 byla třetí od konce před Maltou a Lucemburskem. Jedním z důvodů pomalého rozvoje obnovitelných zdrojů je obtížné prosazování podpůrných schémat typu garantovaných výkupních cen elektřiny, které jsou pro investory do obnovitelných zdrojů nezbytné. Stejný typ garance ovšem potřebují i jaderné elektrárny, jejichž rozvoj má v České republice širokou politickou podporu.

V Evropské unii dosáhl v roce 2024 podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny 47 %, v globálním měřítku již překonávají výrobu elektřiny z uhlí. Významnému rozvoji dochází vedle Německa nebo Rakouska také v Polsku. Pro energetickou bezpečnost České republiky nesporně dává smysl potenciál domácích obnovitelných zdrojů maximálně využít.

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, říká: „V sousedních zemích vidíme, že při nastavení stabilního prostředí lze obnovitelné zdroje stavět levně a profitovat z nízké ceny elektřiny.

Tatiana Mindeková z think-tanku Ember, doplnila: “V první polovině roku 2025 vyrobily obnovitelné zdroje poprvé v historii více elektřiny než uhlí na celosvětové úrovni. V Evropě je tento přechod ještě výraznější: solární energie loni překonala uhlí jako zdroj elektřiny v EU a v červnu 2025 se vůbec poprvé stala největším zdrojem elektřiny v celé Unii. Tento rekord dokazuje, že přechod na čisté zdroje už není vizí budoucnosti, ale realitou dneška. V posledních pěti letech rostla solární energie ve střední a východní Evropě rychleji než průměr EU, což potvrzuje obrovský potenciál regionu. Česká republika však zatím zaostává.

Svaz moderní energetiky dnes představil souhrnný přehled faktů, zkušeností i mýtů o obnovitelných zdrojích energie v Česku. Ten by měl sloužit jak kvalitnímu mediálnímu zpravodajství o energetice, veřejným činitelům pro rozhodování o budoucím rozvoji energetiky tak i místním obyvatelům v lokalitách, které jsou dotčeny potenciálními projekty obnovitelných zdrojů.

Infolist “Mýty stranou: fakta o solární a větrné energii” vznikl jako reakce na potřebu objektivních informací v české debatě o obnovitelných zdrojích energie. Využití energie z domácích obnovitelných zdrojů je klíčové řešení pro posílení energetické bezpečnosti Česka a zajištění konkurenceschopnosti české ekonomiky do budoucna.

Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky, říká: „Obnovitelné zdroje jako jsou solární a větrné elektrárny jsou s námi pomalu dvacet let. Známe jejich technické limity i přínosy pro životní prostředí. Zdroje čisté energie mohou přicházet do nových míst, kde s nimi nemusí mít místní přímou zkušenost. Proto je naším cílem nabídnout spolehlivé informace založené na faktech, ne na předsudcích. Data z renomovaných vědeckých studií mohou pomoci veřejnosti lépe pochopit skutečné přínosy a výzvy obnovitelných zdrojů energie pro Česko."

Pět klíčových mýtů a faktů o obnovitelných zdrojích v ČR v otázkách:

1. Je Česko dost větrné?

   FAKT: Studie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR prokázala, že větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly v ČR vyrábět až 18,8 TWh elektřiny ročně, což odpovídá pokrytí 32 % současné spotřeby. Jedno otočení lopatky 6MW turbíny vyrobí elektřinu pro českou domácnost na půl dne. Takovou elektrárnu najdeme například na Svitavsku u obce Gruna.

2. Kdo nejvíce ohrožuje ptáky?

   FAKT: Větrné turbíny jsou na posledních místech příčin úmrtnosti ptáků. Například v USA způsobí větrné elektrárny ročně 234 tisíc úmrtí ptáků, zatímco kočky zabijí 2,4 miliardy ptáků ročně - téměř 10000 krát více. Toto riziko lze navíc významně omezit citlivým umístěním elektrárny v krajině tak, aby nestála v cestě žádným koridorům tahu ptáků nebo se nenacházela v blízkosti jejich hnízdišť. Obdobně lze správným umístěním fotovoltaiky podpořit rozmanitost přírody: například slovenští vědci zkoumali biodiverzitu u solárních elektráren a zjistili, že solární parky podporují vyšší bohatost a rozmanitost druhů ptactva i bezobratlých živočichů.

   Odborníci se také shodují, že hlavní příčinou masivního úbytku ptáků v posledních desetiletích v ČR je hlavně intenzivní zemědělství a probíhající změna klimatu, spojená s úbytkem potravy, např. hmyzu.

3. Vyrobí vůbec solární panely nebo větrné elektrárny tolik energie, kolik potřebujeme na jejich výrobu?

   FAKT: Fotovoltaický panel v Česku vyrobí energii potřebnou na svoji výrobu za pouhých 1,3 roku a při 25leté životnosti vyrobí 20 krát více energie. Větrné turbíny mají energetickou návratnost 6 - 12 měsíců a za 20 let vyrobí téměř 40 krát více energie.

4. Jsou obnovitelné zdroje náročné na zábor půdy?

   FAKT: Pokud bychom stejnou plochu, kterou nyní zabírají řepková pole pro bionaftu (1,5 % území ČR), věnovali solárním a větrným elektrárnám, vyrobili bychom 15 krát více čisté elektřiny ročně, což by pokrylo téměř 75 % současné spotřeby elektřiny. Navíc lze území kolem větrníků i nadále zemědělsky využívat.

5. Postaví u obce větrnou elektrárnu, hrozí, že se propadne cena nemovitosti?

   FAKT: Čerstvá studie VŠB-TUO z června 2025 prokázala, že nebyl zjištěn rozdíl v cenách nemovitostí mezi lokalitami s větrnými elektrárnami a bez nich. Ceny jsou dokonce o 4,99 % vyšší v lokalitách s elektrárnami, rozdíl však není statisticky významný.

Další klíčová fakta z infolistu: Moderní větrné turbíny splňují přísné hlukové limity - maximálně 50 dB ve dne a 40 dB v noci. Rychlejší rozvoj OZE může v roce 2035 snížit ceny silové elektřiny až o 11 EUR/MWh. Solární a větrné elektrárny se během roku vhodně doplňují - větrníky více v zimě, fotovoltaika od jara do podzimu.

Energetický mix ČR je dlouhodobě charakterizován dvěma dominantními zdroji - jádrem a uhlím, které poskytují stabilní dodávky elektřiny do sítě. Nebylo tomu jinak ani i v roce 2025, nicméně došlo poprvé k tomu, že instalovaný výkon solárních elektráren překonal jaderné zdroje. Celkový instalovaný výkon českých elektráren činil k 31. 12. 2025 podle údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) 23,6 GW. Největší podíl v něm tvoří hnědouhelné elektrárny s kapacitou 9,22 GW. Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren předčil v červenci výkon jaderných zdrojů, když dosáhl 4,54 GW.

V roce 2025 se v ČR vyrobilo podle statistické ročenky Energostatu 71,4 TWh elektřiny. Jaderné elektrárny byly loni s vyrobenými 30,28 TWh (netto) největším českým zdrojem elektřiny. Hnědouhelné elektrárny vyrobily v roce 2025 celkem 22,97 TWh. Netto výroba elektřiny v roce 2025. Uhelné elektrárny zaznamenávají v posledních letech nejvýraznější pokles produkce. Kvůli vysoké nákladovosti způsobené emisními povolenkami jsou z provozu vytlačovány jinými zdroji. Své uplatnění nacházejí především v zimních měsících, kdy jsou výkupní ceny elektřiny na trhu vyšší, neboť je v onom období jednak méně elektřiny z obnovitelných zdrojů zpravidla ruka v ruce s vyšší poptávkou. Fotovoltaické elektrárny vyrobily 4,71 TWh, což je 6,6 % veškeré elektřiny. Meziročně jde o růst 20,5 %.

tags: #naklady #na #energii #z #obnovitelnych #zdroju

Oblíbené příspěvky:

• KIS Odpadkové Koše: Dual Swing a Chic Bin
• Scott Cunningham a jeho odkaz
• Zasněžená příroda a tipy na výlety
• Systém třídění odpadu
• Grafy emisí automobilů v ČR