Řešení pro napojení umyvadla na odpad pod vanou

Montáž koupelnové vany je jedním ze závěrečných kroků při zařizování koupelny. Většina kutilů se do montování vany chce pustit hned ve chvíli, kdy položí poslední obkladačku. Vidina relaxační koupele po celodenní náročné práci je sice lákavá, ale rozhodně byste neměli zanedbat úklid! Prostor pod vanou musí být zbaven zbytků stavebního a zdicího materiálu. Ukliďte zbytky lepidla, malty a samozřejmě i drobný prach. To vše totiž může poškodit vanu a znesnadnit montáž.

Pro montáž vany je nejdůležitější si v první řadě prostudovat dodaný montážní návod. POZOR: Některé akrylátové vany mají vestavěný podpůrný systém a není nutné je usazovat do malty. Jiné modely naopak vyžadují vytvoření maltového lůžka, které zabrání pružení vany a prodlouží její životnost.

Instalace odpadu

Přistoupíme nyní ke kroku instalace odpadu. Tu nejlépe uděláme tak, že vanu otočíme dnem vzhůru. Budou k tomu zapotřebí nejméně dva silní lidé. Akrylátová vana je oproti vanám z jiných materiálů relativně lehká, přitom stále hodně odolná. Pod vanu musíme umístit karton nebo polystyrén, aby se nepoškrábala. Pro instalaci odpadu použijeme trubky odolné vůči vysoké teplotě. Jsou k dostání v různých velikostech a šířkách. Potrubí formujeme pomocí kolínek a odboček. Snažíme se přitom dosáhnout ideálního spádu zhruba 3 cm na 1 metr. Při montáži odtokové soupravy a přepadu použijte vždy 100% sanitární silikon, který se nanese na všechny kontaktní plochy.

Nastavení nožiček vany

Nožičky drží vanu v rovině a správné výšce. Bývají výškově nastavitelné. Pomocí vodováhy je tak lze snadno vyrovnat a seřídit, aby vše bylo perfektní. Jak vysoko by vana měla stát? Nožičky bývají součástí balení, ale někteří výrobci je dodávají zvlášť. V obou případech nejsou nožičky přímo nasazeny na vanu. U akrylátové vany, kterou jsme si v předchozím kroku položili dnem vzhůru, ale najdeme výztuhy pod nášlapnými a sedacími plochami. Ty jsou vhodné právě pro přichycení nožiček.

Zajištění stability vany

Kromě toho, že vana musí stát rovně, je dobré bezpečně zakrýt její boční hrany a konstrukci, na které stojí. K tomuto účelu poslouží akrylátové krycí panely nebo obezdívka následně obložená dlažbou. Nožičky, které drží vanu ve výšce, se samy o sobě o stabilitu nepostarají. Je potřeba toho v zájmu bezpečnosti udělat více.

Čtěte také: Připojení odpadu snadno a rychle

• Nosný dřevěný rám: Někdy si vystačíte s dřevěným nosníkem. Stačí vám několik hranolů, které se připevní do zdi do výšky těsně pod okraj vany.
• Podložení dna: Pokud vaše vana nemá vestavěný podpůrný systém, je zásadní vytvořit maltové lůžko pro celou plochu dna. Jak postupovat? Smíchejte cementovou maltu tak, aby nebyla příliš řídká, ale udržela tvar. Maltu naneste na podlahu pod vanou ve vrstvě asi 5 cm, přičemž vynechte oblast odtoku a sifonu. Je logické, že ty musí být volně přístupné. Vanu usaďte do malty, zatlačte ji a zkontrolujte vodováhou, zdali celá konstrukce sedí rovně. Po usazení ještě proveďte test a napusťte vanu vodou. Nechte vanu v klidu stát alespoň 30-60 minut.
• Ukotvení ke stěně: Vanu přišroubujte přes přírubu ke stěně nebo k nosnému rámu.

Zakrytí bočních hran a konstrukce

Měli bychom ještě zakrýt boční hrany a konstrukci, na které stojí. Pokud chceme použít akrylátové panely, označíme si na zdech rovinu bočních lemů vany. Určíme, kde budou rozmístěny otvory pro plastové a kovové příchytky. Jejich polohu nám prozradí montážní návod. Jakmile otvory vyvrtáme, připevníme příchytky panelů. Následuje instalace čelního a bočního panelu, které musí být slícované k sobě a tvořit kryt ve tvaru písmene L. Ten pomocí úchytek připevníme k vaně. Než umístíme a připevníme panely ke zdi, naneseme tenkou vrstvu sanitárního silikonu do spár mezi vanou, stěnou a panely.

Obezdívka je pracnější, ale ve výsledku vypadá o něco lépe. Vana se nesmí obezdít napevno bez možnosti „pružit“. Obezdívka je totiž jen jakousi výplní, nemá sloužit jako nosná zeď. Při opravách je nutné, aby bylo vanu možné vyjmout, aniž by byla obezdívka zdemolována. Pro obezdívku se doporučují pórobetonové příčkovky čili tvárnice, s nimiž se lehce manipuluje. Vanu nejdříve naplníme vodou, aby byla dobře zatížená. Tvárnice musí přesně přiléhat mezi podlahou a hranou vany. Na všechny strany naneseme zdicí maltu a připevňujeme je jednu vedle druhé, dokud není vana obezděná. Také v této variantě je vhodné po dozdění vyplnit spáry sanitárním silikonem.

Montáž vanového odtokového kompletu

Vana už je ve vodorovné poloze, stojí na nožičkách. Umístili jsme ji také do rohu, kde ji chceme mít. Nyní podle montážního návodu instalujeme vanový odtokový komplet.

Instalace odpadního potrubí

Instalace odpadního potrubí patří mezi náročnější činnosti, které ale s trochou umu zvládne každý kutil. Dřez, vana, WC nebo umyvadlo se neobejdou bez odpadu. Instalace odpadního potrubí se provádí v kuchyni, kde je potřeba odvést odpadní vody od dřezu a myčky na nádobí, dále se pak instalují v koupelně pro odtok vody z umyvadla, vany a sprchového koutu a na WC. Na správné fungování odpadního potrubí má zásadní vliv způsob přívodu vzduchu do potrubí, jeho průtok v potrubí, úhel napojení připojovacích potrubí a délka odpadního potrubí. Nedostatečný přívod vzduchu může způsobit vznik tlaku v potrubí, v důsledku čehož může dojít k vysátí vody ze zápachových uzávěr a šíření zápachu z kanalizace v budově.

U většiny konstrukcí splašky odtékají pouze díky gravitaci. Pokud je ale spád příliš nízký, voda nemá dostatečný proud a potrubí se může začít zanášet. Potom už je jen otázkou času, kdy dojde k celkovému ucpání a problémům. Obecně platí, že většina potrubí musí být vedena v minimálně 2% spádu, nejlépe pak v 5%. V praxi to znamená, že výškový rozdíl mezi jedním a druhým koncem potrubí o délce jednoho metru musí být alespoň 2 cm (5 cm).

Čtěte také: Od nabídky k předání díla

Mezi nejčastěji používané potrubí na rozvody odpadů patří PPR (potrubí z polypropylenu). Jejich spoje se navzájem svařují speciálními svářečkami. Na svařování potrubí PPR se používají tzv. polyfúzní svářečky, jejichž maximální teplota svařování dosahuje 300 °C s rychlým náběhem pracovní teploty cca 10-15 minut, což záleží na okolní teplotě.

Závěsné WC a instalace odpadního potrubí

U závěsného WC a instalace odpadního potrubí se používá tzv. „manžeta“, což je pružný prstenec, který těsní spojení mezi WC mísou a odpadním potrubím. Manžeta se nasazuje na výstupní část WC mísy a poté se zasune do odpadního potrubí. Namažte manžetu WC těsnicím materiálem, jako je třeba silikonový olej, aby se zajistilo dobré těsnění.

Systém odpadního potrubí se spojuje pomocí odpadních trubek, tvarovek, spon, zátek, rozdvojek a redukcí. Instalace odpadního potrubí vyžaduje správné materiály a komponenty. Nenahrazujte tedy potrubí dle norem jinými, levnějšími trubkami, protože můžete také napáchat nepěkné škody.

Kontrola těsnosti

Po dokončení montáže otevřete vodovodní přívod a zkontrolujte, zda nejsou žádné úniky. Zároveň zkontrolujte, zda sifon správně odvádí odpadní vodu. Pomalu otevřete horkou a studenou vodu postupně na maximální proud. Zaměřte se na místa spojení, zejména na trubkové spojky a přípojky. Pokud má vaše umyvadlo sifon, sledujte, zda správně odvádí odpadní vodu. Po dokončení testování otevřete skříňku pod umyvadlem a zkontrolujte, zda není vlhkost nebo voda stékající po potrubí.

Čtěte také: Připojení pračky k odpadu - návod

tags: #napojení #umyvadla #na #odpad #pod #vanou

Oblíbené příspěvky:

• Škola v přírodě a aktivity na Gymnáziu ARCUS
• Týmové řešení problémů – stanovisko
• Účinný boj s chlupy
• Průvodce pro řidiče v Německu
• Environmentální aspekty údržby vozidel