I přes svou poměrně malou rozlohu se Česká republika vyznačuje velkým bohatstvím druhů rostlin a živočichů. To je dáno zejména její polohou na hranici několika biogeografických oblastí, ale také historickým a kulturním vývojem. Každá krajina má svou typickou podobu - krajinný ráz. Je to přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti.
Ochranu životního prostředí včetně ochrany přírody a krajiny prosazuje stát různými nástroji. Jejich jednotná kategorizace dosud neexistuje. V odborné literatuře se lze setkat s členěním na nástroje přímého působení (administrativně-právní nástroje, koncepční nástroje a administrativní smlouvy a jiné dobrovolně převzaté závazky) a nástroje nepřímého působení, kam se řadí zejména ekonomické nástroje.
Legislativní rámec ochrany přírody
Ochrana přírody je v České republice upravena zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství1c) v České republice soustavu Natura 2000.
V České republice jsou dvě úrovně zvláště chráněných území. Jedná se o velkoplošná zvláště chráněná území a maloplošná zvláště chráněná území.
Soustava Natura 2000
Česká republika má jako členský stát Evropské unie povinnost vytvářet národní soustavu chráněných území NATURA 2000, která slouží k ochraně nejvíce ohrožených druhů rostlin, živočichů a přírodních stanovišť. Soustavu NATURA 2000 tvoří systém evropsky významných lokalit a ptačích oblastí.
Čtěte také: Fungování Nálezové databáze
Zákon o ochraně přírody a krajiny upravuje ve vztahu k soustavě NATURA 2000 rovněž povinnost posoudit jakoukoliv koncepci nebo záměr, který může významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, z hlediska jeho důsledků na tato území. Při hodnocení důsledků koncepcí a záměrů se postupuje podle zvláštních právních předpisů (zákon 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí).
Významné krajinné prvky
Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a území, na nichž probíhá přírodě blízká obnova těžbou narušeného území podle plánu nebo dokumentace uvedených v § 4 odst. 6.
Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení nebo oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit souhlas orgánu ochrany přírody.
Ochrana dřevin
V naší krajině jsou důležité jak lesy, tak i dřeviny, které rostou mimo les. Aleje, remízky či osamělé stromy krajinu oživují, jsou domovem pro řadu druhů hmyzu, ptáků, některých netopýrů a hub, které mnohdy patří mezi zákonem chráněné.
Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků. Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.
Čtěte také: Integrovaný plán pro klima a energetiku
Ekonomické nástroje v ochraně přírody a krajiny
Účelem ekonomických nástrojů je stimulace žádoucího chování subjektů, anebo naopak omezení chování nežádoucího (tedy stimulace k potlačení tohoto chování). Na základě toho je dělíme na pozitivní a negativní. Mezi regulační nástroje patří zejména nástroje řízení, které se dělí na nástroje přímého řízení (direktivní nástroje) a nástroje nepřímého řízení (ekonomické nástroje).
V ochraně přírody a krajiny v České republice se uplatňují zejména následující ekonomické nástroje:
- Pozitivně stimulující (pozitivní netržní nástroje):
- Finanční příspěvky
- Dotace
- Půjčky
- Negativně stimulující (negativní netržní nástroje):
- Poplatky za vjezd do národních parků
- Odvody za kácení dřevin
V nejširší míře se zatím využívají dotace. Dalšími finančními nástroji jsou kompenzační nástroje a pokuty, které se ale neřadí mezi nástroje ekonomické, nýbrž mezi nástroje administrativně-právní, resp. nástroje přímého řízení, byť i pokuty v praxi působí jako negativní stimulace, protože hrozba finanční sankce má povinné subjekty odradit od nežádoucího chování.
Mezi kompenzační nástroje v ochraně přírody a krajiny patří v České republice zejména:
- Finanční náhrada újmy vzniklé vyhlášením přechodně chráněné plochy
- Náhrada za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření
- Náhrada některých škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy
Krajinotvorné programy a dotace EU
Na národní úrovni mají zásadní význam tzv. krajinotvorné programy - Program péče o krajinu a Program podpory obnovy přirozené funkce krajiny. Po vstupu do Evropské unie se spektrum dotačních nástrojů využitelných pro ochranu přírody a krajiny výrazně rozšířilo, a to zejména díky nástrojům společné zemědělské politiky. Zásadní úlohu dnes sehrávají agroenvironmentální programy, které umožňují platit zemědělským subjektům za šetrné způsoby hospodaření.
Čtěte také: Národní úprava odpadového hospodářství
Aktuálním a politicky vděčným tématem je v současné době financování soustavy Natura 2000. Evropská komise předložila v roce 2004 sdělení Radě a Evropskému parlamentu týkající se strategie financování evropské soustavy chráněných území Natura 2000. V něm uvedla, že se nebude vytvářet žádný speciální finanční nástroj pro financování soustavy Natura 2000, ale v programovém období 2007 - 2013 jsou využívány existující nástroje, zejména fond rozvoje venkova, strukturální fondy, kohezní fond, nástroj LIFE+ a prostředky CAP - tzv. integrovaný přístup. Obdobně bude postupováno v programovém období 2014 - 2020.
Mezinárodní spolupráce
Příroda nezná lidmi vytvořené hranice. Nelze ji proto chránit bez spolupráce a výměny informací se zahraničními institucemi a organizacemi. Česká republika je signatářem Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, která je známá pod zkratkou CITES.
Záchranné programy a programy péče
Záchranné programy, regionální akční plány a programy péče představují aktivní nástroje druhové ochrany. Záchranné programy se zpracovávají pro druhy s vysokým rizikem vyhynutí pro území celé ČR, regionální akční plány pak s obdobným cílem v regionálním měřítku. Programy péče jsou navržené pro druhy, které nejsou ohroženy vyhynutím bezprostředně, ale vzhledem k přímému střetu se zájmy člověka je potřebné tento konflikt zmírňovat.
Smyslem záchranných programů je kombinací různých typů opatření dosáhnout zlepšení stavu populací cílového druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Záchranné programy představují komplex aktivních opatření na ochranu druhů in situ, doplňována ex situ ochranou. Ochrana in situ zahrnuje ochranu biotopů jednotlivých druhů i místních populací. Ochrana ex situ může zahrnovat záchranný chov či pěstování rostlin pro účely posilování populací či jejich obnovy.
tags: #narodni #a #mezinarodni #nastroje #pro #ochranu
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]