Národní ekologické parky v Polsku

Od mořského pobřeží až k horským hřebenům se Polsko může pochlubit řadou oblastí s mimořádnou přírodní hodnotou, kde byly vyhlášeny národní parky. Navíc se jedná o vynikající turistické cíle, kde můžete pěstovat různé volnočasové aktivity v každém ročním období. Jejich návštěvníkům je k dispozici 149 naučných stezek a více než 3600 km turistických tras. Téměř ve všech národních parcích se nacházejí tematicky zaměřená muzea nebo vzdělávací či informační centra.

Národní parky v Polsku

Preferujete procházku po dunách u moře, anebo raději horskou túru? Pozorování vzácného ptactva, setkání se zubrem anebo třeba plavbu na kánoi uprostřed panenské přírody? Podobné - a četné další aktivity dle vlastní libosti a zájmu - můžete prožít v různých národních parcích po celém Polsku.

Bělověžský národní park

Na hranici mezi Běloruskem a Polskem se rozléhá poslední nedotčený evropský prales, v jehož srdci naleznete opravdový poklad - Bělověžský národní park (BNP). Vnitřní část pralesa je nejlépe zachovaným přírodním listnatým a smíšeným lesem evropských nížin. Panenská příroda se vyznačuje vysokou biodiverzitou a velkým množstvím mrtvých stromů v různých stádiích rozkladu. To je pro přirozené lesy typické, v evropském kontextu se ovšem bohužel jedná o naprostou výjimku. Ztrouchnivělé dřevo je domovem hmyzu i rostlin - koloběh života tak spatříte na vlastní oči. Symbolem Bělověžského pralesa je zubr evropský - největší suchozemský savec v Evropě.

Jeden z nejstarších národních parků v Evropě vznikl v roce 1932 a nachází se v centrální části Bělověžského pralesa, který je známý po celém světě díky svým rozsáhlým nedotčeným lesům a zubrům. Jeden z nejstarších národních parků v Evropě je pod přísnou ochranou řady organizací a v roce 1979 byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Během silných bouřek a větru je vstup do BNP zakázán. Zvířata se parkem pohybují bez lidského zásahu, proto není možné setkání se zubry zaručit. Pokud chcete pozorovat tato majestátní stvoření ve volné přírodě, buďte trpěliví a naplánujte si výlet ideálně na leden nebo únor. Během celého roku jsou zubři k vidění spolu s vlky, losy a dalšími zvířaty v rezervaci European Bison Show Reserve.

Tatranský národní park

Polské Tatry ukrývají spoustu skvostů včetně nejvyšší polské hory Rysy. V této neobyčejné přírodě se nachází také jediné horské pásmo alpínského reliéfu v Polsku. Při toulkách tu můžete narazit na kamzíky i medvědy. Park chrání členitý horský masiv Tatry s nejvyšší horou Rysy (2499 m n. m.). Jedná se o jediné horské pásmo alpínského reliéfu v Polsku. Je tvořeno především žulou a usazeninovými horninami, ostré vrcholy a skalní převisy se tu střídají s kotlinami ledovcového původu, úžlabími, jezery, vodopády a jeskyněmi.

Čtěte také: Fungování Nálezové databáze

Tatranský národní park (TNP) je jedním z největších národních parků v zemi. Jeho velkou část pokrývají smrkové lesy a vysokohorské kosodřeviny, zbytek tvoří skály a říčky. Jedno z nejoblíbenějších turistických míst polských Tater je jezero Morskie Oko (Mořské oko). Toto jezero ledovcového původu je snadno dostupné. Vede k němu asfaltová cesta, takže trasu zvládnete i s kočárkem. Auto zaparkujte třeba na parkovišti v Palenica Białczanská. Platí ovšem pravidlo - kdo dřív dojede, ten dřív parkuje. Před návštěvou parku si přečtěte oznámení pro turisty, která jsou dostupná na webových stránkách TNP a zkontrolujte předpověď počasí - za nepříznivých povětrnostních podmínek se návštěva parku nedoporučuje. Svého pejska nechte raději doma. Se psem se smíte projít pouze po stezce Droga pod Reglami a trase vedoucí podél Chochołowské doliny.

Biebrzanský národní park

Bažiny Biebrzanského parku jsou považovány za jedno z nejvýznamnějších útočišť vodního a bahenního ptactva ve střední Evropě. Údolí řeky je útočištěm velmi vzácných živočichů a je oblíbeným místem ornitologů, jelikož zde mohou pozorovat kolem 253 druhů ptáků. Zároveň v Biebrzanském národním parku žije největší kolonie losů ve střední Evropě - čítá zhruba 350 jedinců. Také tu žijí vlci, vydry a bobři.

Největším národním parkem v Polsku je Biebrzanský národní park, který je zároveň jedním z největších v Evropě. V parku se vyskytuje mnoho vzácných druhů nejrůznějších rostlin i živočichů. Pokud cestujete ve větším počtu (nad 7 osob), park smíte navštívit pouze pod dohledem licencovaného průvodce Národního parku Biebrza.

Tento park je svou rozlohou přes 59000 hektarů největší v Polsku. Chrání nejcennější část kotliny řeky Biebrza. Jeho součástí jsou i nedotčená údolní rašeliniště, jedna z největších v Evropě. Biebrzanský NP vznikl 9. 9. 1993. Je to největší národní park Polska, zaujímá celkem 593 km2 v Podlaském vojvodství. Sídlo správy parku se nachází v Osowci, obec Goniadz - zajímavá je určitě zdejší přírodovědná expozice, která je věnována fauně biebrzanského údolí. Je zde i prodejna map, suvenýrů atd., rovněž kontakty na místní průvodce a ubytovací zařízení. Už mezi oběma světovými válkami byla oblast částečně chráněna: rezervace Czerwone Bagno (39 km2) a Grzedy. V roce 1989 vznikla CHKO Biebrza a o čtyři roky později Biebrzanský NP, který byl v roce 1995 zanesen do seznamu mokřin chráněných Ramsarskou úmluvou. Nadmořská výška údolí činí pouhých 112 m n.m. Údolí řeky Biebrzy vzniklo v dobách ledových a je vyplněno několikametrovou vrstvou rašeliny. Dělí se na tři části: severní, střední a jižní. Řeka Biebrza (150 km jejího toku se nachází na území parku) se vlévá do řeky Narew. Klima je drsnější - oblast Biebrzy je jednou z nejchladnějších částí Polska - sníh zde zpravidla leží 80 - 110 dní, vegetační období je nepřekračuje 190 dní. Flóra - většinu porostů tvoří vrby a břízy, často i zakrslé, dále olše bahenní a na bývalých dunách rostou borovice.

Słowińský národní park

Jedním ze dvou přímořských národních parků je Sloviňský národní park, který leží na pobřeží Baltského moře v Pomořanském vojvodství. Duny dosahují výšky 30 až 40 metrů, nejvyšší duna Łącka Góra měří 42 metrů. Dojdete k ní pouze po vyhrazených turistických stezkách. K duně se vydejte například z města Leba, poblíž kterého se nachází muzeum odpaliště raket v Rąbce. Muzeum stojí na místě, kde se během druhé světové války testovali německé raketové zbraně. Park ovšem netvoří pouze písek, jeho území je protkáno borovými lesy, jezírky, rašeliništi i bažinami. Pobřeží občas navštíví tuleni a sviňuchy a v lesích zase žijí losi i daňci.

Čtěte také: Integrovaný plán pro klima a energetiku

Kromě unikátních písečných dun si nenechte ujít také vyhlídkovou věž na hoře Rowokół a maják na duně Czołpino. Vstup se psy je zakázán. Během letních měsíců si zde užijete i vodní aktivity - projeďte se po jezeře Łebsko na lodi, kánoi či šlapadle. Krásy parku tak uvidíte z jiné perspektivy.

Národní park Stolové hory

Taková krása jen tak nikde jinde nenajdete. Podobné přírodní úkazy uvidíte pouze v Africe a Kanadě. Národní park Stolové hory se nachází na česko-polské hranici a sousedí s Chráněnou krajinnou oblastí Broumovsko. Ke světovému unikátu to tedy není z Česka daleko. Území je protkáno hustou sítí turistických stezek, skrze které se dostanete až na nejvyšší vrchol Stolových hor - Velká Hejšovina - což je zároveň nejvyšší pískovcový vrch ve střední Evropě. Nejpopulárnější částí národního parku jsou Bludné skály. Na jejich průzkum se vydejte například z českého Machova, nebo z polského lázeňského městečka Kudowa-Zdrój. Skalní labyrinty působí jako cesta do světa fantazie. Uvidíte zde mnoho rozličných tvarů, úzké chodby i malá jezírka. Vstup do Bludných skal je jednosměrný a zpoplatněný. V zimě a při silné námraze je část cest ve Stolových horách uzavřena.

Součástí ochranného pásma parku jsou Stolové hory ve Středních Sudetech. Typické jsou pro něj kamenné náhorní plošiny, které přetínají úžlabiny, pukliny i osamělé skály. Ve skalách vznikly skutečné skalní labyrinty. V padesátých letech tu vznikly tři přírodní rezervace: Bludné skály/Bledne skaly, Velká Hejšovina a Batorowské rašeliniště/Torfowisko Batorowskie. V roce 1993 byla tato krásná místa vyhlášena Národním parkem. Území Národního parku je protkáno sítí turistických stezek, které zpřístupňují zajímavosti skalního masivu. Zavedou vás do překrásného skalního města na Velké Hejšovině, která je svou výškou 919 m n. m. nejvyšším vrcholem Stolových hor, do skalních labyrintů Bludných skal v masivu Boru (nejvyšší vrchol Skalniak - 915 m n. m.), představí vám Skalní hřiby (Skalne Grzyby) a Radkovské skály (Radkowskie Skaly), krásné Puchaczské skály, i Lezycké skály, které ve spojení s travnatou planinou připomínají africkou savanu. Nejčastěji návštěvníci míří do Bludných Skal a Velké Hejšoviny. Ten, kdo dává přednost osamocenému poznávání přírody si tak na své přijde zejména v ostatních oblastech Národního parku, kde se pohybuje jen málo turistů. Ve Velké Hejšovině uvidíte například skalní útvary Lidoop, Velbloud, Slon, Kvočna a mnoho dalších. Zajímavostí je 100 m dlouhá a asi 20 m široká skalní rozsedlina Peklo, na jejímž dně se udržuje sníh často až do půli června. K vrcholu Velké Hejšoviny vedou kamenité schody.

Pieninský národní park

U polsko-slovenských hranic v Malopolském vojvodství leží Pieniny, které se přírodní rezervací staly již v roce 1932. Návštěvu nejstarší evropské přírodní rezervace si užijí vodáci, cyklisté i ti, kdo dávají přednost objevování krásných míst po vlastních nohách. Velkým lákadlem parku, nejen pro milovníky vodních sportů, je řeka Dunajec. Nejkrásnější úsek parku se rozprostírá mezi přístavišti Sromowce a Szczawnica, kde je řeka obklopena bílými vápencovými svahy. Nejkrásnější pohled na krajinu se vám naskytne právě z vody. Obyvatelům Pienin se říká gorolé, a ti v minulosti obdělávali terasovitá pole. Dnes už je nikdo neobhospodařuje a tak se stávají vzácnými. Mezi další tvory, kteří místo osídlili patří vzácný motýl Jasoň červenokoý, který se zde ubytoval díky ochranářům. Okolí národního parku nabízí velké množství turistického vyžití - jízdu na řece Dunajec, různě obtížné turistické trasy, ale i kulturní vyžití.

Woliński národní park

Při procházkách Volyňským národním parkem vás okouzlí vůně borových hájů a Baltského moře. Park se rozprostírá po skoro celém území největšího polského ostrova Volyň a je rájem všelijakých rostlin a živočichů. Symbolem národního parku je orel mořský. Pokud tohoto dravce nepotkáte při procházce, prohlédněte si ho v nedalekém muzeu přírody. Kromě orla tu zahlédnete dalších 200 druhů různých opeřenců, jelikož Volyní prochází hlavní migrační trasa ptáků podél pobřeží Baltského moře. Vody zálivu jsou také domovem mnoha druhů ryb a stále vzácnějších mořských savců - tuleňů a sviňuch. Pohnutá historie ostrova Volyň je na mnoha místech stále silně přítomna.

Čtěte také: Národní úprava odpadového hospodářství

Ojcowský národní park

Nedaleko Krakova (přibližně 40 minut jízdy autem), asi 150 kilometrů od českých hranic, se nachází Ojcowský národní park. Přestože je nejmenším národním parkem v zemi, je významný pro své bohatství četných geologických útvarů. Mimo vápencové skály můžete obdivovat hezké údolí u potoků Prądnik, Sąspówka a rozmanitou faunu a flóru. Mezi nejzajímavější obyvatele parku patří netopýři - žije zde 19 druhů. Vyskytuje se zde více než 400 jeskyní, mezi největší patří Łokietka, Ciemna a Zbójecka. Pro krásu se musí trpět. Pokud se tedy chcete kochat dechberoucími výhledy, musíte si trochu máknout a vyšlápnout lesní stezky. Jedna z nejpěknějších vyhlídek je poblíž jeskyně Ciemna. Kromě turistických stezek na vás čekají i kulturní památky - v parku se se nachází renesanční zámek Pieskowa Skala a u hranice stojí hrad Ojcow.

Bieszczadzki National Park

Třetí největší polský národní park leží na jihovýchodě země v Podkarpatském vojvodství. Po celém parku se rozprostírají rozlehlé zelené pláně a bukové lesy, ve kterých žijí rysi, vlci, medvědi a zhruba 150 druhů ptáků. Koncem čtyřicátých let bylo území národního parku ještě obydleno, po vysídlení původních obyvatel ale převzala nad vesnicemi a osadami vládu příroda. Tato oblast tak dostala název Krajina údolí. Cestou narazíte i na bývalá obydlí, zdivočelé sady a dřevěné kostely.

Byl vyhlášen roku 1973. Zahrnuje krajinářsky a přírodovědně nejzajímavější horské partie polské strany západní části pohoří Bieszczady (na slovenské straně se označují jako Bukovské vrchy a tamní národní park Poloniny) na ploše celkem 29 200 hektarů. Nejpřísnější ochrana se vztahuje na území o rozloze 3045 hektarů - tedy na veškerou plochu polonin (horských luk a holí) a nejvyšších vrcholů hor.

Krkonošský národní park

Ačkoliv Krkonošský národní park patří k těm rušnějším, místo na tomto seznamu si jistě zaslouží. Pro Krkonoše jsou typické žulové skály nejrůznějších tvarů, které se těší velké oblibě. Dalším oblíbeným místem je též Úpské rašeliniště, které je domovem vzácných rostlin a tvorů. Krásná vyhlídková místa naleznete v západní části parku v přírodní rezervaci Sněžné jámy (Śnieżne Kotły). Populární atrakcí je také nejvyšší vodopád polských Krkonoš Kamieńczyka, který leží poblíž centra Sklářské Poruby.

Park zahrnuje nejvyšší úsek pohoří Sudet - Krkonoše s nejvyšším vrcholem Sněžkou (1603 m n. m.). V parku jsou chráněny přírodně nejcennější a nejmalebnější části hor: skalní pásmo s ledovcovými kotlinami, vysokohorská morénová jezera, vodopády i jednotlivé fantaskní skalní útvary.

Tou největší atrakcí českých i polských Krkonoš je samozřejmě Sněžka. Z polské strany na ní vede hned několik tras - ta nejkrásnější začíná v lázeňském městečku Karpacz. V Krkonoších se pravidelně pohybují vlci, proto mějte vždy své psy na vodítku. Den plný zážitků ve skalách můžete završit návštěvou lázeňského městečka Kudowa Zdrój. Užijte si procházku typicky lázeňským městečkem a jeho krásným parkem. Prohlédnout si tu můžete unikátní Muzeum žab, děti ocení Muzeum hraček a zamířit můžete také na pozoruhodnou Stezku mizejících řemesel.

Další národní parky v Polsku:

• Ojcowský národní park: Park se nachází nedaleko Krakova a je známý bohatstvím svých geologických útvarů. Pod ochranou je jižní část Krakovsko-częstochovského krasu s údolími řek Prądnik a Sąspówka.
• Wigerský národní park: Nejzajímavějším prvkem tohoto parku v severovýchodním Polsku jsou jezera, největším z nich jsou Wigry. Jezera jsou propojena sítí řek a kanálů (největší je řeka Czarna Hańcza). Zvláštností jsou tzv. suchary - malé lesní bažinaté tůně obklopené rašeliništi.
• Narewský národní park: Nejcennější částí parku v severovýchodním Polsku jsou údolí řeky Narew a jejích přítoků. Díky slepým říčním ramenům, malebným meandrům a porostům třtiny a rašeliníku se tomuto regionu často přezívá „polská Amazonka”.
• Kampinoský národní park: Park se nachází nedaleko Varšavy. Je to jediný národní park v Evropě a jeden ze dvou na světě, který se nachází v těsném sousedství hlavního města státu.
• Národní park Polesí: Park se nachází v Łęczycko-Włodawském pojezeří a je součástí tzv. Lublinského polesí na východě Polska. Jeho součástí jsou plochá rašelinná území, blata a ledovcová očka, která místy připomínají tundru či lesotundru a jsou v evropském měřítku unikátní.
• Roztoczanský národní park: Park zahrnuje centrální část vysočiny Roztocze ve východním Polsku. Mírné svahy kopců protínají hluboké průrvy a rokliny. Parkem protéká řeka Wieprz.
• Świętokrzyský národní park: Park chrání především vysoké hřebeny pásma Góry Świętokrzyskie (Hory Svatého Kříže), zvaného někdy také Lysé hory. Pásmo s nejvyšší horou Łysica (612 m) patří mezi nejstarší horské masivy v Polsku, vzniklo v období prvohor.
• Národní park Babia Góra: Park chrání nejvyšší masiv Żywieckých Beskyd - tzv. Babí Horu (1725 m n. m.). Rozkládají se zde prastaré lesní porosty, jejichž hodnota byla potvrzena zapsáním na seznam biosférických rezervací MAB UNESCO. V nižších pásmech rostou smíšené bukové, jedlové a smrkové lesy, výše převažuje smrk a borovice kleč. Ještě výše se nachází pásmo alpínské květeny střídané holými skalami a osypy kamenné suti.
• Gorecký národní park: Park chrání centrální část horského masivu Gorce v Západních Beskydech, ovšem bez jeho nejvyššího vrcholu Turbacz (1310 m n. m.). V parku se zachovaly rozsáhlé úseky někdejšího karpatského pralesa s více než dvěstěpadesátiletými jedlemi a buky.
• Magurský národní park: Park byl zřízen v centrální části Nízkých Beskyd s horským hřebenem Magura-Wątkowska (846 m n. m.). Tvoří jej pro Beskydy typická krajina s homolovitými kopci pokrytými lesy a říčními údolími s drobnými přítoky.
• Národní park Stolové hory: Součástí ochranného pásma parku jsou Stolové hory ve Středních Sudetech. Typické jsou pro něj kamenné náhorní plošiny, které přetínají úžlabiny, pukliny i osamělé skály. Ve skalách vznikly skutečné skalní labyrinty.
• Velkopolský národní park: Park se nachází asi 15 km jižně od Poznaně a chrání přírodní bohatství Velkopolského pojezeří. Vyskytují se zde všechny typické prvky krajiny ledovcového původu: pahorky, žlaby, ledovcová jezera a bludné balvany.
• Národní park Tucholské bory: Park se rozkládá v poměrně malé, ale nesmírně cenné části rozsáhlého lesního areálu Tucholské bory, který se nachází na široké severopolské písečné rovině ledovcového původu. Toto území pokrývají hlavně borové lesy rozdělené říčními údolími a hlubokými ledovcovými jezery. Na velkém množství rašelinišť a v okolí lesních jezírek rostou vzácné druhy rostlin, pozůstatky doby ledové.
• Drawenský národní park: Tento národní park je zajímavý svými výjimečnými přírodními a krajinnými hodnotami. Nachází se v severozápadním Polsku, v Myśliborsko-wałeckém pojezeří a na území Drawenského pralesa.
• Národní park Ústí Warty: Národní park Ústí Warty se nachází na území tzv. Toruňsko-eberswaldského praúdolí, nedaleko soutoku řek Warty a Odry. Krajinný ráz parku tvoří především otevřená luční společenství a vrbové křoviny protkané sítí kanálů a slepých ramen.
• Wolinský národní park: Byl založen v roce 1960 a pokrývá velkou část největšího polského ostrova Wolin s rozlohou téměř 5000 hektarů.

Vidět pasoucí se stádo zubrů nebo losů ve volné přírodě je nepopsatelný zážitek a právě polské parky nabízí nespočet takových kouzelných okamžiků.

V Polsku se nachází celkem 23 národních parků, z toho jsou 2 přímořské. Každý z nich tak nabízí unikátní přírodní scenérie - pohyblivé písečné duny, mohutné vápencové skály nebo panenskou krajinu. Parky hrají zásadní roli v zachování nedotčené přírody a především v ochraně vzácné fauny a flóry.

tags: #narodní #ekologické #parky #Polsko

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce poplatky za odpad
• Recyklace elektroodpadu v digitálním věku
• Význam základny pro pevné stanoviště
• Osudy lékaře v Beskydech
• Vysvětlení lokalizačního diagramu pro ČR