Nasávací ventil odpadu: Princip funkce a použití

27.03.2026

Problematika návrhu a použití přivzdušňovacích ventilů patří často mezi pravidelnou neznalost při navrhování systému vnitřní kanalizace nejen mezi studenty, ale také začínajícími projektanty. V následujícím článku naleznete odpovědi na mnohé otázky spojené s přivzdušňovacími ventily.

1.1 Obecně

Přivzdušňovací ventil (air admittance valve) je dle ČSN EN 12056-1 ventil, který umožňuje vstup vzduchu do systému vnitřní kanalizace, avšak zamezuje jeho úniku, aby se omezilo kolísání tlaku. Pokud se k větrání systému vnitřní kanalizace použijí přivzdušňovací ventily, musí být v souladu s prEN 12380 (třídy A I nebo B I).

1.2 Funkce

Hlavní funkcí přivzdušňovacího ventilu je, aby při vzniku podtlaku v systému vnitřní kanalizace (např. při spláchnutí toalety) nenastalo odsávání vody ze zápachových uzávěrek a tím možnost vzniku zápachu do objektu. Nasátím vzduchu přivzdušňovacím ventilem je tento podtlak omezen a tím je zabráněno odsávání vody z vodních uzávěrů a jsou také vyloučeny doprovázející "kloktavé" zvuky. Neslouží však k větrání vnitřní kanalizace!

V detailním rozboru těla přivzdušňovacího ventilu se nalezneme těsnící kuželku (membránu) nebo desku, která spolehlivě těsní a doléhá na sedlo v případě přetlaku nebo stavu, kdy nedochází k průtoku v potrubí. Tím je spolehlivě zabráněno úniku kanalizačních plynů. V případě instalace do horizontální polohy nemůže tento princip fungovat, z toho důvodu je nutné vždy instalovat přivzdušňovací ventil ve vertikální (svislé) poloze. Při podtlaku v kanalizaci se přivzdušňovací ventil otvírá a umožňuje nasávání vzduchu a omezuje podtlak.

1.3 Vznik přetlaku a podtlaku

Situace při spláchnutí WC: Vypouštěná „zátka“ odpadní vody vytváří ve stoupacím potrubí přetlak (v sifonu umyvadla) a zároveň podtlak (v sifonu horního WC), který vysává vodu z jeho zápachové uzávěrky.

Čtěte také: Jak nainstalovat myčku a pračku

Tento jev se může stát více nebo méně závažným a je obecně ovlivněn např.:

Nedostatečnou hladinou vody v zápachových uzávěrkách;
nedostatečným průměrem stoupacího potrubí DN a absencí větracího potrubí;
nesprávným provedením přechodu mezi odpadním a svodným potrubím.

1.4 Údržba a umístění ventilu

Přivzdušňovací ventily musí být osazeny na místě, které je přístupné pro kontrolu a údržbu a kde je dostatečný přívod vzduchu z místnosti - nejčastěji za demontovatelnou mřížkou. Kontroluje se ochranná síťka proti hmyzu (pavouci, apod.), která se sejme, vyčistí a opětovně nasadí, aby nebylo nikterak ventilu zabráněno nasávat vzduch. Nikdy se nesmí zazdít! Častou chybou je zazdění ventilu do instalační předstěny. Ventil není navždy spolehlivě těsný, a časem se zápach šíří skrze mikropóry každého materiálu. Aby byla zaručena správná funkce, jsou doporučeny pravidelné kontrol nejméně 2x za rok.

1.5 Různé typy ventilů

Dle ČSN 75 6760 se smějí používat přivzdušňovací ventily s označeními A I, A II, BI nebo B II dle ČSN EN 12380. Kde „A“ znamená možnost osazení ventilu pod úrovni hladiny vody v napojených zařizovacích předmětech a „I“ teplotní odolnost od - 20 °C do + 60 °C.

Nejvyšší označení A I splňuje např. HL 900N(ECO) a HL904(T).

1.6 Návrh přivzdušňovacího ventilu pro připojovací potrubí

V tabulkách 1,2,4 a 5 ČSN EN 12056-2 jsou uvedeny jmenovité světlosti a ostatní mezní hodnoty pro použití nevětraných potrubí. Tam, kde nelze dodržet tyto limity, a není možné toto potrubí odvětrat z konstrukčních důvodů stavby, navrhujeme přivzdušňovací ventily. Pro návrh se pro podmínky České republiky používá systém I se stupněm plnění 0,5 (50 %) - také v Rakousku a Německu. Překročí-li připojovací potrubí některé z mezních hodnot, má smysl se zabývat návrhem přivzdušňovacího ventilu, který umisťujeme na horním konci připojovacího potrubí.

Čtěte také: Návrh přivzdušovacího ventilu odpadu

Nejmenší množství vzduchu Qa (l/s) pro přivzdušňovací ventily v připojovacích potrubích musí být alespoň rovno nebo větší celkovému průtoku odpadních vod Qtot (l/s), je-li splněn limit spádové výšky H ≤1 m:

Qa ≥ 1 x Qtot (l/s)

V případě, že spádová výška se pohybuje v rozmezí >1 ≤ 3 m:

Qa ≥ 7 x Qtot (l/s)

Nejčastěji se však přivzdušňovacímu ventilu na připojovacím potrubí chceme vyhnout a z kapacitního pohledu postačí zvýšení DN nevětraného připojovacího potrubí a ověření maximální hydraulické kapacity Qmax z tabulky 4. Je-li např. délka připojovacího potrubí 5,0 m, měli bychom správně navrhnout přivzdušňovací ventil, protože překračujeme mezní hodnotu dle Tabulky 5 (Lmax = 4,0 m). Tyto případy jsou spíše vzácné a nejčastěji zřizujeme další odpadní potrubí, čímž opět vytěsníme potřebu použití přivzdušňovacího ventilu. Tato opatření jsou však v rozporu trendu současné moderní nízkoenergetické a pasivní výstavby, kdy každý prostup znamená tepelný most. V těchto případech je doporučeno větrací potrubí tepelně izolovat.

Čtěte také: Odpad a třícestný ventil

1.7 Návrh přivzdušňovacího ventilu pro odpadní potrubí

Přivzdušňovací ventil osazení na odpadním potrubím nesmí mít menší DN, než je DN odpadního potrubí a může být osazen pouze tehdy, je-li jiným odpadním potrubí přecházející v potrubí větrací zajištěno odvětrání systému. Další podmínkou osazení ventilu je max. délka odpadního potrubí, která je limitována 30 m. Umístění ventilu do suterénu nesmí ohrožovat vzdutá voda např. z obecní kanalizace - řeší se osazením zpětné armatury. V případě svedení odpadních vod do domovní ČOV se nesmí přivzdušňovací ventil na odpadním potrubí použít, stejně také v případech lapáku tuků, septiků nebo žump!

Jmenovitá světlost (DN) splaškového odpadního potrubí ukončené přivzdušňovacím ventilem se stanovuje dle Tabulky 7, ČSN 75 6760 Bez ohledu na výpočet je nutné splnit požadavky Tabulky 8, ČSN 75 6760.

Nejmenší množství vzduchu Qa (l/s) pro přivzdušňovací ventily na odpadních potrubích musí být alespoň rovno nebo větší osminásobku celkovému průtoku odpadních vod Qtot (l/s):

Qa ≥ 8 x Qtot (l/s)

1.8 Příklad dimenzování přivzdušňovacího ventilu

Pro pochopení vyřešení úlohy je potřeba znát souvislosti s dimenzováním průtoků vnitřní kanalizace, viz sekce Kanalizace. Příklad výpočtu bude proveden pro bytový dům s restaurací podle výpočtových vztahů z ČSN EN 12056-2 pro systém I dle zvyklostí v ČR.