Nebezpečné látky v odpadech a jejich dopad na životní prostředí

Zákon o odpadech stanovuje v souladu s právem Evropské unie pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje. Nakládání s odpady zahrnuje práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství. Za účelem pravidelného vyhodnocení odpadového hospodářství a pro získání podkladů pro správní a kontrolní činnost je v odpadovém hospodářství vedena evidence odpadů, která umožňuje v souladu s evropskými předpisy získat podrobné informace o produkci a nakládání s odpady.

Komunální odpady jsou produktem všech obyvatel a zahrnují směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek. Dále se jedná o směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností. No komunální odpad nezahrnuje odpad z výroby, zemědělství, lesnictví, rybolovu, septiků, kanalizační sítě a čistíren odpadních vod, včetně kalů, vozidla na konci životnosti ani stavební a demoliční odpad.

Každý má povinnost předávat odpad do zařízení pro nakládání s odpady, například o mobilní zařízení určené ke sběru, výkupu, využívání a odstraňování odpadů.

Naučná encyklopedie "Co s odpadem?"

Knížka rozměru A5 má uvnitř krásné tvrdé papíry s nádhernými ilustracemi, které jsou hlavní dominantou celé knihy. Čtenář nalezne v knize informace o tom, co vše je odpad, jaké druhy odpadu existují a jak lze s různými druhy odpadů nakládat, tedy nikoho nepřekvapí popis postupů recyklace.

Autorka však poskytuje i možná zamyšlení, kupříkladu: Jakým způsobem máme dát vědět budoucím generacím, že na některých místech skladujeme jaderný odpad, který je životu nebezpečný? Odpady jsou všude kolem nás. Posíláme je do vesmíru ve formě zbytků satelitů a vyhořelých raket, které víří jako vesmírný šrot kolem planety. Na Marsu ještě nebyl fyzicky člověk, ale už tam dokázal nahromadit tuny odpadu např. v podobě již nefunkčních robotů. Odpadky se nachází ale i v oceánech okolo nás, kde se tvoří dokonce celé plující ostrovy z plastů.

Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů

Autorka však nabízí dětem celou řadu možností a východisek, jak vědomě zminimalizovat množství odpadu, které produkuje ono samo i jeho rodina. Nabádá tak k jednoduchým řešením jako například nošení si vlastních svačinových boxů a lahví na pití nebo pití vody z kohoutku namísto nákupu plastových lahví. V jednom odstavci dokonce autorka nabádá, abychom zboží, které je v obchodem baleno do nepřiměřeně velikých či zcela zbytečným obalů, po zaplacení na místě zkrátka vybalili a likvidaci odpadu ponechali na samotném obchodníkovi. Myšlenka je taková, že čím více lidí by zanechalo obalový materiál na likvidaci obchodníkem, tím spíše by obchodník tlačil na dodavatele, aby pozměnil způsob balení zboží.

Děti se tu ovšem dozví i informace o minimalistickém způsobu života (kupuj si jen věci, které opravdu potřebuješ nebo využiješ) i o možnostech darování věcí, které již nejsou třeba. Trochu postrádala myšlenku swapování, která se mi moc zamlouvá, a sice to, co je pro mě „odpadem“ (ve smyslu věci, kterou již nepoužiji), může být pro jiného ještě stále velmi užitečná věc. V neposlední řadě je zde i možnost darování věcí dál.

Autorka zmiňuje i mnohé jiné zajímavosti spojené s odpadem, a sice že i s odpadky lze nakládat jako s informačními jednotkami, tedy že se dnes díky nalezištím odpadků dávných předků dozvídáme mnoho zajímavých a podstatných informací o tom, jak naši předkové žili a hospodařící. (Nabízí se otázka: Co se dozví budoucí generace o nás samotných?)

Knížka se mi opravdu velmi líbila a myslím si, že nejen děti inspiruje k zamyšlení se nad tím, jakým způsobem žijeme a co po sobě na planetě zanecháváme. Pro mě začala být tato otázka aktuálnější ve chvíli, kdy se mi narodily děti. Posílilo to u mě pocit zodpovědnosti za to, v jakém stavu planetu přenecháváme budoucím generacím.

Třídění odpadu a cirkulární ekonomika

Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován - vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat. Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika.

Čtěte také: Nebezpečné odpady: Co musíte vědět

Přechod na cirkulární ekonomiku a co největší opětovné využívání odpadů je vyžadováno nejen spotřebiteli, ale také Evropskou unií. Ta vydala nové recyklační cíle, které se budou každým rokem navyšovat a směřují ke konci skládkování v roce 2030. Nezodpovědné zacházení s odpady tak bude finančně postihováno.

Třídění odpadu není obtížné, jen je potřeba systém správně nastavit. Všichni musí pochopit, proč a jak mají správně třídit.

Kam patří jednotlivé druhy odpadu?

• Sklo: Zelený kontejner (barevné sklo), bílý kontejner (čiré sklo).
• Plast: Žlutý kontejner.
• Papír: Modrý kontejner.
• Nápojové kartony: Oranžové popelnice nebo nádoby s oranžovou nálepkou.
• Kovy: Šedý kontejner nebo kontejner se šedou nálepkou. Objemnější kovový odpad odvážíme na sběrný dvůr.
• Bioodpad: Hnědá popelnice nebo zahradní kompostér.
• Jedlé tuky a oleje: Speciální popelnice, tzv. „tuktejner“ (tmavě oranžová nebo červená).
• Nebezpečný odpad: Sběrný dvůr nebo mobilní sběr. Staré léky odnášejte zpět do lékárny. Vysloužilé elektrospotřebiče odnášejte na sběrný dvůr, případně můžete odevzdat v rámci zpětného odběru u prodejce.
• Oblečení a staré látky: Nádoba na textil (bílé nebo červené barvy).
• Baterie: Kontejnery na elektroodpad (většinou červené barvy) nebo místa zpětného odběru.
• Nevyužitá léčiva: Vždy zpět do lékárny.

Systémy sběru odpadu

• Sběrná hnízda: Rozmístěná po obci.
• Sběr tříděného odpadu dům od domu: Pytlový sběr nebo nádobový sběr.
• Adresný sběr: Sběr tříděných složek odpadů přímo z domácností.
• Sběrné dvory: Pro odpad, který nespadá do běžného SKO nebo tříditelných složek odpadu.

V rámci sběrných dvorů čím dál častěji fungují tzv. Re-use centra, která představují efektivní řešení v předcházení vzniku odpadu. Jedná se o místo, kam mohou občané nosit stále funkční a využitelné věci jako např. nábytek, potřeby do domácnosti, nádobí, hračky, funkční elektrospotřebiče atd. Ty jsou pak poskytnuty zdarma či za poplatek zájemcům, kteří pro ně ještě najdou využití.

Toxické látky v recyklovaných plastech

Argentina, Brazílie, Kambodža, Indie, Nigérie, ale i Japonsko, Kanada nebo několik států Evropské unie včetně České republiky - tam všude byly ve spotřebním zboží vyrobeném z recyklovaných plastů odhaleny vysoce toxické látky, včetně bromovaných dioxinů a bromovaných zpomalovačů hoření. Obsah dioxinů naměřený v dětských hračkách a kadeřnických potřebách je srovnatelný s jejich úrovní v nebezpečných odpadech, včetně například popela ze spaloven odpadu.

Bromované dioxiny a polybromované difenylethery (PBDE) byly objeveny ve všech zkoumaných vzorcích. Polovina z nich zároveň překročila nově navrhovaný limit pro nebezpečné chlorované dioxiny, pokud bychom jej vztáhli i na dioxiny bromované. Více než polovina analyzovaných produktů vyrobených z recyklovaných plastů vykázala úroveň PBDE, která by nepřesáhla nyní používaný limit pro odpady obsahující POPs - 1 000 ppm PBDE.

Čtěte také: Nakládání s nebezpečnými odpady

Dioxiny jsou vysoce toxické už při velmi malém množství, znepokojující úrovně pro dioxinové látky jsou stanoveny v desetinách piktogramů. Takto vysoký nález dioxinů ukazuje, že slabá regulace PBDE může představovat vážné ohrožení nejen polybromovanými difenylethery, ale také právě PBDD/Fs. Ty patří mezi vysoce toxické látky, které prokazatelně ovlivňují vývoj mozku, poškozují imunitní systém a nenarozený plod, zvyšují riziko vzniku rakoviny a narušení funkci štítné žlázy.

Ochránci životního prostředí poukazují na nutné kroky, které by mohly tyto toxické látky v nových produktech omezit.

Omezení POPs lze dosáhnout přísnějšími limity pro obsah toxických látek v odpadech, tzv. low POPs content levels (LPCLs). Jejich hodnota určuje, zda bude odpad vytříděn a zničen, uložen na skládce, či odeslán do spalovny, případně recyklován, k čemuž zpravidla dochází v rozvojových zemích.

Legislativa:

• Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech
• Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady

Změny v třídění v Brně:

• Sklo se vhazuje do zelenobílého DUO kontejneru či popelnic. Třídíme podle barev: barevné sklo do zeleného kontejneru, čiré do bílého.
• Bioodpad (biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu) pocházející především z kuchyně patří do hnědé popelnice.
• Zahradní odpad, jako je listí, tráva, spadané ovoce, posekané větve či plevel vkládejte do černých kontejnerů s hnědým víkem o objemu 1100 l.
• Kovy patří na sběrná střediska odpadu, která nejsou výkupnami druhotných surovin.
• Do sběrných středisek odpadu můžete zdarma odložit baterie, zářivky a malé i velké domácí elektrospotřebiče - vše, co lze zapojit do elektrické zásuvky nebo co funguje na baterie.
• Jedlý olej z fritéz nebo přebytečný olej z pánve nepatří do výlevky, ale na sběrné středisko odpadu.
• Odběr pneumatik s diskem i bez něj zajišťují téměr všechna sběrná střediska odpadu.
• Nepoužitelná léčiva včetně jejich obalů jsou nebezpečným odpadem.

tags: #nebezpečné #látky #v #odpadech #kniha

Oblíbené příspěvky:

• Sběrač odpadků M.A.T. GROUP 81 cm – podrobná recenze
• Nebezpečný odpad Ostrava
• Kůrový kompost a hnojiva
• Metrák.cz - Skladka suti Liberec
• Úspěchy FEMONT OPAVA