ZZS KHK Výjezdové Stanoviště Broumov: Informace

Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje (ZZS KHK) je příspěvkovou organizací zřizovanou Královéhradeckým krajem. Zajišťuje zdravotnickou záchrannou službu na území Královéhradeckého kraje, na území o rozloze 4 759 km² s počtem obyvatel 555 267 (dle ČSÚ k 31. 12. 2022). Hlavním úkolem ZZS KHK je na základě tísňové výzvy poskytovat přednemocniční neodkladnou péči osobám se závažným postižením zdraví nebo v přímém ohrožení života, a to přímo na místě události.

ZZS KHK vznikla v roce 2004. V uvedeném roce došlo ke sloučení všech zdravotnických záchranných služeb na území Královéhradeckého kraje. Tehdy se jednalo o 18 posádek ve 12 městech. Jednotlivé posádky byly buď součástí okresních či městských nemocnic (Jičín, Nový Bydžov, Hořice, Opočno, Rychnov nad Kněžnou, Náchod).

Organizační struktura ZZS KHK

ZZS KHK se skládá z několika hlavních organizačních složek:

• Ředitelství
• Centrální řídící a koordinační pracoviště
• Krajské zdravotnické operační středisko (KZOS)
• Výjezdové základny
• Výjezdové skupiny
• Pracoviště krizové připravenosti
• Vzdělávací a výcvikové středisko

Krajské zdravotnické operační středisko (KZOS)

KZOS je centrálním pracovištěm zajišťujícím operační řízení a které pracuje v nepřetržitém režimu. Provádí příjem a vyhodnocení tísňových volání, převzetí a vyhodnocení výzev a vyrozumění přijatých od základních složek integrovaného záchranného systému a od orgánů krizového řízení. Vydává pokyny výjezdovým skupinám na základě přijatých tísňových výzev. Poskytuje instrukce k zajištění první pomoci prostřednictvím rad po telefonu, je-li nezbytné poskytnout první pomoc do příjezdu výjezdové skupiny na místo události. Spolupracuje s operačními středisky a informačními středisky integrovaného záchranného systému. Koordinuje činnost pomocných operačních středisek. Zajišťuje komunikaci s poskytovateli akutní lůžkové péče. Koordinuje předávání pacientů cílovým poskytovatelům akutní lůžkové péče. Koordinuje přepravu pacientů neodkladné péče mezi poskytovateli zdravotních služeb.

Výjezdové základny

Výjezdovou základnou je pracoviště, odkud je na pokyn operátora ZOS vysílána výjezdová skupina.

Čtěte také: Záchranná služba Kyjov - nové zázemí

Výjezdové skupiny

Výjezdovou skupinu tvoří zdravotničtí pracovníci poskytující zdravotnickou záchrannou službu. Výjezdová skupina má nejméně 2 členy. Podle složení a povahy činnosti se výjezdové skupiny člení na výjezdové skupiny rychlé lékařské pomoci (RLP), jejichž členem je lékař, a výjezdové skupiny rychlé zdravotnické pomoci (RZP), jejichž členy jsou zdravotničtí pracovníci nelékařského zdravotnického povolání (zdravotničtí záchranáři). Podle typu dopravních prostředků, které využívají ke své činnosti, se výjezdové skupiny člení na pozemní a letecké. Výjezdové skupiny mohou vykonávat činnost též v rámci setkávacího systému (rendez vous - RV), kdy operátor zdravotnického operačního střediska vysílá na místo události více výjezdových skupin, z nichž alespoň jedna disponuje lékařem. Výjezdové skupiny se setkají na místě události a vykonávají činnost na místě události podle situace samostatně nebo společně.

Pracoviště krizové připravenosti

Pracoviště krizové připravenosti je určeno pro koordinaci úkolů vyplývajících pro Zdravotnickou záchrannou službu z krizového plánu kraje, havarijního plánování a dokumentace integrovaného záchranného systému. Koordinuje psychosociální intervenční služby pro zaměstnance Zdravotnické záchranné služby. Koordinuje vzdělávání a výcvik pro plnění úkolů v oblasti krizového řízení, urgentní medicíny a medicíny katastrof. Podílí se na vzdělávání a výcviku složek integrovaného záchranného systému k poskytování neodkladné resuscitace. Pracoviště krizové připravenosti zpracovává návrh traumatologického plánu.

Vzdělávací a výcvikové středisko

Pracoviště zajišťující vzdělávání a výcvik především pracovníků ZZS KHK k zajištění vysoké erudice a profesionality výkonu zdravotnického povolání. Vzdělává a koordinuje činnost dobrovolníků, tzv.

Letecká záchranná služba (LZS) v Hradci Králové

Středisko letecké záchranné služby v Hradci Králové s volacím znakem Kryštof 6 bylo slavnostně uvedeno do provozu 2. července 1990 a ještě téhož dne vrtulník uskutečnil první let k dopravní nehodě (posádka: pilot JUDr. Josef Roušar, lékař MUDr. Jiří Štětina a záchranář Ivo Novák). Používání volacího znaku Kryštof pro vrtulníky LZS je běžné v mnoha zemích Evropy (např. SRN: Christoph; Rakousko: Christophorus) a vyplývá z původního využívání vrtulníků zejména pro řidiče a cestující na silnicích, účastníky dopravních nehod, pro něž je Svatý Kryštof patronem. Volací znak Kryštof je dodnes používán v komunikaci s operačním střediskem záchranné služby, ale také s řízením letového provozu, kde zajišťuje absolutní přednost před ostatním provozem ve vzduchu. Hradecké středisko LZS bylo zprovozněno jako šesté pořadí v tehdejším Československu, čtvrté v České republice (Praha - 1987, Brno - 1988, Ostrava - 1989, Hradec Králové - 1990).

Po rozdělení obou států bylo číslování základen již zachováno beze změny (některá čísla Kryštofů proto dnes v ČR chybí). Provozovatelem hradeckého střediska LZS se od počátku stala Letecká správa SNB (později Letecká služba Policie ČR). Po dobu několika prvních let byl v Hradci používán polský vrtulník PZL-Swidnik Mil Mi-2. Střední desetimístný vrtulník s průměrem nosného rotoru 14,6 metrů patřil již od počátku jeho činnosti u záchranky k zastaralým typům, neboť Milova konstrukční kancelář v tehdejším Sovětském svazu zalétala první prototyp už v září 1961. Po absolvování úspěšných letových zkoušek bylo rozhodnuto o převedení výroby do polského závodu PZL-Swidnik, kde v listopadu 1965 vzlétl první sériový stroj. Dodnes bylo vyrobeno více než 5000 kusů. Kromě záchranné služby našly tyto stroje uplatnění zejména v armádě a zemědělství. Pohon vrtulníku zajišťovaly dva turbohřídelové motory GTD-350 o vzletovém výkonu 596 kW s třílistým nosným rotorem. Předností vrtulníku byla poměrně prostorná kabina přizpůsobená nepatrnými úpravami potřebám zdravotníků. Vedoucím lékařem LZS v Hradci Králové se stal MUDr. Jiří Mašek.

Čtěte také: Informace o ZZS MSK v Novém Jičíně

Od počátku roku 1995 byl na stanovišti LZS v Hradci Králové provozován vrtulník Eurocopter (MBB) BO-105CBS4 německé výroby. Prototyp zalétala firma Messerschmitt-Bölkow-Blohm v únoru 1967. Stroj je vybaven nosným bezzávěsovým rotorem se čtyřmi kompozitovými listy o průměru 9,84 m a poháněn dvěma turbohřídelovými motory Allison 250C-20B o vzletovém výkonu po 313 kW. Policejní vrtulník lehké kategorie pro čtyři až pět cestujících byl vzhledem ke své špičkové manévrovací schopnosti zpočátku využíván především pro plnění speciálních úkolů zásahových jednotek, pro sledování a případný transport zadržených pachatelů trestné činnosti, k zajišťování kontroly dopravního provozu apod. Vzhledem k dobrým technickým vlastnostem byl později provizorně doplněn zdravotnickou zástavbou techniky policejní letky a provozován pro potřeby zdravotníků (první nasazení v LZS se uskutečnilo 8. srpna 1991). Vrtulník se při záchranných akcích osvědčil natolik, že bylo rozhodnuto o definitivním řešení zdravotnické zástavby a trvalém vyčlenění vrtulníku pro potřeby záchranné služby. Vzhledem k tomu, že originální zdravotnická zástavba vrtulníku od zahraničního výrobce by prodražila celkové náklady o více než půl miliónu německých marek, byly hledány přijatelnější způsoby úpravy nových strojů pro potřeby letecké záchranné služby.

Přesně v den dvacátého výročí prvního výjezdu záchranné služby v Hradci Králové, 3. listopadu 2000, byl slavnostně otevřen nový heliport LZS s hangárem. Během slavnostního ceremoniálu symbolicky přestřihl pásku nového heliportu primátor Oldřich Vlasák a pilot JUDr. Josef Roušar, který před deseti lety s provozem LZS v Hradci Králové začínal. Stavbu objektu zahájila stavební firma Fato Invest v prosinci 1999 a práce ukončila v září 2000. Součástí nového areálu je hangár systému Astro pro trojici vrtulníků, provozní budova, do které bylo v roce 2003 přemístěno také výjezdové stanoviště ZZS, garáž pro čtyři sanitní vozy a osvětlená přistávací plocha o rozměrech 20 x 20 metrů. Nový heliport, který dodnes patří k nejmodernějším v České republice a umožňuje denní i noční provoz, musel splnit velmi přísné podmínky Úřadu pro civilní letectví.

Zásadním zlomem v historii LZS se stal rok 2004, kdy došlo k několika zásadním změnám. Po sloučení okresních ZZS vznikla jednotná ZZS Královéhradeckého kraje s jednotnou metodikou fungování záchranné služby, standardizovanými léčebnými postupy, vybavením, technikou a zejména jednotným operačním řízením ZZS v podobě Krajského zdravotnického operačního střediska (KZOS), jehož úloha je pro efektivní nasazování LZS klíčové. Vedoucím lékařem LZS v Hradci Králové se stal MUDr. Anatolij Truhlář, Ph.D., který představil novou koncepci provozu na základě pracovních stáží na špičkových pracovištích LZS v zahraničí (např. REGA ve švýcarské Basileji nebo ADAC Luftrettung v SRN), které jsou dodnes považovány za nejlepší provozovatele LZS na světě.

ZZS v současnosti navíc funguje takovým způsobem, že posádky dokonale rozpoznají pacienty vyžadující specializovanou péči (např. cévní mozkovou příhodu, akutní infarkt myokardu, závažné poranění, závažnou popáleninu apod.) a zajišťují jejich převoz do místa definitivního ošetření již přímo z místa prvního kontaktu. Pokud je volána ZZS, do menších nemocnic se tito pacienti proto vůbec nedostanou a požadavky na jejich akutní převozy vůbec nevznikají. Mezinemocniční akutní převozy vrtulníkem (přibližně 30-40 případů ročně) jsou nyní indikovány pouze na velké vzdálenosti (např. Broumov - Hradec Králové, Vrchlabí - Hradec Králové) u stavů, kdy rozhoduje čas (např. Ve spolupráci s traumacentrem FN Hradec Králové se postupně podařilo vybudovat unikátní regionální trauamasystém (1 operační středisko - 1 ZZS - 1 LZS - 1 traumacentrum).

Vzhledem k rozsahu kraje (více než 90 km po silnících z nejvzdálenějších míst) by nebylo možné tento cíl splnit bez včasného nasazení LZS. Abychom předešli prodlevě do aktivace LZS, byl do praxe zaveden systém tzv. přednemocniční triáže používaný úspěšně v USA, takže ve většině případů lze potenciálně rizikový nebo závažný úraz identifikovat již operátorem tísňové linky 155 na základě informací volajícího z místa nehody (např. pád z výšky nad 6 metrů, katapultáž z vozidla, zaklínění po dopravní nehodě apod.). Na základě těchto informací je vrtulník vysílán k závažným úrazům ihned s nejbližší pozemní posádkou ZZS a pouze tento způsob využívání vrtulníku přináší požadovaný efekt, prokázaný významným snížením úmrtnosti závažně poraněných pacientů. Naší rychlostí dnes navíc poskytujeme šanci na přežití i těm lidem, kteří by dříve zemřeli již na místě nehody. Ve výsledku dnes naše posádky LZS dopravují do nemocnice pacienty v závažnějším stavu oproti minulosti. Příznivé výsledky zavedení zcela nové koncepce péče o nemocné s úrazy vedly k převzetí přednemocniční triáže ověřené v Královéhradeckém kraji na celé území České republiky ve formě Věstníku MZ ČR Traumatologická péče v ČR a princip časného nasazování vrtulníku LZS.

Čtěte také: Trans Hospital: Výjezdové Stanoviště

V roce 2004 byl do provozu LZS nasazen zcela nový typ vrtulníku EC135 T2+, lehký dvoumotorový civilní vrtulník vyráběný společností Airbus Helicopters (dříve Eurocopter), který je používán k maximální spokojenosti dodnes. EC 135 byl poprvé oficiálně představen v lednu 1995 na veletrhu Heli-Expo v Las Vegas. Certifikaci pro Evropu získal vrtulník od JAA 16. června 1996, ve Spojených státech byl certifikován Federálním leteckým úřadem 31. července. Dodávky vrtulníků byly zahájeny 1. srpna 1996, když byly dva kusy (označené 0005 a 0006) dodány německé letecké společnosti DRF Luftrettung (tehdy pod názvem Deutsche Rettungsflugwacht).

Stroj používaný od ledna 2017 na středisku LZS v Hradci Králové je typ EC 135 T2+ se zvýšeným výkonom na 473 kW a vzletovou hmotností 2910 kg. Stroj byl vyroben v Německu v roce 2009 a do konce roku 2016 byl provozován v Ostravě s volacím znakem Kryštof 5. Vrtulník je vůbec nejmodernějším strojem společnosti DSA a.s. Je vybavený tzv. glass cockpitem (digitální obrazovky přístrojů) kompatibilním s brýlemi pro noční vidění, autopilotem a moderní zdravotnickou zástavbou od švýcarské firmy AEROLITE.

Rychlost startu je do 3 minut od přijetí výzvy, takže i nejvzdálenější místa Královéhradeckého kraje (např. hřebeny Krkonoš, broumovský výběžek) lze dosáhnout do 20 minut od přijetí výzvy. Příkladem je poslední zásah na vrchol Sněžky dne 23. ledna 2017 ke starší ženě se ztrátou vědomí při cévní mozkové příhodě, která byla v tomto exponovaném terénu ošetřena během 20 minut lékařskou posádkou a do 60 minut od vzniku příhody předána do péče ve specializovaném komplexním kardiovaskulárním centru FN Hradec Králové. Posádka vrtulníku LZS je běžně tříčlenná ve složení pilot, lékař a zdravotnický záchranář. Zdravotničtí záchranáři zároveň plní úlohu tzv. technického člena posádky HEMS a jsou vyškoleni v pomoci pilotovi s navigací, komunikací a naváděním. Výjimečně jsou ve službě dva piloti nebo je tříčlenná posádka doplněna leteckým záchranářem Hasičského záchranného sboru ČR (např. při odletu na zásah s předpokladem použití speciálních lanových technik).

Řízení činnosti LZS

Pro efektivní provozování LZS hraje klíčovou úlohu zdravotnické operační středisko příslušné ZZS. V současné době provádí LZS více než 90 % zásahů do terénu (tzv. primární zásahy), kdy více než 75 % z nich indikuje operátor tísňové linky 155 ihned na základě prvotních informací od volajícího (např. stav pacienta, mechanizmus úrazu, místo zásahu). Posádka je ke vzletu vyzvána prostřednictvím pagerové výzvy a přesné informace o zásahu (souřadnice, popis, vzdálenost, kurz) se současně automaticky objevují ve dvojici tabletů iPad v kokpitu vrtulníku, kde jsou k dispozici kompletní mapové podklady. Mezi další komunikační technologie patří digitální radiostanice Mototrbo firmy Motorola (pro spojení s operačním střediskem ZZS Královéhradeckého kraje a Horskou službou ČR) a radiostanice systému MATRA-PEGAS (pro spojení s operačním střediskem ZZS Pardubického kraje). Posádka je dále vybavena ručními radiostanicemi a systémem Bluetooth zapojeným do leteckých přileb všech osob na palubě, přes který posádka komunikuje např. při zásazích s lanovým podvěsem. Do přilby zdravotnického záchranáře je dále zapojen mobilní telefon jako další způsob spojení, který lze využít i pro spojení s volajícím při jeho dohledávání v terénu. Pokud je ZZS z volného terénu přivolána prostřednictvím aplikace Záchranka z chytrého mobilního telefonu, lze polohu volajícího přeposlat jednoduše do iPadů ve vrtulníku a odpadá tak zdlouhavé hledání pacienta.

Spolupráce s ostatními složkami integrovaného záchranného systému (IZS)

Výcviky pro zásahy nepřístupném terénu jsou prováděny pravidelně ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem (HZS) ČR v rozsahu 20 až 30 letových hodin ročně. Financování výcviku probíhá z prostředků ZZS KHK na krizovou připravenost nebo z prostředků provozovatele vrtulníku. HZS na tuto činnost nijak nepřispívá, ani sousední ZZS Pardubického kraje, pro jejíž potřeby jsou tyto zásahy rovněž zajišťovány. Více než 90 % zásahů s podvěsem je prováděno mimo území obsluhované horskou službou (např. Adršpach, Broumovské stěny, Prachovské skály). Mezi používané techniky patří lanový podvěs (10 až 60 metrů), slanění (např. při záchraně z vodní plochy, povodní nebo ledu) a vysazení posádky do šikmého svahu. Při odhalení potřeby podvěsu před vzletem přijíždí na heliport do 3 minut letecký záchranář hasičů a na místo odlétá čtyřčlenná posádka. Přibližně v polovině případů je však potřeba podvěsu zjištěna až po doletu k pacientovi. Proto je kompletní vybavení (lana, pracovní úvazy apod.) umístěny trvale na palubě a standardní posádka (lékař, záchranář, pilot) je dokonale vycvičena k provedení takového zásahu samostatně. Vrtulníky EC 135 nejsou vybaveny palubním jeřábem.

Z přiložené tabulky s přehledem zásahů LZS všech středisek v ČR za rok 2016 vyplývá, že zásahy s využitím lanových technik byly prováděny kromě Plzně (Armáda ČR) výhradně na střediscích provozovaných společností DSA a.s. (do roku 2016 Hradec Králové, Ústí nad Labem, Ostrava, Liberec). Je překvapující, že Ministerstvo zdravotnictví ČR nepožaduje tuto činnost po všech provozovatelích LZS, neboť zásahy s lanovým podvěsem jsou používány v situacích, kdy by byl zásah pozemní cestou nemožný, rizikový nebo zdlouhavý. V těchto situacích plní LZS nezastupitelnou úlohu. Vrtulníky LZS z Hradce Králové, Liberce a Ústí nad Labem rovněž zachránily v posledních 10 letech mnoho osob při bleskových povodních na Liberecku a v Královéhradeckém kraji, neboť jejich vyškolené posádky byly dostupné téměř okamžitě. Větší vrtulníky Armády ČR (Sokol) a Policie ČR (Bell 412) se ve všech případech povodní dostavily s časovou prodlevou a byly využity k evakuaci zbylých osob.

Hlavní indikace nasazení LZS

Indikace pro nasazení vrtulníku LZS jsou detailně uvedeny v doporučeném postupu Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP Indikační kritéria pro nasazení LZS.

Vrtulník LZS je využíván zejména k pacientům se závažnými úrazy (dopravní nehody, pracovní, sportovní úrazy) - přibližně 70 % všech zásahů. Cílem péče je rychlé a kvalitní ošetření nemocných na místě (vyproštění, léčba bolesti, celková anestézie, zajištění dýchacích cest, zahájení umělé plicní ventilace, imobilizace pánve a zlome...

tags: #zzs #khk #výjezdové #stanoviště #Broumov #informace

Oblíbené příspěvky:

• Rizika spojená s nezpracovanými stromy
• Emise oxidu uhličitého ve světě
• Metodika výchovy v přírodě
• Chytrá krajina 2030+ a Karlovarský kraj
• Škoda Octavia 1 a emisní normy