Nebezpečné odpady a jejich likvidace: Povodně a případ Libčany

Důsledkem letošních povodní v České republice byly nejen přímé škody na budovách, zařízeních a zemědělských plochách, ale i škody vyvolané úniky nebezpečných látek. Společnost Dekonta zasahovala během povodní v srpnu 2002 u osmnácti případů týkajících se úniku nebezpečných látek.

Havarijní zásahy během povodní

Hlavními důvody havarijních výjezdů byly úniky ropných látek, vzorkování neznámých látek nebo posouzení kontaminované lokality s odbornou konzultací pro HZS. Časová náročnost jednotlivých zásahů se velmi různila: na odčerpávání LTO ze sklepů nebo vzorkování neznámé látky bylo obvykle třeba dvě hodiny a průměrná doba havarijního zásahu byla čtyři dny. Sanace vodní elektrárny Štěchovice však trvala 22 dní.

Obecně je řešení povodňové havarijní události v průmyslových podnicích ovlivněno třemi základními faktory:

1. Vstupní podmínky: vznik povodňové situace a její rozsah, připravenost zasaženého průmyslového zařízení (kvalita zpracování a uvedení do života zák.
2. Vyhodnocení havarijní situace: vyhodnocení situace řídícími pracovníky, schopnost přijímat nestandardní řešení v nestandardních situacích, podpora státních orgánů.
3. Nápravná opatření: rozsah nasazení složek IZS a odborných firem, zvolené metody havarijního zásahu, preventivních opatření zabraňujících dalším škodám a následných sanačních prací.

Migrace nebezpečných látek při povodních

Při povodni migrovaly uvolněné nebezpečné látky jedním ze tří možných způsobů. Látky rozpustné ve vodě migrují jako roztoky. Vzhledem k ohromnému množství protékající vody došlo většinou ke značnému naředění těchto látek, a tedy ke snížení nebezpečnosti. Plynné látky unikaly do vnějšího ovzduší. Aktivní opatření po úniku plynů (příkladem může být chlor) jsou problematická. Kapaliny nerozpustné nebo jen omezeně rozpustné ve vodě, s měrnou hmotností nižší než má voda (LNAPL) a ropné látky migrují jako kapalná fáze plovoucí na hladině vody a částečně v roztocích. K únikům ropných látek docházelo nejčastěji po proniknutí povodňové vody do otevřených nebo poškozených zásobníků, odkud byly ropné látky vytlačeny.

Podle předběžných odhadů došlo u většiny těchto uniklých látek k transportu, rozpuštění a naředění v záplavové vodě. V některých případech ovšem byly ropné látky akumulovány v klidných zátokách, ohraničených prostorech, budovách a kanalizačních systémech.

Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů

Příklady zásahů při povodních

Stoupající hladina rozvodněného Labe vyplavila v srpnu 2002 z nezajištěných zásobníků několik tisíc litrů upotřebených motorových olejů v areálu autoservisu v Lovosicích. Poté došlo ke kumulaci těchto látek v přilehlém průmyslovém areálu. Při následném poklesu hladiny pronikly oleje kontrolními šachtami do kanalizace, která ústí do řeky Labe. Oleje byly zachyceny ve spodní části kanalizace díky zvýšené hladině. Ojedinělé výskyty filmu ropných látek byly zjištěny místními rybáři. Při následném průzkumu lokality byla odhalena masivní akumulace oleje ve spodním úseku kanalizace. Veškeré sanační práce bylo potřeba provést do okamžiku, než hladina v řece poklesne pod úroveň kanalizačního vyústění. V takovém případě by došlo k rozsáhlé kontaminaci přilehlého úseku Labe. Ihned byly instalovány preventivní norné stěny před vyústění kanalizace. Kontaminovaný úsek potrubí byl zajištěn nafukovacími vaky a uniklý produkt byl odčerpán.

Již během první povodňové vlny 8. 8. 2002 došlo k rozvodnění Svaryšovského potoka do průmyslového areálu strojírenského podniku ve Strakonicích. Voda pronikla do výrobních a skladovacích hal a vyplavila blíže neurčené množství různých druhů olejů. Oleje se posléze akumulovaly v obytné zóně Barvínkov, která je ohrazena železničním náspem a protipovodňovou bariérou. Výsledkem byla kontaminace plochy tvaru trojúhelníku o rozměrech 300 x 300 x 260 m. Většinou šlo o zahrady a dvory, ale i sklepní prostory budov. Situace byla řešena strojovou a ruční selektivní odtěžbou kontaminovaných zemin a následnou aplikací biopreparátu. Kontaminované studny byly čištěny hydrofobními sorbenty a tlakovou vodou. Podobná situace s menším plošným rozsahem kontaminace byla řešena na lokalitě Roztoky u Prahy - Tiché údolí. Zde došlo k úniku LTO z nadzemních nádrží určených pro domácí vytápění.

Na základě zkušeností z prováděných sanačních prací bylo možno porovnat průběh řešení krizové situace v jednotlivých průmyslových podnicích. Během letošních povodní se potvrdilo, že činnosti zabraňující únikům nebezpečných látek lze účinně provádět pouze před příchodem povodňové vlny (preventivní opatření, evakuace nebo zabezpečení látek). V okamžiku nastoupání hladiny vody do průmyslového areálu je většina činností technicky neproveditelná. Ve fázi vysoké hladiny je možno do určité míry monitorovat situaci a připravovat případné sanační práce.

Likvidace toxických odpadů v Libčanech

Ministr životního prostředí Petr Kalaš přislíbil Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje peníze potřebné na likvidaci toxických odpadů v nelegálním skladišti v Libčanech na Hradecku. Kraj od státu požaduje 15 milionů až 20 milionů korun. Kalaš uvedl, že stát peníze uvolní do konce letošního roku. Hejtman kraje Pavel Bradík dodal, že obyvatelé Libčan by díky uvolnění těchto prostředků měli být brzy ochráněni před riziky, které chemikálie pro obec znamenají. "Našly se peníze na to, aby byl případ Libčan definitivně smeten ze stolu," řekl Bradík. Ministr Kalaš také řekl, že je nutné zabránit opakovaní podobných případů. "Soustředíme se na změny zákona o odpadech, dal jsem pokyn aby práce začaly co nejdříve," řekl ministr, který také navrhuje provést ve spolupráci s ministerstvem vnitra monitoring nelegálních skládek na území celé České republiky. Dalším opatřením by měla být změna zákona, která by umožnila České inspekci životního prostředí provádět kontroly v soukromých areálech. "Celý systém nakládání s odpady by měl být více transparentní, což podobné případy znesnadní," řekl Kalaš.

Z libčanské skládky odvezla společnost Dekonta již přibližně 250 tun jedovatých látek z celkového množství 650 tun. Nyní experti dokončují inventarizaci látek. "Chceme nadále pokračovat v práci v areálu, záleží však na klimatických podmínkách, není možné pracovat například ve velkých mrazech, nebudeme také převážet chemikálie, když bude náledí na silnicích," řekl Petr Mothejl ze společnosti Dekonta. Podle odhadů pracovníků firmy bude odstranění všech nebezpečných látek ze skladiště trvat ještě dva až pět měsíců. Likvidace chemických látek dosud stála přes 20 milionů korun, 15 milionů uvolnil stát, dva miliony kraj a pět milionů korun hradecká radnice. Podle některých odhadů by se náklady na likvidaci skladiště mohly vyšplhat na 50 milionů korun.

Čtěte také: Nebezpečné odpady: Co musíte vědět

Výsledky rozborů vzorků z libčanského areálu většinou prokázaly směsi znečištěných rozpouštědel a chemikálií, které jsou vysoce hořlavé a obsahují toxické látky. V areálu jsou také nejrůznější odpady, například olejové filtry či autobaterie. Skladiště nebezpečných látek v Libčanech odhalili policisté letos v dubnu, kriminalisté zatkli čtveřici mužů propojených se společností SNOG HK a obvinili je z přechovávání nebezpečných látek. Muži skončili ve vazbě, firma SNOG HK v červenci v konkurzu. Česká inspekce životního prostředí uložila společnosti SNOG HK za skladování jedů pokutu deset milionů korun.

Nebezpečné chemikálie ve druhé polovině června odhalila policie a inspektoři životního prostředí také v bývalém průmyslovém areálu ve Chvaleticích na Pardubicku.

Čtěte také: Nakládání s nebezpečnými odpady

tags: #nebezpečné #odpady #mothejl #likvidace

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné tašky pro muže
• Odolnost smrku ztepilého
• České domácnosti a obnovitelné zdroje
• Chmelnice a ochrana krajiny
• Dehtová lepenka a životní prostředí