Nebezpečné odpady: Povolení a podmínky zpracování v České republice

Zákon o odpadech má za cíl zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového hospodářství stanovených v příloze č. 1.

Povinnosti původců odpadů

Je vhodné podotknout, že při nakládání s odpady může podnikatel vystupovat ve dvou pozicích. Zaprvé může být podnikatel v postavení původce odpadu a za druhé v postavení oprávněné osoby, která podniká v oblasti odpadového hospodářství. Zákon o odpadech zařazuje mezi původce odpadů mj. Jednu ze základních povinností původců odpadů představuje zajištění přednostního využití odpadu v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

Jak vyplývá z výše uvedeného, podnikatel je vždy povinen vzniku odpadů předcházet. Došlo-li tedy při činnosti podnikatele ke vzniku odpadů, má takový podnikatel povinnost zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním. Pokud odpady vznikly a nelze je připravit k opětovnému použití, musí právnická osoba či fyzická osoba oprávněná k podnikání zajistit recyklaci těchto odpadů.

I v rámci využívání odpadů existuje jistá posloupnost, kdy přednost má materiálové využití odpadů před využitím jiným, např. jiné využití odpadů, např. Na předposledním místě v hierarchii způsobů nakládání s odpady je zařazeno jejich energetické, popř. jiné využití.

Pro účely nakládání s odpady je původce odpadu vždy povinen správně zařadit vyprodukované odpady pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů, jež jsou uvedená v Katalogu odpadů. Původce odpadu je povinen zajistit, aby nebezpečné odpady byly zabaleny v souladu se zvláštními právními předpisy a označeny písemně způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a grafickým symbolem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů

Pokud se původce domnívá, že se nejedná o nebezpečný odpad, může podat žádost o vydání osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu. Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí jedna nebo více pověřených osob na základě žádosti původce. Žádost se podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Zákon o odpadech ukládá původcům odpadů povinnost shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií.

Primárně se má na mysli oddělené shromažďování nebezpečného odpadu od odpadů ostatních. Z ostatních odpadů lze poté vytřídit papír, sklo nebo plast. Zákon o odpadech rozlišuje odpad, jehož původci jsou nepodnikající fyzické osoby, tedy odpad komunální, a ten, který produkují právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání. Podle Katalogu odpadů je komunálním odpadem odpad z domácnosti a podobné živnostenské, průmyslové odpady, ale také odpady z úřadů.

Z toho důvodu, že odpad pocházející z činnosti podnikatelů je odpadem podobným komunálnímu, nelze tento odpad bez dalšího odkládat do popelnic, popř. Zákon o odpadech však dává podnikatelům ještě druhou variantu, jak s odpadem podobným komunálnímu naložit. Problém může nastat tehdy, pokud podnikající fyzická osoba v jedné budově bydlí a zároveň zde i podniká.

Při činnosti právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání může dojít ke vzniku i jiného odpadu než podobného komunálnímu. Převedení odpadu do vlastnictví této osoby lze provést buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby.

Mezi povinnosti, které zákon o odpadech původcům odpadů ukládá, patří také vedení průběžné evidence o odpadech a způsobech nakládání s nimi. Původce odpadů je povinen vést evidenci za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně. Průběžná evidence musí obsahovat datum a číslo zápisu evidence a jméno a příjmení osoby, jež je za vedení evidence odpovědná.

Čtěte také: Nebezpečné odpady: Co musíte vědět

Další povinností původců odpadů je zaslání hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý kalendářní rok obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle přílohy č. 20 vyhlášky č. Toto hlášení je podnikatel povinen zasílat každoročně vždy do 15.

Zákon o odpadech stanoví pro původce odpadu, který v posledních dvou letech nakládal s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 tun nebezpečného odpadu za rok, povinnost zajišťovat odborné nakládání s odpady prostřednictvím odborně způsobilé osoby, tedy odpadového hospodáře. Funkci odpadového hospodáře nemůže vykonávat kdokoli, může jím být pouze fyzická osoba s dokončeným vysokoškolským vzděláním, která má v posledních 10 letech minimálně 3 roky praxe v oboru odpadového hospodářství.

Zvláštní povinnost je stanovena i pro právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které výrobky uvádí na trh. Tato povinnost se týká právnických osob a fyzických osob oprávněných podnikání, jež uvádí na trh v České republice výrobky uvedené v zákoně o odpadech. Při prodeji výrobků, na něž se vztahuje povinnost zpětného odběru, je jejich poslední prodejce povinen písemně informovat konečného uživatele prostřednictvím komunikace na dálku o způsobu zajištění zpětného odběru těchto použitých výrobků.

Na požádání je provozovatel místa zpětného odběru povinen vystavit potvrzení o zpětném odběru výrobku, přičemž místa zpětného odběru musí být pro konečné uživatele stejně dostupná jako místa prodeje výrobků, na něž se povinnost zpětného odběru vztahuje. Osoba uvádějící na trh tyto výrobky je dále povinna zajistit využití či odstranění zpětně odebraných použitých výrobků v souladu se zákonem o odpadech a prováděcími předpisy do konce kalendářního roku následujícím po roce, v němž byly odebrány. O plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok tato osoba zpracuje zprávu, jež do 31.

Povolení k provozování zařízení

Zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu smí být provozováno pouze na základě povolení provozu zařízení vydaného krajským úřadem. Obsahové náležitosti žádosti o povolení provozu zařízení a povolení provozu zařízení jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.

Čtěte také: Nakládání s nebezpečnými odpady

Povolení provozu zařízení se vydává pro typy činností vymezené v Katalogu činností v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Nedílnou součástí povolení provozu zařízení je provozní řád zařízení. Povolení provozu zařízení se vydává na dobu neurčitou, s výjimkou mobilních zařízení, kterým se povolení vydává na dobu určitou, nejdéle na dobu 6 let.

S výjimkou mobilních zařízení je účastníkem řízení o vydání povolení provozu zařízení též obec, na jejímž území má být zařízení podle § 21 odst. Žadatel k žádosti o vydání povolení provozu zařízení připojí závazné stanovisko krajské hygienické stanice. Pokud podmínky provozu zařízení podle § 21 odst. Bez povolení provozu zařízení nelze, s výjimkou zařízení podle § 21 odst. Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti provozního řádu zařízení podle § 21 odst.

Provozovatel zařízení, s výjimkou provozovatele mobilního zařízení, je povinen provést revizi povolení provozu zařízení, včetně provozního řádu, z hlediska jeho aktuálnosti a úplnosti a předložit krajskému úřadu zprávu o provedené revizi povolení provozu zařízení (dále jen „zpráva o revizi“) ke schválení, a to ve lhůtě 6 let ode dne nabytí právní moci povolení provozu zařízení, jeho poslední změny nebo rozhodnutí o schválení poslední zprávy o revizi. V případě, že zprávu ve stanovené lhůtě krajskému úřadu nepředloží, povolení provozu zařízení uplynutím této lhůty zaniká.

Pokud krajský úřad po posouzení předložené zprávy o revizi shledá, že jsou dány důvody ke změně povolení provozu zařízení podle § 25 odst. 1, a provozovatel nepodal žádost o změnu povolení provozu zařízení současně se zprávou o revizi, popřípadě tato žádost není úplná, vyzve krajský úřad provozovatele zařízení k doplnění předložené zprávy o revizi, podání žádosti o změnu povolení provozu zařízení, popřípadě k předložení návrhu upraveného provozního řádu nebo k doplnění žádosti o změnu povolení provozu zařízení.

Pokud provozovatel zařízení ve stanovené lhůtě nepředloží nebo nedoplní dokumenty podle věty první, krajský úřad povolení provozu zařízení zruší. Krajský úřad dále zruší povolení provozu zařízení, pokud po posouzení předložené zprávy o revizi shledá, že jsou dány důvody ke zrušení povolení provozu zařízení podle § 25 odst. Obsahové náležitosti zprávy o revizi jsou stanoveny v příloze č.

Povinnosti oprávněné osoby pro převzetí odpadů

V novém zákoně o odpadech č.541/2020 Sb. se tento pojem vyskytuje už jen na jediném místě, a to v § 78. Naopak zákon v § 13 odst. 2 vyjmenovává oprávněné subjekty k převzetí odpadu pod písmeny a až d.

• provozovatel zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu,
• obchodník s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu,
• obec za podmínek stanovených v § 59, nebo
• právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení nebo vysoká škola (dále jen "škola") za podmínek stanovených v § 20.

Základním principem ochrany životního prostředí při nakládání s odpady je tedy povinnost fyzicky předat odpad do schváleného zařízení nebo obchodníkovi, u kterého je zákonem stejně zajištěno, že odpad musí skončit v zařízení určeném pro nakládání s odpadem. Smyslem těchto povinností je, aby odpad byl vždy fyzicky předán pouze do zařízení, která mají jasně nastavená pravidla pro nakládání s odpadem. Školy se tak stávají nově rovnocennými legálními příjemci odpadů v rozsahu vymezených pravomocí vedle ostatních zařízení pro odpady, což je pro školy vzhledem ke schvalovacímu procesu při zřizování nového zařízení velká výhoda.

Provozovatel zařízení

Provozovatel zařízení je právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání po získání volné nebo vázané živnosti. Živnosti lze provozovat na základě ohlášení místnímu živnostenskému úřadu a po zaplacení správního poplatku. Při udělení volné živnosti se nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti.

To znamená, že musí být splněny pouze všeobecné podmínky provozování živnosti. Získat lze takto živnost s názvem "Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných)". Pro získání vázané živnosti musí žadatel prokázat odborné způsobilosti, které jsou upraveny zvláštními právními předpisy uvedenými v příloze 2 živnostenského zákona. Získat lze takto živnost s názvem "Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady".

Příloha č. 2 živnostenského zákona vyjmenovává živnosti vázané na odbornou způsobilost, v případě podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady tím je vzdělání v kombinaci s doložitelnou praxí v oboru. Za doložitelnou praxi se považuje zpravidla potvrzení od zaměstnavatele, u kterého dotyčný po stanovenou dobu nabyl potřebné zkušenosti v oboru.

Získání povolení k provozování zařízení

Získání živnostenského oprávnění ale neopravňuje právnickou nebo fyzickou osobu oprávněnou k podnikání k převzetí odpadů. Oprávnění získává podnikající osoba udělením rozhodnutí, kterému říkáme souhlas od místně příslušného krajského úřadu. Náležitosti získání povolení provozu zařízení jsou popsané v § 22 zákona o odpadech.

Krok 1: Na počátku získání rozhodnutí stojí vždy důkladná rozvaha toho, jak má v úmyslu podnikající osoba s odpady nakládat. Součástí je seznámení se s platnou legislativou a zvážení podnikatelského záměru ve vztahu k ní. Součástí nově vznikajícího podnikání jsou vyhovující prostory, a to všem zákonným předpisům, a dále jejich vybavení pro provádění úprav s odpady. Provozovatel zařízení musí především vlastnit nebo mít prokazatelně pronajaté zařízení k výkonu své podnikatelské činnosti.

V této části již podnikatel s odpady nese první rizika. Je povinen prokázat užívání a vybavení zařízení ještě před získáním rozhodnutí o udělení souhlasu. Při místním šetření bude tento stav kontrolován. Vychází se z předpokladu, že aby bylo možné zařízení povolit, musí dané zařízení již existovat. Nově vznikající investor se tak setkává s prvním podnikatelským rizikem, a to možností nezískání povolení anebo získání povolení s určitými vyjmenovanými omezeními oproti původnímu plánu až ve fázi, kdy již vybavil svoji provozovnu.

Krok 2: Dalším krokem je sepsání provozního řádu v souladu s § 22 odst. 1 zákona, který přesně popisuje operace prováděné s odpadem ve firmě. Povinné náležitosti provozního řádu vyjmenovává prováděcí vyhláška O podrobnostech nakládání s odpady ve své příloze č.1. Poté žadatel podává žádost, kterou adresuje místně příslušnému krajskému úřadu. Obsahové náležitosti žádosti o povolení provozu zařízení a povolení provozu zařízení jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu:

• obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel právnickou osobou;
• jméno, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu a sídlo, je-li žadatel fyzickou osobou,
• identifikační číslo žadatele,
• označení a adresu provozovny, která je nebo bude zařízením určeným pro nakládání s odpady, kterého se žádost týká, včetně doložení právního vztahu žadatele k předmětné provozovně,
• zeměpisné souřadnice provozovny ve formátu podle prováděcího právního předpisu; adresu sídla žadatele, jde-li o mobilní zařízení,
• jméno, popřípadě jména a příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu fyzických osob oprávněných jednat jménem žadatele,
• vymezení činnosti podle Katalogu činností uvedeném v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
• název, účel a technický popis zařízení včetně všech zařízení souvisejících,
• popis technologického postupu nakládání s odpadem v zařízení,
• seznam druhů a kategorie odpadu podle Katalogu odpadů, vstupujících a vystupujících ze zařízení, a pokud jsou v zařízení vyráběny výrobky, též popis výrobků vystupujících ze zařízení,
• popis přístupových tras k zařízení ve vztahu k jednotlivým druhům dopravy odpadů do zařízení, nejde-li o mobilní zařízení,
• kapacity zařízení související s jeho provozem podle tabulky,
• způsob soustřeďování odpadů v zařízení,
• návrh monitoringu vlivu provozu zařízení na okolní životní prostředí a zdraví lidí odpovídající typu zařízení a druhu a kategorii odpadů,
• plán odborného vzdělávání pracovníků zařízení,
• identifikační číslo zařízení, pokud je souhlas k provozování zařízení vydáván k již existujícímu zařízení,
• rozhodnutí vyžadovaná podle stavebního zákona, nejde-li o mobilní zařízení,
• návrh provozního řádu v listinné a elektronické podobě a návrh provozního deníku a opatření pro ukončení provozu zařízení a způsob jeho zabezpečení, které zajistí, že zařízení nebude po ukončení provozu ohrožovat zdraví lidí a životní prostředí.

Krok 3: Dalším nezbytným krokem, který je součástí kladného vyřízení žádosti na krajském úřadě, je předložení souhlasného stanoviska krajské hygienické stanice na základě § 22 odst. 3. Přesné znění je: Žadatel k žádosti o vydání povolení provozu zařízení připojí závazné stanovisko krajské hygienické stanice. Krajská hygienická stanice posoudí tuto žádost z hlediska dopadů na zdraví lidí a zhodnotí zdravotní rizika. Bez doložení stanoviska krajské hygienické stanice bude správní řízení přerušeno do doby dodání stanoviska. Veškeré dokumenty je doporučeno doručovat krajskému úřadu prostřednictvím datové schránky.

Při doložení všech dokladů a splnění požadavků přistoupí krajský úřad k vydání povolení provozu zařízení. Dokument má podobu správního rozhodnutí, ve kterém je budoucímu zařízení přiděleno identifikační číslo zařízení, což je unikátní evidenční číslo v systému nakládání s odpady. Dále jsou stanoveny podmínky provozování nad rámec předloženého provozního řádu. Častou chybou je vepsání do provozního řádu nadbytečných povinností, které zákon nevyžaduje. Po schválení provozního řádu se tyto povinnosti stávají závazné a při kontrolách vymahatelné. Je tedy nutné předem dobře zvážit, které povinnosti do provozního řádu uvést.

Po vydání rozhodnutí má žadatel 15 dní na podání odvolání. Nyní mohou nastat 3 situace :

• Žadatel podá odvolání podle § 81 správního řádu, ve kterém se uvede, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho oznámení k Ministerstvu životního prostředí podáním učiněným u místně příslušného krajského úřadu. Odvolání jen proti odůvodnění vydaného rozhodnutí je nepřípustné. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden.
• Lhůta pro podání odvolání se počítá ode dne následujícího po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, nejpozději však po uplynutí desátého dne ode dne, kdy bylo nedoručené a uložené rozhodnutí připraveno k vyzvednutí. Lhůta 15 dní je lhůta počítaná v kalendářních, nikoliv v pracovních dnech.
• Žadatel se vzdá práva na odvolání před uplynutím lhůty v případě, že pospíchá na nabytí právní moci u vydaného rozhodnutí. Toto učiní tak, že napíše volnou formou text, ze kterého vyzní jeho vůle vzdát se práva na odvolání a odešle ho datovou schránkou správnímu orgánu.

Po uplynutí lhůty pro odvolání vyznačí krajský úřad na rozhodnutí datum nabytí právní moci. Provozní řád je nedílnou součástí rozhodnutí. Jeho podoba je závazná a duplicitně uložena na krajském úřadě. Krajský úřad následně zveřejní informaci o nově vzniklém zařízení do ISOHu. Po vydání rozhodnutí je povinností provozovatele zařízení oznámit zahájení činnosti do 15 dnů podáním formuláře přes ISPOP. Formulář má název F_ODP_ZARIZENI. Po dokončení všech výše popsaných povinností se z obyčejné firmy stává zařízení s oprávněním dle typu činnosti vymezené v katalogu činností v příloze č. 2 k zákonu o odpadech.

Rozdělení zařízení

Zákon rozděluje zařízení určená pro nakládání s odpady v § 11 odst. 1 takto:

1. zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu, ve kterém probíhá činnost vymezená v katalogu činností v příloze č. 2 k tomuto zákonu a provozované na základě povolení podle § 21 odst. 2,
2. zařízení k využití odpadu vymezené v příloze č. 4 k tomuto zákonu, které je provozováno na základě výjimky podle § 21 odst. 3 a jehož zahájení provozu bylo ohlášeno podle § 95 odst. 1, a
3. malé zařízení provozované na základě souhlasu podle § 64 odst. 2.

Udělení povolení

Povolení provozu zařízení se vydává na dobu neurčitou, s výjimkou mobilních zařízení, kterým se povolení vydává na dobu určitou, a to nejdéle na dobu 6 let. Zákon dále stanovuje, že povolení provozu zařízení je vykonatelné až dnem nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí, povolení k předčasnému užívání stavby, povolení ke zkušebnímu provozu nebo povolení ke změně v užívání stavby nebo dnem nabytí právních účinků kolaudačního souhlasu nebo souhlasu se změnou v užívání stavby, pokud jsou podle stavebního zákona vyžadovány.

Jinými slovy toto znění zákona znamená, že související povolení podle stavebního zákona jsou nadřazena udělenému souhlasu krajským úřadem dle zákona o odpadech.

Vyhledávání vhodného zařízení pro spolupráci při nakládání s odpady

Úspěch při nakládání a obchodování s odpady je hlavní zásluhou dobré spolupráce mezi partnerskými subjekty, kteří spolu obchodují. Vyhledání vhodného partnera na trhu je možné několika způsoby. První způsob je na základě předaného kontaktu a dobrých ověřených referencí. Druhou možností je znalost trhu a osob nakládajících s odpady v daném regionu. Tím třetím způsobem je vyhledávání zařízení určených pro nakládání s odpady s využitím systému ISOH (Informační systém odpadového hospodářství).

ISOH je ucelený, podrobný, regionálně členěný, modulární a plně elektronizovaný informační systém. Slouží pro vyhledávání, rozhodování, kontrolu a statistické vyhodnocování při řízení odpadového hospodářství v České republice. Uveřejňovaná data jsou dostupná v podrobné podobě orgánům státní správy a upravené podobě veřejnosti. Systém umožňuje vyhledávání zařízení pro nakládání s odpady dle klíčového vyhledávače.

Práci s vyhledávačem uvádím na příkladu. Původce odpadů produkuje odpad pod kódem 200101, který třídí a vzniká mu v jeho provozovně. Doprava odpadu hraje zásadní roli při určování ceny, tedy vhodné je nalézt partnera pro spolupráci ve stejné ORP (obec s rozšířenou působností), ve které odpad vzniká. Původce odpadu provozuje provozovnu v ORP Most v Ústeckém kraji. V dalším kroku potvrdíme Přejít do aplikace Registr zařízení a spisů.

Údaje do Registru zařízení vkládají a aktualizují příslušné krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností na základě povinností uložených zákonem o odpadech provozovatelům zařízení. V dalším kroku volíme Vyhledávání zařízení. Spolu s touto nabídkou se již otevírá mapa české republiky s vyobrazením celkových počtů schválených zařízení pro nakládání s odpady alokovaných podle příslušných krajů v České republice. Po kliknutí na Vyhledávání zařízení se otevře detailní vyhledávač, kde v našem případě vyplníme:

• Přijímaný odpad = 200101
• Stacionární/mobilní = Stacionární zařízení
• V provozu = V provozu
• Umístění stacionárního zařízení Kraj = Ústecký kraj
• ORP/SOP = Most

A nakonec potvrdíme tlačítkem vyhledat. Otevře se nabídka s 11 povolenými zařízeními, která mají povoleno nakládat s kódem odpadu v ORP Most. Jednotlivá zařízení je možno dále rozkliknout a zjistit úplný rozsah povolených kódů odpadů k nakládání pro zvolené zařízení, dále historii provozovatelů a provozu zařízení a další informace jako jsou adresa s pomocným vyhledáním na mapě. Klíčové je v tomto kroku zjištění přiděleného IČZ, což je jednoznačný identifikátor pro vedení průběžné evidence.

Obchodník s odpady

Obchodník s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu je podrobně popsán v kapitole věnované povinnostem obchodníka s odpady. Předmětem obchodování jsou odpady s kladnou hodnotou. Zpravidla to bývají druhotné suroviny, které zákon definuje v § 11 odst. 2 písm. h. Druhotné suroviny jsou materiály mající charakter vedlejších produktů nebo upravených odpadů, které přestaly být odpadem poté, co splnily podmínky a kritéria, pokud jsou stanovena. Dále materiálů získaných z výrobků podléhajících zpětnému odběru podle zákona o výrobcích s ukončenou životností, nebo materiálů z dalších výrobků využitelných pro další zpracování, včetně nespotřebovaných vstupních surovin, materiálů předávaných k novému vy...

tags: #nebezpečné #odpady #povolení #zpracování #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Správná recyklace kovových obalů
• Ekologie a environmentální vědy
• Lvi: Statistika a ochrana
• Povinnosti strážců přírody v ČR
• Rozmanitost západoafrické přírody