Přeprava nebezpečných odpadů: Předpisy a odlišnosti

Pod pojmem nebezpečný odpad si každý představí ledacos, ale pravděpodobně si uvědomujeme, že pro nakládání s takovým odpadem je potřeba zvláštního přístupu, s ohledem na míru, jakým může ohrožovat životní prostředí.

Tento článek stručně řeší některé odlišnosti mezi právními předpisy při ukládání povinností týkajících se zařazení, způsobu balení a přepravy nebezpečných odpadů, ale i o odlišnostech v průvodní dokumentaci.

Právní rámec přepravy nebezpečných odpadů

Na úvod je třeba nastínit základní rámec právní úpravy, která se nebezpečným odpadem zabývá. Na jeho vrcholu stojí mezinárodní právní úprava. Ta je pro oblast nebezpečných odpadů důležitá především z hlediska jejich přepravy. Také Evropská unie věnuje nebezpečným odpadům pozornost, a to v rámci odpadového hospodářství, které představuje důležitou součást unijní politiky a legislativy od samotného počátku. Stěžejním vnitrostátním předpisem, který upravuje oblast nebezpečných odpadů, je zákon o odpadech (dále jen „ZO“). Podpůrná úprava je pak obsažena v podzákonných předpisech, jako jsou například vyhlášky.

Definice nebezpečného odpadu

Definici nebezpečného odpadu najdeme v ZO, který říká, že nebezpečným odpadem je odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 3 směrnice o odpadech (dále jen „Směrnice“), kterými jsou např.

• a) vykazuje alespoň jednu z nebezpečných vlastností uvedených v příloze č.

Pro nakládání s nebezpečným odpadem, resp. s odpadem jako takovým je ale nejdříve nutné odpad zařadit podle tzv. Katalog odpadů je ve své podstatě vyhláškou Ministerstva životního prostředí (dále jen „Katalog“).

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Katalog jako takový je prakticky seznamem odpadů, které jsou rozděleny do 20 skupin podle odvětví, oboru nebo technologického procesu, v němž odpad vzniká. Každý druh neboli podskupina má pak své katalogové číslo. V praxi se však může stát, že odpad zařazený mezi nebezpečné odpady v Katalogu podle písmena b) a c), nevykazuje nebezpečné vlastnosti.

ZO obsahuje také definici nakládání s odpady, a stanoví, že se jím myslí obchodování s odpadem, dále jeho shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a také odstraňování. V případě nebezpečného odpadu jsou pak pro takové nakládání vyžadovány přísnější podmínky.

Odchylky od zákona o odpadech

Hlava II zákona o odpadech řeší hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Příloha A dohody ADR se v části 2 zabývá též hodnocením nebezpečných věcí, tedy i odpadů, ale v řadě případů odchylně od zákona o odpadech. Zařazení nebezpečné věci podle kritérií části 2 ADR je mimo látek a předmětů třídy 1 a 7 vždy záležitostí odesilatele.

Kritéria pro hodnocení nebezpečnosti jsou v řadě případů odchylná, ať už se to týká například odchylně stanovených hodnot bodů vzplanutí u hořlavých kapalin nebo definic jedovatosti a žíravosti. Některé nebezpečné vlastnosti uvedené v zákonu o odpadech pak v ustanoveních přílohy A dohody ADR nenalezneme vůbec.

Samo zařazení nebezpečného odpadu podle kritérií ADR v sobě nese často subjektivní hledisko, jelikož je možné uplatnit ustanovení 2.1.3.5.2 dohody ADR, které říká, že v případě neúměrně vysokých nákladů na zjištění fyzikálních, chemických a fyziologických charakteristik může být odpad zařazen do třídy podle té nebezpečné složky, která představuje převažující nebezpečí.

Čtěte také: Nebezpečný odpad azbest

Tak například odpad s názvem „odpady ze zpracování ropy - kyselé dehty" by mohl být zařazen buď jako UN 2810, II či UN 2810, III - Látka jedovatá, kapalná, organická, ale též jako UN 2927, II - Látka jedovatá, kapalná, žíravá, organická. Na tomto příkladu jsem chtěl ilustrovat, že pouze mechanické zařazení odpadů podle různých převodníků katalogových čísel na UN čísla může být velmi zrádné, a to se již nezmiňuji o další komplikaci - určení míry nebezpečí, která se odráží v příslušné obalové skupině (I, II či III).

Řada nebezpečných odpadů podle zákona o odpadech pak vůbec nemusí mít nebezpečné vlastnosti podle kritérií ADR a nebo mohou existovat úplné či částečné výjimky z povinností nařizovaných dohodou ADR při jejich přepravě. V praxi jsou to nejčastěji výjimky taxativně uvedené v odstavci 1.1.3 ADR, včetně podlimitních přeprav. Dále pak jsou to výjimky platné na základě zvláštních ustanovení uvedených v kapitole 3.3 ADR.

Zcela zanedbatelné je u přeprav nebezpečných odpadů využití ustanovení kapitoly 3.4 ADR o vynětí z platnosti předpisů týkajících se nebezpečných věcí balených v omezených množstvích.

Přeprava odpadu podle ADR

Pokud je již tedy nebezpečný odpad zařazen podle kritérií ADR pod UN číslo, případně pod obalovou skupinu, je nutné vyřešit způsob jeho přepravy. Nebezpečný odpad může být přepravován buď balený, tzn. v kusech, jako volně ložený nebo v cisterně. Poslední dva jmenované způsoby přepravy ovšem musí být dovoleny ustanoveními dohody ADR.

Přeprava v kusech je umožněna vždy a zákon o odpadech v § 13 odkazuje na zvláštní právní předpisy, pokud se týká balení nebezpečných odpadů a značení kusů. Nebezpečný odpad zařazený pod příslušné UN číslo, případně pod obalovou skupinu, musí být zabalen do předepsaných obalů podle pokynů pro balení uvedených v části 4 ADR. Většina těchto obalů podléhá zvláštnímu schvalování podle části 6 ADR, a to včetně splnění všech všeobecných podmínek balení, uvedených v části 4 ADR. Značení kusů (tedy finálních produktů balení sestávajících se z nebezpečného odpadu a obalu) je řešeno v části 5 ADR.

Čtěte také: Co je to ILNO?

V obecné poloze se dá říci, že na kusu musí být bezpečnostní značka či značky předepsané pro dané UN číslo a obalovou skupinu v části 3 ADR a nápis „UN číslo". Toto jsou povinnosti stanovené mimo rámec § 13 zákona o odpadech. Další povinnosti dohoda ADR ukládá pro způsob přepravy, nakládku, vykládku, manipulaci a provoz, a to vždy podle konkrétního zařazení pod UN číslo, a případně obalovou skupinu. Odkaz na tyto povinnosti je uveden v § 24 zákona o odpadech.

Požadavky na průvodní doklady dle ADR

Část 5 ADR pak odchylně od zákona o odpadech řeší požadavky na průvodní doklady, a to jak u dokladů vztahujících se k řidiči, tak i u dokladů k vozidlu a k nákladu. U některých přeprav nebezpečných odpadů je vyžadováno dohodou ADR pro řidiče tzv. „osvědčení o školení řidičů vozidel přepravujících nebezpečné věci" a nově též doklad vydaný státem, na němž je fotografie řidiče. Při přepravě nebezpečných odpadů cisternovými vozidly je dokladem k vozidlu myšleno „osvědčení o schválení vozidel pro přepravu některých nebezpečných věcí".

Dokladem vztahujícím se k nákladu je vždy nákladní list s předepsanými údaji v předepsaném pořadí. Zápis v nákladním listu může vypadat například následovně:

ODPAD, UN 1263, BARVA, 3, II nebo ODPAD, BARVA, 3, UN 1263, II.

Dále v zápisu následuje údaj o popisu a počtu přepravovaných kusů, hmotnost či objem nebezpečného odpadu. Přitom platí pro jednotlivé třídy a UN čísla řada odchylných či zvláštních ustanovení. Při přepravách, které nejsou tzv. podlimitní, jsou rovněž vyžadovány „písemné pokyny pro řidiče". Jejich forma je stanovena v části 5 ADR a jejich obsah je dán konkrétním nebezpečných odpadem a jeho zařazením pod příslušné UN číslo. Z těchto pokynů pak vyplývají požadavky na zvláštní vybavení vozidel pro přepravu ADR.

Jelikož dohoda ADR ukládá řadu dalších povinností, se zařazením nebezpečného odpadu jako nebezpečné věci podle ADR se výrazně komplikuje způsob jeho balení, značení, odesílání, přepravy i příjmu, včetně dalších požadavků na průvodní doklady.

Tvůrci předpisu si toho byli vědomi, a proto u odesilatelů, dopravců a příjemců nebezpečných věcí je stanovena povinnost zajistit si odborně způsobilou a státem přezkoušenou osobu, tzv. „bezpečnostního poradce". Tato osoba pak má za povinnost uvést firmu do souladu s poněkud komplikovanými, a navíc v každém lichém roce se měnícími předpisy ADR.

Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů

Přeprava nebezpečných odpadů se ohlašuje Ministerstvu životního prostředí prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP).Upozornění! Před dnem 31. prosince 2016 nejsou odesílatel a příjemce povinni ohlašovat přepravu nebezpečných odpadů prostřednictvím ISPOP, pokud vedou evidenci podle § 40 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen zákon o odpadech) ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely zákona o odpadech č. 223/2015 Sb., elektronické ohlašování prostřednictvím ISPOP, povinné až od 1. ledna 2017!

Kdo je oprávněn jednat?

• Odesílatel nebezpečného odpadu
• Příjemce nebezpečného odpadu:
  • původce přepravovaných nebezpečných odpadů, pokud přepravuje tyto odpady mezi svými provozovnami,
  • provozovatel zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů nebo zařízení podle § 14 odst. 2 zákona o odpadech (zařízení, která nejsou podle zákona o odpadech určena k nakládání s odpady, a lze v nich využívat pouze odpady, které splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny), do kterého je nebezpečný odpad po dokončení přepravy fyzicky předáván

Podmínky a postup řešení

Evidence při přepravě nebezpečných odpadů podle § 40 zákona o odpadech ve (STARÉM) znění

účinném přede dnem nabytí účinnosti novely zákona o odpadech č. 223/2015 Sb., elektronické ohlašování prostřednictvím ISPOP:Při přepravě nebezpečných odpadů jsou odesílatel a příjemce povinni vyplnit evidenční list v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Způsob vedení evidence při přepravě nebezpečných odpadů, způsob vyplnění evidenčního listu a způsob zasílání evidenčních listů je uveden v § 25 a v příloze č. 26 vyhlášky.Zaslání vyplněného formuláře dle přílohy č. 26 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady:

Odesilatel odpadu je povinen:

1. přiložit k zásilce nebezpečného odpadu vyplněný evidenční list,
2. zaslat evidenční list obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (na území Hl. m. Prahy příslušnému Úřadu městské části 1 až 22), příslušné podle místa zahájení přepravy do 10 dnů od jejího zahájení,
3. informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa zahájení přepravy (Úřad městské části 1 až 22) a Českou inspekci životního prostředí (dále jen inspekce) v případě, že do 20 dnů od odeslání odpadu neobdrží od příjemce potvrzený evidenční list o převzetí nebezpečného odpadu.

Příjemce odpadu je povinen zaslat evidenční list o přepravě nebezpečného odpadu s potvrzením o převzetí odpadu odesílateli a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností (Úřadu městské části 1 až 22), příslušným podle místa zahájení a ukončení přepravy do 10 dnů od jeho převzetí.

Ohlašování přeprav nebezpečných odpadů podle § 40 zákona o odpadech v (NOVÉM) platném znění

účinném po dni nabytí účinnosti novely zákona o odpadech č. 223/2015 Sb., elektronické ohlašování prostřednictvím ISPOP:

Odesílatel je povinen:

1. každou přepravu nebezpečných odpadů ohlásit před jejím zahájením v rozsahu ohlašovacího listu,
2. ke každé zásilce nebezpečného odpadu přiložit v listinné podobě doklad obsahující informace podle ohlašovacího listu,
3. v případě, že přeprava nebezpečných odpadů není zahájena v ohlášeném termínu, zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy,
4. nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy nebezpečných odpadů opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji. Tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem.

Při přepravě nebezpečných odpadů mobilním zařízením ke sběru odpadů může být odesílatelem pouze provozovatel tohoto zařízení.

Příjemce je povinen:

1. nejpozději do 3 pracovních dnů od převzetí nebezpečných odpadů potvrdit převzetí nebezpečných odpadů z ohlášené přepravy v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí; po potvrzení přijetí již není možné provádět opravu,
2. zadat do systému údaje o přepravě nebezpečných odpadů, která nebyla ohlášena, v rozsahu ohlašovacího listu, a to nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy,
3. zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů a přeprava není zahájena v ohlášeném termínu,
4. v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů, nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji. Tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem.

Povinnosti odesílatel uvedené pod písm. a) a b) může za odesílatele splnit příjemce. Na odesílatele se vztahují povinnosti při nakládání s nebezpečnými odpady stanovené tímto zákonem až do doby předání nebezpečného odpadu příjemci do zařízení.

Přeprava nebezpečných odpadů se neohlašuje, pokud nepřesahuje areál provozovny nebo v případě, že odesílatelem je nepodnikající fyzická osoba.

V případě přerušení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí je možné přepravu nebezpečných odpadů uskutečnit, pokud odesílatel vyplní ohlašovací list, jeden potvrzený si ponechá jako doklad o předání nebezpečného odpadu a druhý přiloží k zásilce a po dokončení přepravy si jej ponechá příjemce. Po obnovení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí je příjemce do 3 pracovních dnů povinen doplnit údaje o přepravě nebezpečných odpadů v rozsahu ohlašovacího listu do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí

Instituce pro řešení životní situace

Evidence při přepravě nebezpečných odpadů podle § 40 zákona o odpadech ve (STARÉM) znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely zákona o odpadech č. 223/2015 Sb., elektronické ohlašování prostřednictvím ISPOP:

Pro přijímání evidenčních listů pro přepravu nebezpečných odpadů u přepravy nebezpečných odpadů s místem nakládky nebo vykládky na území správního obvodu hl. m. Prahy - Praha 8, zahrnujícího městkou část Praha 8, městskou část Praha - Březiněves, městskou část Praha - Ďáblice a Městskou část Praha - Dolní Chabry, je příslušný Úřad městské části Praha 8, Zenklova 1/35, 180 48 Praha 8.

Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů podle § 40 zákona o odpadech v (NOVÉM) platném znění účinném po dni nabytí účinnosti novely zákona o odpadech č. 223/2015 Sb., elektronické ohlašování prostřednictvím ISPOP:

Přeprava nebezpečných odpadů se ohlašuje Ministerstvu životního prostředí prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí ISPOP - www.ispop.cz.

Více informací viz bod 9.

Potřebné formuláře

Příloha č. 26 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (formuláře evidenčních listů jsou též dostupné jako předtištěné samopropisovací formuláře nebo jako výstupy komerčních software a programů v oblasti odpadového hospodářství).

Poplatky

Nejsou stanoveny.

Lhůty pro vyřízení

Lhůty pro zaslání evidenčního listu viz bod 6.

Elektronická služba

Datová schránka dle ustanovení § 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, pokud zasílané dokumenty (evidenční listy) splňují následující požadavky:

• zasílaný dokument je ve formátu PDF,
• všechny údaje v dokumentu jsou zřetelně čitelné (min. rozlišení DPI 150),
• jeden soubor PDF obsahuje pouze jeden evidenční list,
• v dokumentu je uvedeno o jaké číslo listu se jedná (2, 3 nebo 4).

Za splnění zákonné povinnosti zaslat evidenční list příslušnému úřadu lze považovat zaslání oskenovaného evidenčního listu datovou schránkou bez elektronické konverze pouze v případě listu 2, 4 a v případě listu 3 pouze pokud je příjemce odpadu zároveň jeho dopravcem. V případě, že dopravcem a příjemcem je jiná osoba může být evidenční list 3 zaslán datovou schránkou pouze při provedení jeho konverze v souladu § 22 zákona o elektronických úkonech (tj. originál evidenčního listu konvertovat (převést z listinné podoby do dokumentu obsaženého v datové zprávě) prostřednictvím konverze na kontaktním místě veřejné správy, popř.

Základní povinnosti odesílatelů, dopravců a příjemců podle ADR

Odesílatel (subjekt předávající nebezpečné věci k přepravě) je povinen podle Dohody ADR zejména:

• Zatřídit, zabalit a označit nebezpečné věci.
• Dodržet ustanovení o zákazu společné nakládky, pokud ji provádí.
• Nepředat k přepravě nebezpečné věci, jejichž přeprava není dovolena.
• Uvést správně a úplně údaje v přepravním dokladu, včetně prohlášení.
• Přezkoumat před nakládkou průvodní doklady a provést vizuální kontrolu, zda vozidlo a jeho zařízení splňují předepsaná ustanovení.
• Označit kontejnery.
• Zabezpečit předepsané školení ostatních osob podílejících se na přepravě.
• Ustanovit osobu bezpečnostního poradce.

tags: #nebezpečný #odpad #doprava #předpisy

Oblíbené příspěvky:

• Protesty proti změně klimatu v Česku
• Dopad recyklace na Jihomoravský kraj
• Tipy pro svatbu v přírodě
• Spalování dřeva a emise
• Český Těšín - ekologie