S postupující klimatickou krizí se zvyšuje počet lidí, kteří se ochranou klimatu zabývají, nebo se o ni alespoň zajímají. Z vnějšího pohledu se problematika ochrany klimatu může jevit poněkud nepřehledně. Tato stránka poskytuje základní přehled aktérů, kteří se změnou klimatu a jeho ochranou zabývají. Zaměříme se přitom především na aktéry působící v Česku.
Klimatické hnutí
Málokteré důležité společenské změny se udály bez aktivní účasti občanské společnosti, přičemž specifickou roli hrají takzvaná sociální hnutí, tedy neformální sítě jedinců, skupin a organizací společně jednajících v zájmu dosažení důležitého společného cíle. K mobilizaci sociálních hnutí obvykle dochází v situaci, kdy politická moc selhává v ochraně veřejného zájmu a v zavádění potřebných změn. V případě prosazování ochrany klimatu se jedná o tzv. klimatické hnutí.
Klimatické hnutí přitom nesestává pouze z aktivistů a neziskových organizací, jak se mnozí často domnívají. Jeho součástí je každý, komu záleží na prosazení ochrany klimatu a je ochoten pro to něco udělat. Do klimatického hnutí proto patří i běžní občané, vědci, vědkyně a další odborníci a odbornice. Můžeme do něj přiřadit i některé politiky a političky, které cíl ochrany klimatu se zbytkem klimatického hnutí sdílí a mohou proto fungovat jako důležití partneři či prostředníci v kontaktu s politickou mocí. Jedná se o odnož environmentálního hnutí, jehož činnost je reakcí na dosud neúčinné snahy o řešení postupující změny klimatu. Netvoří jej pouze aktivisté, ale široká škála aktivních občanů, včetně mnohých vědců a odborníků.
Klimatické hnutí sestává ze široké škály různých organizací, spolků, platforem a skupin. Patří k nim jak profesionalizované neziskové organizace (např. Greenpeace či Hnutí Duha), které mají své placené zaměstnance, tak i uskupení působící zdola (tzv. grassroots, či bottom-up), která fungují na dobrovolné bázi. Organizace a uskupení se pak dále sdružují v různých platformách. V Česku je to především Klimatická koalice, která sdružuje různé aktéry českého klimatického hnutí (nikoliv však všechny - jde o formalizované členství), nebo s nimi alespoň spolupracuje (např. s hnutím Extinction Rebellion či Fridays for future, která zatím ke Klimatické koalici formálně nepatří). Na mezinárodní a evropské úrovi pak podobnou roli hraje např. Climate Action Network, síť propojující organizace a jejich sítě napříč státy. Všichni dohromady však tvoříme jedno velké KLIMATICKÉ HNUTÍ!
Některým profesionalizovaným neziskovým organizacím bývá někdy vytýkáno, že se ve své činnosti příliš soustředí na technická řešení a vyjednávání v rámci stávajícího politického a ekonomického systému, nebo na "pouhou" osvětovou činnost, práci s veřejností a symbolické protestní akce bez zásadnějšího dopadu. Odpovědí na tuto kritiku byl v první dekádě tohoto století nástup tzv. hnutí za klimatickou spravedlnost (Climate Justice Movement), které je více zaměřené na kritiku politicko-ekonomického systému coby hlavní příčinu klimatické krize. Významnou sítí organizací prosazajících klimatickou spravedlnost je zejména Climate Justice Alliance. Tato část hnutí pořádá radikálnější formy protestu, zejména přímé akce zaměřené proti fosilní infrastruktuře. V Česku je hlavním představitelem této odnože především hnutí Limity jsme my, v Německu např. Ende Gelände.
Čtěte také: Ekologické Protesty: Reflexe
S postupujícím časem a prohlubující se klimatickou krizí se profesionalizované neziskové organizace a radikálnější část klimatického hnutí začaly vzájemně více prolínat a ovlivňovat. Koncept klimatické spravedlnosti je dnes univerzálním pro celé klimatické hnutí. Také mnozí členové profesionalizovaných organizací se příležitostně účastní i radikálnějších přímých akcí. Nadále však neexistuje konsensus na tom, jakým způsobem by klimatické spravedlnosti mělo být dosaženo - zda je kupř. slučitelná s kapitalismem, či zda má nějaký smysl o ní vyjednávat s představiteli stávající politické moci.
Extinction Rebellion
V roce 2016 se dále objevilo také hnutí Extinction Rebellion - známé též pod zkratkou XR (v Česku Rebelie proti vyhynutí), jehož vznik byl podnícen potřebou hledání nových strategií k dosažení radikálních změn nutných pro účinnou ochranu klimatu. Dnes již mezinárodní hnutí původně vzniklo ve Velké Británii, kde dnes čítá víc jak 50 000 členů. Podobně jako jiná hnutí pracující s konceptem klimatické spravedlnosti se i Extinction Rebellion zaměřuje na přímé akce, ty však necílí na fosilní infrastrukturu, ale spíše na vyburcování ostatních občanů zejména ve městech formou různých provokativních akcí ve veřejném prostoru. K těm patří např. tzv. swarming - blokování a disrupce běžného provozu, emotivní performance, nebo tzv. die-in, tedy skupinové předstíraní smrti v poloze v leže.
Členové hnutí zároveň aktivně vyjednávají s vládními představiteli a požadují po nich radikální řešení krize, nikoliv pouhé kosmetické úpravy. Zejména v Londýně se díky vysokému počtu příznivců hnutí daří dosahovat disrupce běžného provozu. Hnutí je tak široké, že není ukotveno v žádném jednotném přístupu k stávajícímu systému, ani v žádné ideologii, čímž se stává atraktivním pro široké spektrum lidí. Jednotícími prvky jsou tři hlavní požadavky.
Prvním je požadavek „vyhlášení stavu klimatické nouze“, tedy deklaratorní přiznání stavu krize, které má probudit zbytek společnosti k aktivnímu řešení problému a k přijetí radikálních celospolečenských změn. Druhým je požadavek na uhlíkovou neutralitu do roku 2025. Třetí věcí, kterou XR požadují, je ustanovení tzv. občanského shromáždění za účelem řešení klimatické krize, kterým se hnutí snaží kompenzovat demokratický deficit způsobený napojením politiky na fosilní průmysl. Součástí hnutí je rovněž odnož zvaná Animal Rebellion, které chce zabránit především dalšímu vymírání druhů a vymezuje se také proti živočišné výrobě.
Část klimatického hnutí se vymezuje vůči způsobu, kterým Extinction Rebellion komunikuje problém změny klimatu směrem k veřejnosti. Převažující postoj, že pro ochranu klimatu je společnost potřeba spíše nadchnout bez zbytečného strašení, ostře kontrastuje s názorem členů a členek hnutí Extinction Rebellion, podle nichž je nutné společnost dohnat k akci nezastíráním pravdy o tom, že klimatická změna v dohledné budoucnosti zásadním způsobem ohrožuje přežití lidstva na Zemi. Mnohé spory se vedou také o vhodnosti a efektivnosti některých taktik a strategií pro dosahování cílů klimatického hnutí.
Čtěte také: České klimatické hnutí
Fridays For Future
V roce 2018 zcela novou dynamiku klimatickému hnutí přinesli Fridays For Future nebo-li Pátky pro budoucnost. Hnutí středoškolských studentů a studentek spočívá v pořádání pátečních studentských stávek na protest proti nedostatečné činnosti vlád v ochraně klimatu. Hnutí v roce 2018 inspirovala Greta Thunberg, která sama v jediné osobě začala každý pátek stávkovat před švédským parlamentem a postupně svou odhodlaností inspirovala celý svět. Globální stávky konané 20. září 2019 se po celém světě zúčastnilo okolo 7 milionů lidí. Hlavním poselstvím stávek je přimět politiky k tomu, aby poslouchali vědce a jednali v souladu s vědeckými poznatky o klimatické krizi. Fridays for future v jednotlivých zemích spolupracuje i s ostatními skupinami a organizacemi v rámci klimatického hnutí a vzájemně si poskytují podporu.
Publicita a široké rozšíření začalo, když Greta Thunbergová seděla během srpna 2018 před švédským parlamentem s cedulí, kde měla napsáno "Skolstrejk för klimatet" neboli "Školní stávka pro klima". Podle příkladu iniciátorky Grety Thunbergové chodí studenti v pátek místo vyučování protestovat do ulic. Protesty se konají po celém světě a jsou organizovány žáky a studenty; například 15. Dne 20. V roce 2015 vyzvala nezávislá studentská skupina studenty po celém světě k vynechání školy a společné demonstraci v první den jednání Konference OSN o změně klimatu 2015 v Paříži.
Dne 30. Dne 20. srpna 2018 se Greta Thunbergová, žákyně deváté třídy základní školy, rozhodla, že nebude chodit do školy až do švédských všeobecných voleb, které se konaly dne 9. září 2018. Rozhodla se poté, co její rodné Švédsko v létě čelilo nebývalým vlnám horka a požárů. Chtěla po švédské vládě, aby snížila emise uhlíku, podle Pařížské dohody o změně klimatu. Seděla před švédským parlamentem každý den během školních hodin se sloganem "Školní stávka pro klima". V roce 2019 pokračovaly stávky v zemích, kde probíhaly již v roce 2018 a započaly i v dalších zemích, například v Kolumbii, na Novém Zélandu a v Ugandě.
Největší masové stávky se konaly ve dnech 17. až 18. Dne 5. V Anglii vyjádřilo 13. února 2019, na základě otevřeného dopisu hnutí Extinction Rebellion, studentským stávkám podporu akademici (celkem 224) podpisem otevřeného dopisu ve kterém napsali, že "studenti mají jejich plnou podporu". V pátek 15. Dne 21. února prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, že Evropská unie musí vydat stovky miliard eur na zmírnění změny klimatu, tedy asi čtvrtinu rozpočtu EU.
Dne 5. Dne 9. Helsinky, 15. "Chceme tu žít" (San Francisco, 15. Dne 1. března 2019 publikovalo 150 studentů z celosvětového koordinačního výboru studentských stávek (včetně Grety Thunberg) v britském deníku The Guardian otevřený dopis, ve kterém mimo jiné říkají: „My, mladí, jsme hluboce znepokojeni naší budoucností. […] Jsme budoucnost lidstva, která nemá možnost mluvit. Tuto nespravedlnost již nechceme dále trpět. […] S klimatickou krizí je konečně nutno zacházet jako s krizí. Je to největší hrozba v lidské historii a my nepřijmeme nečinnost světových politiků, která ohrožuje celou naši civilizaci. […] Změna klimatu se již děje. Lidé kvůli tomu zemřeli, umírají a zemřou, ale my můžeme zastavit a zastavíme toto šílenství. […] Sjednotíme se k prosazení klimatické spravedlnosti. Požadujeme, aby světoví činitelé převzali odpovědnost a vyřešili tuto krizi. V minulosti jste nás zklamali. Pokud nás budete klamat i v budoucnosti, uděláme my, mladí lidé, změnu sami. Mládež tohoto světa se začala pohybovat a tento pohyb bude pokračovat.“
Čtěte také: Klimatické protesty v kontextu
V pátek 15. března proběhla zatím zcela největší v rámci studentských stávek. Odhadovaný počet stávkujících tento den je více než 1,3 milionu studentů ve 130 zemích na více než 2 200 různých místech po celém světě. V Německu manifestovalo více než 300 000 žáků v 230 městech, více než 25 000 v samotném Berlíně. V Itálii protestovalo více než 200 000 studentů, v samotném Miláně 100 000. Hnutí Školní stávka pro klima oznámilo na září 2019 dvě hlavní celosvětové stávky.
První z nich na pátek 20. září, tři dny před mimořádným klimatickým summitem OSN, který se koná v New Yorku, a druhý ve spolupráci s organizacemi 350.org a Earth Strike na následující pátek, 27. září. V tento den byla mimo jiné v roce 1962 vydána kniha Silent Spring (Mlčící jaro) jaro autorky Rachel Carsonové. Jednotlivé země a města mohou organizovat stávky v obou termínech, nebo jen v jednom z nich, například Nový Zéland bude mít národní stávku 27. Organizátoři doufají, že tyto stávky budou mít dosud největší účast v rámci akcí na ochranu klimatu, a že kromě studentů, kteří vedli předchozí stávky, se účastní i další včetně dělníků, administrativních pracovníků, vysokoškolských studentů, důchodců atd. Mnoho nevládních organizací, odborů, sociálních hnutí a společností již vyjádřilo stávkám podporu, včetně 350.org, Amnesty International, Extinction Rebellion, Greenpeace International, Oxfam, WWF, podporu vyjádřily také komerční firmy, např. Patagonie, Ben & Jerry, Lush, Atlassian a další.
Ve Spojeném království má proběhnout generální stávka pro klima 20. Také v České republice vyhlásilo studentské hnutí Fridays for Future klimatickou stávku na 20. Dne 5. března 2019 podepsalo 700 německých vědců petici na podporu školních stávek v Německu. Podporu vyslovilo také 1 200 výzkumných pracovníků ve Finsku, kteří podepsali dopis dne 11. Počátkem února 2019 podepsalo 350 nizozemských vědců otevřený dopis na podporu školních stávek v Nizozemsku. Dopis zní: „Na základě skutečností, které nám poskytla klimatická věda, mají stávkující studenti plnou pravdu. Dne 14.
Podle Jaroslava Hanáka, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR, by studenti měli dostat „přes držku“ a neměli by se míchat do věcí, kterým nerozumí. Stávky byly také kritizovány některými politiky jako záškoláctví. Na Novém Zélandu se objevila smíšená reakce politiků, představitelů obcí i škol. Dne 15. března přijal generální tajemník OSN António Guterres zástupce stávkujících a prohlásil před nimi, že „Moje generace nedokázala správně reagovat na dramatický problém změny klimatu. To je hluboce pociťováno mladými lidmi.
Při březnové demonstraci v Londýně zůstaly po jejím skončení v historické kašně před Buckinghamským palácem transparenty, kelímky a plastové obaly. V květnu se také objevila na webu info.cz a později i na jiných serverech informace o školačce, která je postihována ve třídě za to, že nechce stávkovat za klima. Tato informace byla následně potvrzena.
Vědci a vědkyně
Bez vědeckého poznání bychom dodnes nevěděli, že probíhající změnu klimatu způsobuje my sami svou činností, především pak získáváním energie spalováním fosilních paliv, ale také intenzivním zemědělstvím, extrémní nadspotřebou a dalšími neudržitelným a plýtvavým zacházením s přírodními zdroji. Na tom, že za současný růst globální teploty a z něj vyplývající klimatické změny může právě člověk, již dnes mezi vědci existuje téměř 100% shoda.
Změnou klimatu se zabývají vědci ze široké škály oborů. Nejrelevantnější poznatky přichází z klimatologie, vědního oboru, který se zabývá utvářením klimatu Země a vlivem různých činitelů na jeho formování, změny a kolísání, ale také vlivem klimatu na další procesy a zemské sféry. Důležitá je rovněž meteorologie, která se zaměřuje na aktuální stav atmosféry v daném místě a čase. Ke změnám klimatu však mají mnoho co říct i vědci a vědkyně, kteří v rámci svého výzkumu sledují klima jako jednu z proměnných, např. Jeho dopady na ekosystémy, biodiverzitu, vodní cyklus, geochemii, mořské proudy, kryosféru, ale také jeho společenský kontext - v sociálních vědách bývá sledován vývoj klimatických politik, veřejné postoje vůči změnám klimatu, působení environmentálních hrozeb na lidskou psychologii, nebo formování a působení klimatického hnutí. Škála je velmi pestrá.
Vědecké klimatické fórum (VKF)
Je neformálním sdružením vědců a expertek, kteří se ve společném prohlášení zavazují k zohledňování, interpretaci a komunikaci vědeckých poznatků v oblasti antropogenních vlivů na klima, které vychází z hodnotících zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN. Cílem VKF je zvyšovat obecné povědomí, ale i vědomí souvislostí mezi politiky, podnikateli, novináři a studenty, a usilovat o to, aby Česká republika snížila svůj vliv na globální změnu klimatu a měla takovou klimatickou politiku, která bude reflektovat vědecké poznání. VKF za tímto účelem nabízí prostřednictvím svých členů a členek spolupráci s českými médii, poskytování konzultací, účast na veřejných diskusích a spolupráci s tvůrci politik na ochranu klimatu.
Technická řešení a inovace
Odpověď na výzvy klimatické změny si žádá technická řešení a inovace, a to jak jejich vývoj tak implementaci. Dosud se lidská civilizace spoléhá převážně na technologie založené na neudržitelném a drancujícím přístupu k životnímu prostředí, které umožňují okamžitý zisk a výhody na úkor dlouhodobé udržitelnosti a budoucí prosperity příštích generací. Je naprosto nezbytné, abychom v co nejrychlejší době nahradili fosilní zdroje energie zdroji obnovitelnými, a nynější plýtvavé a na odpad velmi náročné hospodářství hospodářstvím oběhovým.
- ADLER Czech, a.s.
- Akademie soběstačnosti, z.s.
- ASIO spol s.r.o.
- CooLAND, z.s.
- Kokoza, o.p.s.
- LIKO-S, a.s.
- Nano Energies, a.s.
- Progres Ekotech, s.r.o.
- Zachaň Jídlo, z.s.
tags: #protest #proti #zmene #klimatu #informace
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]