Nebezpečný stavební a demoliční odpad a legislativa EU

V současnosti společností rezonuje v rámci udržitelného rozvoje mimo jiné i pojem cirkulární ekonomika, a to napříč celým spektrem výrobních aktivit. Je všeobecně známo, že mezi nejdůležitější součástí ekonomiky patří stavebnictví. Pro stavebnictví tvoří jedny ze základních surovin stavební kámen a štěrkopísky.

V posledních několika letech si začala odborná veřejnost uvědomovat blížící se nedostatek zejména kvalitního stavebního kamene. V současnosti se ceny drceného stavebního kameniva pohybují v závislosti na zdroji kamene a frakci mezi 300 a 600 Kč/t (bez DPH). V blízkém časovém horizontu několika let se bude reálně objevovat postupný nedostatek přírodního nerostného kameniva a štěrkopísků, které jsou dostupné v současných těžebních prostorech, což pravděpodobně povede k nevyhnutelnému nárůstu cen těchto komodit. Jak je známo, v ČR nebyl v posledních třiceti letech otevřen žádný větší lom ani nebylo vydáno žádné rozhodnutí vedoucí k výraznému zvětšení těžebních prostor existujících lomů. Není žádným tajemstvím, že pokud se situace výrazně nezmění, nebude např. z čeho stavět plánovanou vysokorychlostní železnici.

V ČR představují stavební a demoliční odpady (SDO) trvale nadpoloviční většinu materiálového toku odpadů (v letech 2015 až 2020 se tato hodnota pohybovala přibližně v rozmezí 52 % až 57 %). Konkrétně se v uvedeném období jednalo o rozmezí 18 až 22 milionů tun stavebních a demoličních odpadů ročně. To platí jak pro celková množství zmíněných odpadů, tak i pro odpady zařazené do kategorie „Ostatní odpady“ OO (podíl nebezpečných odpadů ve stavebních a demoličních odpadech představuje z hlediska procentního zastoupení relativně nízkou hodnotu - 1,5 až 2 %).

Materiálové zdroje vhodné pro recyklaci - tedy zejména beton, cihly a jejich směsi a také asfaltové směsi (zejména z vozovek) - představují cca 22 až 28 % vzniklých SDO (konkrétně cca 4 až 6 milionů tun ročně). Recyklací minerálních stavebních a demoličních odpadů vzniká recyklované kamenivo (běžně a hovorově označované výrazem „recyklát“). Recyklované kamenivo je kamenivo získané při úpravě anorganického materiá­lu dříve použitého v konstrukci.

Jedná se o produkt recyklace (drcení + třídění + separace znečištění) inertního minerálního stavebního a demoličního odpadu v zařízeních k tomu určených, který je materiálově složený z drcených a tříděných betonů, cihelného zdiva, keramiky, asfaltových směsí, zeminy a kamení (podle vyhlášky č. 8/2021 Sb. Možnosti využívání „recyklovaného kameniva“ v pozemních i liniových stavbách jsou dány v řadě ČSN EN (např. ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace, ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu, ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty, ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch).

Čtěte také: Nebezpečný odpad v České Republice

Ve zmíněných normách je v části Termíny a definice vždy uvedeno, že kamenivo je zrnitý materiál používaný ve stavebnictví; kamenivo může být přírodní, umělé nebo recyklované. Dále jsou možnosti využívání recyklovaných SDO zakotveny např. Vyhláška č. 273/2021 Sb. mimo jiné upravuje požadavky na nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. Této problematice je věnována hlava 4 vyhlášky. V § 42 Nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít, nebo stavební a demoliční odpady, které je možné recyklovat; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 1 přílohy č. stavební a demoliční odpady, které obsahují nebezpečné složky; tato povinnost se vztahuje alespoň na odpady vymezené v bodě 3 přílohy č. Odkazovaná příloha č.

Legislativa a stavební odpady

Jak mění nakládání se stavebními odpady nový zákon a nová vyhláška, která na počátku srpna 2021 nahradila sedm předchozích vyhlášek? S novými právními předpisy se vynořila celá řada nových otázek, problémů, ale i příležitostí pro využívání produktů jejich recyklace. Dne 1. ledna 2021 vstoupil v platnost dlouho připravovaný a stále odkládaný zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech. Na jeho přípravě se podílela mimo jiné řada odborníků a profesních sdružení, jejichž činnost nějakým způsobem souvisí s nakládáním s odpady a jejich využíváním.

Slabinou nového zákona o odpadech byla v prvních sedmi měsících roku 2021 absence vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady. Podle stanoviska MŽP z první poloviny roku 2021 se subjekty zabývající se touto činností řídily starými vyhláškami k původnímu zákonu o odpadech, zákonu č. V červenci 2021 vyšla konečně rozsáhlá vyhláška 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Jedná se o velmi rozsáhlý dokument (208 stran ve Sbírce zákonů), který komplexně nahradil sedm předchozích vyhlášek.

Z hlediska právního je také velmi důležité ukončení nakládání s materiálem získaným při demolici jako s odpadem (tzv. konec odpadu). Toto řeší § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb. Zde je mimo jiné v bodě 2 uvedeno: Do 31. Zde je nutno uvést, proč je platnost výše uvedeného bodu omezena do 31. 12. 2024 a co bude následovat po tomto datu.

Recyklace stavebních a demoličních odpadů

Je jednoznačně prokázáno, že produkce kvalitních jednodruhových recyklátů ze SDO je možná pouze z kvalitně vytříděného materiálu, vstupujícího do procesu recyklace. Znečištění různými příměsemi (zejména plasty, dřevem, papíry atd.) zvyšují značně náklady na výrobu (nutností provádět, zpravidla ruční, separaci). Lze využít i strojní zařízení (např. větrné separátory viz obr. 1), což samozřejmě opět značně zvyšuje náklady na výrobu.

Čtěte také: Správné označení lahví s nebezpečným odpadem

Zároveň je pro úspěšnou recyklaci nepostradatelné příslušné strojní zařízení - minimálně mobilní drtič s předtřídičem a separátorem feromagnetických materiálů a minimálně jeden dvousítný třídič. Je však nutné dodat, že pro výrobu kvalitnějších produktů z recyklovaného SDO se běžně (např. v Německu, Rakousku, zemích Beneluxu, ve Švýcarsku apod.) užívají značně komplikovanější strojní celky, které zajistí zejména potřebnou stabilitu vysoké jakosti produktů. Na obrázku je recyklační linka pro betonovou suť RCH Recycling Center Himberg GmbH, Wien.

Recyklované stavební materiály nelze v současnosti obecně posuzovat podle nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 (CPR), kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. Nelze postupovat ani podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, které platí i pro některé výrobky stavební (např. nařízení vlády č. Recykláty ze stavebních a demoličních materiálů a výrobky z nich lze na trh uvádět jako nestanovené výrobky, které musí vyhovět alespoň požadavkům zákona o obecné bezpečnosti výrobků č. 102/2001 Sb. Výrobce pak musí výrobek v souladu s § 4 označit a opatřit jej stanovenou průvodní dokumentací. Pokud pro posuzovanou oblast neexistuje příslušná norma (např.

Pro další podporu korektního využívání recyklovaných SDO byl mimo jiné vytvořen pracovníky kolektivu ČVUT v Praze UCEEB Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví. Katalog vydala Česká agentura pro standardizaci, s.p.o., ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Obsahuje jak přehled SDO s potenciálem dalšího využití ve stavební výrobě, tak také postupy certifikace a zkušební postupy pro prokázání shody. V současnosti byl ze strany takřka stejného pracovního kolektivu dokončen nový rozšířený katalog pod názvem Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin z průmyslových provozů a komunálních odpadů pro použití ve stavebnictví.

Stavební a demoliční odpady jsou cenným zdrojem surovin. V oblasti inertních minerálních odpadů se jedná o zdroj druhotných surovin jako náhradu přírodního kameniva a štěrkopísků v aplikacích, kde je to technicky možné a výhodné. V nedaleké budoucnosti lze očekávat nárůst napětí na trhu primárních stavebních surovin - zejména stavebního kamene. Nevyhnutelnost využívání recyklovaných stavebních a demoličních odpadů (SDO) v co nejvyšší míře je také v souladu s cirkulární ekonomikou ve stavebnictví.

Balíček předpisů k oběhovému hospodářství

V polovině roku 2018 byl na evropské úrovni schválen balíček předpisů k oběhovému hospodářství. Jde o provázaný systém pro nakládání s odpady, řešení obalové problematiky, skládkování a nakládání s vybranými výrobky, který by měl vést k maximalizaci materiálového využití výrobků, resp. odpadu. Na tyto změny reaguje česká legislativa, když vláda v současné době projednává návrh nového zákona o odpadech[1], který má převést nové požadavky EU do národní právní úpravy, a to ve vazbě na novelizované znění směrnice o odpadech.

Čtěte také: Nebezpečný odpad Dobrovítov: Co potřebujete vědět

Hlavním cílem výše naznačeného balíčku je přechod Unie na oběhové hospodářství. Samotná směrnice č. 2018/851 měnící původní směrnici o odpadech ve svých úvodních proklamačních ustanoveních konstatuje, že k tomu, aby se hospodářství stalo skutečně oběhovým, je nezbytné přijmout dodatečná opatření v oblasti udržitelné výroby a spotřeby, která se zaměří na celý životní cyklus výrobků, a to způsobem, který zachová zdroje a uzavře cyklus. V úvodu se též konstatuje, je třeba posílit cíle původní „odpadové směrnice“ tak, aby příprava k opětovnému použití a recyklaci odpadů skutečně vedla k přechodu na oběhové hospodářství.

Hierarchie odpadového hospodářství zůstává ve schématu 1) předcházení vzniku odpadu, 2) příprava k opětovnému použití, 3) recyklace - recyklací se rozumí využití, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely; zahrnuje přepracování organických materiálů, ale nezahrnuje energetické využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jako zásypový materiál, 4) jiné využití, např. energetické využití, 5) odstranění; přičemž kromě podpory prevence jsou zdůrazněny požadavky na opětovné použití a recyklaci.

K prosazení principu prevence v oběhovém hospodářství jsou členské státy oprávněny upravit (legislativními i jinými prostředky) rozšířenou odpovědnost výrobce. K existujícímu článku 8 byl doplněn článek 8a, který stanoví „Obecné minimální požadavky pro systémy rozšířené odpovědnosti výrobce“. Jestliže odpad již vznikne, členské státy mají přijmout opatření na podporu činností týkajících se přípravy k opětovnému použití.

Novelizovaný článek 11 směrnice o odpadech nově označený „Příprava k opětovnému použití a recyklace“ stanoví kritéria, jichž má být dosaženo členskými státy. Členské státy přijmou opatření na podporu činností týkajících se přípravy k opětovnému použití, zejména zaváděním a podporou sítí pro přípravu k opětovnému použití a opravy. V souladu s aktuálním zněním směrnice o odpadech bude třeba se v nové éře odpadového hospodářství soustředit na režim nakládání s komunálním odpadem.

Systém umožňující jeho minimalizaci, resp. vysoce kvalitní třídění s návazností na opětovné použití či recyklaci je jedním z hlavních předmětů nové právní regulace. Důvodem je objem komunálního odpadu a jeho specifičnost co do složení, tak co do významného vlivu na denní život v urbanizovaném prostředí. Směrnice o odpadech nově přináší definici komunálního odpadu, kterým je 1) směsný odpad a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále 2) směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností.

Pro řešení oběhového hospodářství má významný dopad cíl pro skládkování komunálního odpadu, který je stanoven na 10 % z produkce komunálního odpadu v roce 2035. V cyklickém systému z toho vyplývá požadavek na minimalizaci vstupů do systému odpadového hospodářství, resp. není-li možné předcházení odpadu, tak jeho maximální opětovné použití či recyklace, popř. Za účelem podpory efektivního třídění směrnice o odpadech stanoví v časovém horizontu 2023, resp. 2025 nové požadavky např. Směrnice o odpadech nabízí též strategii k dosažení maximálního třídění, když konstatuje, že tříděného sběru by se mohlo dosáhnout sběrem dům od domu, popř. Členské státy mají směřovat k vytváření pobídek k uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady.

Dlouhodobá vize oběhového hospodářství v rámci EU požaduje po členských státech, aby provedly zásadní kroky ke snížení množství odpadu. Pro legislativní strategii v národních podmínkách je nezbytné kromě jiného sledovat vztah mezi nakládáním s komunálním odpadem a skládkováním. Členské státy mají možnost volit nástroje, které jim umožní dosáhnout požadovaných cílů.

Nebezpečné odpady

Nebezpečné odpady mohou poškozovat lidské zdraví nebo životní prostředí, a proto jim je potřeba věnovat zvýšenou pozornost. K negativnímu působení nebezpečných odpadů může docházet na místě jejich vzniku, při přepravě nebo v místě jejich zpracování, zejména odstranění. Mezi nebezpečné odpady patří např. odpady polychlorovaných bifenylů (PCB), odpady perzistentních organických polutantů (POPs), infekční odpady ze zdravotní a veterinární péče, odpady obsahující rtuť či odpady nebezpečných chemikálií převážně z výrobních procesů.

Mezi nebezpečné odpady řadíme odpady, které vykazují alespoň jednu nebezpečnou vlastnost (označováno písmeny HP a číslem) uvedenou v příloze nařízení komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech. Celkově se určuje 15 nebezpečných vlastností (HP 1 až HP 15). Mezi nebezpečné vlastnosti odpadu patří toxicita, karcinogenita, mutagenita, infekčnost, ekotoxicita a další. MŽP se zabývá nebezpečnými vlastnostmi odpadů: HP 1 (Výbušné), HP 2 (Oxidující), HP 3 (Hořlavé), HP 12 (Uvolňování akutně toxického plynu), HP 14 (Ekotoxický), HP 15 (Odpad schopný vykazovat při nakládání s ním některou z výše uvedených nebezpečných vlastností, kterou v době vzniku neměl).

Zařazování odpadů do kategorie nebezpečné

Podle § 7 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech je odpad nebezpečný, pokud:

• vykazuje alespoň jednu z nebezpečných vlastností, uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů (x),
• se zařazuje do druhu odpadu, kterému je v Katalogu odpadů (vyhláška č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů) přiřazena kategorie nebezpečný odpad, nebo
• je smísen s některým z odpadů uvedených v písmenu b) nebo je jím znečištěn.

Nebezpečná vlastnost se přiřazuje odpadu na základě kritérií a limitních hodnot stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů (x) a v případě nebezpečných vlastností HP 9, HP 14 a HP 15 na základě doplňujících limitních hodnot a kritérií, tyto jsou stanoveny vyhláškou MŽP a Ministerstva zdravotnictví.

Hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

Problematika hodnocení nebezpečných vlastností odpadů je vymezena zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech a vyhláškou č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů).

Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí jedna nebo více pověřených osob na základě zadání vlastníka odpadu. Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu musí být provedeno v souladu s metodami a postupy stanovenými vyhláškou MŽP a Ministerstva zdravotnictví.

Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu zadává vlastník prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) modulu HNVO. Údaje o jednotlivých prováděných hodnoceních vkládá pověřená osoba do systému HNVO.

Výsledkem hodnocení je vždy jedna z následujících dvou možností:

• Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu - na základě Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů může být s odpadem nakládáno jako s odpadem kategorie - ostatní odpad.
• Sdělení o tom, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností - v případě vydání Sdělení se musí s odpadem nakládat jako s odpadem kategorie - nebezpečný odpad.

Osvědčení a Sdělení se vydávají elektronicky prostřednictvím systému HNVO.

Odpad vs. vedlejší produkt

Klíčem k pochopení nové legislativy je rozlišení dvou základních pojmů: odpad a vedlejší produkt. Jejich záměna je nejčastější příčinou porušení zákona a následných vysokých pokut. Zákon definuje odpad jako „každou movitou věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit“. Naproti tomu vedlejší produkt je podle § 8 zákona o odpadech materiál, který vzniká při výrobě, jejímž primárním cílem není jeho produkce, ale splňuje čtyři přísné kumulativní podmínky. Jednou z klíčových podmínek je, že materiál musí vznikat jako nedílná součást výrobního procesu.

Demolice není z pohledu zákona výrobní činnost. Jedná se o proces odstraňování stavby, tedy ukončení její životnosti. Z toho plyne klíčový závěr: materiál vzniklý při demolici, jako je betonová suť, cihly nebo střešní krytina, nemůže být klasifikován jako vedlejší produkt. Představte si developera, který demoluje starý sklad. Získá tím tuny kvalitního betonového recyklátu, na který má již kupce pro stavbu nedaleké silnice. Z obchodního hlediska se jedná o prodej cenné suroviny.

Aby mohl být materiál vzniklý při stavební činnosti (nikoliv demolici) legálně považován za vedlejší produkt, musí podle § 8 zákona č. 541/2020 Sb. Právě požadavek na průvodní dokumentaci je zásadní novinkou, která mění neformální praxi v přísně regulovaný proces. Nejedná se o pouhou formalitu, ale o klíčový právní dokument, který musí materiál fyzicky doprovázet a prokazovat splnění všech zákonných kritérií. Jak detailní tyto požadavky mohou být, ukazuje například vyhláška č. 283/2023 Sb. Bezchybně zpracovaná průvodní dokumentace je vaší hlavní obranou při kontrole.

Ukončení režimu odpadu

Správnou cestou je proces tzv. ukončení režimu odpadu podle § 9 zákona o odpadech. V tomto procesu je demoliční odpad převezen do schváleného recyklačního zařízení, kde je zpracován (např. drcením, tříděním). Pro stavební a demoliční odpady (SDO) je klíčové přechodné ustanovení v § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb. Novela 18/2025 Sb. prodloužila platnost těchto dočasných kritérií pro ukončení režimu odpadu u recyklátů ze SDO až do 31. prosince 2027.

Pro stavební sektor to znamená jedinečnou příležitost. Společnosti, které nyní investují do procesů třídění a recyklace v souladu s těmito dočasnými pravidly, mohou legálně přeměnit demoliční odpad na prodejnou surovinu a zároveň se připravit na budoucnost.

Rizika spojená s nesprávnou klasifikací demoličních materiálů

Následující tabulka shrnuje nejčastější a nejzávažnější rizika spojená s nesprávnou klasifikací a nakládáním s demoličními materiály.

Využití SDO na povrchu terénu

V případě, kdy není možné stavební odpad opětovně použít v nezměněném stavu, lze jej mechanicky upravit na recyklát (to lze pouze v určeném zařízení, které je povoleno příslušným krajským úřadem). Dle § 12 odst. 1 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále jen "vyhláška č. 294/2005 Sb.") na povrchu terénu není možné využívat SDO, nicméně recyklát SDO je možné využít. Ovšem za předpokladu splnění znění § 12, § 13, § 14 vyhlášky č. 294/2005 Sb. Navíc je třeba ještě povolení příslušného správního orgánu (krajský úřad, stavební úřad).

Jestliže SDO nejsou upraveny do podoby recyklátu, jejich využití na povrchu terénu je limitováno pouze jako uzavírací těsnicí vrstva skládky odpadu. V Katalogu odpadů (vyhláška č. 93/2016 Sb.) jsou to odpady z podskupin 1701 Beton, cihly, tašky a keramika, a také 1709 Jiné stavební a demoliční odpady.

S tím souvisí vytvoření třídícího logistického systému na stavbě, kdy jsou tyto materiály separovány v několika kontejnerech. Pojem recyklát definuje vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu - je to „materiálový výstup ze zařízení k využívání a úpravě stavebních a demoličních odpadů kategorie ostatní odpad a odpadů podobných stavebním a demoličním odpadům, spočívající ve změně zrnitosti a jeho roztřídění na velikostní frakce recyklovaného umělého kameniva v zařízeních k tomu určených". Takovým zařízením je recyklační linka (stacionární nebo mobilní) provozovaná oprávněnou osobou vlastnící platné povolení podle § 14 odst. 1 ZOO.

Získané recykláty SDO musí především splňovat technické parametry pro konkrétní účel využití ve stavbě. Posuzují se ale i z hlediska ochrany životního prostředí, hlavně při použití pro zásypy a jiné terénní úpravy, a to zjištěním obsahu škodlivin v reprezentativním vzorku recyklátu dle vyhlášky č. 294/2005 Sb. Limitní hodnoty škodlivin obsahuje tabulka č. 10.1 přílohy č. 10 této vyhlášky, limity pro zkoušky akutní toxicity jsou v tabulce č. 10.2, sloupec II, resp. 10.4, sloupec II.

Poněkud nejasná situace ohledně ověřování kvality recyklátů omezuje jejich využívání jako skutečné náhrady primárních surovin. Protože celý systém recyklace musí být ekonomicky rentabilní, zůstává zatím jedním z nejčastějších způsobů využití recyklátu jako podkladního a zásypového materiálu ve stavebnictví. Poměrně široké využití má betonový recyklát - jako kamenivo železničních svršků, náhrada štěrkopísků v obsypech inženýrských sítí, dále na podsypy silnic, mostů, parkovišť, betonových konstrukcí. Upravený recyklovaný beton lze použít i jako kamenivo např. podle ČSN EN 13242+A1 do nových betonů nižších tříd. Zásadní roli přitom hraje jeho kvalita, která je přímo závislá na kvalitě odpadního betonu vstupujícího do recyklační linky.

Kvalitní cihelný recyklát lze použít jako vstupní materiál do různých konstrukcí a prefabrikátů. Tzv. cihelná moučka se využívá k výrobě antukového povrchu. Nejvíce je v současné době cihelný recyklát využíván jako zásypový materiál, je po něm však nižší poptávka než po betonovém recyklátu. Další kapitolou jsou asfaltové recykláty, kterým bude věnován některý z dalších článků.

tags: #nebezpečný #stavební #a #demoliční #odpad #EU

Oblíbené příspěvky:

• Dokumentace a strategie globálních klimatických změn
• Ochrana vod v krajině (zákon č. 114/1992 Sb.)
• Ubytování Karlovarský Kraj
• Obratlovci v Papui-Nové Guineji
• Ideální Stanoviště pro Ptačí Zob