Tento článek se zabývá problematikou nebezpečného odpadu a požární bezpečnosti, s důrazem na povinnosti a postupy, které musí dodržovat právnické a podnikající fyzické osoby.
Česká legislativa, zejména zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a prováděcí vyhlášky Ministerstva vnitra, stanovuje konkrétní požadavky na vybavení prostor a zařízení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními. Tyto požadavky zahrnují:
Hasicí přístroje musí být snadno viditelné a volně přístupné. V místech, kde je omezena orientace osob, musí být rozmístění hasicích přístrojů zřetelně vyznačeno. Hasicí přístroje se umísťují v místech s nejvyšší pravděpodobností vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou.
Před uvedením požárně bezpečnostního zařízení do provozu se zabezpečuje provedení funkčních zkoušek. Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách. Kontrola provozuschopnosti se provádí nejméně jednou za rok, pokud výrobce, projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší. Pokud je zařízení shledáno nezpůsobilým, musí se tato skutečnost zřetelně vyznačit. Při opravách lze používat pouze náhradní díly odpovídající technickým podmínkám výrobce.
Kontrola hasicího přístroje se provádí po každém jeho použití nebo tehdy, vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti, a nejméně jednou za rok, pokud dokumentace nestanoví lhůtu kratší. Osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu, opatří hasicí přístroj plombou a kontrolním štítkem.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Cílem preventivních požárních prohlídek je odstranění zjištěných požárních závad. Prohlídky se provádějí ve všech objektech a zařízeních, kde právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozují činnosti uvedené v § 4 odst. 2 zákona o požární ochraně. Lhůty pro provádění prohlídek jsou různé, v závislosti na míře požárního nebezpečí, a mohou být zkráceny schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany.
Podmínky požární bezpečnosti se stanoví k zabránění vzniku požáru a k ochraně osob, zvířat a majetku. Při stanovení podmínek požární bezpečnosti se k místům, kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozují činnosti, přiřadí charakteristiky, podle kterých jsou definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím. Za rozsah a způsob stanovení podmínek požární bezpečnosti odpovídá zpracovatel.
Nakládání s odpady s nebezpečnými vlastnostmi musí zahrnovat třídění, ukládání do označených nádob, shromažďování v odpovídajících prostředcích a předání oprávněné osobě k přepravě a likvidaci. Původce odpadů musí vést průběžnou evidenci odpadů v provozním deníku. Pracovník odpovědný za nakládání s odpady průběžně zajišťuje a pravidelně kontroluje shromažďování odpadů, technický stav obalů, záznamy do provozního deníku a čistotu manipulačních ploch.
Jako majitelé podniku jste zodpovědní za to, že s chemikáliemi budete zacházet a skladovat je bezpečně, abyste minimalizovali riziko zranění. Jste také zodpovědní za zajištění správné likvidace nebezpečného odpadu vzniklého z těchto chemikálií. Všechny nebezpečné chemické výrobky musí být klasifikovány, označeny a zabaleny v souladu s pravidly nařízení EU CLP. Je třeba sledovat, které chemické látky jsou škodlivé pro člověka, zvířata a životní prostředí.
S tlakovými nádobami je nutné manipulovat obezřetně, protože nevyprázdněné malé tlakové nádoby, jako jsou různé hořlavé spreje, plynové kartuše či turistické vařiče, komplikují třídění a zpracování odpadu. Jejich exploze a následné zahoření mohou poškodit svozovou techniku nebo třídicí linku. Do černých popelnic na směsný komunální odpad patří nevyprázdněné malé spreje. Velké tlakové lahve rozhodně nelze odkládat do žádných popelnic. Tento odpad proto patří jen a pouze do míst zpětného odběru, některých kovošrotů a do specializovaných firem. Všechny stlačené plyny jsou nebezpečné kvůli vysokému tlaku uvnitř nádoby.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Nakládání s nebezpečným odpadem ze zdravotní péče může být příčinou vzniku různých onemocnění nebo poranění. Riziko vyplývá z možných nebezpečných vlastností odpadů, které obsahují především infekční agens, genotoxické látky, toxické chemické látky nebo nepoužitelná léčiva, radioaktivní látky a ostré předměty. Mezi hlavní cíle bezpečného nakládání s odpady patří nutnost třídění nebezpečných odpadů od odpadů ostatních. Zařízení, které je původcem odpadu ze zdravotní péče, je povinno vypracovat pokyny pro nakládání s odpady ze zdravotní péče.
Mít hasicí přístroj v nových či kompletně zrekonstruovaných rodinných domech je povinnost. Revize hasicích přístrojů se musí dělat minimálně jednou ročně. Vyřazený přístroj je nebezpečný odpad, a proto ho musí likvidovat ten, kdo má pro nakládání s těmito odpady koncesi.
Následující tabulka shrnuje základní kategorie odpadů a jejich potenciální nebezpečné vlastnosti:
| Kategorie odpadu | Nebezpečné vlastnosti | Příklady |
|---|---|---|
| Chemické látky | Toxicita, žíravost, hořlavost, výbušnost | Čisticí prostředky, rozpouštědla, pesticidy |
| Tlakové nádoby | Vysoký tlak, potenciální exploze | Spreje, plynové kartuše, kyslíkové bomby |
| Zdravotnický odpad | Infekčnost, toxicita, ostré předměty | Injekční stříkačky, obvazy, léky |
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
tags: #nebezpečný #odpad #hasičské #přístroje #bezpečnost