Nedej se ekologicky urbanismus

Praha, 23. října 2025 - Na zasedání pražského zastupitelstva byla projednána „Petice za záchranu přírodního parku Drahaň-Troja“. Občané v ní vyjadřují nesouhlas s plánovaným vedením dálnice D0 (úseky 518 a 519) skrz chráněná území a požadují posouzení a realizaci udržitelných dopravních alternativ.

Ing. arch. Lenka Hornychová upozornila, že plánovaná trasa by nenávratně poškodila cenné přírodní a kulturní památky, jako jsou například Sedlecké skály, evropsky významná lokalita Kaňon Vltavy u Sedlce, prehistorické hradiště Zámka či přírodní památka Zámky.

Ing. arch. Vladan Hodek zdůraznil, že tzv. „Severní kříž“ je území s výjimečnými přírodními, kulturními a historickými hodnotami. Je morfologicky jedinečné a pod zákonnou ochranou. Zdůraznil, že šestiproudá dálnice znamená zásadní zásah do krajinného rázu a likviduje rekreačně oddechový potenciál metropolitního významu. O této části Prahy bylo také promítnuto video.

Ing. arch. Tomáš Vích kritizoval nedostatky procesu EIA, zejména absenci hodnocení více variant a nedostatečné posouzení z hlediska tří pilířů udržitelného rozvoje - ekologického, ekonomického a sociálního. Upozornil, že existují alternativy vedené dále od města, které indukcí neucpou uliční síť Prahy, jsou šetrnější k přírodě a kulturním památkám, levnější a umožňují rozvoj zdravého města krátkých vzdáleností.

Architekt Peter Bednár navrhl, že místo dálnice by bylo možné vybudovat městský bulvár se srovnatelnou přepravní kapacitou, který by zároveň umožnil vznik nových čtvrtí a bydlení pro desítky tisíc lidí. „Dálnice městu neuleví, naopak mu přitíží. Dopravní odborník Ing. Josef Tomeš připomněl, že původním účelem Pražského okruhu (dříve označovaného SOKP = silniční okruh kolem Prahy) bylo odvést tranzitní dopravu mimo zastavěná území. Současné trasování je podle odborných zásad dopravního i územního plánování systémově chybné, mísí tranzitní a místní dopravu a zvyšuje dopravní zátěž (vliv dopravní indukce).

Čtěte také: Ecology in prime time on Czech Television

Z vojensko-bezpečnostního hlediska je navíc trasa velmi riziková - prochází hustě obydlenou oblastí a zahrnuje několik mostů a tunelů. Existuje přitom prověřená alternativa severně od Prahy, která je levnější a bezpečnější.

MUDr. Michal Šotola, plicní lékař, varoval, že podle dokumentace EIA dojde v důsledku výstavby k celkovému zhoršení kvality ovzduší v Praze. Obyvatelé dotčených městských částí budou vystaveni vyššímu riziku plicních, kardiovaskulárních a dalších chronických onemocnění.

Mgr. Markéta Novák Arazimová z Platformy za kvalitní dopravní infrastrukturu vyzvala zastupitele k přehodnocení záměru výstavby transevropské dálnice D0 518 a 519 na severu Prahy v navržené trase a požádala o podporu petice v navrženém usnesení.

Po více než hodinové rozpravě zastupitelé vzali petici na vědomí a pověřili jejím vyřízením náměstka primátora hl. m. Prahy doc. Ing. arch. Petra Hlaváčka. V jednáních budeme pokračovat.

Kromě problematiky dopravy v Praze se řeší i otázka jaderné energetiky a ukládání radioaktivních odpadů. Jaderný průmysl je pln optimismu a zdá se, že jaderná energie je opět v kurzu. Je však taková naděje reálná? Procento elektřiny vyrobené z jaderné energie klesá. Evropská komise 10. ledna publikovala své energetické plány, které zahrnují nutnou modernizaci ekonomiky. Tyto plány mají za cíl stanovit dílčí cíle pro elektřinu, teplo, autopaliva a razantně snížit plýtvání energií i exhalace oxidu uhličitého.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Nicméně, se současnými plány nelze ani účinně snížit produkci skleníkových plynů. Sem tam se objevují dobré body, ale chybí skutečně ambiciózní, nová vize i konkrétní opatření. V oblasti jaderného odpadu se hovoří o transmutaci, tedy přeměně radioaktivních odpadů na méně nebezpečné látky. Myšlenka přeměny olova ve zlato, zajímá lidstvo již od pradávna. O transmutaci radioaktivních odpadů se hovoří teprve desítky let. I netechnická kritéria (např. postoj veřejnosti ke stavbě) budí další pozornost budovatelů úložiště.

Dalším bodem je recyklace odpadů. Problémem je, že na třídění bioodpadu nejsou jednoduše připraveni občané a chybí též "koncovka". Pokud město zavede systém sběru bioodpadu a nebude mít pro něj koncové zařízení, nelze tuto komoditu třídit. Možné řešení nabízí např. moderní recyklační linka, jaká je např. v Písku, Břeclavi, Ostravě. Je třeba řešit recyklací odpady, a ne pouze skládkováním.

Dále se řeší problematika vojenského újezdu Boletice. Území patří mezi nejlépe biologicky dokumentované části jižních Čech. Představit zachování ochranářsky významných specifik režimu vojenského prostoru byly konzervovány některé významné biologické struktury. Je nutné řešit celou řadu dílčích konkrétních problémů přírody. Je důležité hledat mechanismus financování ochranářského managementu ve VÚ, a financování managementu mezi resorty obrany a životního prostředí. Je třeba začít připravovat Plán péče pro EVL přírody ve VÚ Boletice.

V neposlední řadě se odborníci z různých pohledů zabývají těžbou štěrkopísku. V souvislostech se věnovali širokému spektru problémů i přínosů, které souvisejí s těžbou štěrkopísku (Tomáš Matějček, Přf UK Praha a PřF UJEP Ústí n. vytvořit zajímavé biotopy pro některé organismy. Hradce (Petr Hesoun, MěÚ Jindřichův Hradec). CHKO Třeboňsko (Miroslav Hátle, Správa CHKO Třeboňsko). šance břehulí v Česku? (Petr Heneberg, AV ČR). (Michal Bernard, EPS), který také vyvolal velkou diskusi. si v ní vzájemně vyjasňovali svá stanoviska k důležitým právním normám a procesům. Přímé ohlasy i vyplněné dotazníky účastníků vyznívaly většinou velmi pozitivně. těžby štěrkopísku v krajině zabývají. odbornou, praktickou i organizační úroveň workshopu jako výbornou či dobrou.

V souvislosti s ochranou přírody se objevuje i téma trampských kempů. Skalnatá, zalesněná oblast mezi Dubou a Blíževedly, známá jako Roverské skály (Roverky), se v poslední době stala předmětem podivného zájmu nevelké skupiny anonymních osob soustředěných kolem aktivisty Ivana Breziny. V krajině, do které už šest desítek let směřují kroky mnoha trempů, žádá okamžitou likvidaci všech trempských tábořišť a vyvození důsledků pro státní ochranu přírody, která je zde tolerovala. Součástí kulturního dědictví naší domoviny je trempink v jeho tradičním pojetí. Trempské kempy nikomu zdejšímu nevadí. Trempové v sobě nosí lidské hodnoty, které by nám mohly být vzorem. Odpůrci trempských kempů v Roverkách se opírají o tvrzení, že kempy existují v rozporu se zákony.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

tags: #nedej #se #ekologicky #urbanismus

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické zateplovací panely
• Klimatické podmínky a grafy
• Zkušenosti s vložkou do kotle Dakon
• Návod: Instalace pračky
• Ohrožený prostor při manipulaci