Negativní stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny v procesu EIA

Záměry podléhající posouzení podle zákona EIA jsou zároveň předmětem jednotného environmentálního stanoviska. Závazné stanovisko se v takovém případě vydává současně jako jednotné environmentální stanovisko za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy; to neplatí pro záměry, u nichž oznamovatel nepožádal o vydání jednotného environmentálního stanoviska, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.

Předmět posuzování

Posuzují se vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, biologickou rozmanitost, půdu, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní dědictví, vymezené zvláštními právními předpisy a na jejich vzájemné působení a souvislosti.

Mezi záměry, které podléhají posuzování, patří:

• stavby, zařízení, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1.
• změny záměru uvedeného v příloze č. 1.
• záměry uvedené v příloze č. 2.
• změny záměru uvedeného v příloze č. 2.
• záměry podle § 3 písm. g).
• změny záměru, které by podle závazného stanoviska příslušného úřadu vydaného podle § 9a odst. 1 mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí.
• části, etapy nebo varianty záměru podle § 9a odst. 1.

Výjimky z posuzování

Vláda může ve výjimečném případě rozhodnout, že předmětem posuzování podle tohoto zákona není záměr, u kterého veřejný zájem na jeho provedení výrazně převažuje nad veřejným zájmem na ochraně životního prostředí a veřejného zdraví, není-li vzhledem k okolnostem možné posuzování záměru provést, aniž by byl nepříznivě ovlivněn účel záměru.

Rozhodne-li vláda o tom, že záměr není předmětem posuzování, použijí se § 11 až 13 přiměřeně. U záměrů podle § 4 odst. 1 písm. f) oznamovatel zajistí zpracování posouzení zpracovaného osobou, která je držitelem zvláštní autorizace. Závěry tohoto posouzení zahrne orgán příslušný ke schválení záměru do svého rozhodnutí; § 45i odst. 1 se použije přiměřeně.

Čtěte také: Ochrana přírody EIA

Hodnocení vlivů

Při posuzování záměru se hodnotí vlivy na životní prostředí při jeho přípravě, provádění, provozování i jeho případné ukončení, popřípadě důsledky jeho likvidace a dále sanace nebo rekultivace území, pokud povinnost sanace nebo rekultivace stanoví zvláštní právní předpis.

Oznámení záměru

Oznamovatel je povinen předložit oznámení záměru na technickém nosiči dat, popřípadě zaslat elektronickou poštou. Náležitosti oznámení záměru stanoví příloha č. 3 k tomuto zákonu; oznámení se zpracovává se zohledněním současného stavu poznatků a metod posuzování, případných výsledků jiných environmentálních hodnocení podle zvláštních právních předpisů a s případným zohledněním kritérií pro zjišťovací řízení uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

Pokud se jedná o záměr podle § 4 odst. 1 písm. f), oznamovatel zajistí zpracování posouzení zpracovaného osobou, která je držitelem zvláštní autorizace.

U záměrů, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je oznamovatel povinen opatřit posouzení zpracované osobou, která je držitelem zvláštní autorizace, zohlednit závěry tohoto posouzení v oznámení a toto posouzení k oznámení přiložit; oznámení se předkládá ve variantách, pokud z požadavků § 45i odst. 2 ZOPK vyplývá povinnost zpracovat varianty řešení.

Pokud oznámení splňuje náležitosti, zveřejní jej příslušný úřad podle § 16 do 7 pracovních dnů ode dne jeho obdržení. Příslušný úřad v téže lhůtě zašle kopii oznámení s žádostí o vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům.

Čtěte také: Pozitivní a negativní klima v MŠ

Veřejnost, dotčená veřejnost, dotčené orgány a dotčené územní samosprávné celky mohou zaslat písemné vyjádření k oznámení příslušnému úřadu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží.

Zjišťovací řízení

Cílem zjišťovacího řízení u záměrů a změn záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. a) je zjištění, zda záměr nebo jeho změna podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona.

U záměrů a změn záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. b) až h) je cílem zjišťovacího řízení zjištění, zda záměr nebo jeho změna může mít významný vliv na životní prostředí, případně zda záměr může samostatně nebo ve spojení s jinými mít významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a tedy podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona.

Zjišťovací řízení se zahajuje na podkladě oznámení a provádí se podle kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

Zjišťovací řízení ukončí příslušný úřad nejdéle do 45 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení podle § 16; v odůvodněných, zvlášť složitých, případech může být tato lhůta překročena, nejdéle však o 25 dnů.

Čtěte také: Více o Závazných Stanoviscích Ochrany Ovzduší

Dojde-li příslušný úřad k závěru, že záměr podle odstavce 2 podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, vydá o tom odůvodněný písemný závěr obsahující základní údaje o záměru a úvahy, kterými se řídil při hodnocení kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

Dojde-li příslušný úřad k závěru, že záměr podle odstavce 2 nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, vydá o tom rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. V rozhodnutí se uvedou základní údaje o záměru a úvahy, kterými se příslušný úřad řídil při hodnocení kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu a informací obsažených v bodě D.4 přílohy č. 3 k tomuto zákonu. V odůvodnění rozhodnutí se rovněž, je-li to s ohledem na povahu záměru možné, uvedou doporučení pro zpracování podkladů k žádosti o jednotné environmentální stanovisko.

Byl-li záměr předložen ve variantách, je součástí závěru zjišťovacího řízení i výsledek vyhodnocení jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí s uvedením jejich pořadí. Příslušný úřad může v odůvodněném písemném závěru navrhnout zpracování variant řešení záměru, které se zpravidla liší umístěním, kapacitou, použitou technologií či okamžikem provedení, jestliže je jejich provedení účelné a z technických hledisek možné.

Dotčená veřejnost se může žalobou domáhat zrušení rozhodnutí vydaného ve zjišťovacím řízení podle odstavce 6, že záměr nebo jeho změna nebudou posuzovány podle tohoto zákona, a napadat hmotnou nebo procesní zákonnost tohoto rozhodnutí.

Dokumentace vlivů

Nejde-li o postup podle § 6 odst. 3, zajistí oznamovatel na základě oznámení, vyjádření k oznámení podle § 6 odst. 6 a odůvodněného písemného závěru podle § 7 odst. 5 zpracování dokumentace osobou k tomu oprávněnou podle § 19 a předloží ji v elektronické podobě; příslušný úřad může podle okolností požadovat předložení dokumentace i v listinné podobě. Náležitosti dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu; dokumentace se zpracovává se zohledněním současného stavu poznatků a metod posuzování a případných výsledků jiných environmentálních hodnocení podle příslušných právních předpisů.

Pokud příslušný úřad dojde k závěru, že dokumentace neobsahuje stanovené náležitosti, vrátí ji do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla doručena, oznamovateli; jinak ji v téže lhůtě zveřejní podle § 16 a dokumentaci, popřípadě informaci o dokumentaci, zašle s žádostí o vyjádření dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům.

Veřejnost, dotčená veřejnost, dotčené orgány a dotčené územní samosprávné celky se mohou vyjádřit k dokumentaci u příslušného úřadu, a to písemně do 30 dnů od zveřejnění informace o dokumentaci. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží.

Příslušný úřad může na základě obdržených vyjádření k dokumentaci nebo na základě doporučení zpracovatele posudku, nejdéle však do 40 dnů ode dne, kdy byla dokumentace záměru včetně všech obdržených vyjádření k ní doručena zpracovateli posudku, vrátit oznamovateli tuto dokumentaci k přepracování nebo doplnění; informaci o vrácení dokumentace zveřejní podle § 16 a zašle dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům.

Posudek

Zpracovatel posudku zpracuje posudek na základě dokumentace a vyjádření k ní podaných, se zohledněním závěrů z veřejného projednání podle § 17, bylo-li konáno. Náležitosti posudku jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto zákonu.

Příslušný úřad stanoví zpracovateli posudku lhůtu pro předložení posudku, která nesmí být delší než 60 dnů ode dne, kdy byla dokumentace včetně všech obdržených vyjádření k ní zpracovateli posudku doručena.

Pokud si zpracovatel posudku vyžádá dílčí podklady k ověření údajů o vlivech provedení záměru na životní prostředí od jiných odborníků, je povinen tuto skutečnost v posudku uvést.

Zpracovatel posudku zašle posudek příslušnému úřadu v dohodnutém počtu, termínu a formě.

Nebude-li posudek předložen ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 3 nebo 7, vyzve příslušný úřad zpracovatele posudku k jeho doložení v dodatečné lhůtě 15 dní. Pokud nebude posudek předložen ani po uplynutí dodatečné lhůty, sníží příslušný úřad odměnu o finanční sankce podle § 18 odst. 5.

Stanovisko

Příslušný úřad vydá na základě dokumentace, vyjádření k ní podaných, veřejného projednání a posudku závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen „stanovisko“) ve lhůtě do 30 dnů ode dne obdržení posudku. Náležitosti stanoviska jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

Stanovisko je podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeních. Stanovisko předkládá oznamovatel v žádosti jako jeden z podkladů pro navazující řízení.

Platnost stanoviska je 7 let ode dne jeho vydání. Platnost stanoviska příslušný úřad na žádost oznamovatele prodlouží závazným stanoviskem o 5 let, pokud nedošlo ke změnám podmínek v dotčeném území nebo poznatků a metod posuzování, v jejichž důsledku by záměr mohl mít dosud neposouzené významné vlivy na životní prostředí. Opakované prodloužení platnosti stanoviska je vyloučeno. Žádost o prodloužení platnosti stanoviska musí být podána před jejím uplynutím; platnost stanoviska neuplyne, dokud není žádost vyřízena.

Příslušný úřad ověří na základě oznámení o zahájení řízení zaslaného tomuto úřadu správním orgánem příslušným k vedení navazujícího řízení každý záměr a vydá nesouhlasné závazné stanovisko, jestliže došlo ke změnám záměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, zejména ke zvýšení jeho kapacity a rozsahu nebo ke změně jeho technologie, řízení provozu nebo způsobu užívání, anebo k neplnění podmínek stanoviska, které by mohlo mít významný negativní vliv na životní prostředí; takové neplnění podmínek se posuzuje jako změna záměru.

Informace o zapojení veřejnosti

Stanovisko obsahuje informace o podmínkách zapojení veřejnosti do řízení podle § 9c odst. 1 a podle zvláštních právních předpisů, kterými se rozumí především informace o místě a čase konání případného veřejného ústního jednání, o lhůtě pro uplatnění připomínek veřejnosti k záměru a o případných důsledcích zmeškání takové lhůty, informace o tom, zda a případně v jaké lhůtě může veřejnost nahlížet do podkladů rozhodnutí, o dotčených orgánech a informace o možnostech dotčené veřejnosti účastnit se navazujícího řízení podle § 9c odst. 1.

Informace se považuje za zveřejněnou vyvěšením na úřední desce správního orgánu, který navazující řízení vede.

Vliv na zvláště chráněná území

Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném a účinném znění vedle jiných nástrojů ochrany zvláště chráněných území obsahuje v § 44 odst. 1 a 2 další administrativně správní nástroj k možné regulaci činností ve velkoplošných zvláště chráněných územích, tedy chráněných krajinných oblastí a národních parků.

Bez závazného stanoviska orgánu ochrany přírody nelze na území národních parků a chráněných krajinných oblastí vydat v ustanovení § 44 odst. 1 vyjmenovaná rozhodnutí a jiné správní akty (územní souhlas) podle stavebního zákona a nelze učinit ohlášení stavby. Dále nelze podle tohoto ustanovení vydat povolení či udělit souhlasy podle vodního zákona.

Výčet správních aktů, ke kterým je vydáváno závazné stanovisko orgánu ochrany přírody na území CHKO a národních parků, je taxativní. To znamená, že nelze vydávat podle § 44 ZOPK závazná stanoviska k jiným správním aktům stavebního či vodoprávního úřadu a k správním aktům jiných správních orgánů, např.

Zákon nijak nespecifikuje obsah závazného stanoviska, resp. nestanoví, z jakých hledisek má být záměr, ke kterému je závazné stanovisko vydáváno, posuzován. Protože se jedná o nástroj k ochraně velkoplošných zvláště chráněných území, je logické, že v první řadě bude orgán ochrany přírody vycházet z předmětů a cílů ochrany tohoto zvláště chráněného území. Opírat se přitom bude zejména o ustanovení § 15 a § 25 ZOPK a dále o obsah zřizovacího právního předpisu.

Orgán ochrany přírody může vydat souhlasné závazné stanovisko pouze tehdy, pokud předmětem záměru není činnost zákonem zakázaná. Toto pravidlo se uplatní jak u zákazů daných základními ochrannými podmínkami zvláště chráněného území (§ 16 a § 26 ZOPK), event. u zákazů k ochraně maloplošných zvláště chráněných území, která leží na území CHKO či národního parku, tak ovšem i u zákazů daných k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Závazné stanovisko a správní řád

Správní řád stanoví, že závazné stanovisko je úkonem učiněným správním orgánem (rozuměj dotčeným orgánem) na základě zákona, není správním rozhodnutím a obsah závazného stanoviska je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu (tedy povolujícího orgánu).

Orgán ochrany přírody by měl obsahu odůvodnění věnovat potřebnou pozornost, aby bylo přesvědčivé pro účastníky povolujícího správního řízení a jednoznačné a přezkoumatelné pro nadřízení správní orgán v případě, že má potvrdit či změnit závazné stanovisko podle § 149 odst. 4 správního řádu.

tags: #negativní #stanovisko #orgánu #ochrany #přírody #a

Oblíbené příspěvky:

• Rozdělení ekosystémů v ČR
• Daewoo Tico a emise
• Přírodní zdroje elektrického napětí
• Správné postupy třídění odpadu
• Rakousko příroda zájezdy