Češi patří ve třídění odpadu k evropské špičce a dle údajů Evropské unie se řadíme na šesté místo. Podle některých statistik třídí odpad 72 procent obyvatel České republiky a 2/3 Čechů odpad aktivně třídí a třídění bere samozřejmost.
Na třídění odpadů nepotřebujeme ani moc prostoru, ani žádné drahé nádoby. Lidé, kteří mají doma malé prostory, odpad odnášejí často, aby se jim doma zbytečně nehromadil. Někteří využívají prostory pod dřezem, kam se vměstnají tašky nebo krabice, do kterých se odpad může vhazovat. Populární jsou igelitky a papírové krabice, se kterými je snadná manipulace. Na internetu lze najít různé koše na tříděný odpad, ovšem po domácku vyrobené nádoby stále vedou. Do malých bytů se hodí, nejen na tříděný odpad, také plastové boxy na kolečkách. Začít můžete s papírovými krabicemi, které můžete polepit či různě pokreslit druhy jednotlivými druhy odpadů, které doma třídíte. Dobré jsou i staré plastové kyblíky, které můžou vaše děti s radostí pokreslit a vyrobit tak originální sběrné nádoby.
Hlavní město se dlouhodobě snaží o zefektivnění třídění odpadu a zlepšování služeb Pražanům. Již v rámci několika měsíců čeká obyvatele Prahy jedna zásadní novinka. Z veřejných stanovišť budou postupně stahovány nádoby na nápojové kartony, jelikož nově bude možné obaly tetrapak vhazovat společně s plasty do nádob určených na PVC, tedy do žlutých kontejnerů. Hlavní město vede k této změně hned několik důvodů. Sběr samotných nápojových kartonů je velmi nákladný, ročně stojí hlavní město cca 22 milionů korun a obsah nádob je ve většině případů znečištěn příměsí jiných odpadů, skutečný podíl nápojových kartonů po dotřídění se pohybuje pouze okolo 50 procent původního množství. Proto se město rozhodlo, že bude možné nápojové kartony vhazovat do kontejnerů na plasty. Samolepka na sběrné nádobě poradí, co do ní lze vhodit.
Kovové obaly budou nicméně i nadále na veřejných stanovištích sbírány samostatně, u této komodity je naopak čistota velmi dobrá a po dotřídění obsahují minimum nečistot. Občané si na tuto možnost zvykli a vysbírané množství každý rok narůstá. Samotný přechod na multikomoditní sběr byl detailně rozpracován a ke každému stanovišti v Praze se přistupovalo individuálně. Na stanovištích, kde to bude z kapacitních důvodů potřeba, bude přidána další nádoba na multikomoditu, aby nedocházelo k přeplňování stávajících nádob a nepořádku v okolí stanoviště. Pro lepší přehlednost budou informace o způsobu recyklace odpadu nalepeny i na čelní straně sběrné nádoby.
Češi mohou nově třídit kovové obaly také do žlutých kontejnerů určených na plasty. Doposud kovové obaly správně patřily k vytřídění pouze do šedých sběrných nádob, kterých ale není v regionech tolik. Na zjednodušení systému třídění se dohodly svazy svozových a třídicích firem a sdružení obcí. Očekávají, že změna povede k vyšší míře třídění a recyklace kovových obalů. Konkrétní termín zavedení v jednotlivých obcích závisí na dohodě s jejich samosprávou. "Jedná se o tzv. multikomoditní sběr, kdy lze třídit do jedné nádoby více komodit. Kovy lze takto sbírat nejčastěji s plasty nebo nápojovými kartony. Ke konci roku 2024 tak mohli lidé v ČR třídit kovy už do 200 tisíc nádob.
Čtěte také: Vše o nejčastějším minerálu
Recyklace hliníkového odpadu má velké pozitivní dopady. Hliník je recyklovatelný opakovaně, bez ztráty kvality. „Recyklací hliníku se šetří přírodní zdroje a omezuje poptávka po primární bauxitové rudě, z níž se hliník vyrábí. Recyklace také vyžaduje výrazně méně energie než výroba nového hliníku z přírodních surovin. Proces recyklace hliníkových plechovek zahrnuje několik kroků. Po sběru v domácnostech, podnicích a na veřejných místech tříděného odpadu putují plechovky na třídící linku, kde se zbaví nečistot. Plechovky se pak slisují a rozdrtí na malé kousky, které se roztaví v peci při vysokých teplotách.
Sběr odpadů z nápojových kartonů zaznamenal v posledních letech v České republice značný rozmach. V roce 2014 se v České republice zrecyklovalo 21 procent nápojových kartonů uvedených na trh. Třídění nápojových kartonů je přitom velice přínosné, jelikož tyto nádoby jsou tvořeny přibližně ze tří čtvrtin z celulózy vyrobené ze dřeva - tedy z obnovitelného přírodního zdroje - a jedná se o jeden z nejekologičtějších obalů.
Obyvatelé v Jablonci nad Nisou mají v třídění odpadu co zlepšovat, ukázala analýza směsného komunálního odpadu, kterou nechala radnice udělat ve spolupráci se společností EKO-KOM v závěru loňského roku. Analýza navíc ukázala, že se ve druhém největším městě Libereckého kraje výrazně neliší obsahy nádob na směsný odpad na sídlištích a ve vilových čtvrtích."Popelářský vůz provedl klasický svoz směsného komunálního odpadu, nejprve na sídlišti a potom v lokalitě s rodinnými domy. Oba vzorky byly postupně vyklopeny na ploše na překladišti Proseč. Překvapivé podle Fričové bylo, že významný podíl zaujímal odpad, který by šel roztřídit a ve sběrných nádobách na směsný komunální odpad by vůbec končit neměl. "V obou typech zástavby se jedná o více než polovinu, a to i přesto, že máme v Jablonci zavedený systém sběru využitelných složek odpadu a na území města je rozmístěno více než tisíc kontejnerů na tříděný odpad," řekla Fričová.
V barevných nádobách na separovaný odpad často končí i to, co do nich nepatří. K nejčastějším omylům při recyklaci patří třídění plat od vajec, krabic od pizzy nebo papírových kapesníčků. Pražanům dokážou pořádně zamotat hlavu i produkty ze specifických materiálů, mezi které se řadí polystyren, tlakové obaly od sprejů, zrcadla nebo vysloužilé pneumatiky.
„Plata od vajec, role toaletního papíru jsou na našich třídících linkách ručně vyřazovány z další recyklace a směřují rovnou do spalovny. Všechny tyto produkty jsou vyrobeny již z tolikrát recyklovaného papíru, že vyrobit z něj nový už nelze. Další chybou je třídění příliš znečištěného papíru. Typicky se jedná o použité papírové kapesníčky nebo mastné krabice od pizzy. Naopak obálka s foliovým okénkem do papíru patří. Polystyrenové termoobaly nebo výplně krabic spotřební elektroniky mají své místo v nádobách na plast.Na pneumatiky se vztahuje zákonná povinnost o zpětném odběru. Ta se týká výrobců, distributorů i koncových prodejců. Odložení starých a ojetých pneumatik v některém z pražských sběrných dvorů je pro řidiče alternativním řešením. V nejbližším sběrném dvoře by měl končit i nadměrný odpad, stavební suť spotřebiče či vybavení domácností.
Čtěte také: Třídění odpadu: časté omyly
Důležité je vědět, ve které místnosti bude koš stát a jaký typ odpadu do něj budete vhazovat. Designové koše se hodí do kanceláří, pracoven nebo dětských pokojů, nejčastějším odpadem bude pravděpodobně papír. Malé uzavřené koše s víkem se hodí na toalety či do koupelen, kde jsou nejčastějším odpadem hygienické potřeby. Do kuchyně patří větší koš s víkem, který zabrání úniku nepříjemného pachu.
Skleničky, lahve, různé plastové výrobky, interiéry v autech, fleecové deky, mikiny…to vše má základ z materiálu, který byl vyrobený recyklací vytříděného odpadu.
Systém nakládání s odpady má svůj řád a pravidla. Když vyhodíte odpadky do kontejneru na tříděný odpad, odveze je odsud svozová společnost k úpravci. Tam se odpad ručně dotřídí podle materiálu a požadavků zpracovatelů. Nevyužitelný odpad a nežádoucí příměsi, které sem nepatří, se potom odvezou na skládku nebo do zařízení na energetické využití odpadu. Od úpravce putuje slisovaný jednodruhový odpad už jako druhotná surovina ke zpracovatelům.
Paul Connett, profesor newyorské univerzity St. Lawrence, se zabývá problematikou dioxinů a je zastáncem konceptu nulového odpadu. Je typem vědce-popularizátora, který objíždí svět a seznamuje veřejnost se škodlivostí nebezpečných odpadů. Vadí na ní jen to, že třetina surovin, které jsme si přivlastnili z přírody, ještě stále zůstává nevyužita.
Smíchaný odpad už nikdo nikdy nedokáže rozumně využít, to jen vyhazujete cenné suroviny. Z obecného pohledu je přitom svoz a likvidace odpadu nejdražší, tříděním se odpad naopak zhodnocuje. „Naším cílem je nulový odpad. Skládky hrají jenom dočasnou roli. Materiál zbavený všech toxických a organických látek životnímu prostředí neškodí. Ukázková skládka u Canberry připomíná letiště s odbavovacími stanovišti. Přivážený roztříděný odpad tu dostává novou adresu, na niž je vrácen k opětovnému použití nebo jako surovina k novému zpracování. Biologický odpad se kompostuje.
Čtěte také: Invazní nepůvodní dřeviny a jejich stanoviště
Když si prohlédnete statistiky ohledně třídění odpadu po Evropě, uvidíte Českou republiku, která se už několik let může chlubit velmi dobrými výsledky. Snad každý z nás ví, že plasty patří do žlutého kontejneru, papír zas do modrého a tak dále. Možná je ale před vámi větší úklid nebo máte doma zrovna kus odpadu, se kterým si nevíte rady. Recyklace neboli třídění odpadu je jedním ze způsobů, jak zmírnit dopad lidské činnosti a produkce na životní prostředí. Schopnost zpracovat starý materiál zpět na nový nám umožňuje produkovat méně nových surovin, jako jsou plast, sklo a papír. Zejména plast je ve volné přírodě prakticky nerozložitelný, a proto může představovat velké riziko pro čistotu a zdraví přírody kolem nás.
Zdaleka nejčastějším a nejjistějším způsobem, jak roztřídit svůj odpad k další recyklaci, jsou barevné recyklační kontejnery. Ty jsou určené pro třídění plastů, papíru a skla, ale také pro třídění nápojových kartonů a kovu. Připomeňte si, co do kontejnerů patří. Pro třídění plastů, jak je všeobecně známo, slouží žluté recyklační kontejnery. Plasty zabírají ze všeho odpadu největší objem, proto plastové obaly co nejvíce sešlápněte či zmačkejte. V některých městech se do žlutých kontejnerů mohou házet i nápojové kartony či plechový odpad, to zkontrolujte na polepu kontejneru.
Do modrého kontejneru vyhazujte vždy papírový odpad. Předtím, než do modré popelnice vyhodíte nějaký kus papírového odpadu, přesvědčte se, že jeho součástí nejsou plasty. Do oranžového kontejneru patří všechny nápojové kartony typu tetrapak. Tyto kartony jsou vyrobené ze 4 složek a musí se recyklovat na speciální lince. V tetrapacích v domácnosti nejčastěji najdete mléko, smetanu, džusy, jiné nealkoholické nápoje a krabicové víno. Všechen kovový odpad z domácnosti můžete vyhodit do šedého kontejneru.
CD a DVD disky si zaslouží recyklaci nejen kvůli kovům, které obsahují. V Česku nabízí zajištění recyklace například firma REMA Systém. Jedná o všechen rozložitelný, kompostovatelný odpad, například ze zahrady či kuchyně. Kam patří koberec? Nebo jak se zbavit nábytku? Na tyto otázky je odpovědí velkoobjemový odpad. Tento odpad odvezte vždy do sběrného dvora, nebo do příslušného kontejneru, nabízí-li to vaše obec. Nebezpečný odpad a obaly, které jím jsou kontaminované, jsou ze své podstaty nějak nebezpečné lidskému zdraví nebo životnímu prostředí. Patří mezi ně různé barvy a laky, rozpouštědla, žíraviny, léčiva nebo domácí chemikálie.
V třídění odpadů, zejména odpadů z obalů, patří Češi mezi evropské premianty. O tom není vůbec pochyb. Jak ale lidé celkově hodnotí stávající systém třídění odpadů v tuzemsku? Jak vypadá typický třídič nebo netřídič? To a mnoho dalších poznatků zjišťují pravidelné průzkumy zveřejňované společností EKO-KOM, která má zdejší systém třídění na starosti. Odpady většinou třídí lidé ze společensky vyšší třídy, často mají dům se zahradou, u něj vlastní nádoby na tříděný odpad a zpravidla se aktivně zajímají o životní prostředí. Lidé, kteří pravidelně třídí odpady, od této činnosti jen tak něco neodradí. Dokázalo to nejen několik vln koronavirové pandemie, ale potvrdili to i v průzkumech. Zatímco 73 % lidí v ČR pravidelně odpady třídí, zhruba pětině obyvatel tato činnost zatím nic neříká.
V této skupině tzv. netřídičů převažují muži, nejčastěji mají základní nebo středoškolské vzdělání, jsou z nižší nebo nižší střední třídy, většinou žijí v bytě v panelovém domě a zajištují chod celé domácnosti. Pozitivní je zjištění, že zhruba 6 % těchto netřídičů považuje za pravděpodobné, že v budoucnu třídit začnou. 65 % občanů, kteří třídí odpady, přiznává, že v domácnosti mají pro separovaný odpad velmi omezený prostor. Ani to je však neodradí od toho, aby odpady třídili. Řeší to třeba častějším vynášením separovaného odpadu do barevných kontejnerů. K nim to většinou není v ČR daleko, průměrná docházková vzdálenost se loni zkrátila na 89 metrů.
Při ohlédnutí za loňským rokem je patrný nárůst počtu obyvatel, kteří třídí odpad. Třídit odpady má smysl, tato činnost přináší nejen velkou úsporu energie, ale má nezanedbatelný vliv na snížení uhlíkové stopy. Češi loni posunuli laťku v třídění odpadů! V České republice již třídí 75 % obyvatel, každý Čech pak v průměru vytřídil bezmála 78 kilogramů odpadů. Věděli jste také, že tříděním a recyklací odpadů jsme v roce 2022 ušetřili 24,5 milionů GJ energie? Tolik energie spotřebuje v průměru za rok zhruba 376 tis. českých domácností. Tím jsme přispěli ke snížení emisí celkem o 902 970 tun CO2 ekvivalentu. Díky třídění a recyklaci obalových odpadů spoříme každoročně i významné množství vody. V roce 2022 to bylo 335 mil. m³. Takový objem vody pojmou vodní nádrže Slapy a Vranov dohromady.
Ani Český Krumlov za celorepublikovým trendem třídění odpadů nezůstává pozadu. V našem městě se vytřídilo celkem 782,403 tun odpadu. V loňském roce v České republice vzniklo celkem 1 312 804 tun obalových odpadů, z tohoto celku se podařilo v systému EKO-KOM vytřídit a předat k recyklaci nebo energetickému využití 81 % (tedy 1,065 milionu tun obalů). Z vytříděných PET lahví se recyklací vyrábějí nové PET lahve, ale třeba také silonové vlákno. Výrobky z recyklovaných plastových hmot jsou mnohdy stejně kvalitní a odolné, jako výrobky z primárních surovin. Aby se dal odpad z našich domácností dále recyklovat a využít, je důležité, aby byl správně vytříděný. V Českém Krumlově naleznete celkem 160 kontejnerů na plast a stejný počet kontejnerů na papír, 115 kontejnerů na sklo a 50 kontejnerů a dalších 475 popelnic na bioodpad. V červnu letošního roku se například zdvojnásobil počet nádob na oleje a tuky - z 8 na 16 kontejnerů.
Lidstvo v současnosti vyprodukuje 1,3 miliardy tun odpadů ročně. Do roku 2025 by to mohl být dvojnásobek, tvrdí vědci z washingtonského institutu Worldwatch. Podle americké studie by lidé v roce 2025 mohli vyprodukovat za rok až 2,6 miliardy tun odpadů. Jde o papír, plasty, sklo a kovy z domácností, kanceláří nebo obchodů. Hlavními producenty pevného domovního odpadu jsou bohaté státy. V čele celosvětové statistiky jsou Spojené státy, jejichž 310 milionů obyvatel každý den vytvoří více než 620 tisíc tun odpadu.
Ekologie a snížení produkce odpadu je jedním z nejčastěji diskutovaných témat současnosti. Zatímco většina z nás doma poctivě třídí odpad a snaží se snižovat jeho produkci, v kancelářích a firmách se stále můžeme setkat s nepříliš ekologickým chováním. Právě správné odpadové hospodářství v kanceláři může zásadně ovlivnit celkovou ekologickou stopu firmy.Papírového odpadu je v kancelářích největší množství, což je klíčová oblast pro odpadové hospodářství v kanceláři.
Největším zdrojem odpadu v kancelářích je papír. Co kdybyste se tedy používání papíru zcela vzdali, nebo alespoň jeho používání omezili na nezbytné minimum? Možná vám připadá vytvoření bezpapírové kanceláře jako utopie, ale zamyslete se. Většinu dokumentů, faktur, dodacích listů a jiných účetních dokladů stejně používáte v elektronické formě. Tak na co zbytečně spotřebovávat papír? Pokud není zcela možné používání papíru odstranit, měli byste určit, pro jaké účely musíte papír používat a kdy se tomu můžete vyhnout. Jakmile vytvoříte přesná pravidla pro zacházení s papírem, nezapomeňte s nimi seznámit své zaměstnance či kolegy a důsledně tato pravidla prosazovat s ohledem na lepší hospodaření s odpady v kanceláři. Do papírového odpadu spadají také papírové ručníky používané hlavně na toaletách, což je další výzva pro udržitelné odpadové hospodářství v kanceláři.
Přestože papírový odpad představuje největší část kancelářského odpadu, existují i další zdroje, které lze eliminovat. Do kanceláře nakupujete například čisticí prostředky, náplně do tiskáren, výpočetní techniku a podobně. Přemýšlejte při nákupu tak, abyste získali stejné množství daného produktu v menším počtu obalů nebo úplně bez obalů. Můžete například zvolit takového dodavatele, který vám produkty bude zasílat ve vratných kontejnerech, které poté odešlete zpět. Pokud to není možné, vždy vybírejte alespoň takového dodavatele, který si od vás obaly odebere zpět. Zvýší se tak možnost jejich recyklace. Pro efektivní odpadové hospodářství v kanceláři je důležité sledovat, jak s těmito odpady nakládáte. Třídění je základ nejenom pro papír, ale také pro plasty, biologický odpad a další.
Odpady zahrnují i poškozená a neopravitelná zařízení, například tiskárny či počítače. V takovém případě můžete snížit množství produkovaného odpadu tím, že budete nakupovat kvalitní zařízení, které je snáze opravitelné a vydrží vám v provozu mnohonásobně déle.
Jsou opravdu ty hromady papíru v koších našich kanceláří nepoužitelný odpad? Existují možnosti, jak využít tuto cennou přírodní surovinu na maximum? Průměrný Čech spotřebuje ročně 130 kg papíru, průměrný Slovák téměř o polovinu méně. Statistiky potvrzují, že vyšší spotřeba papíru jde ruku v ruce s růstem životní úrovně dané země. Vyspělé a bohaté státy mají více fungujících firem, které produkují hromady tištěných dokumentů, dopisů a reklam. Papír jako nosič dat má oproti digitálnímu úložišti jednou velkou výhodu.
Pouhá existence nádob na tříděný odpad ale ještě nezaručuje dobré výsledky. Zásadní roli hraje i rozmístění kontejnerů a jejich dostupnost. Výzkumníci z kansaské univerzity potvrdili experimentem, že vzdálenost košů od pracovního místa má na intenzitu třídění zásadní vliv. Když byly kontejnery na použitý papír umístěné na jednom centrálním místě, zaměstnanci vytřídili pouze 28 % papíru, zatímco v blíže umístěných nádobách se vytřídilo 85-94 % papíru. Vzdálenost nádob na tříděný odpad má na intenzitu třídění zásadní vliv. Neméně důležitá je i samotná motivace zaměstnanců ke třídění odpadu. Tu mohou zaměstnavatelé podpořit ekologickým školením, které by ale mělo být zábavné a poučné, ne nudné a povinné (jak tomu bývá častěji). Třídění papíru a dalšího odpadu v kancelářích se dá poměrně snadno přetavit v zábavnou hru, nebo motivační program, chcete-li. Motivovat kolegy ke třídění papíru nemusí být složité.
Produkuje vaše kancelář hromady použitého papíru, který jste ale nuceni kvůli citlivým údajům skartovat? Navzdory mnohým pochybám, i skartovaný papír se dá recyklovat. Možnosti dalšího využití papíru se jeho skartováním však dost zúží. V důsledku rozřezání dlouhých papírových vláken na tenké nudličky, se skartovaný papír dá znovu použít už jen na výrobu kapesníků a toaletního papíru.
Japonský výrobce tiskáren přišel před nedávnem s převratnou novinkou - vyvinul a uvedl na trh recyklační linku pro kanceláře - PaperLab. Tento kolos, který připomíná rozlohou i hlučností sálové počítače ze 60. Jednoduše na jedné straně vložíte potištěný papír, na druhé straně se můžete těšit na voňavý a čisťounký kancelářský papír. Rychlost recyklace a následné výroby papíru udává Epson až 14 listů za minutu, nebo 6 720 stránek za den.
V kancelářích vzniká obrovské množství odpadu, zdaleka nejen toho papírového. Podle statistik je po papíru druhým nejčastějším odpadem amerických kanceláří plechovka od nápoje.
Je-li u vás tisk na denním pořádku, jistě víte, že papír není jen jeden. Existuje totiž hned několik druhů papíru, které se od sebe navzájem liší svými parametry a ve výsledku tedy i podle toho, na co se při tisku používají. Tentokrát budu nastavovat zrcadlo nejen sama sobě a svým běžným každodenním návykům, ale taky vám všem. Tedy nám všem - našim životům plným konzumu a obalů. Podstoupila jsem týdenní test. Zajímalo mě, kolik odpadu asi tak za těch pár dní vyprodukuju - podotýkám v běžném týdnu, kdy se nestěhuju, nekupuju nic velkýho a tak, a ono hle.
Tak se pojďme společně podívat, kolik může být takový standardní týdenní obalový průměr. To, co jíme, samozřejmě ovlivňuje to, co skončí v našem nákupním a následně i odpadkovém koši. Kolik asi tak za týden vyprodukujeme domovního odpadu? Kolik ho asi vyprodukuje běžná „kancelářská krysa“ - tedy někdo jako já? V naší tříčlenné domácnosti s kočkou máme hodně rády nejrůznější variace na hummus, ale čas na to, stoupnout si ke kuchyňskému robotu, máme během pracovního týdne opravdu málokdy. Přesně jako ten, co mi skončil v nákupním košíku i tentokrát. Ups. Žádným nadstandardem v průběhu týdenních nákupů není ani mléko nebo jeho různé alternativy (mandlové, sójové, rýžové). Během týdne navíc spotřebujeme průměrně 1-2 skleněné lahvičky vymačkaného bio citronu. Ano, z plastové citronky jsme se zmohli na tu z německého drogistického řetězce s bio certifikací a ve skle.
Dobře, přiznávám se bez mučení, že ty pizzy byly dvě! U koly toho taky bylo víc, prostě proto, že mě přemohla lenost a nechtělo se mi tahat velkou a těžkou dvoulitrovku, a tak jsem postupně přikoupila k první půllitrovce další… dvě. Když to tu vidím, taky se mi z toho protočily panenky! Spousta dobrot, ale taky toho odpadu! Myslím, že nedávat si ovoce a zeleninu do mikrotenového sáčku už u mě není ani tak póza, jako spíš zvyk. Naše domácnosti se stávají překladištěm odpadků. Ale netřeba panikařit. U nás naštěstí můžeme pohodlně třídit odpad díky tzv. integrovanému odpadovému systému.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Podíl obyvatel třídících odpad | 75 % |
| Průměrné množství vytříděného odpadu na osobu | 78 kg |
| Ušetřená energie | 24,5 milionů GJ |
| Snížení emisí CO2 ekvivalentu | 902 970 tun |
| Ušetřené množství vody | 335 mil. m³ |
tags: #nejčastější #odpad #v #kanceláři #statistiky