Nejčastější stanoviště invazních nepůvodních dřevin v ČR

V roce 2024 proběhl první ročník monitoringu invazních a nepůvodních druhů, který na území Karlovarského kraje a části Ústeckého kraje zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, RP Správa CHKO Slavkovský les. Projekt Mapování a monitoring invazních druhů, tzv. InvazMap, je prováděn v mapovacích čtvercích na území celé republiky a to na předem vytipovaných lokalitách a stanovištích.

Během výzkumu jsou sledovány kromě druhů u nás invazních a nepůvodních také druhy s významným dopadem na Evropskou unii. Jde o druhy nepůvodní, vyskytující se a šířící se v biogeografické oblasti společné alespoň dvěma státům Evropy a s pravděpodobností jejich závažného nepříznivého dopadu na evropskou přírodu.

Výskyt nepůvodních keřů v CHKO Slavkovský les

V roce 2024 byly nalezeny nepůvodní keře na území v působnosti Správy CHKO Slavkovský les. Všeobecně známou dřevinou, jež je velmi často pěstovaná jako keř živých plotů, je pámelník bílý (Symphoricarpos albus). Není proto divu, že jej na Karlovarsku a v západní části Ústeckého kraje často nacházíme jako pozůstatek zaniklých vesnic, nebo se rozrůstající odnožemi z místa své původní výsadby volně do krajiny.

Podobně do naší přírody zplaňují i keře z okruhu svídy bílé (Cornus alba agg.). Ty jsou také časté v intravilánech obcí i měst Karlovarského kraje. O hodně běžnější než svída bílá (Cornus alba) je zde svída výběžkatá (Cornus sericea). Ta má větší listy a větve, které často zakořeňují.

Poměrně nebezpečným keřem pro volné šíření je zimolez ovíjivý (Lonicera periclymenum), původní druh v západní a severní Evropě. Tato liána umí na světlejších místech v lesích a to i jehličnatých, téměř úplně pokrýt plochy výrazně převyšující 10 m². Jeho plody do širší vzdálenosti roznášejí ptáci. Z méně známých invazních druhů západních Čech představujeme střemchu pozdní (Prunus serotina) a přísavník popínavý (Parthenocissus inserta). Střemcha je známa například z okolí Lokte a Čankova, i z Mariánských Lázní. Dřevitou popínavou liánu přísavník jsme objevili zatím jen u Lokte a nedaleko Stanoviště.

Čtěte také: Vše o nejčastějším minerálu

Nezaměnitelný keř s prutovitými převislými větvemi, šedozelenými listy a fialovými kvítky, kustovnice cizí (Lycium barbarum), je u nás také pěstovaným nepůvodním druhem, už od konce 18. století. Od té doby se hojně rozšířila, zejména v teplých oblastech ČR, například kolem silnic a železničních tratí a podél zdí.

Doporučení pro výsadbu

Žijeme v době, kdy je pro výsadbu do naší zahrádky dostupný prakticky jakýkoliv druh rostliny z celého světa. Měli bychom si ale být vědomi, že nepůvodní druhy, ač pro nás krásné a chtěné, se mohou stát hrozbou pro naše přírodní prostředí. Doporučujeme tedy si nové výsadby promyslet a na svých zahrádkách hledat i třeba bezpečné alternativy a nepěstovat zde invazní druhy rostlin. Ty se nejčastěji stávají zdrojem invazí ve volné krajině ČR.

Pokud máte větší množství dat o výskytu invazních či nepůvodních druhů, která se nenacházejí v NDOP a mohli byste je poskytnout, kontaktujte odborníky.

Projekty zaměřené na invazní druhy

• Mapování a monitoring invazních druhů (InvazMap) - cílem projektu je získání detailních informací o aktuálním rozšíření vybraných invazních druhů rostlin a živočichů a s tím související získání podkladů pro jejich budoucí likvidaci včetně zamezení dalšího šíření.
• DivLand - hlavním cílem projektu je vytvoření výzkumného centra, které bude generovat výstupy využitelné jak pro strategické plánování v oblasti ochrany přírody, krajiny a biodiverzity, tak pro řešení aktuálních problémů, které se v krajině a jejích ekosystémech objevují.
• Dopady nepůvodních a původních druhů dřevin na vegetaci a půdu: dvě strany téže mince? - tento bilaterální projekt (s Polskem) je zaměřen na srovnání impaktu nepůvodních a původních stromů a keřů na vegetaci, půdní vlastnosti a aktivitu půdní bioty v různých obdobích vegetační sezóny.
• Geoinformační portál biologických invazí - zaměřen na zobrazení současného a predikovaného výskytu jednotlivých invazních druhů.
• Mýval severní jako hrozba pro původní ekosystémy v ČR: potravní nároky, preference stanovišť, populační potenciál a možnosti eradikace - cílem projektu je získat komplexní znalosti o ekologii mývala v novém prostředí postupně kolonizované krajiny ČR.
• Najdi.je - cílem je i vznik celoevropské sítě zaměřené na monitoring nepůvodních druhů prostřednictvím občanské vědy.
• Veterinární a sociologické aspekty výskytu volně žijících zvířat v urbánním prostředí jako podklad pro jejich efektivní management a rozhodování státní správy - jedním z cílů projektu je monitoring aktuálního výskytu invazních druhů velkých savců na modelovém území okresu Brno-město.
• Zhodnocení dopadů výskytu invazních druhů a návrhy efektivních řešení jejich regulace - hlavním cílem je zpracování metodiky, komplexně popisující možnosti a rizika spojená s nakládáním s invazními druhy z pohledu státní správy.
• Aplikace inovativních postupů při eradikaci invazních raků v ČR - cílem je praktické ověření výsledků předchozího výzkumu, podle kterého jsou aplikovány různá regulační a eradikační opatření s cílem významného omezení populací invazních druhů raků.
• Likvidace invazních druhů v praxi - cílem projektu je monitoring a likvidace invazních druhů rostlin na vybraných lokalitách podle certifikovaných metodik MŽP.
• Pěstuj bezpečně - cílem projektu je pozitivním přístupem změnit zahradnickou praxi tak, aby nedocházelo k podpoře šíření nepůvodních druhů rostlin.
• Prevence šíření a omezování invazního druhu mývala severního v Doupovských horách - jedná se o omezení výskytu mývala v honitbě Hradiště.
• SynHab (Makroekologie rostlinných invazí: význam stanovišť a globální syntéza) - cílem je nalézt zobecnění týkající se makroekologických determinant globálních invazí rostlin.

Praktické přístupy k likvidaci a omezování nepůvodních druhů

Z hlediska hospodaření je vlastně jedno, zda se jedná o druh původní či nepůvodní. Místními podmínkami je v kontextu parků a zahrad myšlen například rozsah invaze (velikost zasažené plochy, hustota jedinců), míra izolovanosti od okolí a rizika opětovné invaze po managementu (např. vodní tok v blízkosti či procházející parkem a přinášející opakovaně ve velkém množství semena či úlomky oddenků), historická autenticita okolních výsadeb, výskyt chráněných rostlin a živočichů a podobně.

Z vlastností druhů sledujeme zejména to, jestli se jedná o jednoletou či vytrvalou bylinu, keř nebo strom, zda je druh schopen obrážet po posekání/kácení, zda se rozmnožuje jen semeny nebo i fragmenty oddenků či kořenů. Zvažujeme také, jak dlouho přežívá ve formě semen nebo jak reaguje na posekání či aplikaci herbicidů (na jaké účinné látky).

Čtěte také: Třídění odpadu: časté omyly

Jedním z nejdůležitějších faktorů, které je třeba brát v potaz je to, jaký je vlastně očekávaný cílový stav a jak rychle jej musíme dosáhnout. Na tom pak značně závisí kolik prostředků (finančních a pracovních) budeme muset investovat.

Skupiny druhů a doporučený přístup k managementu

• Jednoleté byliny dobře reagující na mechanický management (typ netýkavka žláznatá).
• Byliny značně regenerující či obtížně omezovatelné a často se rozmnožující i oddenky (bolševník velkolepý, celíky, křídlatky).
• Dřeviny (keře i stromy) výmladkové (akát, netvařec).
• Dřeviny neregenerující (borovice vejmutovka).

Dělení dle podmínek prostředí

• Druhy, které se mají likvidovat vždy a všude (druhy s velkým dopadem na okolí).
• Druhy s nižším invazním potenciálem, nicméně však ohrožující například cenná území, zároveň ale druhy, které jsou tolerovatelné v krajině.
• Druhy, které vzhledem k jejich malému dopadu nemá cenu řešit jednotlivě a jejich omezování může probíhat v rámci běžného hospodaření v krajině.

Toto jsou obecná doporučení pro celou krajinu, nicméně parky a zahrady jsou specifické relativně vysokou mírou hospodaření na celém jejich území.

Jednoleté druhy rozmnožující se výhradně semeny

Zástupcem této skupiny je například netýkavka žláznatá, na jejímž základě byla doporučení vytvořena. Při navrhování managementových opatření proti šíření netýkavky žláznaté je nutné se zaměřit na omezení tvorby a přísunu semen. K jejímu efektivnímu potlačení dostačuje precizní vytrhávání nebo opětovné sekání (zamezení vykvetení a odplození) dospělých či regenerujících rostlin před dozráním semen, ideálně v počáteční fázi období květu.

Jelikož invazní úspěch netýkavky spočívá i v extrémně dlouhé periodě kvetení a dozrávání semen, jsou nezbytné časté (cca po dvou týdnech) a pravidelné kontroly stanoviště v období červen-září.

Kromě managementu v cílových lokalitách je prioritou likvidace populací, které by mohly sloužit jako zdrojové pro další šíření. Pokud není možné dosáhnout kompletní likvidace na zdrojových lokalitách v okolí, je třeba alespoň omezit produkci semen z těchto populací.

Čtěte také: Třídění odpadu v ČR: čemu se vyhnout

U netýkavky jako jednoleté rostliny s malým a křehkým kořenovým systémem je vhodnou a efektivní metodu managementu vytrhávání. Při zásahu a při manipulaci s biomasou je potřeba zamezit založení nových lokalit nevhodným postupem nakládání s rostlinným odpadem. Po vytrhání je důležité zabránit opětovnému zakořenění rostlin. V případě většího množství biomasy je pro omezení transportu biomasy a možného roznosu semen a úlomků oddenků do okolí možné shromažďovat vytrhané rostliny na igelitové plachtě.

Samotné vytrhávání je možné ještě doprovodit oddělením kořenů od lodyhy a minimálně jednou či dvakrát zalomit (či podupáním zničit) vytržené rostliny tak, aby se minimalizovala schopnost regenerace a vytváření adventivních kořenů z nodů.

Vytrhávání je na většině stanovišť metoda, která výrazně narušuje vegetaci. Proto je nezbytné provést rekultivaci a založit vegetaci s cílovými druhy, která znesnadní opětovnou invazi netýkavky. U velmi rozsáhlých porostů je možné při zajištění opakování a likvidace v okrajových částech přistoupit i ke kosení.

Kompletní eradikace je však závislá na zajištění kontroly nad přísunem semen netýkavky z okolí. Pokud jsou porosty sekány nebo mulčovány, rostliny musí být posekány co nejníže u země kvůli omezení regenerace. Sekání pak musí být opakováno několikrát v sezóně.

Nedřevnaté obtížně likvidovatelné rostliny

V této skupině jsou druhy od jednoleté ambrózie peřenolisté, přes monokarpický bolševník velkolepý po klonální celíky a křídlatky. Přestože se jedná o relativně různorodou skupinu druhů s odlišnými vlastnostmi (schopnost vegetativního rozmnožování, výška), jsou doporučované metody likvidace velmi podobné a liší se jen v detailech.

Při všech zásazích s cílem kompletní likvidace druhu na dané ploše nejsou pouze mechanické metody likvidace většinou dostatečné. Jedná se většinou o druhy s dlouhou dobou přežívání semen v semenné bance, vysokou regenerační schopností a malou odezvou na mechanické metody likvidace, kdy seč pouze zabrání či omezí tvorbu semen, avšak nezlikviduje jednotlivé rostliny.

Pro úspěšnou likvidaci je důležité, pokud je to možné, kombinovat mechanický management s aplikací herbicidů nebo přímou aplikaci herbicidů na list (případně injektáží do oddenků).

Dlouhodobě opakovaná mechanická likvidace pomůže snížit množství produkovaných semen, ale často nevede k likvidaci samotných rostlin. Proto je tedy seč a mulčování použitelné pro omezení negativního vlivu invazních druhů na společenstva nebo na plochách, kde z různých důvodů nelze použít herbicidy.

Při managementu je třeba brát ohled na možnost šíření oddenky a kořeny (semeny u ambrózie) z kontaminovaných ploch. Dále je nutné upřednostňovat management vzdálených lokalit a při likvidaci postupovat v součinnosti s majiteli okolních pozemků (např. management nejlépe zahájit v horních povodích a pokračovat podél toku dolů).

Bolševník lze oproti jiným druhům velmi úspěšně mechanicky zlikvidovat takzvaným jarním vykopáváním (viz detailní popis ve standardech AOPK ČR).

Aplikaci herbicidu je třeba provést před založením semen u všech druhů. Všechny druhy jsou citlivé na široké spektrum herbicidů (např. účinné látky glyfosát či triazin). Nicméně například u ambrózie byl dokumentován vznik rezistence při opakovaném použití stejných herbicidů.

Keře

Keře mají velmi často dobrou regenerační schopnost a vyznačují se růstem výmladků po mechanickém managementu. Problematické jsou zejména kustovnice cizí (Amorpha fruticosa), svídy (Cornus sp.), které se snadno šíří kořenovými výmladky i hřížením větví a jsou schopny brzy vyprodukovat velký objem dřevní hmoty.

Pokud je cílem kompletní likvidace, doporučuje se kombinace odstranění biomasy s aplikací herbicidu na řez, případně postřikem na list. Pro přehlednost o ošetřených jedincích (nátěrem na řez nebo list) je vhodné do herbicidu přidat barvivo.

Při udržovacím managementu doporučujeme udržovat okolní vegetaci častým sekáním, aby byly likvidovány výmladky. Okolí výsadeb, které mají být zachovány, je nutné monitorovat tak, aby bylo podchyceno případné šíření semeny.

U managementu keřů většinou není nutné speciální čištění použité mechanizace. Ani časté sekání ploch invadovaných bolševníkem nevede k jeho likvidaci.

Stromy s výmladkovou schopností

U stromů s výmladkovou schopností z pařezů či kořenů (například akát, pajasan) je růst výmladků převážně stimulován mechanickým poškozením nadzemních částí. Po odstranění nadzemní biomasy (pokácení) následuje obvykle bouřlivé zmlazení.

Samotné mechanické metody nevedou k dlouhodobé likvidaci a jen mohou zmírnit dopady invaze. Navíc použití jen mechanických přístupů může zvýšit četnost zmlazování a výsledný porost likvidovaného druhu je pak hustší.

Z těchto důvodů je vhodné kombinovat kácení s aplikací herbicidu. Velkým nebezpečím je u mnoha druhů schopnost semen šířit se na velkou vzdálenost. Většina těchto dřevin je navíc rychle rostoucích s možností plodit již během několika málo let.

Management těchto stromů lze rozdělit na ošetření semenáčů a vzrostlých jedinců. U semenáčů je možnost ručního vytrhávání. S ohledem na semennou banku většiny druhů je třeba vytrhávání opakovat po několik let. U vzrostlých jedinců v lesních porostech lze použít kácení na vysoký pařez, kácení na nízký pařez a částečné kroužkování následované aplikací herbicidu (viz standardy AOPK ČR).

Nicméně kroužkování není vhodné v lokalitách často navštěvovaných lidmi, protože postupné odumírání stromů může vést k pádu větví. Při managementu je důležité zaměřit se na regeneraci z kořenových výmladků, které lze kromě herbicidů částečně omezit intenzivní sečí.

Při managementu je dobré dodržovat následující pravidla k zabezpečení větší efektivity:

• Pokud je to možné, snažit se zasahovat včas, dokud jsou jedinci relativně menšího vzrůstu.
• Kácet nejlépe koncem sezóny (září-listopad), kdy pletivo táhne živiny do kořenů a tím se výrazně eliminuje následná pařezová i kořenová výmladnost (při správně provedeném zásahu a dobrých podmínkách až 100% účinnost!).
• Ořezávat regenerující výhonky často a aplikovat dle potřeby herbicidy ihned na řeznou ránu.

Neregenerující dřeviny

Neregenerující dřeviny (například borovice vejmutovka) se šíří pouze semeny a nevytváří kořenové ani pařezové výmladky. Pro trvale udržitelný management je tedy klíčové nejdříve odstranit plodné stromy a zhruba po 3-5 letech po těžbě je vhodné odstranit veškeré jedince cílového druhu vzešlé ze semen.

Semenáče je možné vytrhávat ručně, lze použít křovinořez či pilu. U všech druhů v této skupině je třeba dbát na to, aby na pařízku nezůstaly žádné živé větve u země (nebo celý přeslen).

Invazivní druhy rostlin a živočichů v ČR

Ochránci přírody považují z celkového počtu 1576 nepůvodních druhů rostlin v Česku 75 druhů za invazivní, živočichů je podle nich invazivních 113 z 595 nepůvodních druhů. Na seznamu EU vzrostl počet invazivních druhů rostlin a živočichů od roku 2015 z 37 na aktuálních 88.

• Invazivní rostliny: Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum).
• Invazivní živočichové: Mýval severní (Procyon lotor), Želva nádherná (Trachemys scripta).

Rozšířené invazivní rostliny a zvířata ohrožují původní druhy, dokáží měnit celá stanoviště a škodí také lidem, plevel bolševník například způsobuje popáleniny a pyl ambrózie může vyvolat alergickou reakci. Podle ochránců přírody lze další dopad invazivních druhů pozorovat například na račím moru, který do Česka zavlekl nepůvodní druh raka ze Severní Ameriky.

Škody způsobené invazivními druhy se odhadují na vyšší desítky milionů korun za rok. Projekt na potlačení bolševníku v Karlovarském kraji mezi lety 2013 a 2015 stál zhruba 80 milionů korun.

Invazivní druhy se mohou šířit neúmyslně, například jako součást dováženého zboží nebo substrátu.

Příklady obnovy biotopů v rámci projektu CZ-SK SOUTH LIFE

V rámci projektu CZ-SK SOUTH LIFE byly realizovány obnovy různých biotopů na lokalitách v České republice a na Slovensku. Níže jsou uvedeny příklady těchto obnov:

• Biotop 6110: Obnova na lokalitách EVL Nerestský lom, Pastvina u Přešťovic a Opolenec. Cílem je obnovit původní charakter stanovišť odstraňováním náletových dřevin, kosením a mulčováním.
• Biotop 6210: Obnova na lokalitách EVL Nerestský lom, Pastvina u Přešťovic a Opolenec a na některých lokalitách na Slovensku. Obnova byla realizovaná odstraněním náletových dřevin a invazních rostlin, dále kosením ploch a extenzivní pastvou zvířat.
• Suché až polosuché trávníky: Realizovali jsme odstranění invazních a náletových dřevin, obnovu sečení a pastvy na lokalitách EVL Ploská hora, Starý vrch, Modrý vrch, Drieňová hora a Seleštianska stráň.
• Písečné trávníky: Realizovali jsme odstranění invazních druhů rostlin - pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) a klejicha hedvábná (Asclepias syriaca) na lokalitách Čenkov a Abov.
• Rašelinné lesy: Realizovali jsme obnova vodního režimu na EVL Rašeliniště Kapličky na ploše 13 ha. Bylo vysázeno 20 000 jedinců vzácné borovice blatky (Pinus rotundata). K dalším obnovným zásahům patřilo odstraňování invazních a nepůvodních druhů rostlin a obnova mozaikového sečení.
• Tvrdé luhy: V rámci projektu jsme vysadili celkem 31 506 sazenic vrb, topolů, jasanů a jiných druhů typických pro biotop 91E0. Důležitým opatřením bylo i zajištění povýsadbové péče - ochrana před zvěří, vyžínání plevelů a invazních druhů.
• Panonské slané stepi a slaniska: V rámci projektu bylo realizované odstranění invazních druhů pajasnu žláznatého (Ailanthus altissima) a klejichy hedvábné (Asclepias syriaca) na podstatné časti lokality Čenkov.
• Slané mokřady: V rámci projektu byla realizovaná obnova vodního režimu, vytvoření skrývky zeminy, čímž došlo k vytvoření mělkých, periodicky zaplavovaných depresí se zasolenou půdou.

Příklady ohrožených druhů a stanovišť

V České republice existuje mnoho ohrožených druhů a stanovišť, které vyžadují ochranu. Mezi ně patří například:

• Hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica): Tento druh je endemitem Českého masivu a subendemitem České republiky.
• Střevlík Menetriesův: Jedná se o reliktní druh dravého brouk s měděně lesklými krovkami, který osidluje výhradně původní rašeliniště a na ně navazující rašelinné a vlhké louky.
• Skalní trávníky: Jedná se převážně o skalní plošiny a porostní mezery nebo narušovaná místa v suchých trávnících převážně na vápenci, řidčeji na diabasu, splitu, čediči a vápnitých slepencích.
• Váté písky: Stanoviště zahrnuje společenstva převážně jednoletých, pískomilných rostlin na území vnitrozemských vátých písků.
• Suché mezofilní travinné porosty: Stanoviště se nachází na okrajích starých mezí a cest na sprašových svazích a příkrovech s hlubšími půdami.
• Rašelinné lesy: Stanoviště byla narušena odvodňováním za účelem těžby rašeliny, což má za následek změny původního druhového složení.
• Luhy: Stanoviště jsou lokalizovány na břehy vodních toků, svahová lesní prameniště a terénní sníženiny, na kterých dochází k pravidelným záplavám způsobených povrchovou vodou a nebo zamokřením podzemní vodou.
• Panonské slané stepi a slaniska: Stanoviště se nachází pouze na EVL Čenkov na území Slovenské republiky.
• Slané mokřady: Stanoviště se vyskytuje na bahnitých okrajích periodicky vznikajících jezírek.
• Vrchoviště: Představuje jeden z nejkyselejších a na živiny nejchudších biotopů, protože jediným zdrojem živin je srážková voda.

tags: #nejcastejsi #stanoviste #invaznich #nepuvodnich #dreviny #v

Oblíbené příspěvky:

• Dopady znečištění ovzduší v Ostravě
• Vše o elektronkách
• Potřeba celoplanetární civilizace
• Co je to listnatý les?
• Nemoci z povolání u zdravotníků