Nezákonné soustřeďování odpadu: Definice a odpovědnost původce

K datu 1. 1. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „nový zákon o odpadech“), který v § 14 upravuje nakládání s nezákonně soustředěným odpadem. Vychází z ústavně zakotveného principu, že vlastnictví zavazuje, a odpovědnosti původce odpadu.

Bez pochyby asi každý v životě zahlédl hromady odpadků v pytlích, staré vyřazené elektrospotřebiče či jiné věci pohozené v lese, na kraji cest, na polích a jiných místech. Klasickým příkladem jsou tzv. černé skládky - tedy soustřeďování odpadu na místě, které k jeho ukládání není způsobilé. Zdálo by se, že odpovědnou osobou bude ta osoba, která tento odpad na daném místě pohodila, nikoli vlastník pozemku, kdo bude muset tento nežádoucí stav řešit. Opak je ale pravdou.

Práva a povinnosti vlastníků pozemků

Práva a povinnosti vlastníků pozemků, na nichž je nezákonně soustředěn odpad, v českém právním řádu nejsou zcela novinkou, ale jsou v něm zakotveny již delší dobu. Již zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 1998, stanovoval v § 3 přechod povinnosti zajistit zneškodnění odpadu z právnické nebo fyzické osoby, která odpad umístila na nemovitost, na vlastníka nemovitosti, na níž je odpad umístěn. Tento přechod povinnosti nebyl automatický, nastával až v případě, kdy se správnímu orgánu (v té době příslušnému okresnímu úřadu) v řízení o odstranění protiprávního stavu nepodařilo zjistit, která osoba odpad na nemovitost umístila.

Vlastník pozemku tedy musel nejenom zajistit odstranění odpadu na své nemovitosti, který tam on sám neuložil, ale dokonce musel toto odstranění uhradit. Vlastník nemovitosti však mohl účelně vynaložené náklady na zneškodnění odpadu získat zpět od správního orgánu. Nicméně to pro něj znamenalo, že v rámci řízení o odstranění protiprávního stavu musel prokázat, že umístění odpadu nezpůsobil ani nezavinil a že učinil veškerá opatření k ochraně své nemovitosti, která lze na něm vyžadovat. Pokud toto neprokázal, byl nucen veškeré náklady s odstraněním odpadu uhradit ze svého.

Jiný přístup k dané problematice stanovil zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen „starý zákon o odpadech“), který byl účinný od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2020. Ten zcela upustil od povinnosti stanovené v zákoně č. 125/1997 Sb., o odpadech. Pouze v § 69 odst. 3 písm. c) zavedl jednu novou skutkovou podstatu přestupku. Fyzická osoba se dopouštěla přestupku tím, že jiné osobě pronajímala místa či objekty za účelem soustřeďování nebo jiného nakládání s odpady, které nebyly podle starého zákona o odpadech zařízeními určenými k nakládání s odpady. Za tento přestupek hrozila pokuta až do výše 1 000 000 Kč. Takový přestupek však nedopadal na právnické osoby.

Čtěte také: Ekologické povinnosti původců odpadu

Nový zákon o odpadech a povinnosti vlastníka pozemku

V novém zákoně o odpadech byl zvolen přístup, který na jedné straně dává vlastníkovi pozemku povinnosti, na druhou stranu mu neukládá výslovně povinnost na své náklady odstranit nezákonně soustřeďovaný odpad (za předpokladu, že není jeho vlastníkem). Vlastník pozemku má dle § 14 nového zákona o odpadech povinnost oznámit bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (dále jen „OÚORP“), že se na jeho pozemku nezákonně soustřeďuje odpad.

OÚORP následně zjišťuje, zda je možné dohledat vlastníka tohoto odpadu. Pokud však OÚORP nezjistí osobu, která je za tento odpad odpovědná (popř. taková osoba zemřela nebo zanikla, aniž by její povinnosti přešly na jiného), vyzve vlastníka pozemku k odklizení odpadu a jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady. K odklizení stanoví lhůtu v délce 30 dnů od doručení výzvy, přičemž v odůvodněných případech ji může stanovit i delší.

Je zde však nutné zdůraznit, že vlastník pozemku nemá povinnost výzvě vyhovět! Pokud výzvě ve stanovené lhůtě nevyhoví, může mu OÚORP stanovit pouze, aby na vlastní náklady zabezpečil místo, kde se nezákonně soustředěný odpad nachází, proti dalšímu návozu odpadu. Dokážu si představit, že vlastník pozemku může zamezit dalšímu návozu odpadu na pozemek tím, že pokud je např. pozemek obehnán oplocením a je na něj přístup skrze bránu nebo jinou část pozemku, může znepřístupnit tento přístup uzamčením takovéto brány. Nicméně takto nelze postupovat vždy, neboť v některých případech by nebylo možné návozu odpadu fakticky zabránit (např.

Samotný OÚORP může zabezpečit odpad, který ohrožuje životní prostředí, před únikem škodlivin do okolního prostředí nebo nezákonně soustředěný odpad odklidit a předat do zařízení určeného pro nakládání s odpady. V takovém případě je však vlastník pozemku povinen strpět zásah do svého vlastnického práva (měl možnost takovému zásahu svým jednáním předejít), neboť osoba pověřená OÚORP je dle nového zákona o odpadech oprávněna vstoupit na pozemek na dobu nezbytnou k zabezpečení nebo odklizení odpadu a vlastník, popř. uživatel (např.

Přestupky vlastníka pozemku

Vlastník pozemku může spáchat dva přestupky. Prvního se dopustí tím, že neučiní oznámení o nezákonně soustředěném odpadu podle § 14 odst. 2 nového zákona o odpadech. Druhého se dopustí tím, že v rozporu s rozhodnutím OÚORP vydaným na základě § 14 odst. 5 písm.

Čtěte také: Původ komunálního odpadu

Nový zákon o odpadech vlastníkům pozemků zavedl nová práva a zejména jim uložil nové povinnosti, pokud se správnímu orgánu nepodaří zjistit vlastníka nezákonně soustřeďovaného odpadu (resp. odpovědnou osobu). S ohledem na to, že starý zákon o odpadech téměř dvě desetiletí takové povinnosti vlastníkům pozemků nestanovoval, se musí vlastníci pozemků s těmito novými povinnostmi obeznámit.

Foto: Chmee2. Nelegální (tzv. černá skládka) skládka nedaleko Smrkovic, okres Písek, Česko. Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported.

Definice původce odpadu

Původcem odpadů se dle § 4 písm. p) zákona o odpadech rozumí právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec.

Podle § 2 odst. 2 vyhlášky č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb., se odpadem podobným komunálnímu odpadu rozumí odpad podobného složení jako komunální odpad zařazený do skupiny odpadů 20 v Katalogu odpadů vznikající při nevýrobní činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání (např.

Původci, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Ode dne účinnosti zákona č. 275/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, tj.

Čtěte také: Komplexní pohled na znečištění ovzduší

Při stanovování platby za komunální odpad platí, že na území jedné obce nesmějí být způsoby platby za KO vzájemně kombinovány, tj.

Možnosti úhrady nákladů za komunální odpad obcí

1. Úhrada podle § 17 odst. 5 zákona o odpadech
2. Poplatek za komunální odpad (dále jen "poplatek") - Podle § 17 a) zákona o odpadech
3. Místní poplatek podle § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (stanovený v § 84 zákona o odpadech změnou zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).

Časté dotazy a odpovědi

1. Kdo je původcem odpadu vznikajícího při pobytu fyzických osob v domovech nebo penzionech pro důchodce, dětských domovech nebo ústavech sociální péče?

Odpověď: Protože zákon o odpadech stanoví jako původce odpadů toho, komu při jeho činnosti odpad vzniká, záleží na tom, jak je vymezena zvláštním právním předpisem činnost právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, provozující ubytovnu, domov nebo penzion pro důchodce, dětský domov nebo ústav sociální péče.

2. Odpověď: Podle § 4 písm. p) zákona o odpadech je původcem odpadů právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž činnosti vznikají odpady.

Z hlediska zákona o odpadech však není důležité, zda původcem odpadu zařazeného podle Katalogu odpadů (vyhláška č. 381/2001 Sb.) jako odpad podobný komunálnímu odpadu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, budou jednotliví nájemci provozoven umístěných v prostorách objektu, nebo zda původcem veškerého tohoto odpadu vznikajícího ve všech prostorách bude vlastník objektu (je-li právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání).

1. Odpověď: Obsah pojmu „komunální odpad“, definovaný pod písm. Za komunální odpad tedy nelze považovat stavební odpad, zařazený podle Katalogu odpadů do skupiny 17 00 00, ani když vzniká při činnosti fyzických osob, přestože ustanovení § 17 odst. 2 zákona o odpadech dává obci možnost stanovit ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem.

2. Odpověď: Vydání obecně závazné vyhlášky není povinností obce, ale její možností a nástrojem.

tags: #nejemce #puvodce #odpadu #definice

Oblíbené příspěvky:

• Emise výfukových plynů v ČR
• Výstava Divoká příroda v leteckých snímcích
• Definice a kontext ohrožení bezpečnosti státu
• Inspirace z přírody
• Nové návštěvnické centrum v Karlově Studánce