Zajímalo vás někdy, jak můžete přispět k ochraně matky Země? Nejenže se zaměřujeme na inovace, ale neustále se také snažíme vytvářet technologie a produkty, které jsou přínosem nejen pro naše partnery a koncové uživatele, ale také pro planetu. Zabýváme se nízkouhlíkovým myšlením a ekologickými postupy, které zajišťují, že z našich zdrojů vytěžíme každý kousek potenciálu.
Víme, že i malé změny v našich výrobních procesech mohou mít velký význam. Pokud je to možné, používáme při výrobě našich produktů čisté materiály. Při balení výrobků maximálně využíváme ekologické materiály.
Zavádíme filozofii bezpapírové kanceláře. Kde je to možné, probíhají schůzky online a tištěné materiály jsou nahrazeny jejich digitálními ekvivalenty. Senzory poháněné umělou inteligencí detekují přítomnost lidí v zasedacích místnostech a automaticky vypínají světla a klimatizaci, když je místnost prázdná.
Upřednostňujeme a nadále zavádíme technologie, které optimalizují spotřebu energie našich výrobků, a do technologických inovací začleňujeme ekologické myšlení. Například vybrané síťové kamery řady Ultra jsou vybaveny režimem nízké spotřeby. Naše CCTV kamera bez externího napájení, solární bezpečnostní kamera, snižuje spotřebu elektřiny přibližně o 80 kWh ročně.
Řada eDVR je dalším krokem vpřed. Díky technologii eSSD snižuje eDVR spotřebu energie téměř o 45 % oproti běžným DVR. Technologie DarkFighterS vytváří barevné snímky při okolním světle pouhých 0,0003 luxů, což výrazně oddaluje potřebu dalšího osvětlení.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
Environmentální výchova je výchovou k odpovědnému zacházení s životním prostředím a měla by být součástí jak základního, tak odborného a vysokoškolského vzdělávání. Environmentální výchova vede žáky k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí a k poznání odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince.
Zákon č. 17/1992 Sb., O životním prostředí, definuje životní prostředí takto: "vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje.
Pro žáky 2. a 3. třídy je vhodné:
Při běžném vyučování i při vycházce využívat vhodných situací k uvědomování si možného nebezpečí a učit děti, jak mu přecházet (dopravní situace, kontakty s cizími lidmi, se zvířaty, léky, jedovatými rostlinami, technickými přístroji, neznámými předměty a s jevy jako je např.
Občanské sdružení TEREZA usiluje o to, aby děti měly rády přírodu a místo, kde bydlí, aby rozuměly životnímu prostředí a aby aktivně dělaly něco pro udržitelný rozvoj. Na základech konstruktivistického modelu vzdělávání ve třech krocích (evokace-uvědomění si významu informací-reflexe) nabízí tato publikace postup pro vytváření aktivizujících výukových hodin na environmentální témata.
Čtěte také: Střední Amerika: ráj pro milovníky přírody
Publikace nabízí hodiny použitelné v předmětech přírodopis, český jazyk, angličtina či zeměpis a je určena učitelům na druhém stupni ZŠ a na SŠ. Sdružení TEREZA vytváří vzdělávací programy a materiály, které s využitím metod aktivního učení napomáhají učitelům s realizací environmentální výchovy na základních a středních školách.
Leblová Eliška: Pracovní sešit se věnuje výchově dětí ke vztahu k přírodě. V deseti tematických celcích věnovaných například ptákům, hmyzu, vodě nebo ročním obdobím, se děti hravou formou seznamují se zajímavými fakty o přírodě. Pedagogové se navíc mohou v úvodním textu seznámit se zásadami environmentální výchovy předškolních a mladších školních dětí a najdou zde také příklady dobré praxe. V pracovním sešitě najdete desítky zajímavých úkolů a nechybí různé hádanky a také úkoly trénující pozornost.
V seriálu Inspirace pro zemědělce představujeme příklady různých způsobů hospodaření v ekologickém a biodynamickém zemědělství, v jehož středu je péče o půdu, přírodní i lidské zdroje. Chceme inspirovat začínající i zkušené zemědělce, ty ekologické, nebo i ty, kteří o přechodu na ekologické hospodaření přemýšlí. Tématem tohoto dílu jsou osevní postupy jako základ v ekologického hospodaření a produkce zeleniny.
Již první zemědělci rychle přišli na to, že opakované pěstování stále stejné plodiny vede k problémům. Ve středověku pak nastupuje známé trojpolní hospodaření: ozim, jařina, úhor. Vedle přerušení úhorem přineslo i střídání mezi ozimem a jařinou snížení tlaku plevelů, neboť při výsevu v různou roční dobu vzcházejí odlišné plevele. Kolem roku 1800 lidé objevili pozitivní vlastnosti jetele. Z této doby pochází pořekadlo, že louka je matkou pole.
Existuje mnoho různých kritérií, podle nichž lze uspořádat osevní postup. Vzhledem k nepatrným možnostem přímé intervence ani není možné zásady střídání plodin ignorovat. Dříve či později se zemědělec, který je nebere v úvahu, ocitne v problémech.
Čtěte také: Ekologické e-shopy: Kde nakupovat udržitelně
Jetelotráva a podsevy jetele skoro v každé plodině často vedou k jetelové únavě půdy, což je komplex nemocí, kvůli nimž se jeteli přestane na stanovišti dařit. Proto bývají v ekologických směrnicích u osevních postupů uváděny zásady nebo v některých případech i konkrétní zadání.
Klasickou formou osevního postupu v zelinářství je vytváření skupin podle botanické příbuznosti. Plodiny se rozdělí do skupin podle své příslušnosti k botanické čeledi nebo podčeledi a mezi plodinami ze stejné skupiny se pak zachovává co největší časový odstup. Je to účelné z toho důvodu, že mnohé choroby a škůdci napadají jen několik málo kulturních rostlin a jejich příbuzných.
Příkladem je pochmurnatka mrkvová, která napadá jen mrkev, celer, pastinák a další mrkvovité rostliny. Padlí se sice vyskytuje na mnoha různých druzích zeleniny, ale téměř vždy se jedná o jiný druh této houby. To znamená, že padlí na polníčku nemůže napadnout okurky a ani padlí z okurek, ani padlí z polníčku se nepustí do rajčat. Totéž platí pro alternariovou čerň a další choroby.
Zatímco velké množství zeleniny patří k čeledím hvězdnicovitých (saláty atd.), brukvovitých (košťáloviny, ředkvička atd.) nebo mrkvovitých, resp. miříkovitých (mrkev, celer atd.), jsou také druhy, které s žádnou jinou zeleninou příbuzné nejsou, třeba novozélandský špenát neboli čtyřboč (kosmatcovité), batolka prorostlá (zdrojovkovité) nebo batát (svlačcovité).
Při plánování osevního postupu je pravidlem rozdělovat plodiny podle tratí, tedy podle nároků na množství živin, zejména dusíku (celková potřeba N dělená počtem měsíců pěstování). Zeleniny s potřebou vyšší než 80 kg N/měsíc patří do první trati, a je u nich nutné přihnojení; potřebu nižší než 30 kg N/měsíc mají zeleniny třetí trati, které jsou v podstatě schopné pokrýt tuto potřebu z půdní mineralizace. Zeleniny druhé trati mají střední nároky na dusík, případně mají dlouhé vegetační období a zelené hnojení či statková hnojiva mají čas na to, aby přinesla efekt.
Po zapravení alespoň jednoleté, dobré jetelotrávy můžeme očekávat přísun 50 kg N/ha. V následujícím roce se uvolní ještě dalších 20 kg N. Kromě toho je zdrojem dusíku také zapravená zelená hmota (a posklizňové zbytky).
Jestliže se každý rok pěstují plodiny, u nichž je půda odkrytá v tutéž dobu, vyselektují se tím určité druhy plevelů. V zelinářství jsou typickými pleveli teplomilné druhy vyhledávající půdy s velkým množstvím živin, například ježatka, laskavec, merlík a šrucha. Pokud je naopak půda v květnu a červnu zakrytá, mívají tyto druhy mnohem větší problémy s klíčením.
Nástrojem, kterým můžeme posoudit, zda je tento poměr v rovnováze, je některá z jednoduchých bilancí humusu, například ta, kterou vyvinul Svaz německých zemědělských výzkumných ústavů VDLUFA. V této souvislosti je důležité myslet při osevním postupu i na započtení tzv. vedlejších produktů (sláma, namulčovaná tráva) a celkové použité množství kompostu a statkových hnojiv.
Osevní postup má v neposlední řadě vliv i na půdní strukturu. Pro takovou půdu, a nejen pro ni, je proto dobré, když se občas zařadí klidový rok, kdy se od pěstování tržních plodin buďto úplně upustí, anebo se pěstuje pouze krátkodobá plodina. Po zpracování půdy s hloubkovým účinkem lze pěstovat zelené hnojení s hlubokým prokořeněním půdy, například ředkev setou olejnou (v osevních postupech bez zastoupení košťálovin) nebo hořké lupiny.
Uklízení, praní či mytí nádobí jsou činnosti, které se každodenně dotýkají každého z nás. Přitom se potkáváme s chemikáliemi, které více či méně zatěžují životní prostředí. Navíc tyto prostředky ohrožují naše zdraví.
Ekologický úklid znamená především změnu myšlení a následně změnu postupů. Každý úklid spočívá v součtu čtyř působících faktorů: teplota, čas, mechanická síla a chemie, říká se tomu Sinnerův kruh. Každý z nich se na výsledném efektu úklidu podílí nezastupitelnou rolí. Chceme-li snížit množství použité chemie, musíme buď prodloužit čas působení dané látky nebo musíme zvýšit teplotu.
Mnoho používaných prostředků proti plísním a škůdcům může urychlit alergickou reakci. Dezinfekční přísady a účinné látky v pracích a čisticích prostředcích navíc zabíjí také bakterie, které jsou pro lidi užitečné, čímž trvale oslabují náš imunitní systém. V našich domácnostech dezinfekce není ani nutná, ani vhodná. Čistoty a hygieny můžeme dosáhnout při běžném uklízení čištěním normálními prostředky bez dezinfekčních přísad.
U citlivých osob mohou při vdechnutí těchto vonných látek vzniknout potíže. Vnímání vůní je velmi úzce spojeno s podvědomím, silně tak ovlivňuje naše pocity. Kostky do záchodových mís nemají žádný úklidový účinek, přispívají ale podstatně k nadměrnému zatížení ovzduší a čistíren odpadních vod. Vzhledem k uvedeným důsledkům doporučujeme s vůněmi to nepřehánět.
Při menším znečištění prachem a potem však pro čisté prádlo stačí mnohem méně pracího prostředku! Informujte se u dodavatele vody, jak je voda tvrdá, a přihlížejte také ke stupni znečištění, značně se tím sníží nasazení chemických látek.
V první řadě je nutné zabránit vniknutí nežádoucí špíny zvenku do budovy. Nezapomeňme mít před každými dveřmi kvalitní rohož - nejlépe jednu na hrubou nečistotu venku a druhou na jemnou nečistotu uvnitř. Čím větší, tím lepší. Často se na rohože zapomíná, přitom jsou-li správně instalované, pomohou zachytit až 80 % nečistot.
Přednost mikrovláknových utěrek spočívá v dobrém odstraňování nečistot ulpívajících na všech hladkých a lesklých površích a v jejich dlouhé životnosti. Kromě vody umějí na sebe navázat i mastnoty. Testy potvrdily, že při běžném úklidu může být ušetřeno až 80 % čisticích prostředků. Při použití těchto utěrek už nepoužíváme žádnou chemii, žádné saponáty.
Velmi důležité je pracovat s dokonale vyždímanou či jen mírně navlhčenou utěrkou, zcela mokrá již ztrácí svoji účinnost. Uklízíme s ní prakticky všechny povrchy - podlahy, nábytek, okna, okenní skla a další povrchy. Lze zakoupit i v podobě obdélníkového mopu na podlahu, který se namontuje či přichytí na držák s násadou.
I pro domácí úklidy doporučujeme mít několik různých mikrovláknových utěrek: minimálně jednu na skleněné plochy, další na běžný úklid a poslední na podlahy. Po použití utěrku či mop vypereme v ruce mýdlem a dáme uschnout. Při velkém zašpinění vypereme utěrku v pračce. Pozor: i z mikrovláknových utěrek se při úklidu uvolňují mikroplasty.
Pokud z nějakých důvodů použijeme čisticí prostředky, tak se jejich spotřeba při této technice výrazně redukuje. Pokud jde o čisticí či prací prostředky, nejsnadnější je řídit se při nákupu zboží údaji na obalu, případně se orientovat podle bezpečnostního listu.
Orientaci na trhu nám mohou usnadnit oficiální ekoznačky a nezávislé certifikáty. Pro udělení jednotlivých certifikátů musí výrobky vyhovět řadě kritérií - například u naší ekoznačky Ekologicky šetrný výrobek se posuzuje biologická rozložitelnost, ekotoxicita pro vodní organismy, dráždivost kůže, kontaminace patogenními organismy, recyklovatelnost obalového materiálu a dávkování.
Ani výrobky s ekoznačkou nejsou zcela neškodné, ale jejich dopad na životní prostředí je nižší než u běžných produktů. Vybírejme proto výrobky s ekoznačkou, která bývá uvedena na obalu. Pozor ale na dovoz zdaleka. „Ekologicky šetrný“ prostředek je zbytečné dovážet zpoza oceánu, když jej lze snadno vyrobit i u nás, nebo v sousedním státu.
Vedle výrobků označených oficiální ekoznačkou však existují ty, kterým je třeba vždy dát přednost. Můžeme je označit za ekologicky bezpečné výrobky. K těmto prostředkům patří voda a kuchyňský ocet neboli 8% roztok kyseliny octové. Při všech úklidových pracích nosíme ochranné rukavice. Čisticí prostředky nemícháme!
Přečtěme si i tzv. H-věty a P-věty, které označují podrobnější specifikaci. Značí přítomnost nějaké zdravotně závadné látky obsažené ve výrobku. Uvedení je opět povinné. H-věty varují před nepříznivými vlivy na zdraví a životní prostředí, P-věty obsahují návod, jak s přípravkem bezpečně zacházet.
Na ruční mytí nádobí používejte, je-li to možné, horkou vodu - je tak potřeba méně čisticího prostředku. Používejte sítko na odtok. O co více zbytků jídla v odpadu zůstane, o to snadněji dojde k ucpání odpadu a vzniku zápachu.
Znečištění trouby nebo plotny odstraňte co možná nejdříve. Na zaschlou špínu naneste čisté tekuté mýdlo. Pravidelně odstraňujte vápenné usazeniny z hrnců, konvic na vodu nebo kávovarů.
Proti silným vápenným usazeninám, tzv. vodnímu kameni, pomáhá kyselý čistič (např. octový čisticí prostředek) nebo rozpuštěná prášková kyselina citronová. Vyvarujte se chemických čističů odtoku, často jsou nebezpečné nejen pro životní prostředí.
Na močové a vápenné usazeniny používejte ocet nebo kyselinou citronovou. WC není odpadkový koš - odhozené nedopalky cigaret, tampony atd. Zápach zmizí větráním. Vyhněte se osvěžovačům vzduchu! Vyhněte se kostkám do WC mísy, WC gelům atd.
Pro čištění a dezinfekce toalet nebo koupelny použijte ocet nebo roztok kyseliny citrónové. Obyčejný neředěný kuchyňský ocet (8% roztok kyseliny octové) nalijte nejlépe do rozprašovače, který používáte například na květiny. Nastříkejte na WC mísu a nechte působit co možná nejdéle, ideálně přes noc. Poté otřete štětkou či zvenku hadrem. Podobně lze uklízet umyvadla, kachličky a další sanitární zařízení, jenom už není třeba nechat tak dlouho působit.
Prach a lehké znečištění na hladkých površích, jako jsou umělé podlahy (např. laminát), PVC, linoleum, obkládací dlaždice, plovoucí podlaha atd., jsou dobře odstranitelné jen mírně vlhkým hadrem (nebo mikrovláknovým hadrem).
Plastový nábytek stejně jako lakovaný nebo dýhovaný dřevěný nábytek zbavte prachu vlhkou utěrkou, např. mikrovláknovou. Silné znečištění odstraňte univerzálním čističem nebo roztokem z vody a kuchyňského octa (10 dílů vody : 1 díl octa).
Skoro pro každou skvrnu se dá v obchodě koupit speciální odstraňovač skvrn - ve formě mléka, pasty, mýdla nebo tužky. Odstraňovač skvrn se primárně skládá z rozpouštědla na benzinové, terpentýnové či alkoholové bázi. Vdechování většího množství ředidel může poškodit naše zdraví. Proto je vhodné nasadit alternativní prostředky na odstraňování skvrn.
Uklízet ekologicky lze též ve velkém - v organizacích, institucích, na úřadech, ve firmách. Buď prostřednictvím vlastního úklidového personálu nebo externí firmou na zakázku. Kromě snížení zátěže životního prostředí takový úklid znamená i finanční úsporu.
Existují různé stavební materiály, které jsou šetrnější k životnímu prostředí:
Naše planeta je domovem nás všech. Otázka, jak doma uklízet, vařit a žít tak, abychom přitom nezatěžovali životní prostředí, je proto více než na místě. Máme pro vás osvědčené tipy, jejichž převedení do praxe je velmi snadné.
Přestože nás televizní reklamy vytrvale přesvědčují o opaku, není potřeba mít na každý povrch speciální čisticí prostředek se složením, jemuž rozumí snad jen studovaní chemici. Mnohem lepší (a navíc levnější a ekologičtější) službu vám poskytnou přírodní a snadno dostupní pomocníci, na které se spoléhaly už naše babičky. Ocet, jedlá soda a citron totiž umí doslova zázraky.
Z elektronických úklidových pomocníků jsou trefou do černého parní čističe a mopy. Pára spolehlivě dezinfikuje a odstraňuje špínu i mastnotu - povrch už pak stačí jen setřít hadříkem a je hotovo. To vše zcela bez chemických čisticích prostředků, pouze s „obyčejnou“ vodou.
tags: #nejlepší #environmentální #postupy