Zneškodňování odpadu skládkováním: Postupy a legislativa v České republice

25.11.2025

Hlavním cílem nového zákona o odpadech a jeho prováděcích předpisů je stanovení pravidel pro nakládání s odpady, která usměrňují nakládání s nimi v souladu s minimalizací škodlivých vlivů odpadů na zdraví lidí a životní prostředí.

V dané chvíli je nejnovějším předpisem odpadového práva v Evropských společenstvích (ES) Rozhodnutí Komise č. Směrnice Rady 1999/31/ES, o skládkování odpadů byla po obtížném projednávání trvajícím cca deset let, přijata Radou 26. dubna 1999 a zveřejněna v Úředním věstníku ES (Official Journal of the European Communities) 16.

Stávající národní právní úprava zneškodňování odpadů ukládáním na skládky je s výše citovanou směrnicí 1999/31/ES v poměrně dobré shodě.

Směrnice si klade za cíl omezit negativní vlivy na životní prostředí, způsobované skládkováním odpadů po celou dobu životnosti skládky, se zvláštním zřetelem na znečištění povrchových a podzemních vod, půdy a vzduchu, včetně možných globálních účinků skládek na životní prostředí (skleníkový efekt) a z toho vyplývajícího ohrožení lidského zdraví.

Uvedený cíl má být dosažen cestou plnění opatření, postupů, návodů a přísnějších provozních a technických požadavků na skládky a na ně přijímaných odpadů, které jsou uvedeny ve Směrnici.

Čtěte také: Princip zneškodňování odpadu

Nový zákon o odpadech byl připraven a přijat Parlamentem ČR s cílem dosáhnout v právní úpravě nakládání s odpady úplné shody s předpisy EU.

Úprava ukládání odpadů na skládky byla dosud ve velmi dobré shodě s předpisy EU, ale po formální stránce vykazovala s těmito předpisy neshody (např. stávající předpis dostatečným způsobem neomezoval tvorbu nekontrolovaných toků odpadů směřujících mimo zařízení k nakládání s odpady.

Prováděcí vyhláška vychází z jednoho ze základních požadavků směrnice EU, že každá skládka musí být zařazena do některé ze tří skupin skládek. Kvalitativní požadavky, které musí upravené odpady přijatelné na uvedené skupiny skládek splňovat, vycházejí i ze stanovení absolutních obsahů vybraných organických škodlivin v odpadu.

Další významnou změnou oproti současné praxi je stanovení kvalitativních požadavků na odpady využívané pro rekultivaci důlních děl a terénní úpravy.

Cílem tohoto ustanovení je, aby se vyloučilo zneškodňování odpadů v tzv. skládkách situovaných v důlních dílech (např. písnících a lomech), a tato místa se stala při zachování předepsané kvality odpadů místy určenými k využívání odpadů. Podmínky, které odpady určené pro tento způsob využívání musí splňovat byly stanoveny s ohledem na skutečnost, že většina důlních děl komunikuje s podzemní vodou.

Čtěte také: Efektivní zneškodňování odpadů

Nové přístupy ke skládkování odpadů

Nové přístupy ke skládkování odpadů jsou Směrnicí konkretizovány zejména na výrazné omezení skládkování biodegradabilních odpadů, jehož cílem je prevence tvorby skládkového - skleníkového - plynu a tím i omezení vlivu skládek na oteplování Země. Další zřetelně nové přístupy ke skládkování odpadů jsou zřejmé např.

Priority jsou jasné: snažit se odpad nevytvářet či minimalizovat jeho množství, pak recyklovat, dále materiálově využít a teprve potom využít energeticky, a až úplně nakonec skládkovat.

Skládkový plyn, který je směsí metanu, oxidu uhličitého a dalších plynů, lze energeticky využít. Primárně se ovšem musí ze skládky odvádět, odplynění skládky má zabránit jeho hromadění, které by mohlo mít za následek porušení izolační bariéry skládky, a předejít jeho úniku či příčině výbuchu.

V případech, kdy je produkce tak nízká, nebo kvalita plynu tak špatná, že nelze stávající produkci efektivně využít, je tento plyn, jakožto odpad, pouze zneškodňován. To je podstatný rozdíl oproti bioplynu vznikajícímu anaerobní digescí, tedy vyhníváním substrátu obsahujícího organické látky za nepřístupu vzduchu.

V prvé řadě musíme respektovat platnou legislativu pro ochranu životního prostředí, která vytváří mantinely, ve kterých se pohybujeme. Teprve potom lze technologii navrhnout a přihlédnout k zájmům zákazníka, investora či provozovatele.

Čtěte také: Perspektivy fyzikálního zneškodňování

Skládkování odpadu v číslech

Podle údajů Statistické ročenky životního prostředí 2002 bylo k 31.12. tohoto způsobu odstraňování odpadů, je to jen pouhé konstatování.

Když dne 1.8.1991 nabyl účinnosti první zákon o odpadech - zákon č. Sb. o odpadech, bylo v jeho § 15 odst. 31.7.1996 a jak je známo, nebyla prodloužena.

nad Nisou, Nymburk a Brno-město.

Ústavním zákonem č. 347 ze dne 3. samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. Sb., Ústava České republiky bylo s platností od 1. ledna 2000 vytvořeno čtrnáct nových krajů.

Usnesením vlády č. obcí s rozšířenou působností. 31.12.2002, ale okresy jako statistické jednotky zůstávají.