Nejméně ekologická elektrárna a její vliv na životní prostředí

Výroba a dodávka elektrické energie je klíčovou oblastí ekonomiky, na které závisí většina dalších činností průmyslové výroby a služeb. Technologie výroby elektrické energie a tepla je možné porovnávat z mnoha hledisek. Kromě environmentálních dopadů to jsou například cena, spolehlivost dodávky a závislost na zahraničním dovozu.

Environmentální dopady výroby energií jsou v současné době diskutovány stále častěji, ovšem málokdy v konkrétních číslech. Předkládaný článek (respektive výzkumný projekt) si klade za cíl tento trend změnit a posunout diskuzi environmentálních dopadů elektráren do odbornější roviny.

Posuzování životního cyklu (LCA) produktů a služeb je metodika, která umožňuje zkoumat dopady jednotlivých procesů a technologií na složky životního prostředí. LCA zahrnuje energetické a materiálové bilance procesů od výstavby zdrojů, přes provoz až po jejich vyřazení z provozu. Do analýzy je zahrnuta i těžba a zpracování vstupních materiálů, spotřeba energie a odpadové hospodářství vznikajících odpadů. Pro provádění LCA analýz je používán software GaBi.

Environmentální dopady jsou vyčíslovány v tzv „kategoriích dopadu“ - každá kategorie dopadu představuje samostatný ekologický problém, např. narušování ozonové vrstvy, emise prachových částic apod. Jednotkou je v každé kategorii dopadu určité množství referenční látky (např. 1 kg CO2 eq. pro uhlíkovou stopu). V současné době neexistuje v České republice ucelená metodika pro posuzování energetických zdrojů v rámci jejich dopadů na životní prostředí. ÚJV Řež, a. s.

Základem probíhajícího projektu je provedení řady případových studií, ze kterých budou následně vyvozeny obecnější závěry. V projektu jsou v maximální míře použita provozní data elektráren, která byla získána od jejich provozovatelů. Chybějící data (neměřená, neevidovaná) byla získána pomocí výpočtů a expertních odhadů. Níže je prezentována část dosud získaných výsledků. Jedná se o předběžné výsledky projektu, které se mohou ještě změnit. Výsledky zatím nebyly zobecněny a porovnávány jsou tedy vybrané případové studie (vodní, FV, větrná a uhelná elektrárna).

Čtěte také: Elektrárna Počerady a ekologie

Srovnání environmentálních dopadů vybraných elektráren

V kategorii dopadu Klimatická změna má dle očekávání výrazně nejvyšší dopady uhelná elektrárna - 0,875 kg CO2 eq/kWh. Takřka veškeré dopady připadají na proces spalování uhlí, hlíková stopa výstavby a odstávky uhelné elektrárny jsou téměř nulové, stejně jako uhlíková stopa pomocných procesů - úprava vody, doprava uhlí, apod. Environmetální dopady ostatních typů elektráren jsou v této kategorii neporovnatelně nižší, avšak jak je zřejmé, ani obnovitelné zdroje energie (OZE) nejsou zcela CO2 neutrální. Důvodem jsou skleníkové plyny produkované při těžbě materiálů na jejich výrobu, při jejich zpracování a dopravě.

V kategorii Spotřeba vody jsou výsledky výrazně odlišné. Uhelná elektrárna je až na třetím místě s 0,003 m3/kWh, což je dáno převážně spotřebou vody v chladicím okruhu. Vyšší spotřebu vody má jak FV elektrárna s 0,0091 m3/kWh, tak větrná elektrárna s 0,0054 m3/kWh. Důvodem je materiálová náročnost pro jejich výstavbu, s čímž je spojena i značná spotřeba vody. Jak je z Obrázku 1 patrné, vodní elektrárna má velmi nízkou jak uhlíkovou, tak vodní stopu. To samozřejmě neznamená, že ke svému provozu nepotřebuje vodu.

V kategorii Humánní toxicita (HT) vykazuje nejvyšší hodnoty vodní a větrná elektrárna - 0,021 a 0,022 kg 1,4-DB eq./kWh. Nižší hodnotu najdeme u uhelné elektrárny a nejnižší u FV elektrárny. U OZE opět většina dopadů pochází z materiálové náročnosti procesu výstavby elektrárny.

Z výše uvedeného je patrné, že posuzování environmentálních dopadů elektráren je velmi komplexní úkol. Metoda Posuzování životního cyklu (LCA) nám umožňuje vyčíslit environmentální dopady elektráren v jednotlivých kategoriích dopadu. Pokud bychom chtěli provést porovnání elektráren přes všechny environmentální kategorie dopadů, je nutné provést hodnotový soud (tzv. vážení).

Dopady větrných elektráren na krajinu a životní prostředí

Větrné elektrárny jsou masivní technické stavby - běžně dosahují výšky 150-250 metrů včetně rotoru, čímž dominují horizontu a mění měřítko krajiny. Mnoho obcí v České republice si zakládá na krajinářské hodnotě - přírodní ráz, historická zástavba, sakrální objekty (kapličky, kostely), remízky, sady či historické linie cest. Větrné elektrárny často zasahují do krajinných oblastí chráněných podle zákona nebo do území s vysokým krajinářským potenciálem: Natura 2000, památná místa, vyhlídky, turistické trasy, cyklostezky. Turbíny jsou často viditelné na desítky kilometrů, zejména ve zvlněné nebo otevřené krajině. Noční osvětlení turbín (červené nebo bílé majáčky) narušuje tmavou oblohu, zejména v místech s minimálním světelným smogem.

Čtěte také: Oblasti s nejnižším znečištěním

Větrné elektrárny mění význam krajinných dominant. Zatlačují do pozadí hrady, věže, kostely, rozhledny, které po staletí tvořily orientační a duchovní osu krajiny.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny stanovuje ochranu krajinného rázu jako veřejný zájem. Krajinný ráz je definován jako „přírodní, kulturní a historická charakteristika místa nebo oblasti“. Změna krajinného rázu bez řádného posouzení je protiprávní. Posuzování vlivů na krajinný ráz (KVES) je povinné u velkých záměrů. Výstavba větrných elektráren zásadně narušuje krajinný ráz a přírodní charakter oblasti. Vnáší do tradiční venkovské nebo přírodní krajiny nepatřičné industriální prvky, které snižují estetickou, historickou a rekreační hodnotu území.

Dochází ke kolizím a narušení migračních tras. ohrožené druhy hnízdící v krajině - např. Netopýři jsou ohroženi nejen nárazem, ale i tlakovou změnou vzduchu za lopatkami, která způsobuje vnitřní zranění i bez fyzického kontaktu. Česká republika má velmi přísně chráněné netopýří druhy, a jejich výskyt v lesnatých oblastech jako kolem Černovic je běžný.

Stavba a provoz větrných elektráren vyžadují: zpevněné přístupové cesty, odlesnění a odvodnění, rozšířené technické zázemí. Hluk, vibrace a stroboskopické efekty turbín vedou ke stresu a vyhýbavému chování zvířat. Ptáci i savci se vyhýbají lokalitám v okolí turbín na vzdálenost až několika stovek metrů až kilometrů. Oblast Vysočiny a jižních Čech (včetně okolí Černovic) je významným koridorem pro tah ptáků. Výstavba turbín v těchto liniích představuje zvýšené riziko hromadných kolizí, zvláště za špatné viditelnosti. Podle závěrů České společnosti ornitologické (ČSO) je nutné větrné elektrárny neumisťovat v oblastech výskytu hnízdních a migračních populací chráněných druhů.

Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny zakazuje činnosti, které mohou ohrozit chráněné živočichy a jejich stanoviště. Větrné elektrárny představují přímou hrozbu pro biodiverzitu - zejména pro ptactvo a netopýry. Vedou ke kolizím, narušení stanovišť, rušení hnízdní aktivity a fragmentaci krajiny. V oblasti Černovic u Tábora, kde se vyskytují chráněné druhy a vede migrační trasa, je riziko pro živočichy obzvlášť závažné.

Čtěte také: Minimalismus a odpad

Hluk, infrazvuk, stroboskopický efekt a vibrace z provozu turbín mohou negativně ovlivnit spánek, psychickou pohodu a zdraví obyvatel žijících v blízkosti. Rychle se otáčející listy turbín vrhají přerušované stíny (tzv.

Dopady na místní komunity a ekonomiku

Větrné elektrárny se často staví v blízkosti menších obcí, vesnic a rodinných domů, což vede k zásadním změnám v prostředí, ve kterém lidé žijí. Rozhodování o umístění větrných elektráren často probíhá na vyšších správních úrovních, mimo přímý vliv místních samospráv. Obce tak mohou ztratit kontrolu nad rozvojem svého území a být nuceny akceptovat projekty, které nejsou v souladu s jejich představami o rozvoji a ochraně krajiny. To může vést k pocitu bezmoci a demotivaci místních lidí, kteří mají sníženou možnost ovlivnit své okolí.

Výstavba a provoz větrných elektráren mohou vést ke konfliktům mezi obyvateli, například mezi těmi, kteří elektrárny podporují z ekonomických důvodů, a těmi, kteří proti nim bojují. Napětí v komunitě může způsobit rozpad tradičních vazeb, snížení sociální soudržnosti a zvýšení stresu.

Výstavba větrných elektráren může způsobit pokles hodnoty nemovitostí, což ovlivní majetkové poměry a příjmy obce z daní. Snížení atraktivity obce pro nové obyvatele a podnikatele může negativně ovlivnit ekonomický rozvoj a rozpočet samosprávy. Zásadní změny v krajině a prostředí mohou vést k pocitu ztráty kulturní a historické identity obce.

Výstavba větrných elektráren v blízkosti obcí, jako jsou Černovice u Tábora, představuje zásadní zásah do kvality života místních obyvatel a ohrožuje samosprávu. Omezování rozhodovacích pravomocí obce, sociální konflikty, ekonomické dopady a narušení místní identity vedou k celkovému narušení stability a spokojenosti komunit.

Studie a zkušenosti ze zahraničí i ČR ukazují, že v blízkosti větrných elektráren klesá tržní cena rodinných domů a rekreačních objektů. Nemovitosti v dohledu a doslechu větrných turbín bývají na realitním trhu hůře prodejné a často i dlouhodobě neprodejné. Podle realitních kanceláří a obcí, kde se větrné elektrárny plánují nebo již stojí (např. Strmilov, Kozmice, Přívrat, Žirovnice), se výrazně snížil zájem o koupi a padly nabídky na prodej rekreačních nemovitostí. Heintzelman & Tuttle (2012): Wind Turbines and Property Values: The Effect of Proximity and View. Lansink et al. Jenkins et al.

• Nižší příjem z daní z nemovitosti, pokud dojde k přecenění stavebních pozemků.
• Snížení atraktivity pro nové obyvatele, rekreační turismus nebo podnikání.

Výstavba větrných elektráren má prokazatelně negativní dopad na hodnotu nemovitostí v okolí. Tento fakt představuje přímé finanční ohrožení majetku místních obyvatel, kterým nebyla nabídnuta žádná forma kompenzace.

Přestože větrné elektrárny generují značné zisky, většina těchto příjmů směřuje k developerům a energetickým společnostem, které často nejsou místními subjekty. Místní obec a obyvatelé získávají jen minimální podíl z provozu větrných elektráren, například formou poplatků za pronájem pozemků nebo daní, které jsou často nízké a nestačí pokrýt případné negativní dopady.

Výstavba větrných elektráren je zpravidla krátkodobý proces, během kterého vzniká omezený počet pracovních míst. Provoz větrných elektráren vyžaduje relativně málo pracovníků, a to často specialistů z jiných regionů nebo firem. I když se větrná energie podílí na výrobě elektřiny, místní obyvatelé obvykle nepociťují snížení cen za elektřinu. Energetické společnosti prodávají vyrobenou elektřinu do celostátní sítě za tržní ceny, které nejsou místně diferencované.

V některých případech může dojít k příslibům developerských společností o podpoře místních projektů či komunitních fondů, ty však nejsou vždy realizovány nebo jsou nedostatečné. Bez jasných a závazných podmínek zůstávají obce bez adekvátní podpory v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, kultury či infrastruktury. Provoz větrných elektráren může znamenat dodatečné náklady na údržbu přilehlých komunikací a infrastruktury, které obec musí nést.

Výstavba větrných elektráren v okolí obcí, jako jsou Černovice u Tábora, přináší místním obyvatelům jen omezené ekonomické výhody. Většina zisku odchází k velkým společnostem, zatímco obec a její obyvatelé čelí negativním dopadům bez adekvátní kompenzace.

Riziko dalšího rozšiřování větrných elektráren

Výstavba první větrné elektrárny často otevírá cestu k dalším projektům ve stejném regionu. Jakmile je území jednou využito pro větrnou energetiku, může dojít k postupné industrializaci krajiny, kdy jsou odstraňovány nebo omezovány původní zemědělské, lesní či přírodní plochy.

S postupným rozšiřováním větrných elektráren dochází k výraznému narušení krajinného rázu, zejména v malebných oblastech, jako jsou okolí Černovic u Tábora. Krajina, která byla dosud klidná, přirozená a typická pro region, se mění v průmyslovou zónu s nepřirozenými stavbami.

Další výstavba znamená zvýšený provoz těžké techniky, dopravních prostředků a služeb spojených s údržbou a provozem větrných elektráren. Místní infrastruktura, jako jsou silnice a komunikace, nemusí být připravena na takovou zátěž, což vede k jejich rychlejšímu opotřebení a vyšším nákladům na opravy. Více větrných elektráren znamená větší plošné narušení biotopů, což zvyšuje riziko negativních dopadů na místní faunu i flóru. Rozšířením větrných polí se zvyšuje pravděpodobnost kolizí ptáků a netopýrů s lopatkami turbín.

V regionech, kde se větrné elektrárny začaly rozšiřovat, například v některých částech Německa nebo Dánska, obyvatelé často poukazují na výrazný a nevratný dopad na krajinu a životní prostředí. Výstavba první větrné elektrárny v okolí Černovic u Tábora představuje riziko dalšího rozšiřování těchto zařízení v regionu.

Likvidace a recyklace lopatek větrných elektráren

Likvidace a recyklace lopatek je v současnosti komplikovaný a těžko řešitelný problém. Lopatky mají krátkou životnost. Likvidace a recyklace lopatek větrných elektráren je aktuálním tématem v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

Lopatky jsou vyráběny ze sklolaminátu nebo uhlíkových vláken spojených epoxidovou pryskyřicí, což zajišťuje jejich pevnost a odolnost, ale zároveň komplikuje jejich recyklaci. Zatímco většina komponent větrných elektráren, jako jsou ocelové věže a měděné kabely, je dobře recyklovatelná, lopatky z kompozitních materiálů představují hlavní výzvu.

Česká společnost Millennium Technologies vyvinula technologii plazmového zplyňování, která umožňuje ekologickou likvidaci sklolaminátových lopatek. Tento proces přeměňuje lopatky na syntézní plyn a vitrifikovanou strusku, čímž eliminuje potřebu skládkování a minimalizuje ekologický dopad. V některých případech jsou rozřezané lopatky využívány jako palivo v cementárnách, kde slouží jako náhrada fosilních paliv. Tento způsob však není ideální z hlediska emisí a energetické náročnosti.

Změny počasí a obavy místních obyvatel

Po vybudování VTE Věžnice na Vysočině se změnilo počasí vedlejší obce Brzkov, která neměla možnost výstavbu 2 turbín VTE ovlivnit. Obec stíhají bouřky, krupobití a záplavy.

Obec Brzkov na havlíčkobrodsku vyjadřuje dlouhodobé obavy ohledně výstavby a provozu větrných elektráren v sousední obci Věžnice. Obyvatelé Brzkova se obávají, že výstavba větrných elektráren v blízké Věžnici negativně ovlivní krajinný ráz a vizuální prostředí obce.

Starosta Brzkova Aleš Bořil uvedl, že větrné elektrárny mají negativní vliv na životní prostředí a působí prudké změny klimatu. Místní obyvatelé zaznamenali zvýšený výskyt extrémních povětrnostních jevů, jako jsou prudké bouřky, krupobití a přívalové deště, které přisuzují provozu větrných elektráren v sousední Věžnici. Tyto jevy způsobily škody na majetku a úrodě.

Starosta Bořil vyjádřil obavy, že nové elektrárny nahradí staré a přibudou další, což by mohlo znamenat zvýšenou zátěž pro okolní obce. Obec Brzkov kritizuje nedostatečné zapojení do rozhodovacích procesů týkajících se výstavby větrných elektráren v sousedních obcích.

tags: #nejmene #ekologická #elektrárna #vliv #na #životní

Oblíbené příspěvky:

• Jak na pískající turbo?
• Čištění odpadů Ústí nad Labem
• Emise Teplice: Prohlídka STK JUKR
• Analýza a hodnocení opatření EU
• Emise Prostějov