Žebříček nejméně ekologických aut a dopad elektromobilů na životní prostředí

26.11.2025

Organizace Green NCAP zveřejnila celkové hodnocení ekologičnosti aut za rok 2023. Podle přísnější metodiky, platné od roku 2022, otestovala dosud 68 vozidel všech typů pohonu: 38 benzínových (z toho 10 mild-hybridů, 6 hybridů, 2 plug-in hybridy a 1 LPG), dále 8 naftových a 22 čistě elektrických modelů.

Po sečtení všech bodů se na absolutní vrchol žebříčku dostala elektrická Dacia Spring. Kompaktní městský crossover si díky lehké konstrukci a čistě elektrickému pohonu připsal plný počet bodů ve třech ze čtyř testů. „Tímto výsledkem nastavuje Dacia nový standard v automobilovém průmyslu,“ říká Alexander Damyanov, technický šéf Green NCAP. „Rozhodla se postavit elektrické supermini, které odpovídá potřebám zákazníků i výzvám udržitelnosti.

Pět hvězd si vysloužily i další elektromobily, například Audi Q4 e-tron, BMW i4, Nio eT7, Škoda Enyaq, Renault Mégane E-Tech, Cupra Born, Nissan Ariya nebo VW ID.5. U dodávky Renault Kangoo E-Tech, zatím jediné testované elektrické užitkové verze, překvapila odborníky nízká účinnost nabíjení - pouze 84 %.

Žádné vozidlo se spalovacím motorem nezískalo čtyři hvězdy. Skutečným vítězem mezi auty se spalovacím motorem se stal Opel Mokka 1.5 Blue DCTi s naftovým čtyřválcem bez jakékoli elektrifikace. Mokka byla dokonce ekologičtější než nejčistší čistě benzínový vůz - Toyota Aygo X. Překvapivě špatně si vedla i některá naftová SUV, jako Range Rover D350 nebo Hyundai Staria.

Vítězství Dacie Spring má ovšem vysokou cenu - vůz získal pouze jednu hvězdičku v crash testech Euro NCAP, a patří tak mezi nejméně bezpečné sériové automobily na světě. Nízká spotřeba energie, v níž Spring exceluje, také není zadarmo.

Čtěte také: Oblasti s nejnižším znečištěním

Je to paradox. Elektrická Dacia Spring je podle bruselské organizace Green NCAP autem s nejnižším dopadem na životní prostředí. Jak ale víme, podle Euro NCAP je zároveň i jedním z nejméně bezpečných vozů.

Průměrné emise CO2 nových automobilů v roce 2023 v Česku klesly pouze o jeden gram na 137 g/km. V uplynulém roce si v oblasti osobních vozidel připsaly nejvíce registrací značky Škoda (35,0 %), Hyundai (9,1 %), Volkswagen (8,6 %), Toyota (7,9 %) a Kia (5,2 %).

Web Čistá doprava přináší každoroční srovnání 20 nejvíce registrovaných značek osobních vozidel v České republice, které představují 93,7 % celkového tržního podílu v uplynulém roce, zdrojová data pro toto srovnání pocházejí ze Svazu dovozců automobilů.

„V roce 2023 klesly meziročně průměrné emise CO2 u nových osobních vozidel o jeden gram na 137 g/km, jedenáct značek se dostalo pod tuto hranici. Lídrem mezi nejregistrovanějšími značkami v České republice v oblasti průměrných emisí CO2 byl v uplynulém roce Citroën se 119 g/km, následoval Peugeot 122 g/km a Opel 123 g/km. Renault, který meziročně zvýšil průměrné emise CO2 o 4 gramy na 127 g/km se posunul z prvního na pátou příčku.

Z dvaceti uvedených značek jich dvanáct emise CO2 meziročně snížilo, nejvíce Opel o 8,2 %. Škoda, která v Česku zaregistrovala nejvíce vozidel, zvýšila emise o jeden gram na 131 g/km. I přes nárůst počtu nových vozidel s nulovými lokálními emisemi jak těch bateriových (6 640 registrací v roce 2023), tak s vodíkovým palivovým článkem (16 registrací), tvořil jejich podíl pouze 3 %, zatímco země EU dosáhly dvouciferného podílu už v roce 2022.

Čtěte také: Minimalismus a odpad

Vliv na emise má bezesporu také obliba segmentu SUV a terénních vozidel, který vloni dosáhl dalšího historického maxima: 45% podílu, naopak podíl malých vozidel opět klesl na 10,3 %. V neposlední řadě lze uvést i vliv popularity naftových motorizací, které byly vloni u nás co do podílu registrací nejvyšší v zemích Evropské unie, v loňském roce nová naftová osobní vozidla v Česku dosáhla průměrných emisí 156 g CO2/km, meziročně o gram více.“ uvádí Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.

Průměrné emise CO2 nových automobilů v zemích Evropské unie měly hodnotu 110 g/km (pozn. podle nejnovějších dat z roku 2022), nejnižších dosáhlo Švédsko (66,6 g CO2/km), Finsko (85,3) a Dánsko (86,3). V zemích V4 pak: Maďarsko (131,6), Polsko (136,8), Česká republika (138,1) a Slovensko (138,5).

Tři z dvaceti vloni nejregistrovanějších značek osobních vozidel v Česku nezaregistrovaly ani jedno lokálně bezemisní vozidlo (BEV - bateriové elektrické, FCEV - s vodíkovým palivovým článkem) - Seat, Ssangyong a Suzuki. Značky s nejvyšším podílem bezemisních vozidel: BMW (6,53 %), Mercedes-Benz (5,22 %), Citroën (4,57 %), Peugeot (4,20 %) a Volvo (3,71 %).

Reálné emise mohou být významně (pozitivně i negativně) ovlivněny jízdním stylem konkrétního řidiče a technickým stavem vozidla. Skutečné emise v reálném provozu pak dosahují obvykle vyšších hodnot mj. s ohledem na zatížení vozidla, atmosférické podmínky, profil trasy, intenzitu provozu apod.

Elektromobily a jejich dopad na životní prostředí

Výrobci osobních automobilů se snaží snížit emise CO2 ze svých vozidel a díky tomu nabídka a prodej elektromobilů rychle roste. Očekává se, že do roku 2030 se jejich celkový počet na silnicích v celé Evropě (EU, Británie, Norsko, Švýcarsko, Island) zvýší více než 23krát (z 1,9 milionu elektromobilů na konci roku 2020 na 44 milionů v roce 2030).

Čtěte také: Elektrárna Počerady a ekologie

Nejnovější výpočty ukazují, že průměrný elektromobil v Evropské unii je z hlediska dopadu na klima již dnes téměř třikrát lepší než ekvivalentní konvenční automobil. Je důležité poznamenat, že elektromobily budou v příštích několika letech s dekarbonizací energetiky výrazně čistší.

Elektromobily překonávají naftové a benzinové motory ve všech scénářích, a to i v těch zemích, kde má výroba elektřiny velkou uhlíkovou stopu. Tedy i v Polsku, kde elektřina pochází z velké části z uhelných elektráren (a které je v rámci EU nejhorší), jsou elektromobily přibližně o 30 % lepší než konvenční automobily. V České republice jsou elektromobily ekologičtější přibližně o 50 %, na Slovensku o 70 %, či např. ve Švédsku je díky vysokému podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů tato úspora 79 %.

V nejlepším případě (elektromobil jezdící na čistou elektřinu s baterií vyrobenou za pomocí elektřiny pocházejí výhradně z obnovitelných zdrojů) jsou elektromobily již nyní zhruba o pětkrát čistší než konvenční ekvivalenty. Zásadní je, že elektromobily - poháněné průměrnou elektřinou - splácí svůj „uhlíkový dluh“ z výroby baterie jen o něco déle než rok a za dobu své životnosti ušetří více než 30 tun CO2 ekv. ve srovnání s konvenčním automobilem.

Z automobilů prodávaných v roce 2020 v Evropě vypustí průměrný elektromobil střední velikosti za dobu své životnosti přibližně 90 g CO2 ekv./km, zatímco naftový protějšek vypouští 234 g CO2 ekv./km a benzínový automobil 253 g/km, včetně započtení emisí z výroby. Jinými slovy, v průměru v Evropě vypustí elektromobil z roku 2020 přibližně 2,7krát méně CO2 než konvenční automobil (2,6krát méně než naftový a 2,8krát méně než benzínový).

Nejnovější výpočty aktualizované studie společnosti IVL Sweden ukazují, že uhlíkový dopad výroby baterií pohybuje v rozmezí 61 až 106 kg CO2 ekv. na jednu kWh kapacity baterie (s horní hranicí maximálně 77 kg CO2 ekv. /kWh při optimalizaci zdroje vytápění v továrně).

Emise elektromobilů v rámci LCA se jistě více sníží ve srovnání se současnými odhady, protože se objevují nové důkazy o delší životnosti baterií díky inovacím a recyklaci baterií a rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů energie ve výrobě i při nabíjení vozidel.

Potenciál elektromobilů snížit emise skleníkových plynů je naprosto jasný a EU by měla urychlit přechod na elektromobilitu a v souladu se svými klimatickými ambicemi v rámci Zelené dohody vytěsnit z provozu automobily se spalovacími motory.

Studie porovnává kompletní ekologickou zátěž dostupného a oblíbeného modelu auta, vyráběného v Česku, s různými druhy pohonu, a to od prvotní těžby surovin až po celý životní cyklus. Jako model byl vybrán Hyundai Kona z roku 2019, vyráběný v českých Nošovicích a nabízený s celkem čtyřmi druhy pohonu; benzinovým, naftovým, hybridním a elektrickým. A jeho pomyslné životní podmínky byly stanoveny tak, aby se podobaly českým reáliím - předpokládaná životnost 15 let a předpokládaný roční nájezd 10 000 km.

Pracovalo se s faktem, že při výrobě elektromobilu vzniká pomyslný emisní dluh kvůli ekologicky náročné výrobě baterie. A studie sledovala, za jak dlouho se tento dluh vůči jiným pohonům vyrovná a jak daleko bod, kde se křivky jednotlivých pohonů protnou. A pozitivním zjištěním bylo, že k vyrovnání onoho dluhu dochází poměrně rychle. U elektromobilu s baterií 64 kWh po ujetí 32,2 tisíc kilometrů, s menší baterií 39 kWh dokonce již po 17,5 tisících kilometrech. Dokonce i při započítání mnohem méně ekologického polského energetického mixu, by se dluh vyrovnal do ujetí 50 tisíc kilometrů.

Díky své mnohem vyšší účinnosti elektromobily během provozu nepřímo vypouštějí mnohem méně CO2 ekvivalentu oproti všem verzím se spalovacím motorem, včetně hybridu. Konkrétně v tomto modelovém příkladu vypustila během 150 000 km benzinová verze celkem 38 tun ekvivalentu CO2, naftová 34 tun, hybridní 30 tun. Elektromobil s větší baterií 64 kWh vyprodukuje na stejnou vzdálenost 21 tun, výrazně lehčí verze s baterií 39 kWh pak 18 tun.

Jedním z výsledků výzkumu je zjištění významného potenciálu ke snižování škodlivých emisí v zemích Visegrádské čtyřky (V4). Ty se od sebe svým energetickým mixem vzájemně výrazně liší, přičemž zdaleka nejlépe je na tom Slovensko s vysokým podílem vodní a jaderné energie, Maďarsko se mu pak přibližuje. S náskokem nejhůře je na tom Polsko s dosud značným podílem špinavých tepelných elektráren a Česko se blíží spíše Polsku, než zbývajícím dvěma zemím. Oproti benzinovým autům tak může elektromobil snížit emise o 29-69 % (v Česku o 46 %), proti dieselům pak o 19-60 % (v Česku o 39 %).

ETA (Environmental Transport Association) se dopustil toho, že hledí na takovou zátěž výlučně skrze emise CO2, navíc pouze ty přímo produkované motory jednotlivých vozů, je ale velmi úzkým pohledem na věc. Podle studie ETA totiž italské Murcielago zatěžuje přírodu pětkrát tolik co japonská Toyota iQ, jež produkuje pouze 99 gramů CO2 na kilometr jízdy. Skutečně životu nebezpečné látky vznikající nejen při provozu, ale též při výrobě se zde přitom opravdu raději neberou v potaz.

Asociace při svém výzkumu údajně zkoumala pět tisícovek automobilů prodávaných na britském trhu, a to s ohledem na jejich výkon, emise, spotřebu paliva a hlučnost. Z výsledků příslušného průzkumu mezi 1 500 britských řidičů rovněž plyne, že nejvíce respondentů inklinuje k nákupům malých a hospodárných vozů ve Skotsku (42 %), zatímco nejméně jich je na severu Anglie (34 %).

Autoři průzkumu z ETA navíc poněkud opomněli zdůraznit, že „ekoteroristů“ v podobě majitelů Murcielaga nebo Ferrari 612 Scaglietti je velmi málo a navíc toho za volanty svých vozů najezdí podstatně méně než provozovatelé Škody Fabia, Hondy Insight nebo Toyoty iQ.

Podívejme se na letadla nebo ohromné lodi, kterých se okázalé deptání automobilistů nijak nedotýká a politická doktrína je ignoruje s ohledem na minimální pozorovatelnost většinou volbychtivé populace.

Tabulka: TOP 10 nejneekologičtějších modelů