Nejméně narušené ekosystémy světa

Východoevropské stepi a lesostepi, celiny, severoamerické prérie, jihoamerické pampy, louky, lučiny a pastviny. Záleží, jak ostře si je nadefinujeme, ale tyhle přepestré travnaté oblasti dohromady pokrývají 26-43 % rozlohy zemské souše. S výjimkou polárních oblastí patří k nejrozšířenějším ekoregionům všech kontinentů a k plošně největším biomům světa. A současně k těm nejohroženějším. Plošně likvidovaným naším nezájmem, nezměrnou exploatací a paradoxně teď i naší chutí pomáhat přírodě.

Ohrožení travnatých ekosystémů

Světové traviny se přitom mírou svého ohrožení blíží korálovým útesům a výrazně překonávají tropické deštné pralesy. Zrovna ono zmíněné brazilské cerrado ztratilo za posledních 50 % své někdejší rozlohy, severoamerická vysokostébelná prérie byla zredukována o 97 % a na západ situované euroasijské stepi se rozpadají na fragmenty.

Travnaté ekosystémy jsou díky své úživnosti a velmi kvalitním půdám primárními oblastmi pro zemědělství. Na třetině jejich někdejší rozlohy se dnes pěstují hospodářské plodiny. Na dalších se pasou hospodářská zvířata, jinde stojí města, vesnice, dopravní infrastruktura. V součtu je lidskou činností postiženo až degradováno okolo 49 % rozlohy travinatých oblastí.

Kromě obligátních negativních faktorů pro existenci travnatých plání: přeměna na zemědělskou půdu spojená s eutrofizací a likvidací původních společenstev; narušení režimu pravidelných požárů nebo absence spásačů, se nyní k aktuálním hrozbám přiřazuje i snaha pomoci přírodě. Konkrétně pak výsadba stromů.

„Vyvázat z atmosféry oxid uhličitý, zpomalit klimatickou změnu. Kvůli tomu stromy sadíme, ale můžeme tím dosáhnout přesného opaku, pokud je budeme dál sadit v travnatých ekosystémech,“ varuje Richard Bardgett, profesor ekologie z univerzity v Manchesteru.

Čtěte také: Oblasti s nejnižším znečištěním

Význam travnatých ekosystémů

Travnaté planiny jsou jedničkou v oblasti ekosystémových služeb, vážou také enormní množství terestriálního uhlíku (34 %). A na rozdíl od stromů to dělají opravdu chytře. Ukládají jej totiž do svého kořenového systému a do půdy, takže i když se jimi prožene požár, pořád mají nastřádáno. „Navíc plameny likvidují jen nadzemní části travin, čímž stimulují růst v následující sezóně a tím i další ukládání uhlíku,“ popisuje John Blair, profesor ekologie z Kansaské státní univerzity.

Při požárech v lesích se do ovzduší naopak masivní objemy uhlíku do ovzduší uvolňují a jejich regenerace trvá desetiletí. Přesto jsme pro ukládání uhlíku vsadili právě na stromy. Z nějakého podivného důvodu totiž vytrvale považujeme travnaté ekosystémy za nepodstatné, neúplné a především - za málo zalesněné.

Progresivní snahu pomoci klimatu, přírodě a sobě současně, aktuálně třeba výsadbou bilionu stromů, tak zhusta realizujeme na úkor travnatých biomů. Místo toho ale zatím zalesňujeme savanu v Africe, stepi v Číně a na jihu Ameriky ono nešťastné cerrado.

Co dělat pro ochranu travnatých ekosystémů?

Pustit bychom se měli i do obnovy travinných společenstev.

„V první řadě by se hodilo důrazně upozornit na to, že přírodním a na absorpci uhlíku vynikajícím ekosystémem není jen les,“ říká Blair.

Čtěte také: Minimalismus a odpad

Dalším krokem by mělo být zvýšení globální rozlohy chráněných území travnatých ekosystémů. V současnosti je to kolem 8 % rozlohy (zatímco lesů je podobně chráněno 18 %). A navázat by na to mohla snaha o přirozenou obnovu. Pro začátek alespoň v liniových prvcích, podél silnic, potoků a řek, polí. Zabránilo by to erozi a záplavám.

Všechny zbývající travnaté ekosystémy samozřejmě nezachráníme, protože je využíváme jako primární zdroj produkce potravin.

Červený seznam ohrožených ekosystémů

Červené seznamy globálně ohrožených druhů pravidelně vydávané Mezinárodní unií ochrany přírody (IUCN) se od začátku 60. let 20. století staly významným a všeobecně uznávaným informačním zdrojem, snažícím se co nejobjektivněji zhodnotit, jakému riziku vymření čelí příslušný druh či nižší taxon.

V IUCN se mnohovrstevnatou problematikou ekosystémů zabývá zejména komise pro péči o ekosystémy (CEM). Jako ekosystém, tedy strukturní a funkční celek složený ze všech živých organismů (bioty) a neživého (abiotického) prostředí v určitém čase a prostoru, můžeme vymezit jakoukoli část prostředí osídlenou organismy, a to včetně zcela umělého, vytvořeného člověkem.

Červený seznam ohrožených ekosystémů využívá většinu kategorií ohrožení uplatňovaných v druhových seznamech, a to od nejméně ohroženého: Málo dotčený (LC), Téměř ohrožený (NT), Zranitelný (VU), Ohrožený (EN) a Kriticky ohrožený (CR). Stejně jako v případě druhů spadají také ekosystémy klasifikované v kategoriích VU, EN a CR mezi obecně ohrožené.

Čtěte také: Ekologická auta: srovnání

V roce 2024 publikovala IUCN vůbec první červený seznam v celosvětovém měřítku ohrožených ekosystémů. Odborníci si pro zmiňovaný soupis zvolili specifické, ale relativně dobře vymezitelné ekosystémy, o nichž již určitou dobu víme, že se celkově nenacházejí v příznivém stavu - mangrovy (IUCN 2024b).

Přírodní kapitál a ekonomická hodnota přírody

V posledních letech, zvláště po mezinárodním summitu o biodiverzitě v roce 2022 (COP15 v Montrealu), se nicméně o této provázanosti mezi přírodou a ekonomikou začíná mluvit více. Používá se pojem přírodní kapitál, který zdůrazňuje právě ekonomickou hodnotu přírody: nepřeberné množství přírodních zdrojů, které využíváme a bez nichž bychom se často neobešli.

Přírodní kapitál tedy má i významnou ekonomickou hodnotu, a přestože může být někdy obtížné ji jednoduše vyčíslit penězi, v hospodářské prosperitě hraje tento kapitál jednoznačně klíčovou roli. Přírodní kapitál je něčím, co využíváme, ale neprodukujeme.

Nejdůležitější změnou, kterou dnes nutně potřebujeme, je změnit způsob, jak o přírodě přemýšlíme. Do jaké míry jsme schopni dohlédnout její provázanost s ekonomickým růstem a kvalitou našeho života? Umíme rozlišovat mezi hodnotou a cenou? Jsme si vědomi, jaká rizika jsou s ohrožením přírodního kapitálu spojena, a víme, jak jim předcházet?

tags: #nejméně #narušené #ekosystémy #světa

Oblíbené příspěvky:

• Emisní limity a postupy
• Materiály pro odpadkové koše
• Zajímavá místa Východních Čech
• Ekologické projektování s VKV projekt
• Krása a funkčnost tapet