Nekompromisní ekologická architektura: Principy a příklady

Koncem minulého století se průmyslová výroba zvýšila. S růstem životní úrovně rostla i kupní síla, která vývoj průmyslu podpořila. Celkově na světě, hlavně v rozvojových zemích, začala enormně růst populace. Země však dává lidem už nějakou dobu najevo, že svým chováním zhoršují své životní podmínky.

Od 70. let minulého století každý rok přibývá na světě více než 70 milionů lidí. Potřeba fosilních paliv, pitné vody, obilovin, ryb a lesů tak převyšuje nabídku. Každý týden potřebuje potravu a příbytek 1,5 milionu nových lidí. Zabírá se čím dál tím více úrodné půdy. A tyto problémy se neustále prohlubují. Než se stihnou napravit chyby v průmyslu, nadlouho se poškodí životní prostředí - planeta, a tedy i životy lidí a jejich dalších generací.

V současnosti je nutné podpořit architekturu, která kromě plnění potřebných účelů komplexně řeší problém ochrany a zamezení negativních dopadů na přírodu, a to v celém procesu od výstavby, údržby až po přestavbu a zánik nebo recyklaci. Pojem udržitelná architektura znamená zachování životního prostředí pro další generace.

Udržitelná architektura vs. Zelená architektura

V oblasti architektury se často používají termíny zelená/eko architektura a udržitelná architektura. Oba přístupy se zabývají otázkami životního prostředí (např. Zelená architektura se týká vytváření flexibilní energeticky účinné infrastruktury. Hlavním cílem je minimalizovat dopad na životní prostředí a ekosystém. Udržitelná architektura se zaměřuje na minimalizaci negativního dopadu na životní prostředí a na zlepšení celkové výkonnosti budovy. Příkladem zelené architektury je projekt Jackfruit Village (Hanoj, Vietnam), který vypracovala kancelář 1+1>2 Architects. Domy v této vesnici jsou postaveny z ekologických materiálů (například ze surových cihel) a střechy jsou obloženy rákosem, který dokáže zadržet ultrafialové záření. Příkladem udržitelné architektury je spalovna odpadů CopenHill v dánské Kodani, kterou navrhla společnost BIG. Kromě samotného komplexu spalovny odpadů se v této budově nachází sportovní centrum.

Zavedení ekologických norem je dobré pro lidi i životní prostředí, ale nejen pro ně. Je také důležité pro stimulaci rozvoje inovativních technologií, podnikání a ekonomiky. Takové technologie sice zvyšují rozpočet na výstavbu, ale radikálně snižují náklady na provoz.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Principy udržitelné architektury

V architektonické praxi existuje několik zásad udržitelnosti, které lze při navrhování využít.

1. Přizpůsobení architektury: To znamená navrhovat budovy tak, aby byly v interakci s prostředím a mohly se proměňovat v závislosti na vývoji města, jeho ekonomických a environmentálních podmínkách. Výrazným příkladem adaptability je přestavba bývalých továren, hangárů, kostelů a skladů na obytné nebo veřejné budovy. Za tímto účelem je důležité vytvořit otevřené nebo modulární uspořádání, které usnadní budoucí změnu funkce budovy.
2. Využití zdrojů: Opětovné využití se může týkat nejen samotné budovy, ale také materiálů, nábytku, dekorací, svítidel a přírodních zdrojů. Existuje mnoho příkladů opětovného použití přepravních kontejnerů, železných plechů, kovových konstrukcí a betonových trubek v architektonických projektech nové vlny.
3. Používání udržitelných a obnovitelných materiálů: Může se jednat o netoxické materiály vyrobené pomocí udržitelných technologií nebo recyklované s minimální spotřebou energie. Důležité je také používat při stavbě obnovitelné zdroje, jako je dřevo nebo hlína.
4. Energetická účinnost: Podle statistik se stavební projekty podílejí na spotřebě energie přibližně 40 %. To znamená, že průmyslové a obytné budovy se stávají jedním z hlavních zdrojů emisí CO2 do atmosféry. Existuje již mnoho technologií, které pomáhají zvýšit energetickou účinnost budov.

Ekologická stopa

Odhadovaná celková plocha ekologicky produktivní půdy a vody využívané výhradně k zajištění zdrojů a zpracování odpadů produkovaných danou populací při používání běžných technologií. V současnosti se tato hodnota obecně považuje za ukazatel udržitelnosti rozvoje.

Nízkoenergetická, pasivní, aktivní, nulová a plusová architektura

Je zaměřena pouze na spotřebu energie a každý z těchto výrazů je definován přesnými čísly vyjadřujícími potřebu tepla na vytápění. Nízkoenergetické domy mají vylepšenou izolaci, jejich potřeba tepla na vytápění představuje 50 kWh/m2 za rok. Aby se dostaly na tuto hodnotu, měly by mít řízené větrání s rekuperací tepla a sníženou vzduchovou propustnost netěsnostmi a konstrukcí.

Aktivní domy jsou nízkoenergetické domy s elektronikou zajišťující automatické řízení větrání, vytápění a stínění oken. Snížené potřeby tepla na vytápění se v nich dosahuje inteligentním elektronickým řízením.

Pasivní domy jsou velmi dobře tepelně izolovány a využívají pasivní solární zisky. Mají potřebu tepla na vytápění do 20 kWh/m2 za rok (obnovené staré domy 25 kWh/m2 za rok). V kritériích je omezená i energie na chlazení a ostatní spotřeba elektrické energie, takže řešení je komplexnější. Jsou zaměřené na maximální šetření teplem díky vhodné izolaci, řízenému větrání a velmi malé vzduchové propustnosti netěsnostmi a konstrukcí.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Nulové a plusové domy jsou pasivní domy v malém vyrábějící elektrickou energii (mají zabudovanou malou elektrárnu) pro pokrytí potřebné spotřeby.

Výstavba pasivního domu z obnovitelných materiálů - dřeva jako konstrukčního systému a dřevovláknitých desek a celulózy jako izolace. Tyto domy mají menší dopad na zhoršení životního prostředí.

Ekologické trendy ve stavebnictví

Ekologie se stává stále důležitější součástí našich životů. I ve stavebnictví můžeme hovořit o ubírání se ,,zelenou" cestou. Příkladem je tzv. udržitelná výstavba, tedy soubor postupů a řešení, díky nimž se stavby v současnosti mohou pochlubit mnohem nižším dopadem na životní prostředí. Udržitelná výstavba věnuje zvláštní pozornost přírodnímu bohatství naší planety. Mezi ekologické materiály patří mimo jiné dřevo a hliník. Obzvlášť posledně jmenovaný materiál získává na popularitě jako náhrada za mnohem méně ekologické PVC, které je používáno při výrobě okenních rámů nebo dveří.

Jednou ze základních vlastností budov realizovaných v souladu s požadavky udržitelné výstavby je minimalizace emisí CO2 do atmosféry. Dosažení těchto kritérií je možné nejen díky uplatnění konkrétních zásad při projektování (např. nepoužívání arkýřů, používání kompaktních tvarů), ale také díky využití určitých technologií, zvláště souvisejících s výrobou a rekuperací energie.

Samotná výstavba pasivního objektu s použitím nízkouhlíkových materiálů z hlediska principů udržitelné výstavby nestačí. Ekologická budova má pozitivní vliv na bližší i vzdálenější okolí. To následně povede k nižším emisím škodlivých látek do atmosféry a k čistšímu ovzduší v městských oblastech.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Řada urbanistů a architektů také zdůrazňuje důležitost co největšího přizpůsobení moderních udržitelných staveb současné struktuře města. Udržování odpovídající hustoty zástavby (při zachování vzdušných koridorů a pohodlí uživatelů) je nutné z hlediska efektivity veřejných služeb. Přiměřená hustota zástavby také minimalizuje enviromentální náklady, které exponenciálně rostou při výstavbě na okraji města, kde je potřeba zřídit všechny přípojky a vybudovat infrastrukturu, postavit nové cesty, nemluvě o existenci veřejné dopravy.

Posledním z pěti nejdůležitějších principů udržitelné výstavby je vliv dodavatelského řetězce stavebních výrobků na životní prostředí v oblasti, kde se stavba nachází. V tomto případě je klíčová volba takových dodavatelů, pro které je optimalizace logistiky a snížení uhlíkové stopy stejně důležitá jako kvalita jejich výrobků. Abychom se vyhnuli nepoctivým dodavatelům, je vhodné požádat potenciální partnery o příslušné certifikáty a prokázání udržitelné logistiky.

Stále více firem působících ve stavebnictví vidí potřebu podporovat trend udržitelné výstavby. Proto iniciují různé projekty zaměřené na zvýšení ekologického povědomí a hledání řešení, jak zastavit negativní změnu klimatu. Realizací nových budov v souladu s principy udržitelné výstavby budujeme lepší budoucnost pro sebe a své děti.

Certifikace

Certifikace BREEAM (Building Research Establishment Environmental Assessment Method) je systém hodnocení udržitelné výstavby, který zohledňuje sociální, ekonomické a ekologické aspekty. Posuzuje energetickou účinnost, spotřebu vody, nakládání s odpady, rozmanitost ekosystémů a také vliv na zdraví a pohodlí uživatelů. V České republice se používají současně 4 environmentální certifikace, a to BREEAM, LEED, WELL a SBToolCZ.

Příklady zelené architektury

• Ústředí ČSOB v Praze Radlicích: Budova architekta Josefa Pleskota má jako jedna z velmi mála českých administrativních budov certifikát nízkoenergetičnosti. "Důležitým aspektem návrhu je synergie otevřeného pracovního prostředí s přírodními prvky," stojí o budově v katalogu Zelená architektura.
• Vedení firmy Unilever v Hamburku: Budova od firmy Behnisch Architekten (jejím zakladatelem je Stefan Behnisch, syn Güntera Behnische, jenž navrhl Olympijský park v Mnichově) je příkladem významné architektonické stavby, která zároveň využívá různé "zelené" technologie.
• Olympijský areál v Mnichově z roku 1972: Dílo architekta Güntera Behnische je zásadní stavbou zelené architektury, nebo spíš krajinné architektury a ekologického přístupu k architektuře. Svojí koncepcí, tím, jak byl vytvořen nový krajinný prostor, jak byly využívány nové technické materiály a stavby byly velmi citlivě zakomponovány do nového urbánního celku.
• Poštovna na Sněžce: Dílo Martina Rajniše a jeho spolupracovníků je jednou z nejdiskutovanějších staveb v poslední době. Dům má být jakýmsi příbuzným staveb, jaké člověk vidí na Špicberkách nebo v Grónsku, trochu podobný skladům Amundsenovy nebo Scottovy výpravy na zemský pól. Je ze dřeva a ze skla, stojí na subtilních kovových podporách, ohleduplný k přírodě. V zimě se dá celý uzavřít izolačními deskami a žaluziemi.

Budovy reagující na klimatické změny

Budovy reagující na změnu klimatu v sobě spojují dva hlavní cíle: aktivní ochranu klimatu a přizpůsobení se důsledkům změny klimatu. Budovy by měly být stavěny s minimálními emisemi a zároveň by měly být odolné vůči extrémním povětrnostním podmínkám. Opatření ke snížení emisí - jako je energeticky účinná a klimaticky neutrální výstavba - jsou stejně důležitá, jako konstrukční strategie připravující se na vysoké teploty, přívalové deště nebo sucho.

Mnohé oblasti nejsou navrženy tak, aby se vyrovnaly s častými přívalovými dešti, dlouhotrvajícími vlnami veder nebo jinými extrémními klimatickými jevy. Cílenými stavebními opatřeními lze výrazně zlepšit komfort, využitelnost a přizpůsobivost městských prostor klimatu - a významně tak přispět k budování budov reagujících na klimatické změny.

Přehled klíčových opatření:

• Odvodnění: Odstranění uzavřených povrchů obnovuje přirozené funkce půdy, zlepšuje odpařování a pomáhá čelit přehřívání.
• Ozelenění: Zelené střechy, zelené fasády a městská zeleň ochlazují okolí, zlepšují kvalitu vzduchu a podporují zdravé mikroklima.
• Výběr materiálů: Světlé, reflexní a propustné povrchy snižují absorpci tepla a pomáhají zmírňovat městské tepelné ostrovy.
• Zadržování dešťové vody: Koryta, retenční systémy nebo retenční plochy zachycují srážky a snižují tlak na městskou infrastrukturu.
• Ochrana před povodněmi: Mobilní zábrany, terénní úpravy nebo voděodolné stavební systémy chrání zranitelné oblasti před účinky extrémního počasí.

Strategie pro budovy šetrné ke klimatu

Budova šetrná ke klimatu snižuje emise po celou dobu svého životního cyklu - od plánování a výstavby až po provoz. Významně k tomu přispívají tři klíčové přístupy: energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie a nízkoemisní stavební procesy.

Stavby s efektivním využíváním zdrojů a cirkulární ekonomika

Stavby s efektivním využíváním zdrojů se zaměřují na šetrné nakládání s materiály. Cílem je používat stavební materiály cíleně, minimalizovat odpad a volit takové materiály, které lze po skončení jejich životnosti plně znovu využít nebo recyklovat. Tento přístup významně přispívá k rozvoji cirkulární ekonomiky a ke snižování dopadu stavebnictví na životní prostředí.

tags: #nekompromisni #ekologicka #architektura #principy #a #priklady

Oblíbené příspěvky:

• Obaly se zbytky nebezpečných látek
• Ekologické zahradničení: Hnojení kompostem
• Statistiky chudoby v Česku
• Globální ekologické výzvy a Rusko
• Ohrožené druhy