Nelegální nakládání s odpady a legislativa v České republice

V České republice je problematika nakládání s odpady upravena řadou zákonů a vyhlášek. Nedovolené nakládání s odpady by v budoucnu mohlo být trestné, změnu v trestním zákoně doporučuje analýza České inspekce životního prostředí (ČIŽP) vypracovaná pro Bezpečnostní radu státu.

Legislativa a odpovědnost

V současné době platný zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech řeší problematiku černých skládek bohužel mnohem méně efektivně než předchozí právní úprava. Předchozí zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech na rozdíl od nyní platného zákona řešil určitou odpovědnost vlastníka pozemku za odpady na tomto pozemku shromážděné. Podle platného zákona o odpadech má totiž odpovědnost za nakládání s odpady primárně původce odpadů a dále oprávněná osoba (oprávněná k nakládání s odpady), která odpady zpravidla na základě povolení věcně příslušného správního orgánu přijímá od různých původců či jiných oprávněných osob a dále s nimi nakládá podle definovaných podmínek.

Podle § 12 odst. 1 zákona o odpadech platí dále obecná základní povinnost, že každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí. Uvedená základní povinnost je dále specifikována v § 12 odst.

Sankce za správní delikt právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání spočívající v porušení výše uvedené povinnosti dle § 12 odst. 2 zákona o odpadech je upravena v § 66 odst. 4 písm. b) zákona o odpadech. Sankci podnikajícímu subjektu až do výše 50 mil. Kč je oprávněna uložit Česká inspekce životního prostředí (též inspekce).

Některé správní delikty související s porušením zákona o odpadech ze strany podnikajících subjektů mají i obecní úřady obcí s rozšířenou působností a obecní úřady (ORP). Jedná se však pouze o delikty stanovené v § 66 odst. 1 (obecní úřad) a odst.

Čtěte také: Dopad na životní prostředí Frýdlantsko

U fyzických osob může sice ČIŽP uložit sankci až do výše 1 mil. Kč za přestupek podle § 69 odst. 2 písm. Zde je však třeba velmi důrazně upozornit, že podobné případy neoprávněného shromažďování odpadů ze strany fyzických osob musí vždy dostatečně prošetřit sama obec, na jejímž katastru k činnosti dochází, neboť ČIŽP nemá ze zákona kompetence k šetření fyzických osob.

Jinou skutkovou podstatu přestupku spočívající v neoprávněném založení skládky nebo odkládání odpadků nebo odpadů mimo vyhrazená místa obsahuje § 47 odst. 1 písm. h) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Za tento přestupek může sám obecní úřad udělit pokutu do výše 50 tis.

Jelikož je předmětem právní ochrany také zájem na udržování čistoty, na nenarušeném životním prostředí a na tom, aby byly věci odkládány na vyhrazená místa, jsou v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a v zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, upraveny sankce za správní delikty právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání. I v těchto případech má sankční pravomoc samotná obec (resp.

Např. podle § 58 odst. 2 zákona o obcích je předmětem správního deliktu neudržování čistoty a pořádku na vlastním nebo užívaném pozemku způsobem, že je narušen vzhled obce. Podle § 58 odst.

Řešení a prevence

Obce ze svých rozpočtů někdy samy financují odstraňování některých dlouhodobých černých skládek. Nejčastěji na pozemcích, které patří právě obci. Ve velkých městech (Praha apod.) je úklid organizován správou města a odpady se tak odklízejí zejména na pozemcích, které jsou ve vlastnictví města nebo městských částí.

Čtěte také: Beroun se zbavil černé skládky

Postup při řešení černých skládek ohrožujících nebo poškozujících životní prostředí určitým způsobem stanoví jednotlivé zákony na ochranu složek životního prostředí, které jsou těmito skládkami ohroženy, především vodní zákon, lesní zákon, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu a obecně i zákon o ochraně přírody a krajiny.

Zákonem o odpadech upravený postup odstraňování „černých skládek“ je podmíněn skutečností, že uložené odpady ohrožují lidské zdraví nebo životní prostředí.

Tento postup je v zákoně upraven pouze obecně v rámci působnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 79 odst. 1 písm. g) ukládá provozovateli zařízení k odstraňování odpadů v mimořádných případech, je-li to nezbytné z hlediska ochrany životního prostředí a pokud je to pro provozovatele technicky možné, povinnost odstranit odpad. Vzhledem k tomu, že nyní platný zákon o odpadech nepřevzal ustanovení § 3 odst. 7 předchozího zákona č.

Problémem tohoto řešení je dále zejména skutečnost, že obecní úřady obcí s rozšířenou působností nemají dodatečné a tedy ani dostatečné prostředky na řešení podobných případů. Neboť v drtivé většině podobných případů je zřejmé, že primárně by musel náklady na odstranění skládky hradit právě obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Vzhledem ke znalosti místních poměrů jsou největší předpoklady pro prevenci vzniku černých skládek na obecní úrovni. Ostatně úkolem obce je podle zákona o obcích pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Za tímto účelem může obec využít například i obecní policii. Obecní policie je oprávněna zabezpečovat místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce a plní i další úkoly.

Čtěte také: Frýdlantsko a ilegální odpad: Místa a náprava

Velmi důležitou roli mohou v mnoha ohledech sehrát stavební úřady a v malých obcích opět i samy obecní úřady. Značné množství odpadů končících na „černých skládkách“ je možno zařadit do skupiny stavebních odpadů. Tyto odpady vznikají z různých stavebních úprav prováděných osobami na území katastru obce a je velmi důležité řešit nakládání s těmito odpady již ve fázi povolování těchto stavebních úprav.

I podle samotného stavebního zákona jsou obce obecně povinny sledovat veškerou stavební činnost v obci a dbát, aby se rozvíjela v souladu se záměry územního plánování, dozírat na stav staveb a kontrolovat, zda se stavby a jejich změny, terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona neprovádějí bez povolení nebo v rozporu s ustanoveními zákona.

Pro shrnutí uveďme co k problematice černých skládek zmínil v roce 2003 veřejný ochránce práv: „U odstraňování nelegálně vzniklých skládek se ochránce opakovaně setkává s problémem, že současný zákon o odpadech, na rozdíl od předchozího, tuto problematiku komplexně neřeší. Zákon obsahuje pouze ustanovení o tom, že „hrozí-li poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo, může obecní úřad obce s rozšířenou působností zajistit ochranu lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby“ (§ 79 odst. 1 písm. e) cit.

Nový zákon o odpadech a černé skládky

Výslovné úpravy se v novém zákoně o odpadech dočkaly i tzv. černé skládky. Černou skládkou se rozumí místo, kde je nelegálně uložen odpad. Typickým příkladem černé skládky, se kterým se setkal snad každý, jsou pak menší nebo větší skládky odpadu poblíž odlehlých, méně frekventovaných cest nebo odstavných ploch.

Pokud vlastník pozemku zjistí, že se na jeho pozemku objevila černá skládka, a to bez ohledu na její velikost, je povinen o této skutečnosti informovat obecní úřad ORP. Obecný úřad se pokusí zjistit vlastníka odpadu.

Pokud se podaří dohledat vlastníka odpadu, obecní úřad ORP uloží provinilci sankci dle zákona o odpadech a stanoví mu lhůtu pro odklizení odpadu.

Černé skládky většího rozsahu může řešit a sankcionovat i ČIŽP, přičemž v tomto případě se u podnikajících subjektů pokuty mohou vyšplhat až řádově do výše desítek milionů korun.

Pokud naopak obecní úřad ORP vlastníka nelegálně uloženého odpadu nenalezne, je k odklizení odpadu vyzván vlastník pozemku, přičemž k odstranění černé skládky mu obecní úřad s ORP stanoví lhůtu 30 dnů, avšak nemá možnost odklizení vymáhat.

Neodstraní-li černou skládku vlastník pozemku, může obecní úřad ORP vlastníkovi pozemku uložit, aby prozatím zamezil navážení dalšího odpadu (např. oznamovací tabulí, přehrazením příjezdové cesty k černé skládce) a/nebo odpad zabezpečil před únikem. Obec však může černou skládku i sama odklidit.

Změny v legislativě

V posledních letech došlo k zásadní proměně odpadové legislativy, která vrcholí plnou účinností zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, a jeho prováděcích předpisů, zejména vyhlášky č. 273/2021 Sb.. Tento vývoj není pouze lokální administrativní změnou. Jedná se o strategický posun, který je přímou implementací evropských směrnic, zejména Rámcové směrnice o odpadech (2008/98/ES), a je součástí širšího cíle Evropské unie přejít na oběhové hospodářství.

Úprava podmínek zákazu skládkování nebezpečných odpadů

Podle důvodové zprávy pro všechny produkované nebezpečné odpady vymezené v seznamu neexistuje v České republice dostatečná zpracovatelská kapacita zejména v podobě spaloven nebezpečného odpadu. Novela proto prodlužuje přechodné období pro vymezení nebezpečných odpadů, které je zakázáno ukládat na skládku, protože je možné je zpracovat ve spalovnách nebezpečného odpadu, a to do konce roku 2025.

Posun přechodného období pro přechod na nová pravidla pro vedení odpadové evidence

Na konci roku 2022 mělo podle § 80 odst. 4 vyhlášky vypršet přechodné období pro adaptaci na nová pravidla pro vedení odpadové evidence a obsah ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady. S ohledem na nezbytné přizpůsobení elektronických systémů prodlužuje novela přechodné období do konce roku 2024.

Podmínky pro upravené kaly a pro jejich aplikaci na zemědělskou půdu

Vyhláška zpřísňuje mikrobiologické limity, při jejichž splnění je možné kaly z čistíren odpadních vod používat na zemědělské půdě a zároveň je možné, je považovat za upravené ve smyslu § 67 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „zákon o odpadech"). Dne 31. prosince 2022 skončilo přechodné období podle ustanovení § 82 odst. 1 vyhlášky, během kterého je možné považovat za upravené rovněž kaly splňující mikrobiologická kritéria vymezená v tabulce č. 7.1 (limity pro kaly kategorie I) nebo tabulce č. 7.2 (limity pro kaly kategorie II) přílohy č. 7 k vyhlášce č. 437/2016 Sb.

Vyjasnění přechodných pravidel pro přechod odpad neodpad u recyklovaných stavebních a demoličních odpadů

Vyhláška obsahuje v § 83 odst. 2 kritéria, při jejichž splnění mohou určité recyklované stavební a demoliční odpady přestat být odpadem ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o odpadech, a to po přechodnou dobu do konce roku 2024. Novela upřesňuje text přechodného ustanovení v § 83 odst. 2 vyhlášky tak, aby bylo zřejmé, že se vyhláška vztahuje na zeminy a recyklované přírodní kamenivo.

Vypuštění limitní hodnoty obsahu benzo(a)pyrenu a oprava limitu pro sumu polyaromatických uhlovodíků v odpadech pro zasypávání

Původní vyhláška nastavila nové limity pro zasypávání. V případě limitů pro obsah benzo(a)pyrenu a celkového obsahu polyaromatických uhlovodíků došlo k chybě. Nastavená úroveň je nedosažitelná, v novele tedy dochází k opravě. Nová hodnota odpovídá předchozí úpravě v již zrušené vyhlášce č.

Nelegální dovoz odpadu

K potírání nelegálního dovozu odpadu do České republiky je zapotřebí lepší spolupráce mezi policií a orgány ministerstva životního prostředí, specializace policistů a státních zástupců na problematiku enviromentální kriminality a lepší právní úprava. Vyplývá to ze Strategie prevence a potírání trestné činnosti související s odpady, kterou na roky 2021 a 2023 připravilo ministerstvo vnitra.

Zároveň tresty za trestný čin neoprávněné nakládání s odpady jsou v porovnání s tresty za jinou majetkovou kriminalitu nízké. Například pokud nelegálním dovozem odpadu získají pachatelé prospěch nad pět milionů korun, hrozí jim roční až pětileté vězení. „Trestní ani správní právo neplní nápravnou funkci,“ uvádí se ve strategii.

Odpad vs. Vedlejší produkt

Klíčem k pochopení nové legislativy je rozlišení dvou základních pojmů: odpad a vedlejší produkt. Jejich záměna je nejčastější příčinou porušení zákona a následných vysokých pokut. Zákon definuje odpad jako „každou movitou věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit“. Naproti tomu vedlejší produkt je podle § 8 zákona o odpadech materiál, který vzniká při výrobě, jejímž primárním cílem není jeho produkce, ale splňuje čtyři přísné kumulativní podmínky.

Jednou z klíčových podmínek je, že materiál musí vznikat jako nedílná součást výrobního procesu. Demolice není z pohledu zákona výrobní činnost. Jedná se o proces odstraňování stavby, tedy ukončení její životnosti. Z toho plyne klíčový závěr: materiál vzniklý při demolici, jako je betonová suť, cihly nebo střešní krytina, nemůže být klasifikován jako vedlejší produkt.

Odpovědnost za správnou klasifikaci a nakládání nese tzv. původce odpadu. Aby mohl být materiál vzniklý při stavební činnosti (nikoliv demolici) legálně považován za vedlejší produkt, musí podle § 8 zákona č. 541/2020 Sb. Právě požadavek na průvodní dokumentaci je zásadní novinkou, která mění neformální praxi v přísně regulovaný proces.

Správnou cestou je proces tzv. ukončení režimu odpadu podle § 9 zákona o odpadech. V tomto procesu je demoliční odpad převezen do schváleného recyklačního zařízení, kde je zpracován (např. drcením, tříděním). Pro stavební a demoliční odpady (SDO) je klíčové přechodné ustanovení v § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb. Novela 18/2025 Sb. prodloužila platnost těchto dočasných kritérií pro ukončení režimu odpadu u recyklátů ze SDO až do 31. prosince 2027.

Rizika spojená s nesprávnou klasifikací a nakládáním s demoličními materiály

Obecní systém nakládání s komunálními odpady

Komplexní úpravu problematiky odpadového hospodářství od předcházení vzniku odpadu přes výčet způsobů nakládání s ním až po jeho odstranění, a to vše v souladu s hierarchií nakládání s odpady a environmentálně bezpečně, přinesly v letošním roce nové právní předpisy. Konkrétně se jedná o zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, (dále jen ZoO) a dva prováděcí předpisy. Jde o vyhlášku č. 8/2020 Sb., Katalog odpadů, a vyhlášku o nakládání s odpady (dále jen VNO), která dosud není vydána.

Povinností obce je zajistit, aby občan měl možnost veškerý KO, který vyprodukuje na území obce, řádně uložit na místo určené obcí. To znamená umožnit odevzdat vyprodukovaný odpad na obecně závaznou vyhláškou vymezených místech, ve sběrných dvorech nebo v případě nedostatečné kapacity i zorganizovat sběr objemného odpadu.

Obce mají povinnost určit místa pro oddělené soustřeďování recyklovatelných složek KO (§ 59 odst. 2 ZoO). Odděleně soustřeďovaný papír, plast, sklo a kov mohou být soustřeďovány společně, ale nesmějí být příčinou snížení možnosti využívat tyto odpady v souladu s hierarchií odpadového hospodářství (viz § 30 ZoO).

Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem je ve VNO ošetřeno mnohem podrobněji než v dřívější vyhlášce č. 341/2008 Sb. V tabulce č. 1 a 2 přílohy č. 24 VNO jsou vymezeny biologicky rozložitelné odpady, které lze zpracovávat biologickými procesy ve vymezených zařízeních (dle kapacity kompostárny dělíme na velká a malá zařízení). Podle ZoO musejí být tyto odpady přednostně zpracovány právě biologickými procesy.

Závěr

Nová odpadová legislativa představuje pro stavební a developerský sektor zásadní výzvu, ale i příležitost. Ignorování pravidel může vést k likvidačním pokutám, zpoždění projektů a poškození reputace. Problémy s klasifikací stavebních materiálů a odpadů jsou komplexní, ale řešitelné.

tags: #nelegalni #nakladani #s #odpady #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Elegantní koš na odpadky
• Travní směs Sídliště Skalka: Kompletní složení
• Co je produkce emisí a jak se měří?
• iDNES: Klimatická diskuze
• Elektrokola a příroda