Ministerstvo životního prostředí připravilo nový zákon o odpadech. Má nás zbavit skládek, pomocí jednoduchého mechanismu - zvyšování poplatků za ukládání odpadu na skládky. „Měníme odpadové hospodářství na oběhové,“ zní z ministerstva. Všechno se má zrecyklovat nebo využít energeticky… rozuměj převážně spálit.
Nadšené nejsou obce, které se musí o likvidaci odpadu starat. Zařízení k energetickému využití odpadu je málo a počítat s tím, že za osm let jich bude výrazně víc, je prý naivní. Takové zařízení se totiž nejen nějakou dobu projektuje a staví, ale především pořádně dlouho schvaluje. Do výstavby navíc můžou mluvit občané, včetně aktivistů.
Někteří lidé je nevyužívají. A mě kvůli nim bere ďas, když vidím na dvorku v černé popelnici dvě obrovské plastové nádoby. Nesešlápnuté. Plast a deset litrů vzduchu tam, kde nemají co dělat. Chtěl bych věřit, že kdyby jim to mělo pár korun ušetřit, tak je odnesou do některého z kontejnerů, které jsou do dvou set metrů od našeho domu čtyři. V různých směrech, takže prakticky ať jdete kamkoli, půjdete kolem jednoho z nich.
Jen se bojím, že tím by ta šetrnost neskončila. Proč vyhazovat do své popelnice vůbec něco? Každým směrem do padesáti metrů je odpadkový koš, dvacetilitrový pytel je pro něj akorát. To vím, protože první koš směrem od nás k tramvaji tak někdo pravidelně používá. Asi ráno nemá čas odnést odpadky na dvoreček k popelnicím, tak je cestou mrskne sem. Nic jiného už se tam ovšem nevejde.
Popravdě se trochu bojím, že tohle bude pro pár korun leckomu stát za to. Aby se dostal na nulu. Šetrní a třidiči doplatí na lemply. V činžáku se všechno sečte, podtrhne a rozpočítá partajím. U nás se takhle rozpočítává voda - a přestože voda není krev, nedělá to dobrotu. I když to má i humornou stránku - totiž starého pana domácího, který se po nocích plíží domem a poslouchá za dveřmi, u koho to protéká záchod. A tři partaje jsou skutečně ráno na nástěnce vyzývány k nápravě, neboť za jejich hajzlíky platí celý dům.
Čtěte také: Jak se chovat v přírodě
Tak jestli se můžu přimluvit, ať je to u nás v domě aspoň na váhu, platit poplatky z toho vzduchu, který vyhazuje soused x, který neví, kam patří plastová butela, a zcela samozřejmě už vůbec netuší, že by na ni měl šlápnout, platit za tohohle pana bezmozka já nechci. A co si o tom myslíte vy? Dejte vědět v diskuzi pod článkem.
Třídění odpadu může být někdy oříšek. Nejlepší způsob, jak přistupovat k odpadům, je předcházet jejich vzniku. Když už nám ale odpad vznikne, je důležité jej správně vytřídit. Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován - vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat. Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika.
Přechod na cirkulární ekonomiku a co největší opětovné využívání odpadů je vyžadováno nejen spotřebiteli, ale také Evropskou unií. Ta vydala nové recyklační cíle, které se budou každým rokem navyšovat a směřují ke konci skládkování v roce 2030. Nezodpovědné zacházení s odpady tak bude finančně postihováno.
Třídění odpadu není obtížné, jen je potřeba systém správně nastavit. Všichni musí pochopit, proč a jak mají správně třídit. K tomu vám pomůže tento odpadový průvodce, kde najdete odpovědi na všechny otázky ze světa odpadů, třídění a recyklace.
V současnosti ve většině obcí funguje sběr odpadu do sběrných hnízd, která jsou rozmístěná po obci. Tento systém však není příliš efektivní - lidé nemají motivaci nosit odpad do sběrných hnízd a je pro ně jednodušší vyhodit odpad do nádoby na SKO (každý metr vzdálenosti sběrného místa od obydlí znamená nižší míru třídění). Vhodným řešením tak může být systém sběru tříděného odpadu dům od domu. Občanům se tak třídění výrazně zjednodušuje, protože pohodlně třídí ve svých domovech a v den svozu odpadu jednoduše přistaví tříděný odpad před dům.
Čtěte také: Česká republika a OZE
Třídění využitelných složek odpadu v domácnostech se dá řešit různými způsoby. V případě, že obec či město provozuje sběr odpadu „dům od domu“, tedy odvoz odpadu přímo z domácnosti, existuje například pytlový sběr, kdy domácnost třídí využitelné složky do pytlů podle druhu. Další variantou je nádobový sběr tříděného odpadu, kdy mají občané nádoby umístěné na vlastním pozemku a v den svozu je opět jen přistaví před dům k vyvezení odpadu.
Samostatnou kapitolou je třídění bioodpadů, které lze řešit například pravidelně vyváženou hnědou popelnicí nebo sezónním sběrem do velkoobjemových kontejnerů. Výrazně efektivnější varianta je zavést domácí kompostování.
Další variantou je adresný sběr - tedy sběr tříděných složek odpadů přímo z domácností. Občané tak třídí v pohodlí domova. Tento způsob sběru odpadu občanům třídění velmi usnadňuje a díky adresnosti bývá zpravidla také vytříděný obsah kvalitnější.
Odpady, které nelze vytřídit žádným z výše uvedených způsobů, lze odevzdat na sběrném dvoře nebo na jiná sběrná místa.
Obce a města musí v současnosti řešit stále větší tlak na zvyšování míry recyklace - Evropská unie vyžaduje po členských státech 65 % míru recyklace a směřuje k úplnému zákazu skládkování využitelných složek odpadu v roce 2030. Pokud samosprávy nebudou splňovat stanovené limity, budou muset platit výrazně vyšší poplatky za odpady, které se budou každým rokem zvyšovat.
Čtěte také: Přírodní podmínky a obnovitelné zdroje
Při tomto způsobu třídění jsou sváženy odpady (tříděné i směsné) adresně přímo z jednotlivých domácností. Občané v den svozu jednoduše umístí pytle či klasické nádoby na odpad před dům a popeláři odpad vysypou/svezou. Adresný svoz odpadu má výhodu pro občany, kterým umožňuje snadné třídění v pohodlí domova, ale i pro samosprávy. Těm poskytuje možnost snadno evidovat vyprodukované odpady každé domácnosti, a získat tak kompletní a adresná data o odpadech v obci.
Systém sběru odpadů dům od domu funguje tak, že občané plní přidělené pytle nebo nádoby (120 l, 240 l) na vybrané druhy odpadu a v den svozu přistaví nádoby nebo plné pytle před dům. Velkou výhodou tak je pohodlnost pro občana, který již nemusí s tříděným odpadem až do sběrného hnízda, ale může jej stejně jako SKO jednoduše postavit před dům a nechat svozovou společnost odpady odvézt.
Pokud je zavedena ve městě či obci evidence odpadů, jsou pytle či nádoby označeny příslušným QR kódem, který obsluha popelářského vozu jednoduše načte do evidence a odpad odveze. Pokud je ve městě nebo obci zavedena evidence odpadů, označuje občan každý pytel nalepovacím identifikačním kódem, který obsluha svozového vozu při svozu načte do evidenčního systému. Obec či město má tak komplexní přehled o vyprodukovaných odpadech a data, na kterých může stavět a zefektivňovat dále své odpadové hospodářství.
Nádobový sběr (podobně jako pytlový sběr) umožňuje občanům třídit využitelné složky odpadu v pohodlí domova. Je vhodný pro vilové čtvrti se zahradou. Kombinovaný sběr je spojením pytlového a nádobového sběru. Občané tedy třídí odpad jak do pytlů, tak do nádob.
Sběrné dvory jsou nedílnou součástí každého fungujícího odpadového hospodářství. Občané zde mají možnost odevzdávat odpad, který nespadá do běžného SKO nebo tříditelných složek odpadu. Při příjezdu na sběrný dvůr je nejprve nutné odpad zvážit, obsluha poté zaeviduje zvážené množství, druh a původce odpadu, buď ručně nebo pomocí evidenčního systému. Následně dochází k uložení odpadu na místě k tomu určenému, například do velkoobjemových kontejnerů a dalších nádob.
V rámci sběrných dvorů čím dál častěji fungují tzv. Re-use centra, která představují efektivní řešení v předcházení vzniku odpadu. Jedná se o místo, kam mohou občané nosit stále funkční a využitelné věci jako např. nábytek, potřeby do domácnosti, nádobí, hračky, funkční elektrospotřebiče atd. Ty jsou pak poskytnuty zdarma či za poplatek zájemcům, kteří pro ně ještě najdou využití.
Třídicí linky slouží k dotřídění již vyseparovaného odpadu. Obsluha dotřiďovací linky přebere tříděný odpad a vybere z něj materiál, který je možné dále využít pro účely recyklace. Se zbytkovým odpadem, který není pro recyklaci vhodný, se nakládá jako se směsným komunálním odpadem - umisťuje se na skládku nebo do spaloven.
Jedná se o rozšířený mýtus, který vznikl pravděpodobně tím, že lidé viděli stejné popelářské auto na svoz směsného i tříděného odpadu. I to se stává, ale svozová společnost k tomu mívá své důvody. Prvním z nich je znehodnocení odpadu, pokud se například na papír vylije olej, už se nedá recyklovat ani využít jiným způsobem, proto se se s ním nakládá jako se směsným odpadem. Druhým důvodem, proč odpady ze dvou popelnic končí na stejném místě, jsou auta se dvěma kabinami. Taková auta dokážou pojmout dva typy odpadů, aniž by se smíchaly dohromady. Ve skutečnosti nikdo nemá zájem míchat vytříděný odpad dohromady. Vysoká vytříděnost je pro město či obec finančně velmi výhodná. Vytříděný odpad je zdrojem finančních odměn od společnosti EKO-KOM a může se také dále obchodovat, zatímco velké množství vyprodukovaného směsného odpadu přinese samosprávě jen vysoké náklady v podobě poplatků za skládkování, které se každý rok zvyšují.
Ano, je to zcela reálné. Aby toho město či obec byla schopna dosáhnout, je potřeba začít přistupovat k odpadům systematicky. Je důležité udělat si nejprve dobrý přehled o současném stavu odpadového hospodářství. Samospráva by si poté měla stanovit jasné cíle, nastavit potřebné kroky, zavést vhodná řešení a především komunikovat s občany.
Do kontejnerů na směs plastů je možné kromě PET láhví vhazovat často také fólie, sáčky, plastové tašky, obaly od CD disků a mnoho dalších výrobků z plastů. Konkrétní informace o třídění odpadu, co kam patří a nepatří, jsou na popiskách přímo na jednotlivých barevných sběrných kontejnerech. O systému sběru tříděného odpadu totiž rozhoduje každá obec sama, a proto se všude třídí jiným způsobem.
Záleží na dohodě mezi obcí a svozovou firmou a technickém vybavení třídících linek v okolí. V některých obcích se spolu s plastem do žlutých nebo s papírem do modrých nádob vhazují i nápojové kartony. Někde se z plastových obalů sbírají jen PET lahve, jinde plastová všehochuť. Zkrátka jiný kraj, jiný mrav.
Včetně obalů od potravin, pokud v nich nejsou zbytky jídla. Drobné znečištění plastových obalů nevadí. Je však dobré mít na paměti, že mastnota a zbytky obsahu omezují recyklaci vytříděných obalů. Problém ale je mastnota. Plastovou lahev od rostlinného oleje je potřeba pořádně vymýt. „Do plastů patří tento obal až po pečlivém vymytí teplou vodou a přípravkem na mytí nádobí. Pokud někdo nechce lahev od oleje vymývat, ať ji raději dá do směsného odpadu,“ doporučuje Lucie Paseková, zastupující odpadovou společnost REMA Systém. Proto je lepší před vhozením do žlutého kontejneru vymýt nebo alespoň pořádně vyškrábat i plastový kelímek od jogurtu.
Naopak se není třeba bát do tříděného odpadu vyhodit prázdné obaly od mýdel nebo šamponů a dalšího běžného drogistického zboží. Obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek do žlutého kontejneru nepatří vůbec.
Ať už jde o termoobaly, do kterých vám v restauraci zabalí jídlo, nebo o výplně krabic pro spotřební elektroniku. Pozor ale na polystyren, který byl použit jako stavební izolace. Pokud je na něm omítka, pak do plastů nepatří a měl by se vyhodit jako stavební odpad.
Vhodit do zeleného kontejneru můžete také tabulové sklo z oken a ze dveří. Autosklo už do něj ale nepatří. Ani zlacená a pokovená skla, a tedy ani zrcadla. Pokovení dělá při tavení skla problémy. Také s keramikou a porcelánem si při recyklaci ve sklárnách neporadí. Takže rozbitou keramickou mísu a slepé zrcadlo vyhoďte do směsného odpadu.
Jenže papírové obaly od vajec už se dost dobře recyklovat nedají. Jsou sice z papíru, ale již tolikrát recyklovaného, že jde o poslední uplatnění hmoty. Je proto lepší je vyhodit do směsného odpadu. Nebo ještě lépe zkompostovat. V případě obalu od vajíček a ruliček od papíru proto nemusíme být ve třídění tak svědomití. Podobné je to s roličkami od toaletního papíru. Papír lze totiž recyklovat pouze sedmkrát. Poté už je jeho vlákno příliš krátké a nelze z něj papír opět vyrobit.
Papírové kapesníčky jsou sice z kvalitního papíru, po jejich použití ale do do kontejneru na papír z hygienických důvodů nepatří. Recyklaci papíru navíc ztěžuje jakékoli znečištění, a proto není vhodné do modrého kontejneru obecně vhazovat mastné nebo jinak zašpiněné papírové obaly. Nepatří do něj ani laminovaný a voskovaný papír. Papírové pleny většinou kromě papíru obsahují také plast. Proto do kontejneru na papír nepatří ani ty nepoužité.
Naopak, sběru papíru nijak nevadí obálky s fóliovými okénky ani papír s kancelářskými sponkami, během dalšího zpracování vytříděného papíru dojde k jejich oddělení. Akorát z bublinkové obálky je dobré odstranit plastový vnitřek.
Pokud je na obalu nebo výrobku symbol přeškrtnuté popelnice, obal nepatří do žádného kontejneru, ani do toho na směsný odpad. Jedná se totiž o nebezpečný odpad, jeho konkrétní nebezpečné vlastnosti popisují další grafické symboly v oranžovém poli, například lebka nebo symbol ohně.
K takovým a v domácnostech běžně se vyskytujícím nebezpečným odpadům patří třeba elektroodpad nebo nedobrané či prošlé léky všeho druhu. Pokud skončí v koši nebo v záchodové míse, mohou kontaminovat vodu či půdu. Ani čistírny odpadních vod si totiž s kontaminovanou vodou nemusejí stoprocentně poradit. Léky je nejsnazší odnést zpátky do lékárny, v některých od vás převezmou i použitý zdravotnický materiál. Nebezpečným odpadem jsou také zbytky syntetických barev, ředidel, lepidel, laků, nátěrů a mořidel i jejich obaly. Často mají hned několik nebezpečných vlastností. Dráždivé či jedovaté látky obsahují i některé čisticí a úklidové prostředky.
Jako stopy po některých turistech zůstávají přírodě na památku pěkné suvenýry. Drobní hříšníci za sebou zanechají papírový kapesníček, jiní sáčky a někteří se s tím nepářou a odhodí tam PET láhve. Při té lehkomyslnosti si my, lidé, často neuvědomujeme důsledky našeho chování. Může se stát, že ten námi odhozený odpad po nás možná budou sbírat naše prapravnoučata…
Pokud odpad produkujeme, měli bychom dbát na jeho správné třídění - důvodů je celá řada. V případě papíru jsou to stromy, kterých jsme loni zachránili přes 2 200 000! Ty by za stejné období vyrobily kyslík pro 20 373 z nás! Za 22 let společného třídění odpadu jsme zachránili 360 km² přírody a zrecyklovali odpad odpovídající velikosti hory Říp. To je 94 % rozlohy Národního parku Krkonoše!
Mezi další důvody pro třídění odpadu patří například úspora primárních zdrojů, které nejsou nevyčerpatelné - díky recyklaci vytříděného odpadu umožňujeme výrobu druhotných surovin, které můžeme použít jako náhradu primárních zdrojů k výrobě nových produktů.
S tím souvisí i ochrana životního prostředí - např. při výrobě nového skla můžeme nahradit až 65 % křemičitého písku, ten bychom jinak museli vytěžit, a pozor: sklo lze navíc recyklovat donekonečna!
Tím, že odpad skončí v barevných kontejnerech, pak namísto jeho skládkování pomáháme zachovat krásnou a čistou přírodu pro další generace.
Pokud v přírodě nemáme po cestě možnost odpad vyhodit do třídicích nádob, pak je nejlepším řešením odpadky v průběhu výletu odkládat a vytřídit je, jakmile tu možnost mít budeme.
Obecně platnou zásadou je „Co si přineseme, to si odneseme!“. Stačí málo - skvěle poslouží i sáček od svačiny, do kterého budeme průběžně střádat odpad.
Délka rozpadu odpadu závisí na mnoha faktorech (např. Kovová plechovka a cigaretové nedopalky: nešvar kouření cigaret produkuje vajgly a ty potřebují k rozkladu v přírodě až 15 let! PET láhev, nápojové kartony a alobal: potřebují nejméně 100 let! To jsou více než tři generace! Sklo: odhozením láhve za sebou nepořádný výletník zanechal stopu na několik tisíc let. Tohle už je pozůstatek pro jiné civilizace - mamut o tom ví svý!
Právě proto je důležité odpadky třídit, i když to není vždy úplně pohodlné nebo jednoduché, rozhodně bychom je neměli pohazovat v přírodě, nedej bože vytvářet černé skládky! Pohozený odpad navíc může být nebezpečný jak pro lidi, tak pro zvířata a představuje neviditelné nebezpečí, kdy může kontaminovat půdu!
Specifickou kapitolou je biologicky rozložitelný odpad, proto je ve výčtu na závěr. Ani bioodpad nezmizí hned: ohryzek od jablka se z povrchu zemského ztratí cca za 16 dní. Slupka od banánu za 5 měsíců a takový pomeranč se nechá přemlouvat celý rok!
V boji za čistou přírodu vznikají různé iniciativy, ale také osvětové kampaně. Projekt je zajímavý a jedinečný tím, že mapuje zajímavé turistické trasy v online průvodci a kromě přírodních krás a památek jsou v něm vyznačena místa, kde je možné odpad vytřídit.
Tímto pojmem označujeme volně pohozený odpad, nebo odpad ponechaný na místě, které není k jeho odložení vyhrazeno. Volně pohozený odpad představuje značnou zátěž pro obce. Toto nezodpovědné chování jedinců má totiž dopad na všechny její obyvatele.
Po celou dobu, kdy je odpad volně pohozený v přírodě se z něj totiž uvolňují drobné částice materiálu. Například cigaretové nedopalky se ve volné přírodě rozkládají přibližně 15 let. Po celou dobu se z nich uvolňují drobné mikroplastové částice, které jsou obsaženy v cigaretových filtrech (podobně je tomu i u jiných výrobků z plastu), ty ale neumí z přírody nikdo odstranit. Také se z nich uvolňují škodlivé látky jako dehet.
Volně pohozený odpad zřejmě nebude možné efektivně využít recyklací, ani energeticky (třeba kvůli znečištění, nebo poškození vlivem stádia jeho rozkladu apod.). Používání primárních zdrojů ve výrobě vede obvykle ke spotřebovávání neobnovitelných zdrojů, a tedy k negativním dopadům na přírodu a životní prostředí.
Vědomé a záměrné pohazování odpadu je nelegálním chováním. Za takové chování hrozí nezodpovědným jedincům různé druhy sankcí, vč.
Pro litteringové chování není u nás důvod, patříme mezi země s nejhustší sběrnou sítí barevných nádob, ve městě se stačí jen rozhlédnout a odpad vytřídit. Průměrně to máme k nejbližším kontejnerům necelých 90 metrů!
tags: #nemame #jiz #odpadky #co #delat