Potenciál obnovitelných zdrojů v České republice

Česko je schopné do roku 2030 zdvojnásobit podíl obnovitelné energie na spotřebě a zvýšit ho tak na 33 procent. Může k tomu přispět zejména sluneční a větrná energie a zvýšení energetické účinnosti. Vyplývá to ze studie, která vznikla ve spolupráci expertních týmů Fakta o klimatu a Frank Bold. Ministerstvo životního prostředí považuje potenciál rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE), který studie uvádí, za reálný.

Tým analytiků a expertů Fakta o klimatu usiluje o věcnou a na ověřených datech založenou diskusi o klimatických změnách, expertní skupina Frank Bold poskytuje právní expertizy a také poradenství pro energetiku a zelené finance. "Z naší studie vyplývá, že dokážeme do roku 2030 získávat z obnovitelných zdrojů celou třetinu naší spotřeby. K tomu nám pomohou úspory a biomasa, ale především rozvoj obnovitelné energie ze slunce a větru. Fotovoltaika zažívá v posledním roce velký rozmach.

Krčál i další spoluautorka studie Laura Otýpková z Frank Bold poukázali na to, že invaze Ruska na Ukrajinu posílila tlak na transformaci evropské energetiky k ekologickým zdrojům a také snahy Evropské unie o snižování emisí skleníkových plynů. Legislativa v Česku už podle Otýpkové usnadnila pořízení solárních elektráren na střechy domů. Podíl je nyní asi 17 procent, naprostá většina této energie pochází z různých forem biomasy. Dalších 5,8 procentního bodu dokáže Česko získat zvýšením energetické účinnosti, tedy hlavně zateplováním, výrazně vyšším využitím tepelných čerpadel a rozvojem elektromobility, uvádí studie.

Evropská unie by měla v roce 2030 podle březnové dohody členských států a Evropského parlamentu produkovat z obnovitelných zdrojů 42,5 procenta celkové spotřeby energie. Dohoda zvýšila předchozí závazek, který byl 32 procent.

Hlavní překážky rozvoje OZE

Hlavními překážkami pro rychlý rozvoj energie z větru a slunce v Česku je podle Otýpkové vedle legislativy také dostupnost přenosové a distribuční infrastruktury. Přitom právě solární a větrná energie by měla podle studie ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie přispět nejvýrazněji.

Čtěte také: Česká republika a OZE

"Čekají na nás ale další úkoly - vláda si musí stanovit ambiciózní cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů ve svých strategických dokumentech. Vláda podle Hladíka právě připravuje aktualizaci Národního energeticko-klimatického plánu, který by měl být hotový koncem června. Následně projdou aktualizací i další superstrategické materiály jako Státní energetická koncepce a Politika ochrany klimatu v ČR. "Mimo to probíhají práce na dalších opatřeních, která studie zmiňuje.

Využití potenciálu OZE v krajích

Česká republika využívá jen zlomek dostupného potenciálu obnovitelných zdrojů. U větrných elektráren jde o pět procent, u fotovoltaik na budovách o necelých šest procent. Vyplývá to z analýzy Komory obnovitelných zdrojů energie založené na datech Energetického regulačního úřadu, kterou má ČTK k dispozici. Rozvoj větrné energetiky v ČR dlouhodobě zaostává.

Podle studie Ústavu fyziky a atmosféry Akademie věd ČR mohou větrné elektrárny pokrýt 31 procent současné roční spotřeby elektřiny. Podle komory přitom existují vhodná místa pro větrné elektrárny ve všech českých krajích. Největší potenciál podle analýzy mají kraje Moravskoslezský, Jihomoravský a Vysočina. Premiantem ve využívání svého potenciálu je Liberecký kraj s 26 procenty.

Česko ovšem podle komory i přes poptávkový boom z posledních let zaostává rovněž ve využívání potenciálu střešních fotovoltaik. Podíl solárních elektráren na spotřebě je podle statistik kolem čtyř procent. V přepočtu na počet obyvatel je podle analýzy nejvíc těchto zařízení v kraji Vysočina s 8,6 procenty a v Jihočeském kraji s osmi procenty. "I v těchto krajích však stále existují obrovské rezervy. V rámci celého Česka jsme zatím nevyčerpali ani šest procent ploch na budovách, která lze pro fotovoltaiky využít," uvedl Chalupa.

Větrné elektrárny loni v Česku vyrobily 693 megawatthodin elektřiny, což bylo meziročně o 9,5 procenta více. Navzdory růstu však podíl větrníků v české spotřebě zůstává kolem jednoho procenta. ČR tak výrazně zaostává za evropským průměrem, který loni stoupl na 19 procent. V současné době je v ČR připojeno přes 191.000 fotovoltaických elektráren s výkonem 3,94 GW. Loni bylo zprovozněno rekordních 82.799 nových solárních zdrojů, což je proti roku 2022 o 49.039 zařízení více.

Čtěte také: 50 TWh z obnovitelných zdrojů

Zvýšené investiční náklady

Česká elektrizační soustava zaznamenává rekordní zájem o připojení nových obnovitelných zdrojů, což zvyšuje investiční náklady na posilování infrastruktury. Tradiční rozšiřování infrastruktury v podobě nové výstavby je potřebné, ale časově i finančně náročné, což se negativně odráží na ceně regulované složky elektřiny pro spotřebitele.

Dle studie EGÚ Brno "Možnosti zlepšení integrace obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy" z dubna 2025 jsou náklady na připojení 1 kW výkonu OZE (FVE, VTE) odhadovány na 12 700 Kč. Aktuální studie navazuje na dlouhodobé aktivity Frank Bold zaměřené na posilování energetické soběstačnosti a bezpečnosti České republiky.

Potenciál fotovoltaických elektráren

Z celkového objemu asi 60 terawatthodin čisté spotřeby elektrické energie České republiky bychom dokázali obnovitelnými zdroji pokrýt až 97 procent. Vyplývá to z odhadů potenciálu obnovitelných zdrojů, zveřejněných na portálu CzechSight.cz. Vůbec největší potenciál mají v Česku fotovoltaické elektrárny. Jimi by bylo možné zajistit dvě třetiny čisté tuzemské spotřeby elektřiny. Je však nutno rozlišovat jednotlivé typy fotovoltaik. Autoři odhadů vidí největší potenciál ve fotovoltaikách umístěných na fasádách a střechách budov (29 % čisté roční spotřeby elektřiny), dále na brownfieldech (22 %) a v povrchových dolech (15 %).

Problémy a překážky rozvoje

Komora za jeden z hlavních problémů považuje složitý a pomalý povolovací proces výstavby elektráren. Za další významnou překážku Komora považuje nevyhovující podobu stavebního zákona. Jeho současná podoba komplikuje změnu územního plánu pro plánování výstavby obnovitelných zdrojů. V Česku také panuje nesoulad koncepčních plánů na úrovni státu s dokumenty vydávanými na nižších úrovních veřejné správy.

Vládní podpora OZE

Za vítr změny lze považovat vládní programové prohlášení kabinetu Petra Fialy. Ten slibuje do konce roku 2023 aktualizovat Státní energetickou koncepci a také klade větší důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů. „Přispějeme k rehabilitaci fotovoltaiky, protože ji považujeme v našich geografických podmínkách za klíčový obnovitelný zdroj. Přispějeme ke zřízení nových fotovoltaických zařízení na minimálně sto tisících střech do roku 2025,“ píše se v dokumentu.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a ČEZ

Závěry studie o větrné energii

S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. To jsou hlavní závěry dnes zveřejněné studie potenciálu větrné energie.

„Podmínky pro větrné elektrárny máme velmi podobné jako jsou v jižní polovině Německa, když porovnáme větrnost i charakter krajiny. Kolik to nakonec bude, závisí především na přístupu státu. „Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů.

Komunitní projekty

Z rozvoje větrné energetiky mohou velmi dobře těžit i obce a jejich obyvatele. Větrná elektrárna je totiž vždy společenským a finančním přínosem pro obce v okolí a jejich občany. V rámci tzv. komunitních projektů obce spolu s občany a soukromými podnikateli velmi efektivně staví a provozují místní obnovitelné zdroje. Takové projekty přinášejí jejich větší akceptaci veřejností díky jejímu přímému zapojení a vedou k demokratizaci energetiky.

Statistiky a srovnání

• Roční spotřeba elektřiny ČR v roce 2019 činila 61,1 TWh a ve větrných elektrárnách bylo loni vyrobeno 0,7 TWh elektřiny, což odpovídá jednomu procentu spotřeby.
• V zemích Evropské unie zajistily větrné elektrárny loni v průměru 15 % spotřeby.

Vývoj ve světě

Obnovitelné zdroje energie do roku 2030 ve světě pokryjí téměř polovinu veškeré poptávky po elektřině. Jen solární fotovoltaické elektrárny a větrná energie do konce desetiletí zdvojnásobí svůj podíl na celosvětovém mixu při výrobě elektřiny na 30 procent. Kapacita pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů by se podle nynějších předpokladů měla v období 2024 až 2030 v celém světě zvýšit o více než 5500 gigawattů (GW). To je skoro trojnásobný růst ve srovnání s roky 2017 až 2023, uvádí agentura.

IEA nicméně předpokládá, že globální kapacita do roku 2030 dosáhne 2,7násobku úrovně roku 2022. Splnění cíle je stále možné, ale to by vlády musely začít urychleně jednat, uvedla IEA.

tags: #ČR #potenciál #obnovitelné #zdroje #studie

Oblíbené příspěvky:

• Rybník jako ekosystém: informace pro žáky 4. ročníku
• Životní příběhy v podání podcastu Buchty
• Úspora Potravin Díky Vakuování
• Poplatek za autovrak
• Ekologická krize