Když se řekne Německo, vybaví se nám preciznost, kvalita a inovace. Německo, země s bohatou historií a kulturou, je také lídrem v oblasti zemědělství. Od malebných alpských pastvin v Bavorsku, kde se pasou stáda krav produkujících nejlepší mléko, až po moderní zemědělské techniky v Dolním Sasku. Vítejte u prvního dílu "Farmaření v cizině," kde se podíváme, jak naši němečtí sousedé zvládají zemědělství.
Systém zemědělství v Německu
Německo má rozmanité a dobře rozvinuté zemědělství, které zahrnuje různé typy farmaření od tradičních rodinných farem po velké komerční podniky. Klíčové oblasti zemědělství zahrnují produkci obilovin, brambor, cukrové řepy, mléka a masa. Německo je také významným producentem ekologických potravin, což odráží rostoucí zájem spotřebitelů o udržitelné a zdravé produkty.
Rozloha zemědělských pozemků
Německo má přibližně 16,7 milionů hektarů zemědělské půdy, což představuje zhruba 47 % celkové rozlohy země. Z tohoto množství je zhruba 71 % využíváno pro orné půdy a 28 % pro pastviny a trvalé travní porosty. Rozdělení zemědělské půdy umožňuje produkci širokého spektra plodin a chov zvířat.
Podpora a dotace pro farmáře
Jedním z klíčových prvků úspěšného farmaření je systém dotací, který farmářům poskytuje finanční podporu a stabilitu. Německo je součástí Společné zemědělské politiky Evropské unie (CAP), která zajišťuje dotace a podporu pro zemědělce. Dotace jsou rozděleny do několika kategorií:
- Přímé platby: Tyto platby jsou určeny k podpoře příjmů farmářů a zajištění stability jejich podnikání.
- Ekologické platby: Podporují udržitelné a ekologické zemědělství.
- Rozvoj venkova: Financují projekty zaměřené na rozvoj venkovských oblastí, modernizaci zemědělských podniků a podporu místních komunit.
V roce 2022 bylo německým farmářům přiděleno přibližně 6,3 miliardy EUR v rámci přímých plateb.
Čtěte také: Tipy pro kempování v přírodě
Produkty německého zemědělství
Německo je známé širokou škálou tradičních zemědělských výrobků, které se liší podle regionů. Mezi nejvýznamnější produkty patří různé druhy masa, mléčné výrobky, obiloviny a pivo.
- Mléko a mléčné výrobky: Německo je jedním z největších producentů mléka v Evropě. V roce 2023 bylo v Německu vyrobeno přibližně 32,7 miliard litrů mléka. Prim ale hraje i výroba sýrů, jako jsou například Allgäuer Emmentaler, Tilsiter, Harzer Käse a další. Roční produkce sýrů dosahuje zhruba 2,4 milionů tun.
- Maso: Německo je největším producentem vepřového masa v Evropě. V roce 2023 bylo vyprodukováno přibližně 5,2 milionů tun vepřového masa. Produkce hovězího masa se pohybuje okolo 1,1 milionu tun a produkce drůbežího masa dosahuje zhruba 1,5 milionu tun ročně.
- Obiloviny a pivo: V Německu se ročně sklidí přibližně 23 milionů tun pšenice a 10 milionů tun ječmene, což z něj činí jednoho z největších producentů těchto obilovin v Evropě. Pšenice se používá převážně k výrobě mouky pro pečení, zatímco ječmen je klíčovou surovinou pro slavná německá piva. Mezi nejznámější značky patří například Beck's, Paulaner, Weihenstephaner, Erdinger a další.
- Brambory: Německo je i významným producentem brambor s roční produkcí okolo 10 milionů tun.
Chov skotu
Skot je v Německu chován hlavně pro mléčnou a masnou produkci. Některá plemena skotu jsou v Německu obzvláště populární. V roce 2023 bylo v Německu registrováno přibližně 11,2 milionu kusů skotu. Mezi nejrozšířenější plemena patří:
- Holštýnský skot: Toto plemeno je nejrozšířenější v Německu a je známé svou vysokou produkcí mléka. Přibližně 70 % mléčného skotu v Německu tvoří Holštýnský skot.
- Fleckvieh: Fleckvieh je oblíbené plemeno jak pro mléčnou, tak pro masnou produkci. Je rozšířené zejména v Bavorsku. Toto plemeno tvoří přibližně 25 % celkového skotu v Německu.
- Jersey: Toto plemeno je menší, ale produkuje mléko s vysokým obsahem tuku a bílkovin, což je ideální pro výrobu sýra. Je však méně rozšířené než Holštýnský a Fleckvieh skot.
- Angus: Angus je populární plemeno pro produkci kvalitního hovězího masa.
Zemědělské regiony a tradice
Bohaté zemědělské tradice, prolínající se napříč regiony po celém Německu, nabízí své jedinečné produkty, které jsou často zakořeněny hluboko v historii.
- Dolní Sasko: Nachází se na severozápadě země a je jedním z nejvýznamnějších zemědělských regionů. Je známé svou produkcí mléka, brambor, cukrové řepy a obilovin. Dolní Sasko se může pochlubit více než 2,6 miliony hektarů zemědělské půdy, což představuje téměř 16 % celkové zemědělské plochy v Německu.
- Bavorsko: Leží na jihu Německa a je dalším významným zemědělským regionem. S více než 3,1 miliony hektarů zemědělské půdy se jedná o největší zemědělský region v zemi. Bavorská krajina je charakteristická rozlehlými pastvinami a loukami, které jsou ideální pro chov skotu a produkci mléka.
- Severní Porýní-Vestfálsko: Je region s rozmanitým zemědělským portfoliem, významným producentem obilovin, zeleniny a ovoce. V roce 2023 zde bylo zaznamenáno více než 1,6 milionu hektarů zemědělské půdy.
- Sasko-Anhaltsko: Nachází se ve středním Německu a je klíčovým hráčem v produkci cukrové řepy, pšenice a ječmene. S více než 1,2 milionu hektarů zemědělské půdy je tato oblast významným producentem obilovin v Německu.
- Bádensko-Württembersko: Je region známý svou produkcí ovoce, zejména jablek a hrušek, a také vína. Vinařství má v tomto regionu dlouhou tradici a vína z Bádenska-Württemberska jsou ceněna nejen v Německu, ale i po celém světě.
Zemědělské tradice v Německu jsou také spjaty s různými regionálními specialitami. Například v Porýní je tradičním jídlem kysané zelí a bramborové knedlíky, zatímco v Bavorsku jsou to preclíky, Weisswurst a oblíbené pivo. Německé farmářské trhy, které se konají po celé zemi, jsou místem, kde se prodávají čerstvé místní produkty a kde se setkávají farmáři a spotřebitelé.
Vinařství
Vinařství v Německu má hluboké kořeny a je synonymem pro eleganci a kvalitu. Je domovem některých z nejlepších bílých vín na světě, především díky svým unikátním vinařským oblastem a tradičním odrůdám. Německé víno je známé svou svěžestí, komplexní chutí a výjimečnou schopností zrání. Nejznámější vinařské oblasti zahrnují Rýnsko (Rheingau), Moselskou oblast (Mosel), Pfalz a Francko (Franken).
Čtěte také: Umweltplakette
- Rýnsko (Rheingau): Považováno za kolébku německého vinařství a je proslulé především svými Rieslingy. Tato oblast produkuje vína s vynikající kyselostí a minerální strukturou.
- Moselská oblast (Mosel): Vína z této oblasti jsou proslulá svou čistotou a výraznou mineralitou, díky které se často řadí mezi nejlepší na světě.
- Pfalz: Největší vinařská oblast Německa, produkuje širokou škálu vín včetně Rieslingu, Spätburgunderu (Pinot Noir) a Grauburgunderu (Pinot Gris). Tato oblast je známá svou rozmanitostí a kvalitou.
- Francko (Franken): Silvaner z této oblasti je vysoce ceněn pro svou schopnost reflektovat terroir a komplexitu chutí.
Typické farmy v Německu
Typická německá farma je směsicí tradice a moderních technologií, což vytváří efektivní a udržitelný zemědělský systém. V celé zemi je přibližně 275 000 farem, které se liší velikostí, specializací a metodami hospodaření.
Průměrná velikost německé farmy je kolem 60 hektarů, ale existují značné rozdíly mezi jednotlivými regiony. Například farmy v Dolním Sasku a Braniborsku často přesahují 100 hektarů, zatímco v Bavorsku jsou farmy menší, často kolem 30 hektarů. Rozdíly ve velikosti jsou dány historickými, ekonomickými a geografickými faktory.
- Dolní Sasko: Farmy se zaměřují na produkci mléka, chov prasat a pěstování obilovin. Tento region má více než 40 000 farem, které se specializují na intenzivní zemědělství.
- Bavorsko: Je domovem menších rodinných farem, které se často zaměřují na produkci mléka a chov skotu. V tomto regionu je více než 85 000 farem, které se pyšní dlouhou tradicí a vysokou kvalitou svých produktů.
- Hesensko: Farmy jsou často zaměřeny na pěstování ovoce a zeleniny. Tento region má více než 20 000 farem, které produkují jablka, hrušky, jahody a další druhy ovoce.
- Sasko-Anhaltsko: Je region známý svou produkcí cukrové řepy, pšenice a ječmene. Zdejší farmy jsou většinou větší a zaměřené na intenzivní rostlinnou výrobu. Tento region má přibližně 13 000 farem.
Německo je domovem mnoha významných farem, které se proslavily díky své velikosti, kvalitě produkce a inovativním přístupům k zemědělství. Jednou z nejznámějších farem je Gut Darß, nacházející se v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Další významnou farmou je Demeter-Hofgut Rengoldshausen v Bádensko-Württembersku. Tento biodynamický statek je součástí sdružení Demeter, které se řídí přísnými ekologickými standardy.
Ekologické zemědělství a jeho vliv na klima
Už teď mají změny světového klimatu masivní dopad na přírodní i člověkem vytvořené systémy. Zemědělství je na jedné straně postiženo silnými dopady klimatických změn, na druhé straně však zároveň patří k jejich původcům. Podíváme-li se na emise skleníkových plynů v Německu, bylo zemědělství s 63,6 mil. t CO2-ekv. v roce 2018 odpovědné za 7,4 % celkových emisí plynů poškozujících klima. Po emisích ze stacionárního a mobilního spalování za účelem získání energie (82,9 %) a provozních emisích průmyslu (7,5 %) je agrární sektor třetím největším emitentem ve Spolkové republice. Nejdůležitějšími zdroji emisí jsou zde emise metanu z chovu zvířat a emise oxidu dusného ze zemědělské půdy.
Thünenův Institut Spolkové republiky Německo dospívá v jedné metastudii v roce 2019 k závěru, že ekologické zemědělství dosahuje v ochraně klimatu v přepočtu na jednotku plochy lepších výsledků než konvenční způsob hospodaření. Tyto výsledky se shodují s výsledky švýcarského polního pokusu DOK, který od roku 1978 srovnává dlouhodobé účinky produkčních systémů: Biodynamický-Organický-Konvenční. Celkově jsou zde emise v přepočtu na jednotku plochy u půdy obdělávané organicky a biodynamicky průměrně o 40 % nižší než u konvenčních parcel.
Čtěte také: Německá řešení pro jaderný odpad
Jednou z největších předností ekologického zemědělství ve srovnání s konvenčními produkčními systémy je vyšší tvorba humusu. Důvodem jsou většinou rozmanitější osevní postupy v ekologických podnicích: plodiny jako jetelotráva napomáhají tvorbě humusu, při níž se CO2 ukládá v půdě a nemůže škodlivě působit v atmosféře. Kromě toho mívají osevní postupy ekologických podniků menší podíl okopanin, které jsou velkým odbourávatelem uhlíku. V ekologickém zemědělství se dále aplikuje více organických hnojiv, tedy hnoje nebo kompostu, které stabilizují obsah humusu v půdě. Obecně je extenzivní užívání půdy šetrnější vůči klimatu než intenzivní užívání.
Podle odhadu Cornelie Rumpelové, vedoucí Soil Organic Matter Group při pařížském Institute of Technology for Life, Food and Environmental Sciences, ztratily celosvětově půdy od počátku intenzivního zemědělství okolo 130 gigatun uhlíku. Dalším důležitým aspektem v ochraně klimatu je podíl chovu zvířat na globálních emisích skleníkových plynů. Zvláště u skotu je tento podíl vysoký: zhruba 10 % celosvětových skleníkových plynů je vyprodukováno jeho chovem.
I v této oblasti má ekologické zemědělství lepší výsledky než jeho konvenční protějšek. Podíváme-li se na emise v přepočtu na vyrobený litr mléka, vyplývá z několika výzkumů, že ekologická produkce je na tom lépe. Velký dopad má zvláště změna užívání půdy za účelem produkce krmiv: Jestliže se z tohoto důvodu vymýtí a zorní lesní nebo pralesní plocha v Jižní Americe, je klimatický efekt značný.
V mnoha směrech je ekologické zemědělství vůči klimatu výrazně šetrnější než zemědělství konvenční. V roce 2019 bylo v Německu zhruba 10 % zemědělské půdy obhospodařováno ekologicky; odpovídá to výměře o více než 1,6 milionu hektarů. Při zvýšení sekvestrace uhlíku v půdě o 256 kg na hektar oproti konvenčnímu zemědělství to dává více než 1,5 milionu t CO2-ekv. (C obsažený v CO2 a CH4); to je množství, které v uplynulém roce v Německu zůstalo díky ekologickým zemědělcům - čistě na základě rozdílného produkčního systému - v půdě a nedostalo se do ovzduší. Ekologické zemědělství a ekologické podniky je třeba rozvíjet takovým způsobem, aby byly vůči klimatu ještě šetrnější. Extenzivní produkce zaměřená na zvyšování obsahu humusu v půdě a extenzivní chov zvířat založený na pastvě skýtají slibný potenciál, umožňující splnit požadavek ekologie a trvalé udržitelnosti, které ekologické zemědělství samo o sobě má.
Na závěr je třeba podotknout, že zemědělství způsobuje v produkčním řetězci jen 35 % emisí z výroby energie. Celosvětově nejvýznamnějšími skleníkovými plyny v zemědělství jsou metan (CH4) a oxid dusný (N2O); oxid uhličitý (CO2) hraje spíše podružnou roli. Metan vzniká při chovu zvířat primárně v jejich trávicím traktu - skot je zde největším celosvětovým emitentem. Oxid dusný se v zemědělství tvoří hlavně v půdě z jiných dusíkatých sloučenin v mikrobiálních procesech, které mají vliv na dostupnost živin a růst rostlin.
Spotřeba biopotravin v Německu: Aktuální trendy
Němečtí spotřebitelé šetří. Ubírají zboží z košíku a některé „dražší věci“ si zkrátka odpustí. V potravinách to jsou i biopotraviny, které byly v Německu v posledních letech stále populárnější. Statistiky ale ukazují, že Němci šetří obecně víceméně na všech potravinách, nejen na těch se značkou bio či organic.
Výjimkou jsou stále populárnější rostlinné nápoje, například ovesné mléko, kde se zvýšil objem prodaného množství v biosekci o devět procent, v nápojích z „normálních“ farem o dvanáct procent. Stále oblíbenější jsou i náhražky masa, kde prodej vyskočil o osminu, u bionáhražek pak o čtyři procenta. Největší ránu zasadila krize v prodeji másla, vajec a masa. Biomasa se v roce 2022 prodalo o desetinu méně než o rok dříve, stejné je to u masa, biomáslo šlo v prodejích o čtrnáct procent dolů. Podobné je to u biovajec, která stojí dnes v průměru 25 centů, přesto na nich Němci šetří a svou dřívější citlivost ke zvířatům trpícím v halách nechávají často stranou. I v Německu zřejmě platí, že nejprve se šetří na malých položkách, teprve pak se škrtají ty velké.
Jíst zdravě a podporovat ekologické zemědělství, to byla v Německu společenská dohoda posledních deseti patnácti let. Podporu spotřebitelů měly zejména místní regionální potraviny, počet farem hospodařících ekologicky a produkujících pod značkou bio se během pěti let zvýšil z 27 tisíc na více než 35 tisíc. Na desetině půdy se v Německu (1,78 milionu hektarů) hospodaří ekologicky. Každá pátá farma do loňského roku uvažovala o tom, že přejde na ekologické farmaření, mimo jiné i proto, že bylo státem daňově zvýhodněné. Když stál chléb 420 miliard a Němci topili markami.
Posledních deset let v Německu prudce rostl podíl biopotravin na celkové spotřebě. V některých segmentech, jako jsou například vejce, to už bylo šestnáct procent trhu. Podle údajů německého Svazu ekologického zemědělství (BÖLW) až do minulého roku platilo, že každé šesté vejce prodané na německém území pocházelo z ekologického chovu. To se dnes částečně mění, a to nejen u vajec. Poklesy prodejů zaznamenali statistici i u výrobků z biomouky, která tvoří 15,4 procenta trhu. Prodej pšeničné, žitné či špaldové biomouky ale v posledních měsících roku klesl v některých místech meziročně až o 40 procent. Každé osmé balení mléka prodané v Německu je rovněž opatřeno známkou bio, pokles poptávky je ale znát i tady. A samozřejmě i u dalších mléčných výrobků, jako jsou jogurty, kde mají bioprodukty bezmála desetiprocentní podíl na trhu.
I ekologičtí zemědělci jsou zasaženi především růstem cen energií, své produkty ale zatím zdražují jen pozvolna. Dokonce se rozvinula nová iniciativa, která o ekologickém zemědělství mluví jako o oblasti, která Německu přináší nejen kvalitní a zdravé potraviny, ale i nespornou regionální soběstačnost. Ekologické hospodaření, argumentují farmáři, není tak náchylné na cenové výkyvy na energetickém trhu.
Poklesy prodejů způsobené růstem cen se podepsaly i na prodeji ovoce a zeleniny. U bioovoce je to meziročně až o dvanáct procent méně, což je pro farmáře velmi bolestivé. Někteří z nich si navíc stěžují na to, že se významně množí případy krádeží ovoce a zeleniny, z čehož se velmi rychle stalo zajímavé mediální téma. V Německu to zapadlo do obnovené diskuze na téma snížení daní na prodej ovoce a zeleniny, tedy na prodej zdravých potravin, jak tomu říká německý ministr zemědělství Cem Özdemir.
Podpora ekologického zemědělství a daňové aspekty
Spolkový ministr zemědělství Özdemir by chtěl DPH nejen na zeleninu, ovoce, ale i na luštěniny úplně zrušit. Nulová daň by měla přinést větší spotřebu těchto pro zdraví důležitých a klíčových potravin. Naopak mléko a maso by nadále měly zůstat v sedmiprocentní kategorii DPH, s čímž hrubě nesouhlasí Svaz zemědělců v Německu, který ministrovi napsal dopis, v němž ho žádá o zachování stejné daně na všechny potraviny. Nižší daň sedm procent mají v Německu od dob covidu také restaurace, jejichž výjimka kvůli udržení rozumných cen dál zůstává v platnosti.
Ministr zemědělství by chtěl daňově podpořit i provozovny, kde se vaří zdravě, tedy převážně ze zeleniny a kvalitních rostlinných produktů. Německá společnost se i v této oblasti dostala na hranu konfliktu mezi zastánci politiky šetrnosti ke klimatu a těmi, kdo brání tradiční pěstitelské postupy. „Zeitenwende“, tedy zlomová doba v politice, má, zdá se, i svou zemědělskou rovinu.
Ekologické zemědělství v Evropské unii: Srovnání s Německem
Ekologicky obhospodařovaná plocha se v Evropské unii nadále stabilně rozrůstá. V roce 2022 tento nárůst činil 5,1 procenta, ekologicky bylo v EU v tomto roce obhospodařováno 16,9 milionu hektarů, což představuje 10,4 procenta celkové zemědělské půdy. Maloobchodní prodej však zaznamenal mírný pokles.
V roce 2022 bylo v Evropské unii 16,9 milionu hektarů zemědělské půdy v ekologickém zemědělství (18,5 milionu hektarů v Evropě). Rozloha ekologicky obhospodařované zemědělské půdy se zvýšila o více než 0,8 milionu hektarů, což představuje nárůst o 5,1 % v EU a o 1,0 % v Evropě. V roce 2022 tvořila ekologicky obhospodařovaná zemědělská půda 3,7 % celkové zemědělské půdy v Evropě, zatímco v Evropské unii to bylo 10,4 %.
Mezi evropskými zeměmi i celosvětově mělo nejvyšší podíl ekologicky obhospodařované půdy Lichtenštejnsko (43,0 %), následované Rakouskem, které má největší plochu ekologicky obhospodařované půdy v EU (27,5 %). V Evropě hospodaří ekologicky již více než 480 000 zemědělců, přičemž v EU jich je více než 419 000. Zde došlo k nárůstu o 7,5, resp. 9,5 procenta. Počet registrovaných výrobců biopotravin dosáhl v Evropě počtu 91 775, z toho 85 956 v EU. Kromě toho v Evropě působí 7 609 dovozců, z toho 6 450 v EU.
Maloobchodní prodej biopotravin v Evropské unii dosáhl v roce 2022 celkové hodnoty 45,1 miliardy eur (53,1 miliardy eur v Evropě). Největším trhem zůstává Německo, které se může pochlubit tržbami ve výši 15,3 miliardy eur. V roce 2022 zaznamenal evropský bio trh pokles o 2,2 %, pokles v EU byl 2,8 %.
Spotřebitelé v EU utratili v roce 2022 za biopotraviny v průměru 102 eur na osobu (64 eur v Evropě). Spotřebitelské výdaje za biopotraviny na osobu se za desetiletí od roku 2013 do roku 2022 zdvojnásobily. Nejvíce za biopotraviny utrácí švýcarští a dánští spotřebitelé, v roce 2022 to bylo 437, resp. 365 eur na osobu.
Celosvětově měly evropské země nejvyšší podíl prodeje biopotravin na svých trzích s potravinami. Nejvyšší podíl na světě mělo i nadále Dánsko, které v roce 2022 dosáhlo 12,0 %, následované Rakouskem s 11,5 % a Švýcarskem s 11,2 %.
Nové trendy a výzvy
Plocha ekologicky obhospodařované půdy loni v Německu mírně vzrostla o 1,3 % na 1,91 milionu hektarů. Zaujímá tak 11,5 % celkové zemědělsky obhospodařované plochy. Uvedlo to v tiskové zprávě Spolkové ministerstvo pro zemědělství, výživu a domov (BMLEH), které zveřejnilo strukturální údaje o ekologickém zemědělství a potravinářství za rok 2024. Dodává, že i v minulém roce využily zemědělské podniky možnosti přechodu na ekologické zemědělství.
Od roku 2026 dojde v Německu ke změně systému sběru a výpočtu strukturálních údajů o ekologickém zemědělství. V budoucnu budou používána pouze data shromážděná Spolkovým statistickým úřadem. Podstatný rozdíl spočívá ve statistické hranici: Dosud zveřejňované údaje BMLEH zahrnovaly i menší podniky s méně než pěti hektary půdy pro pěstování plodin nebo pícnin nebo s méně než 0,5 hektary půdy pro zahradnictví nebo vinařství. Spolkový statistický úřad bude v budoucnu počítat pouze podniky, které překračují tyto minimální velikosti. V důsledku této změny dojde od roku 2026 z metodických důvodů k mírnému snížení počtu ekologických podniků a ploch, protože menší podniky nebudou zahrnuty do statistik Spolkového úřadu.
Plocha využívaná pro ekologickou zemědělskou produkci v roce 2022 bezmála dosáhla 17 mil. hektarů. To podle údajů Eurostatu znamená, že více než desetina zemědělské půdy je obhospodařována ekologicky.
Eurostat mimo jiné upozorňuje, že mezi lety 2012 a 2022 se ekologicky obhospodařovaná zemědělská půda rozšířila o 79 %. Nejnovější údaje z června letošního roku tak potvrzují pokračování rychlého a prudkého rozšiřování ekologických ploch v EU. Navzdory tomuto růstu ale EU není na dobré cestě ke splnění svého cíle pro rok 2030.
Podle zprávy Eurostatu vede evropský žebříček ekologického zemědělství Francie s 2,9 mil. hektarů, což představuje 17% na celkové rozloze půdy, na níž je v EU provozováno ekologické zemědělství. Následuje Španělsko (2,7 mil. hektarů), Itálie (2,3 mil hektarů) a Německo (1,6 mil hektarů). V roce 2022 právě na tyto čtyři země připadalo 56 % celkové ekologické plochy EU. Zeměmi s nejvyšším podílem ekologicky obhospodařované plochy byly Rakousko (27 %), Estonsko (23 %) a Švédsko (20 %), následované Portugalskem, Itálií, Českem a Lotyšskem, přičemž v každé z nich se podíl ekologicky obhospodařované plochy pohyboval mezi 15 a 20 %.
Většina ekologické půdy v EU se využívá k pěstování plodin, jako jsou obiloviny, okopaniny, zelenina, trvalé travní porosty a trvalé kultury, jako jsou ovocné stromy, olivové háje a vinice. Růst zaznamenal také ekologický chov zvířat, a to i přes celkový pokles počtu hospodářských zvířat v EU.
Shrnutí klíčových statistik biopotravin v Evropě (2022)
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Ekologicky obhospodařovaná zemědělská půda v EU | 16,9 milionu hektarů |
| Podíl ekologické půdy na celkové zemědělské půdě v EU | 10,4 % |
| Nárůst ekologické půdy v EU (2022) | 5,1 % |
| Celkový maloobchodní prodej biopotravin v EU | 45,1 miliardy EUR |
