Definice skládky odpadu a její nebezpečí pro životní prostředí


09.03.2026

Skládkování odpadů znamená plýtvání zdroji, které by mohly být využity. Skládky odpadu jsou zařízení, která slouží k odstraňování odpadů formou jejich trvalého uložení. Skládky se dělí podle toho, jaké odpady se na nich mohou ukládat, a musí přitom splňovat podmínky dané legislativními nařízeními. Nejpřísněji kontrolované jsou skládky nebezpečných odpadů.

Skládkování odpadu je nejstarším řešením aplikovaným při likvidaci odpadu, který produkují lidé. Odpad uložený na skládku zde zůstane navždy zakonzervován. Nicméně, skládky produkují plyny, mimo jiné metan a oxid uhličitý. Kromě toho však skládky znamenají i další potenciální rizika.

Nebezpečí skládek pro životní prostředí

Skládkování odpadu přináší zejména tato rizika:

  • Fyzikální rizika
  • Organické sloučeniny ve skládkovém plynu - dichlormethan, benzen, vinylchlorid, toulen, xyleny, ethylbenzen, ...
  • Těžké kovy - Cr, As, Cd, Cr, Hg, Pb
  • Prach
  • Mikrobiální patogeny ve vzduchu u skládek a kontejnerů byly zjištěny vyšší koncentrace mikroorganismů (hub, plísní, bakterií) - např- v Itálii cca.

Kromě uvolňování metanu je to samozřejmě i potenciální riziko kontaminace podzemních vod. Zabezpečení proti průsakům včetně jejich detekce, odvod a on-site čištění skládkových vod by měly být automatickými prvky moderní skládky. Obávám se ale, že tento ideální stav v české praxi nepřevažuje. Řadu skládek zde máme od 90. let a historie jejich budování a provozu vždy neodpovídala té nejlepší praxi. A to nechci ani spekulovat kolik “upravených” nebezpečných odpadů je uloženo ve skládkách odpadů ostatních. V budoucnu se tak mohou stát ekologickou zátěží zanechanou budoucím generacím bez finančního krytí.

Na druhou stranu se nelze tvářit, že skládky nebudou v budoucnu potřeba a že je reálné dosáhnout nulového skládkování. Taková tvrzení se vůbec nezakládají na realitě. Skládky budou vždy potřeba. Hlavním cílem však musí být, aby na nich nekončily využitelné odpady, a to jak materiálově, tak energeticky. To se musí týkat i nebezpečných odpadů.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Legislativa a skládky

Byť je skládkování odpadu z dlouhodobého hlediska spíše na ústupu, pořád se jedná o velice významný způsob odstraňování odpadu v České republice. Cílem nového zákona o odpadech č. 541/2020 Sb. („zákon o odpadech“), účinného od 1. ledna tohoto roku, je právě podpora odklonu od skládkování odpadů a snaha motivovat povinné subjekty k dodržování hierarchie nakládání s odpady.

Skládku odpadu nový zákon o odpadech definuje jako „zařízení pro odstranění odpadů pomocí jejich řízeného povrchového nebo podpovrchového ukládání“.

Skládka může být umístěna pouze na pozemku určeném k tomuto účelu územním rozhodnutím a stavebním povolením podle stavebního zákona, a musí splňovat technické podmínky stanovené Ministerstvem životního prostředí (MŽP). K provozování skládky je dále nutné získat souhlas krajského úřadu.

Větší skládky, ve kterých dochází k ukládání více než deseti tun odpadu denně, nebo pokud mají celkovou kapacitu větší než 25 000 tun odpadu, podléhají i režimu zákona č. Další povolení a stanoviska (např. stanovisko EIA) jednotlivé skládky odpadů vyžadují v závislosti na konkrétních okolnostech.

Skládky budou i podle nové odpadové legislativy provozovány ve třech fázích. V první fázi je odpad na skládku řízeně uložen na úroveň nebo pod úrovní terénu, přičemž veškerý materiál uložený na skládku v této fázi musí být použit jako konstrukční prvek skládky, za účelem jejího zpevnění. Ve druhé fázi dochází k uzavírání a rekultivaci skládky způsobem, aby nedojde k ohrožení životního prostředí a zdraví osob. Ve třetí fázi pak již probíhá následná péče o skládku, které délku stanoví příslušný krajský úřad.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Tendence vedoucí k významnému omezování skládkování odpadu vycházejí hlavně z legislativy EU, na kterou navazuje i nová odpadová legislativa České republiky. Od 1. ledna 2030 tak nadále nebude možné vůbec skládkovat odpady s výhřevností v sušině nad 6,5 MJ/kg, odpady překračující hodnoty biologické stability (stanoveny v příloze č. 10 zákona o odpadech) a odpady, které bude možné s ohledem na stávající pokrok účelně recyklovat. Recyklovatelné odpady přitom budou v budoucnu opět konkrétně vymezeny ministerskou vyhláškou.

Zákon o odpadech za účelem postupného omezení skládkování do roku 2030 zavádí nové nástroje, často diskutovaným je např. zvyšování poplatků za skládkování odpadu. Uvedené dopadne zejména na obce, které by měly snížit množství komunálního odpadu ukládaného na skládky v přepočtu na obyvatele, a to ze současných 200 kg až na 120 kg v roce 2029.

Uvedená opatření mají také nepřímo podpořit třídění odpadu, kdy zákon o odpadech zavádí tzv. třídicí slevu pro obce, na kterou obce dosáhnou podle úrovně vytříděného odpadu. Již dosavadní podzákonná odpadová legislativa (vyhláška č. 294/2005 Sb., která byla zrušena novým zákonem o odpadech) výslovně zakazovala skládkování odpadů podléhajících povinnosti zpětného odběru, a to např. z elektrozařízení pocházejících z domácností, baterií a s určitými výjimkami i pneumatik. Omezeno bylo také ukládání vytříděných složek komunálního odpadu, jež šlo uložit na skládku pouze v případě, že nebylo po technické nebo ekonomické stránce možné jejich využití, a pokud to povoloval Plán odpadového hospodářství kraje.

Nový zákon o dopadech výše uvedený výčet ostatně sám významně rozšiřuje, kdy např. § 36 odst. 5 zákona o odpadech úplně zakazuje skládkování vytříděného komunálního odpadu vhodného k dalšímu použití nebo recyklaci. Uvedené se nevztahuje na odpad, který se do sběrných nádob dostane jeho nesprávným zařazením (např. neplastový obsah v nádobách na plasty) a odpad vzniklý zpracováním odděleně soustřeďovaných odpadů, kdy nebude mít větší výhřevnost než 6,5 MJ/kg v sušině odpadu, jinak musí být primárně energeticky zužitkovány (spalováním).

Zákaz skládkování tak nově bez výjimek platí pro odděleně soustřeďovaný odpad bez „nečistot“.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Na skládky nesmí být již nyní ukládány rovněž ani nebezpečné odpady, které lze zpracovat ve spalovnách nebo jiných zařízeních, ve kterých lze tyto odpady materiálově nebo energeticky zpracovat.

Výčet odpadů, které je zakázáno skládkovat, rozšiřuje zákon o odpadech i o odpady uvedené v § 41 odst. 3, např.

Aby bylo možné posoudit, zda je odpad možné uložit na skládku, je nevyhnutelné, aby původce znal jeho materiálové složení a vlastnosti. Odpad se zařazuje do kategorií dle vyhlášky MŽP č. 8/2021 Sb., o katalogu odpadů.

Původce odpadu musí rovněž zvážit, zda odpad nemá nebezpečné vlastnosti, které by mohly nepříznivě ovlivnit životní prostředí a zdraví lidí.

Vzhledem k současné absenci prováděcích právních předpisů lze očekávat, že výše uvedená omezení skládkování se ještě rozšíří. Prozatím mají podle metodického pokynu MŽP subjekty tam, kde chybí prováděcí předpis k novému zákonu o odpadech, dočasně postupovat v souladu s dosavadními vyhláškami.

Černé skládky

Nepovolené ukládání odpadu na místo, které k tomu není vyhrazeno, označujeme jako tzv. černé skládky. Jedná se o tzv. nelegální chování, za které hrozí sankce. Výslovné úpravy se v novém zákoně o odpadech dočkaly i tzv. černé skládky. Černou skládkou se rozumí místo, kde je nelegálně uložen odpad. Typickým příkladem černé skládky, se kterým se setkal snad každý, jsou pak menší nebo větší skládky odpadu poblíž odlehlých, méně frekventovaných cest nebo odstavných ploch.

Zákon platný do roku 2021 přitom tuto problematiku vůbec neupravoval. Při přípravě nového zákona o odpadech byly zváženy různé varianty, např.

Pokud vlastník pozemku zjistí, že se na jeho pozemku objevila černá skládka, a to bez ohledu na její velikost, je povinen o této skutečnosti informovat obecní úřad ORP. Obecný úřad se pokusí zjistit vlastníka odpadu.

Pokud se podaří dohledat vlastníka odpadu, obecní úřad ORP uloží provinilci sankci dle zákona o odpadech a stanoví mu lhůtu pro odklizení odpadu.

Černé skládky většího rozsahu může řešit a sankcionovat i ČIŽP, přičemž v tomto případě se u podnikajících subjektů pokuty mohou vyšplhat až řádově do výše desítek milionů korun.

Pokud naopak obecní úřad ORP vlastníka nelegálně uloženého odpadu nenalezne, je k odklizení odpadu vyzván vlastník pozemku, přičemž k odstranění černé skládky mu obecní úřad s ORP stanoví lhůtu 30 dnů, avšak nemá možnost odklizení vymáhat. Podle důvodové zprávy k zákonu o odpadech tato výzva nemá být chápána jako sankce pro vlastníka pozemku, nýbrž se ze strany zákonodárce jedná o snahu co nejrychlejšího podchycení možných nepříznivých vlivů černé skládky na životní prostředí.

Neodstraní-li černou skládku vlastník pozemku, může obecní úřad ORP vlastníkovi pozemku uložit, aby prozatím zamezil navážení dalšího odpadu (např. oznamovací tabulí, přehrazením příjezdové cesty k černé skládce) a/nebo odpad zabezpečil před únikem. Obec však může černou skládku i sama odklidit.

Byť je zřejmé, že nová odpadová legislativa výrazně směřuje k omezení odstraňování odpadů ukládáním na skládky, mnozí jí vyčítají nedostatečnou ambicióznost, a to i s ohledem na posunutí zákazu skládkování využitelného odpadu na rok 2030. Naproti tomu se ozývají zastánci skládkování, kteří téměř úplné zamezení skládkování odpadu nepovažují za reálné ani v roce 2030.

Druhy skládek

Vyhláška č. 294/2005 Sb. definuje skupiny skládek následovně:

  • S-inertní odpad: určená pro inertní odpady podle § 2 písm. a).
  • S-ostatní odpad: určená pro odpady kategorie ostatní odpad. Pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se tyto skládky označují S-OO.
    • S-OO1: skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek, stanoveným v bodě 6 písm. c) přílohy č. 2.
    • S-OO3: skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, a odpadů z azbestu za podmínek stanovených v § 7.

tags: #skladka #odpadu #definice

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]